V březnu 2008 bylo ve 41 státech světa podle statistik WNA (World Nuclear Association – Světová jaderná asociace) v provozu 439 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou 371 989 MW_e. Celosvětově tyto reaktory vyrábějí asi 16 % světové elektřiny (podíl na výrobě za rok 2006). Ve výstavbě je jich 34 ve 12 zemích, v dohledné době by měla být navíc zahájena výstavba dalších elektráren v Bulharsku (Belene) a Rumunsku (Cernavoda). Plánuje se výstavba 91 reaktorů. Celkem se ve světě předběžně uvažuje o vybudování 228 reaktorů v 29 zemích světa (včetně ČR), jejichž instalovaný výkon dosáhne téměř 200 000 MW. Ve stavbě, projekci nebo předprojekčních přípravách je celkem 349 bloků s výkonem 321 GW_e.

Využití jádra hraje významnou roli i v EU – z jaderných elektráren zde pochází přibližně jedna třetina vyrobené elektřiny. EU-27 je největší „jaderná velmoc“ v mírovém využívání jaderné energie. Produkuje o 8 % elektřiny z jaderných elektráren více než Severní Amerika, skoro trojnásobek produkce Japonska a sedminásobek produkce Ruské federace.V Evropě se jaderné elektrárny staví ve Finsku, ve Francii, v Rusku a Bulharsku. Kromě Bulharska a Rumunska se výstavba připravuje i ve Švýcarsku, v Litvě, Slovinsku a na Slovensku. Např. jen Rusko hodlá do roku 2020 vybudovat 22 nových tisícimegawatových reaktorů a řadu menších reaktorů plovoucích.

Nejvíce jaderných zdrojů je provozováno v USA (104), ve Francii (59), Japonsku (55), Rusku (31) a Velké Británii (19). V zemích EU se většinou používají tlakovodní reaktory PWR (65 %), co do četnosti jsou na druhém místě varné reaktory BWR (22 %). Využívány jsou také reaktory těžkovodní, grafitové, plynem chlazené, rychlé a další typy.

Struktura výroby elektřiny celosvětově

Zdroj: IEA

zobrazit graf v plné velikosti

Světové jaderné reaktory v letech 2006 a 2008 a potřeba uranu

Jaderné elektrárny ve světě a spotřeba uranu (březen 2008)

Zdroj: WNA duben 2008

(aktuální stav provozu jaderných elektráren je dispozici na stránkách http://www.world-nuclear.org/info/reactors.html)

• Data o reaktorech: WNA, duben 2008
• IAEA- výroba elektrické energie & podíle na výrobě elektřiny (% e) květen 2007.
• WNA: Globální trh s jaderným palivem (referenční scénář)

V průběhu posledních 15 let se výroba elektřiny v jaderných elektrárnách celosvětově zvýšila o více než 660 milionů kWh ročně. Příčinou je zejména výroba v nových zdrojích, rekonstrukce zdrojů současných, zvyšování výkonu a snižování poruchovosti. Novými metodami oprav, kontrol zařízení a lepší organizací práce se zkrátil také čas potřebný pro výměny paliva – jaderné elektrárny tak mají kratší dobu odstávek na výměnu paliva. Dnešní jaderné elektrárny dosahují průměrné hodnoty využití celosvětově okolo 84 %. Ve vyjádření z hlediska hodin provozu v přepočtu na jmenovitý výkon ročně vykazují jaderné elektrárny 8 000 hodin za rok, zatímco uhelné pouze 7 000 a plynové ještě méně (z provozních i ekonomických důvodů). Větrné pak pouze 1 až 3 tisíce hodin ročně (a to nikoli podle přání dispečerů soustavy nebo odběratelů, ale v závislosti na počasí!).

Světová výroba elektřiny v jaderných elektrárnách

Zdroj: IEA

zobrazit graf v plné velikosti

V současnosti se ve světě staví nové jaderné elektrárny především v Číně, Indii, Ruské federaci, Kanadě a Japonsku. V USA jsou licencovány nové typy reaktorů a vydána předběžná povolení na stavbu nových jaderných elektráren pro celkem 8 lokalit. Ke konci roku 2007 mělo prodluženou provozní licenci o dalších 20 let (na celkovou životnost jaderné elektrárny 60 roků) cca polovina ze 104 jaderných energetických bloků v USA a druhá polovina je v různém stádiu posuzování. Toto posuzování trvá v současnosti v USA 22 měsíců (původně 36 měsíců) a provádí jej státní jaderný úřad NRC. V současnosti se začíná připravovat i další prodloužení provozní licence na celkových 80 roků, vzhledem k velmi dobrému stavu materiálů tlakových nádob reaktorů, které jsou v této oblasti limitujícím prvkem.

Světová instalovaná kapacita jaderných elektráren

Zdroj: IEA

zobrazit graf v plné velikosti

Projekty jaderných elektráren nové generace vycházejí jak ze zdokonalování současných typů reaktorů, tak z vývoje typů nových. Významným projektem pro Evropu je reaktor typu EPR (European Pressurised Water Reactor), reaktor III.+ generace, s předpokládaným výkonem vyšším než 1500 MW, který vychází z osvědčených zkušeností německých a francouzských jaderných elektráren.

K dispozici jsou i jiné návrhy nových typů reaktorů, jako např. americký AP 1000, ruský VVER 1000, V392/V466, japonský EU APWR 1700, japonsko-německo-francouzský projekt ATMEA 1100 a další.

Další výzkum se kromě využití jaderné energie k výrobě elektřiny zabývá zejména možnostmi využití jaderných reaktorů coby zdrojů vysoké teploty v různých oblastech průmyslu. Vysokoteplotní reaktory jsou významné například pro ekologickou přípravu vodíku využitelného pro vodíkovou energetiku, nebo zdrojem tepla pro odsolování mořské vody a další průmyslové aplikace.

Rozvoj jaderné energetiky podporují výsledky analýz takových institucí, jako je Evropský parlament, Světová energetická rada WEC nebo sdružení států OECD. Za využívání jaderné energie se výrazně postavily i klíčové instituce EU, jako je Evropský ekonomický a sociální výbor (ESC) a Výbor pro průmysl, vnější obchod, výzkum a energii (ITRE). Spolupráce v oblasti mírového využití jaderné energie probíhá na mezinárodní úrovni. Po diskuzi s Ruskem, Velkou Británií, Francií, Japonskem a Čínou vláda USA vyhlásili členové tzv. GNEP (Globální jaderně-energetické partnerství), že země budou spolupracovat a vzájemně si předávat informace z oblasti pokročilých jaderných technologií s cílem vyvinout jaderně-energetický palivový systém odolný proti zneužití a založený na bázi recyklačních technologií, systém, který bude produkovat více energie a méně odpadů. K tomu navíc zorganizuje „pronájmu jaderného paliva“ pro menší země.