V únoru 2010 bylo ve 29 státech světa podle statistik WNA (World Nuclear Association – Světová jaderná asociace) v provozu 436 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou 372 693 MW_e. Celosvětově tyto reaktory vyrábějí asi 15 % světové elektřiny. Ve výstavbě je jich 53 ve 13 zemích. Plánuje se výstavba 142 reaktorů. Celkem se ve světě předběžně uvažuje o vybudování 327 reaktorů, jejichž instalovaný výkon dosáhne téměř 343 000 MW.

Využití jádra hraje významnou roli i v EU – z jaderných elektráren zde pochází přibližně jedna třetina vyrobené elektřiny. EU-27 je největší „jaderná velmoc“ v mírovém využívání jaderné energie. Produkuje o 8 % elektřiny z jaderných elektráren více než Severní Amerika, skoro trojnásobek produkce Japonska a sedminásobek produkce Ruské federace.V Evropě se jaderné elektrárny staví ve Finsku, ve Francii, v Rusku a na Slovensku, výstavba se připravuje ve Švýcarsku, Anglii, Itálii, Nizozemsku, v Litvě, Slovinsku, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Polsku, na Ukrajině a v Bělorusku. Např. jen Rusko hodlá do roku 2020 vybudovat 22 nových tisícimegawatových reaktorů a řadu menších reaktorů plovoucích.

Nejvíce jaderných zdrojů je provozováno v USA (104), ve Francii (58), Japonsku (54), Rusku (31), Jižní Koreji (20), Velké Británii (19), Kanadě (18), Indii (18) a Německu (17). V zemích EU se většinou používají tlakovodní reaktory PWR (65 %), co do četnosti jsouna druhém místě varné reaktory BWR (22 %). Využívány jsou také reaktory těžkovodní, grafitové, plynem chlazené, rychlé a další typy.

V průběhu posledních 15 let se výroba elektřiny v jaderných elektrárnách celosvětově zvýšila o více než 660 milionů kWh ročně. Příčinou je zejména výroba v nových zdrojích, rekonstrukce zdrojů současných, zvyšování výkonu a snižování poruchovosti. Novými metodami oprav, kontrol zařízení a lepší organizací práce se zkrátil také čas potřebný pro výměny paliva – jaderné elektrárny tak mají kratší dobu odstávek na výměnu paliva. Dnešní jaderné elektrárny dosahují průměrné hodnoty využití celosvětově okolo 84 %. Ve vyjádření z hlediska hodin provozu v přepočtu na jmenovitý výkon ročně vykazují jaderné elektrárny 8 000 hodin za rok, zatímco uhelné pouze 7 000 a plynové ještě méně (z provozních i ekonomických důvodů). Větrné pak pouze 1 až 3 tisíce hodin ročně (a to nikoli podle přání dispečerů soustavy nebo odběratelů, ale v závislosti na počasí!).

Celou řadu zajímavých čísel a statistik nejen k jaderné energetice najdete v sekci Čísla a statistiky.