Devět mýtů kolem modernizace Prunéřova, které neobstojí ve střetu s realitou.

1. Mýtus: Elektrárny v Prunéřově i jinde v severních Čechách extrémně znečišťují ovzduší

Realita

V rámci první vlny ekologizace provozu uhelných zdrojů byly v letech 1996-99 kompletně odsířeny veškeré elektrárny Skupiny ČEZ v severních Čechách.

Došlo k:

• zásadnímu snížení emisí (SOx o 92 %, NOx o 50 %, TZL o 93 %, CO o 77 %)
• skokovému zlepšení kvality ovzduší v severních Čechách, které je dnes většinou svých parametrů lepší než např. situace v ostravské nebo pražské aglomeraci

Naší snahou je v ekologizaci i nadále pokračovat. V současné době již probíhá v regionu program komplexní obnovy.

2. Mýtus: Po odsíření elektráren v polovině 90. let ČEZ rezignoval na další ekologizaci provozu elektráren

Realita

Již třetím rokem probíhá další vlna ekologizace zdrojů energie v severních Čechách, která má svůj přesný harmonogram až do roku 2020.

Zahrnuje:

• modernizaci elektrárny Tušimice (v současnosti dokončena první etapa)
• výstavbu nového bloku v elektrárně Ledvice (již probíhá)
• modernizaci elektrárny Prunéřov
• výstavbu nového paroplynového bloku v elektrárně Počerady a lokalitě Úžín

3. Mýtus: V případě Prunéřova jde jen o tzv. „modernizaci“, kdy výsledné ekologické aspekty budou spíše „kosmetické“.

Realita

Připravovaná modernizace elektrárny Prunéřov bude znamenat další podstatné snížení emisí škodlivin

4. Mýtus: ČEZ chce v Prunéřově instalovat „starý šrot“ odpovídající technické úrovni minulého tisíciletí apod.

Realita

Instalovaná technologie splňuje požadavky na nejlepší dostupnou techniku a parametry pro znečišťování ovzduší, kterými bude nové zařízení disponovat, jsou na úrovni nejpřísnějších požadovaných hodnot.

Např. v případě tuhých znečišťujících látek, se kterými má Česká republika obrovské problémy v oblasti kvality ovzduší, by parametry obnovené elektrárny byly 3x přísnější, než ty zákonem běžně stanovené pro nové zdroje.

5. Mýtus: ČEZ nesplňuje navrhovaným řešením české a evropské právní předpisy

Realita

Předložená varianta splňuje všechny zákony České republiky i přímo platné právní předpisy Evropských společenství.

Není ani pravda, že ČEZ nesplňuje „požadavky BREF“. Obsah dokumentů BREF (dokumenty, které popisují aplikaci nejlepší dostupné techniky) je právně nezávazný - v dokumentech samotných je uvedeno, že popsané případy není možné chápat jako jednoznačné požadavky - normy. Reálné hodnoty odpovídající nejlepším dostupným technikám se velmi liší v závislosti na místních podmínkách - v případě Prunéřova závisí zejména na kvalitě uhlí, ale i na celé řadě dalších okolností. Předložená varianta je v souladu s nejlepší dostupnou technikou (BAT).

6. Mýtus: Navrhovaná účinnost je mnohem nižší, než má být, ČEZ odmítá zvýšit účinnost o 10 % apod.

Realita

Z dokumentů BREF vyplývá, že je možné pro nová zařízení elektráren získat čistou tepelnou účinnost ve výši 42 - 45 %, přičemž tato hodnota se velmi liší v závislosti na umístění elektrárny, na kvalitě uhlí a na celé řadě dalších okolností.

Podle posudku zpracovaného na základě zadání Ministerstva životního prostředí je hodnota 40,19 % v případě navrženého zařízení v elektrárně Prunéřov II odpovídající!!!

Je i v zájmu ČEZ, aby instalovaná technologie měla co nejvyšší účinnost s ohledem na efektivnější výrobu elektřiny a tepla. Musíme ale hledat rovnováhu mezi technickými požadavky nového zařízení, investiční náročností pořízení takového zařízení (to je i v souladu s principem aplikace nejlepších dostupných technik) a lokálními specifiky (dostupnost a kvalita uhlí, zásobování tepla).

7. Mýtus: Pokud nedojde k obnově, bude muset být stávající zdroj odstaven a pro životní prostředí to bude nejlepší

Realita

Žádný právní předpis nebrání stávající technologii instalované v elektrárně Prunéřov II v provozu i v dalších letech. V průběhu příštích let by stávající technologie v elektrárně Prunéřov II byla doplněna o dodatečná technická opatření ke snížení emisí znečišťujících látek (nikoliv oxidu uhličitého), která umožní dále provozovat tento zdroj.

Pokud by nastala tato nejhorší varianta, nezbude nic jiného, než elektrárnu dál provozovat za současného stavu, v jakém je nyní, a to až do konce její životnosti. Ta se pohybuje, při dobré údržbě, až za rokem 2020. Datum ukončení provozu bude záviset především na dostupnosti paliva z lomu Libouš. Samozřejmě, že výrobní zařízení by prošlo během klasických plánovaných odstávek drobnými úpravami. V porovnání s modernizovanou elektrárnou by ovšem produkovala dvojnásobný objem emisí. To by bylo nejhorší řešení pro ekologii. Modernizace například sníží množství vypouštěných NOx o 59%.

Další požadavek nevládních organizací, aby se jinak do konce roku 2015 elektrárna zavřela, je bezpředmětný. I bez podstatné modernizace totiž může Prunéřov splnit všechny emisní limity platné v dané době jak v rámci ČR tak i EU.

8. Mýtus: Zvažovaná varianta bude mít negativní dopady na zdraví lidí a přírodu v ČR, navrhované řešení přinese zhoršení životních podmínek v regionu

Realita

Velmi přísné emisní parametry, které budou obnovené bloky elektrárny splňovat, zaručují, že dojde k výraznému zlepšení životního prostředí. Není možné, aby obnova zdroje měla negativní dopad na zdraví lidí.

Díky obnově elektrárny Prunéřov II by mohlo dojít k rychlému snížení emisí o několik desítek procent pro jednotlivé škodliviny i CO2.

9. Mýtus: Je špatně, že ČEZ nechce instalovat nadkritický blok

Realita

ČEZ zvolil podle svého posouzení nejvhodnější variantu, přičemž stávající legislativa (ani v procesu posuzování vlivu na životní prostředí - dále jen "EIA") nedává žádnému subjektu (v tomto případě ani MŽP) právo požadovat zpracování, příp. realizaci jiné varianty, než si investor sám vybral a předložil k posouzení MŽP v rámci EIA.

Řešení, které požadují ekologičtí aktivisté, je pouze fiktivní variantou v daném místě nerealizovatelnou (z důvodu zachování dodávek tepla domácnostem a zásob a kvality dostupného uhlí). Vedlo by k nemožnosti zásobovat teplem 50 tisíc obyvatel, což by těmto domácnostem přineslo nutnost vynaložit významné finanční prostředky na pořízení vlastních zdrojů tepla a kromě toho by došlo k významnému zhoršení kvality ovzduší ve všech obcích, kde by nebylo dostupné dálkové teplo z elektráren Prunéřov. Případně by bylo nutné vybudovat jiný náhradní zdroj tepla, který by přinesl další ekologické zátěže.