Historie a současnost Elektrárny Temelín

Final Report Corporate OSARTAktuálně

Na přelomu září a října 2013 proběhla ve společnosti ČEZ ostře sledovaná mise OSART Corporate 2013 - prověrka organizovaná Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Jejím cílem bylo přezkoumat fungování korporátních procesů, zajišťovaných centrálou ČEZ, ve vztahu k provozování jaderných elektráren Dukovany a Temelín.

Final Report Corporate OSART 2013 udělil tzv. dobré praxe (certifikáty prokazující vzorový přístup a sloužící jako inspirace pro další světové provozovatele jaderných zařízení) mj. za oblasti

  • řízení a kontroly kvality jaderného paliva prováděné třetí stranou
  • strategického náboru - procesu získávání talentů a psychologické diagnostiky
  • práce se sociálními médii (Facebook, Twitter, YouTube) a vzdělávací program Svět energie
  • podpory procesního řízení v ČEZ, a. s pomocí speciálního SW nástroje
  • sledování a zavádění legislativních a regulatorních požadavků souvisejících s bezpečností jaderných elektráren

Historie a současnost Elektrárny Temelín

Jaderná elektrárna Temelín leží přibližně 24 km od Českých Budějovic a 5 km od Týna nad Vltavou. Elektřinu vyrábí ve dvou výrobních blocích s tlakovodními reaktory VVER 1000 typu V 320. Odběr technologické vody je zajištěn z vodního díla Hněvkovice na Vltavě, jehož vybudování bylo součástí výstavby elektrárny. Požadovanou kvalitu vody zaručují čističky odpadních vod na horním toku Vltavy především ve Větřní, Českém Krumlově a Českých Budějovicích. Na jaře 2003 se temelínská elektrárna s instalovaným elektrickým výkonem 2000  MW stala největším energetickým zdrojem České republiky.

ETE-výstavbaInvestiční záměr stavby byl vydán v únoru 1979, úvodní projekt byl zpracován Energoprojektem Praha (EGP) v roce 1985 a vlastní stavba provozních objektů byla zahájena v roce 1987. Po listopadu 1989 bylo v nových politických a ekonomických podmínkách rozhodnuto o snížení počtu bloků na dva. Přes období velkých nejistot byla redukovaná a v technologii modernizovaná stavba dokončena a v červenci 2000 bylo zavezeno palivo do reaktoru. Dne 21. prosince 2000 vyrobil první blok první elektřinu. Elektrárna pracuje na výkonu 1 x 1078 MWe + 1 x 1 055 MWe.

Z historie elektrárny

O výstavbě jaderné elektrárny v lokalitě Temelín bylo rozhodnuto po expertním výběru staveniště pro 4 bloky VVER 1000 v roce 1980. Investiční záměr stavby byl vydán již v únoru 1979, úvodní projekt 1. a 2. bloku byl generálním projektantem Energoprojektem Praha (EGP) zpracován v roce 1985. V roce 1982 byl uzavřen kontrakt na dodávku sovětského technického projektu. Tento projekt zahrnoval reaktorovnu, budovu aktivních a pomocných provozů a budovy dieselgenerátorových stanic. Stavební povolení bylo vydáno v listopadu 1986. Vlastní stavba provozních objektů byla zahájena v únoru 1987, přičemž přípravné práce byly zahájeny na staveništi již v roce 1983. Již před rokem 1990 byl původní sovětský projekt vylepšován československými odborníky. Generálním dodavatelem byla akciová společnost Škoda Praha.

Po listopadu 1989 došlo v nových politických a především ekonomických podmínkách k přehodnocení potřeby výkonu 4000 MW v České republice. Vláda ČR svým usnesením č. 103/93 z března 1993 rozhodla o dostavbě JE Temelín v rozsahu dvou bloků. Původní termíny dokončení jednotlivých bloků vycházely z průběžné doby výstavby unifikovaného bloku 60 měsíců. Vzhledem k dodavatelským problémům a ke změnám v politické a následně i hospodářské oblasti po roce 1989 byly termíny několikrát upraveny. Přes období velkých nejistot byla redukovaná a v technologii modernizovaná stavba dokončena a v červenci 2000 bylo zavezeno palivo do reaktoru. 21. prosince 2000 vyrobil první blok první elektřinu. 

ETE-výstavbaJaderná elektrárna Temelín byla projektována a postavena tak, aby byla odolná vůči účinkům, které mohou způsobit nepříznivé vnější jevy:

  • klimatické účinky (vítr, sníh, déšť, venkovní teplota),
  • vnější zátopy,
  • dopad letících předmětů (včetně letadel),
  • tlakové vlny od explozí,
  • zemětřesení.

 

Schvalovací řízení

Příprava, realizace a užívání staveb jsou v České republice kodifikovány stavebním zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a prováděcí vyhláškou č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu ve znění pozdějších změn a doplnění. Na základě platné legislativy je schvalovací proces rozdělen do tří fází, z nichž každá je zakončena vydáním přesně definovaného povolení. Jedná se o:

  • územní rozhodnutí - souhlas s umístěním stavby v dané lokalitě,
  • stavební povolení - souhlas se zahájením stavebních prací na staveništi,
  • kolaudační rozhodnutí - souhlas užívat stavbu k navrženému účelu.

Vyhláška č. 85/1976 Sb., podrobně stanoví, jaké náležitosti musí obsahovat žádost o jednotlivá povolení a jakou dokumentaci a další doklady musí žadatel k žádosti přiložit. Stavební zákon stanoví, že v případech, kdy se řízení podle stavebního zákona dotýká zájmů chráněných zvláštními předpisy, musí stavební úřad rozhodnout jen v dohodě, popřípadě se souhlasem dotčeného orgánu státní správy. Dále stavební zákon ukládá stavebnímu úřadu, aby si pro účely vydání rozhodnutí o umístění stavby, vydání stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí v případech staveb, jejichž součástí je jaderné zařízení, vyžádal souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen SÚJB). SÚJB rozhoduje nezávisle na stavebním úřadě a jeho rozhodnutí je jedním z neopomenutelných podkladů pro rozhodnutí příslušného stavebního úřadu. SÚJB vydává souhlas až po posouzení příslušné dokumentace analyzující jadernou bezpečnost JE. Bezpečnostní dokumentaci (bezpečnostní zprávy) předkládá odpovědná organizace ve třech stupních. Tato dokumentace prokazuje, že jaderné zařízení je umístěno, projektováno a realizováno v souladu se všemi požadavky, které jsou kladeny na jadernou bezpečnost v souladu s platnou legislativou.

Od 1.7.1997 je v platnosti zákon č.18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, který mimo jiné stanovuje podmínky licencování jaderných zařízení.

Důležitými částmi licenčního procesu JE Temelín je i povolování změn projektu stavby v průběhu výstavby. Tyto změny jsou povolovány stavebním úřadem na základě žádosti stavebníka a musí být doložené příslušnou dokumentací v rozsahu vyhlášky č.85/1976 Sb. V souladu se stavebním zákonem č. 50/1976 Sb., stavební úřad v závislosti na charakteru změny buď posoudí změnu ve zvláštním stavebním řízení nebo posouzení změny přesune do řízení kolaudačního. Navrhovaná změna stavby však v žádném případě nesmí být v rozporu s územním rozhodnutím. Tímto způsobem se postupovalo i při záměně systému kontroly a řízení.

Průběžné zlepšování parametrů elektrárny vyústilo v zahájení provozu

S  cílem zvýšit spolehlivost a  bezpečnost na úroveň západních elektráren došlo již po roce 1990 v projektu elektrárny k  řadě úprav. Od roku 1991 byla elektrárna podrobena několika desítkám prověrek inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii, jejichž doporučení ke zlepšení spolehlivosti a bezpečnosti elektrárny na úroveň západních elektráren byla v  průběhu výstavby, spouštění a provozu postupně realizována. Smyslem kontrolních misí bylo posoudit, zda po splnění doporučení mezinárodních kontrolních skupin bude JE Temelín plně srovnatelná s provozovanými jadernými elektrárnami ve světě.

První mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (dále jen MAAE), které se uskutečnily na pozvání tehdejší československé vlády, byly zaměřeny především na přehodnocení parametrů lokality, na zajištění jakosti i aspektů bezpečnosti a na prověření způsobu realizace projektu JE. Kromě toho pozvala společnost ČEZ v roce 1991 na JE Temelín americkou poradenskou firmu Halliburton NUS a požádala ji o provedení auditu, který byl zaměřen zejména na technickou koncepci elektrárny a prověřil, zda bude možné udělit JE povolení k provozu ve smyslu západních standardů. Audit dospěl k závěru, že toto povolení bude možno vydat za předpokladu, že budou splněna určitá doporučení, a že budou naplněny požadavky státních dozorných orgánů. Jednalo se zejména o doporučení:

  • nahradit původní systém řízení moderním digitálním systémem,
  • provést záměnu původního sovětského paliva a aktivní zóny,
  • zahájit práce na pravděpodobnostním hodnocení bezpečnosti (PSA),
  • dokončit projekt a instalaci plnorozsahového trenažéru,
  • nahradit původní kabely nehořlavými apod.

Mimo tuto expertizu provedly analýzy i firmy Colenco (Švýcarsko) a TÜV Bayern e.V. (SRN). Tyto analýzy byly zaměřeny na projekt systémů řízení.

ETE-výstavbaPro dodávku systémů kontroly a řízení, radiačního monitorovacího systému, diagnostického systému primárního okruhu, tak pro dodávku jaderného paliva, byla ve výběrových řízeních vybrána americká firma Westinghouse. Dodávka moderních systémů kontroly a řízení a paliva zajistila – i přes dílčí problémy s jaderným palivem, kterým se elektrárna nevyhnula - spolehlivý a bezpečný provoz bloků při respektování podmínek daných úvodním projektem.

Doporučení, která měla dopad na projekt, byla zadána generálnímu projektantovi EGP Praha, který tato doporučení za účasti dalších specializovaných firem realizoval formou dodatků k úvodnímu a prováděcímu projektu.

Zkušební provoz prvního bloku byl zahájen 10. června 2002, na druhém bloku začal 18. dubna 2003. Do provozu byla elektrárna uvedena v letech 2002 až 2003. Od 23. září 2013 pracuje elektrárna na výkonu 2 x 1055 MWe, tedy dosavadní výkon navýšila o 80 MWe. Díky tomu má elektrárna potenciál za rok vyrobit přibližně o 600 tisíc MWh elektřiny více. Od září 2014 pracuje první blok elektrárny na výkonu 1 078 MWe.

Před uvedením JE Temelín do provozu byly Jižní Čechy odkázány na dodávku elektrické energie z jiných oblastí, a to především z ekologicky zatížených severních Čech. Výstavba významného energetického zdroje umožnila řešit nedostatek elektrické energie i obtížnou ekologickou situaci v severních Čechách, neboť temelínská elektrárna umožnila nahradit již zastaralé a postupně odstavované bloky v uhelných elektrárnách. Zprovozněním dvou temelínských bloků do zkušebního provozu se, spolu s Jadernou elektrárnou Dukovany, zvýšil podíl výroby jaderných zdrojů akciové společnosti ČEZ na 42,5 %.

Podrobné informace o elektrárně získáte v informačním centru, které je umístěné v rekonstruovaném zámečku Vysoký Hrádek.

Výrobní jednotka - Temelín
Instalovaný výkon 1 x 1078 MW + 1 x 1 055 MW
Rok uvedení do provozu 2002
Typ reaktoru VVER 1000

Fotogalerie

Fotografie