Základní informace

Finanční náklady

Cena dostavby Jaderné elektrárny Temelín může být známa teprve po uzavření kontraktu. Vzhledem k zásadám obchodní soutěže ji není možné veřejně předjímat či specifikovat. Stavba nových bloků bude financována pouze z prostředků ČEZ, a. s., tedy vlastním kapitálem a bankovními úvěry. Konkrétní způsob financování stavby nových bloků bude předmětem dohody mezi státem, investorem a dodavatelem a bude specifikován v dalších fázích projektu.

V podmínkách současné situace na trhu s elektrickou energií a velké nejistoty ohledně budoucího vývoje evropské (a národní) legislativy není možné investovat do výstavby velkých energetických investičních celků bez určité formy účasti státu. Jednou z možných variant zajištění ekonomické návratnosti projektu je tzv. „Contract for difference“, tj. smlouva o dorovnávání odchylek cen elektřiny, v jejímž rámci výrobce prodává elektřinu na velkoobchodním trhu (burze) a následně dochází k dorovnání mezi realizovanou cenou a smluvně dohodnutou pevnou cenou.

Investiční náklady na stavbu nových bloků Jaderné elektrárny Temelín nemůžou mít vliv na cenu elektřiny v ČR. Cena elektřiny je totiž vždy dána aktuální situací na trhu, tzn. vytváří se na základě nabídky a poptávky. Trh s elektřinou v České republice je přitom plně otevřen i pro zahraniční dodavatele a odběratele. ČEZ, který chce být na tomto trhu úspěšný, musí být se svou cenou konkurenceschopný.

Hlavní přínosy dostavby 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Temelín

  • Dostavba vede ke snižování závislosti ČR na plynu a ropě ze zahraničí, pomůže udržet energetickou bezpečnost státu a doplní optimální energetický mix.
  • Kompletace Jaderné elektrárny Temelín zaručuje budoucí spolehlivé pokrytí rostoucí spotřeby elektřiny v ČR a vytvoření dostatečné výkonové rezervy.
  • Výroba elektřiny v jaderné elektrárně vykazuje ve srovnání s jinými zdroji nejnižší měrné výrobní náklady. Jedna elektrárna sice nemůže ovlivnit evropské ceny elektřiny, ale záměr bude mít pozitivní hospodářské důsledky pro české podniky.
  • Realizace výstavby v lokalitě Temelína je ekonomicky, logisticky, technicky i z hlediska dopadů na životní prostředí nejvýhodnější, protože zde využije již existující volné stavební pozemky a infrastrukturu. Důležitým faktorem je i to, že původní projekt Jaderné elektrárny Temelín se čtyřmi bloky počítal a až během výstavby bylo rozhodnuto o výstavběpouze dvou bloků.
  • Kompletace Jaderné elektrárny Temelín přinese pracovní příležitosti českým zaměstnancům, obchodní příležitosti tuzemským dodavatelům a investice do rozvoje regionu, a umožní udržet v ČR vysokou lidskou kvalifikaci personálu v příslušných high-tech oborech.
  • Jaderné elektrárny mají pozitivní vliv na životní prostředí, protože oproti uhelným či plynovým neemitují CO2, další skleníkové plyny, prach a jiné škodlivé emise  a nepřispívají tak ke globálním klimatickým změnám ani neznečišťují ovzduší.
  • Zkušenosti z provozu ukazují, že radiační zatížení je minimální, pod úrovni procenta (promile) přirozeného, přírodního pozadí
  • Ve světě je k dispozici dostatečná zásoba uranu a dostatečná výrobní kapacita jaderného paliva od množství dodavatelů, nehrozí tak závislost na potenciálně rizikových zemích.

dostavba JETE

Aktualizovaná Státní energetické koncepce a Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky kladou jasný důraz na energetickou bezpečnost a jadernou energetiku jako jeden z jejích pilířů. Významným prvkem energetické koncepce zůstává orientace na přebytkový charakter elektroenergetiky ČR, který zajišťuje její významnou odolnost i v případech rozsáhlé kumulace poruch na výrobních zařízeních.

Navzdory komplexní obnově a nové výstavbě uhelných a plynových elektráren v České republice i v okolních zemích je již nyní zřejmé, že v dlouhodobém horizontu začnou chybět kapacity pro výrobu elektrické energie. Podle aktuálních prognóz může být Česká republika deficitní ve výrobě elektrické energie po roce 2030.

Projekce instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren v ČR (Zdroj: VUPEK-ECONOMY, spol. s r. o.):

graf 1 - výkon hnědouhelných elektráren

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vývoj a struktura spotřeby el. energie v ČR (Zdroj: Státní energetická koncepce České republiky):

graf 2 - Vývoj a struktura spotřeby el. energie v ČR

 

Z nejnovějších analýz však plyne, že získávat elektřinu nákupem v zahraničí bude v dalších letech krajně nejisté, protože i v Evropě v souhrnu roste poptávka a mnoho evropských zemí již nyní stojí před problémem nahradit dožívající a uzavírané elektrárny. Schválená státní energetická koncepce jasně deklaruje, aby Česká republika zůstala v oblasti výroby elektřiny soběstačná a nemusela být závislá na jejím dovozu, je nutné, z důvodu zachování kontinuity výroby, zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti včetně spolehlivé a efektivní dodávky elektrické energie, začít s dostatečným předstihem připravovat výstavbu nových výrobních zdrojů, jelikož investiční příprava a následná realizace výstavby NJZ je časově velmi náročná (v souhrnu téměř dvě desítky let) a z pohledu legislativy komplikovaná.

ČEZ sice přerušil výběrové řízení na výstavbu ETE3,4 z důvodu neposkytnutí státního závazku garantujícího návratnost investice, avšak záměr dále pokračuje předprojektovou přípravou (např. plněním podmínek EIA, povolením k umístění). Příprava výstavby v Dukovanech i v Temelíně je faktickým naplněním zadání vlády ČR formulovaného prostřednictvím požadavků SEK a NAP JE.

Po zvážení všech hledisek technických, ekonomických, sociálních, vlivu na životní prostředí i strategie trvale udržitelného rozvoje jsou pro ČR jaderné elektrárny oproti jiným dostupným zdrojům elektrické energie obdobného výkonu nejvhodnějším řešením.