Rozvoj jaderné energetiky ve světě

K 1. únoru 2014 byly ve 30 státech světa podle statistik WNA (World Nuclear Association Světová jaderná asociace) v provozu 434 jaderné reaktory s celkovou instalovanou kapacitou 374 335 MWe. Celosvětově tyto reaktory vyrábějí asi 13 % světové elektřiny. Ve výstavbě je jich 70 ve 14 zemích. Plánuje se výstavba 173 reaktorů. Celkem se ve světě předběžně uvažuje o vybudování dalších 310 reaktorů, jejichž instalovaný výkon by měl dosáhnout asi 350 000 MW.

Využití jádra hraje významnou roli i v EU – z jaderných elektráren zde pochází přibližně jedna třetina vyrobené elektřiny. V rámci celé Evropy se jaderné elektrárny staví v Bělorusku, Finsku, Francii, v Rusku a na Slovensku, výstavba se připravuje v Bulharsku, České republice, Francii, Litvě, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Rusku, Ukrajině a Spojeném království.

Nejvíce jaderných zdrojů stojí v USA (100), ve Francii (58), Japonsku (48), Rusku (33), Jižní Koreji (23), Indii (21), Číně (20), Kanadě (19) a Velké Británii (16). V zemích EU se většinou používají tlakovodní reaktory PWR (65 %), co do četnosti jsou na druhém místě varné reaktory BWR (22 %). Využívány jsou také reaktory těžkovodní, grafitové, plynem chlazené, rychlé a další typy.

V průběhu posledních 15 let se výroba elektřiny v jaderných elektrárnách celosvětově zvýšila o více než 660 milionů kWh ročně. Příčinou je zejména výroba v nových zdrojích, rekonstrukce zdrojů současných, zvyšování výkonu a snižování poruchovosti. Novými metodami oprav, kontrol zařízení a lepší organizací práce se zkrátil také čas potřebný pro výměny paliva – jaderné elektrárny tak mají kratší dobu odstávek na výměnu paliva. Dnešní jaderné elektrárny dosahují průměrné hodnoty využití celosvětově okolo 84 %. Ve vyjádření z hlediska hodin provozu v přepočtu na jmenovitý výkon ročně vykazují jaderné elektrárny 8 000 hodin za rok, zatímco uhelné pouze 7 000 a plynové ještě méně (z provozních i ekonomických důvodů). Větrné pak pouze 1 až 3 tisíce hodin ročně (a to nikoli podle přání dispečerů soustavy nebo odběratelů, ale v závislosti na počasí!).

Celou řadu zajímavých čísel a statistik nejen k jaderné energetice najdete v sekci Čísla a statistiky.

Světová výroba elektřiny v jaderných elektrárnách

Zdroj: IEA

zobrazit graf v plné velikosti

Graf - Světová výroba elektřiny v jaderných elektrárnách

V současnosti se ve světě staví nové jaderné elektrárny především v Číně, Indii, Ruské federaci, Kanadě, Japonsku a Jižní Koreji. V USA jsou licencovány nové typy reaktorů a vydána předběžná povolení na stavbu nových jaderných elektráren pro celkem 4 lokality. Ke konci roku 2007 mělo prodluženou provozní licenci o dalších 20 let (na celkovou životnost jaderné elektrárny 60 roků) cca polovina ze 104 jaderných energetických bloků v USA a druhá polovina je v různém stádiu posuzování. Toto posuzování trvá v současnosti v USA 22 měsíců (původně 36 měsíců) a provádí jej státní jaderný úřad NRC. V současnosti se začíná připravovat i další prodloužení provozní licence na celkových 80 roků, vzhledem k velmi dobrému stavu materiálů tlakových nádob reaktorů, které jsou v této oblasti limitujícím prvkem.

Světová instalovaná kapacita jaderných elektráren

Zdroj: IEA

zobrazit graf v plné velikosti

Graf - Světová instalovaná kapacita jaderných elektráren

Podíl jaderné energie na výrobě elektřiny (2012)

zdroj: EIA, WNA, stav k roku 2012

zobrazit graf v plné velikosti

Podíl jaderné energie na výrobě elektřiny (2012)

Jaderné elektrárny v Evropě

zobrazit mapu v plné velikosti

Aktuální přehled jaderných elektráren v celém světě naleznete na webu organizace WANO (World Association of Nuclear Operators)

Další výzkum se kromě využití jaderné energie k výrobě elektřiny zabývá zejména možnostmi využití jaderných reaktorů coby zdrojů vysoké teploty v různých oblastech průmyslu. Vysokoteplotní reaktory jsou významné například pro ekologickou přípravu vodíku využitelného pro vodíkovou energetiku, nebo zdrojem tepla pro odsolování mořské vody a další průmyslové aplikace.

Rozvoj jaderné energetiky podporují výsledky analýz takových institucí, jako je Evropský parlament, Světová energetická rada WEC nebo sdružení států OECD. Za využívání jaderné energie se výrazně postavily i klíčové instituce EU, jako je Evropský ekonomický a sociální výbor (ESC) a Výbor pro průmysl, vnější obchod, výzkum a energii (ITRE). Spolupráce v oblasti mírového využití jaderné energie probíhá na mezinárodní úrovni. Po diskuzi s Ruskem, Velkou Británií, Francií, Japonskem a Čínou vláda USA vyhlásili členové tzv. GNEP (Globální jaderně-energetické partnerství), že země budou spolupracovat a vzájemně si předávat informace z oblasti pokročilých jaderných technologií s cílem vyvinout jaderně-energetický palivový systém odolný proti zneužití a založený na bázi recyklačních technologií, systém, který bude produkovat více energie a méně odpadů. K tomu navíc zorganizuje „pronájmu jaderného paliva“ pro menší země.

Více informací a novinky z oblasti jaderné energie: