Jedním z prvních pokusů o využití biomasy byly v letech 1995 a 1996 úvahy postavit v lokalitě trvale odstavené uhelné elektrárny Tušimice I energetický blok do 110 MW výkonu vybavený fluidním kotlem na spalování biomasy zemědělského a lesního původu. Průzkum cen potenciálně dodávané biomasy a stav tehdejších výkupních cen elektřiny projektu nepřál a záměr se nedočkal praktické realizace.

Již tři roky nato však dobré zahraniční reference o spoluspalování biomasy dřevního původu s uhlím vedly k prvnímu reálnému ověření této technologie „ve velkém“ v Elektrárně Hodonín, kde se spolu s jihomoravským lignitem začaly spalovat otruby. Dále zde proběhly zkoušky s lesní štěpkou a poté i s dalšími produkty ze zpracování dřeva. Během roku 2000 bylo v Hodoníně tímto způsobem spáleno více než 2400 tun biomasy. Následovaly spalovací zkoušky u fluidních kotlů v Tisové, Poříčí a Ledvicích. Osvědčilo se také spoluspalování biomasy v roštových kotlích v Teplárně Dvůr Králové. V prvním pololetí roku 2004 byla biomasa zkušebně spalována v práškovém kotli ve Chvaleticích.

Zkoušky prokázaly, že je možné spoluspalovat biomasu ve fluidních kotlích přibližně na úrovni 20 % tepelného obsahu směsi a v roštových kotlích i při větším podílu. Problémem je určit optimální roční množství biomasy, tak aby se vyplatilo dlouhodobě investovat do úprav dopravy paliva a do dalších opatření pro realizaci kontinuálního spoluspalování. Chybí také rozvinutá infrastruktura pro pěstování, sklizeň ve velkém, svážení, skladování a zpracování biomasy pro energetické použití. Výroba elektřiny je regionálně vázána především na velké elektrárenské bloky. Z tohoto důvodu dosahuje nejvyšší hodnoty na severu Čech.

Skupina ČEZ v roce 2011 vyrobila v domácích elektrárnách z biomasy celkem téměř 428 GWh elektřiny. Zmíněná produkce by pokryla roční spotřebu zhruba 120 tisíc domácností. Co do objemu výroby je jedničkou Skupiny ČEZ elektrárna Hodonín, která v roce 2011 z biomasy vyprodukovala více než 223 GWh.

Od 31. prosince 2009 je jeden z bloků hodonínské elektrárny určen výhradně ke spalování čisté biomasy. Zařízení disponuje elektrickým výkonem až 30 MW a denně si vyžádá 1200 tun biomasy. Vytvoření postačující rezervy nutné k pokrytí víkendového provozu vyžaduje dodávku cca 1600 tun biomasy každý všední den.

V nedávné minulosti zde došlo mj. ke zprovoznění laboratoře pro analýzy biomasy, třídiče biomasy a dopravní linky na peletky z biomasy s dopravním výkonem 20 tun za hodinu. Letos v lednu zde byl uveden do provozu automatický vzorkovač biomasy.

Elektrárna Hodonín je současně evropským unikátem v dodávce přeshraničního tepla. V roce 2011 dodala do slovenského města Holíč zhruba 100 000 GJ z celkově vyrobených 750 000 GJ tepla.

Skupina ČEZ je současně aktivní i v akvizicích. V dubnu 2009 oznámila koupi kombinovaného zdroje na výrobuelektřiny a tepla čistým spalováním biomasy v Jindřichově Hradci. Vyrobené teplo je dodáváno zejména do centrálních rozvodů města Jindřichův Hradec. Zdroj ročně vyrobí čistým spalováním biomasy více než 30 tisíc MWh elektřiny – toto množství zhruba odpovídá spotřebě elektřiny 8 500 domácností za rok.

Kromě českých elektráren se biomasa úspěšně spoluspaluje také v polských elektrárnách Skawina a ELCHO, která patří do Skupiny ČEZ.

Výroba z biomasy v elektrárnách ČEZ, a. s., v ČR

Výrobny elektřiny z biomasy v rámci Skupiny ČEZ v ČR

Elektrárna Tisová

Elektrárna Tisová leží v západní části Sokolovské pánve mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem. Je nejzápadněji situovaným energetickým zdrojem ČEZ, a. s., a patří k nejstarším hnědouhelným elektrárnám. Elektrárnu se sběrnicovým uspořádáním tvoří dva fluidní kotle, každý o výkonu 350 t/h, jedna kondenzační, rovnotlaká, dvoutělesová turbína 57 MW, dvě turbíny 57 MW kondenzační, rovnotlaké, dvoutělesové, s jedním regulovaným odběrem páry a turbína 12,8 MW protitlaková, kombinovaná, jednotělesová. V průměru se v Tisové vyrobí ročně přes 40 tisíc MWh elektřiny z biomasy.

Od roku 2008 je elektrárna součástí nově utvořené organizační jednotky ČEZ, a. s. s názvem Elektrárny Hodonín, Poříčí a Tisová, která sdružuje zařízení s významným podílem výroby tepla.  Více informací o Elektrárně Tisová najdete v profilu elektrárny.

Elektrárna Poříčí

Organizační jednotka Elektrárny Poříčí sestává ze dvou provozů, a to z Elektrárny Poříčí II a Teplárny Dvůr Králové. Do provozu byla uvedena v roce 1957. Původně zde bylo instalováno šest kotlů s jednotkovým výkonem 125 tun páry/hodinu. Čtyři z původních šesti kotlů jsou nyní nahrazeny dvěma kotli fluidního typu, každý o jmenovitém výkonu  250 tun páry/hodinu. Ve strojovně jsou instalovány tři turbogenerátory o jednotkovém jmenovitém výkonu 55 MW. V sedmdesátých letech byly zrekonstruovány na soustrojí odběrově-kondenzační pro zajištění dodávek tepla v horké vodě a páře. Výroba elektřiny spoluspalováním biomasy se v posledních dvou letech pohybuje kolem 100 tisíc MWh.

Více informací o Elektrárně Poříčí najdete v profilu elektrárny.

Elektrárna Hodonín

Elektrárna Hodonín patří mezi nejstarší provozované elektrárny v České republice. Byla postavena ve dvou etapách v letech 1951 - 1957. Elektrárna Hodonín je největším producentem tohoto druhu zelené elektřiny v rámci Skupiny ČEZ. Na jaře 2009 zde odstartoval provoz nového fluidního kotle na spalování biomasy, což umožnilo zvýšit objem spalované biomasy. Elektrárna Hodonín ročně dodá 1 milion GJ tepla a díky dodávkám do slovenské Holíče je evropským unikátem v dodávce přeshraničního tepla. Více informací o Elektrárně Hodonín najdete v profilu elektrárny.

Teplárna Dvůrk Králové

Teplárna Dvůr Králové byla vybudována počátkem padesátých let jako centrální zdroj tepla pro Dvůr Králové nad Labem a nahradila tak nevyhovující lokální zdroje v tomto městě. Na podzim 2006 se uskutečnila provozní zkouška, kdy teplárna spalovala 100 tun biomasy denně. Z celkových 20 000 MWh vyrobené energie ročně pochází ve Dvoře Králové polovina z prdukce šetrným ekologickým způsobem – spalováním rostlinných peletek, dřevní štěpky a pilin. Více informací o Teplárně Dvůr Králové najdete v profilu elektrárny.

Energetické centrum Jindřichův Hradec

V případě Energetického centra Jindřichův Hradec se jedná o původní energetiku textilního podniku Jitka, která používala jako palivo výhradně mazut a plyn.

Na místě mazutových kotlů K1 a K2 byl následně vybudován čistě biomasový kotel K5 a ve strojovně instalována nová odběrová turbína TG3 s kondenzací. Chladicí voda je zde ochlazována na chladicí věži s přirozeným tahem. Pro palivo rostlinného původu byla postavena uzavřená hala na cca třídenní zásobu paliva.

K dispozici zůstávají ještě mazuto-plynové kotle K3 a K4, které jsou nasazovány pouze jako záloha při vykrývání špiček dodávek tepla. Hlavním palivem je mazut.

Základním palivem jsou balíky slámy, sena a cíleně pěstované energetické rostliny. Palivo je sváženo z okruhu cca 70 km vlastní dopravou.

Palivo je uskladněno v hale, kde je již automatickým podavačem rovnáno do palivových cest. Dvojicí řetězových dopravníků je následně dopraveno k rozdružovači a dále šnekovým podavačem tlačeno do kotle na rošt.

Vybrané parametry:

Výroba el. energie: 28 milionů kWh

Dodávka tepla: 120 000 GJ

Teplárna Trmice

Dalším zařízením Skupiny ČEZ v České republice, které se zabývá spoluspalováním biomasy, je Teplárna Trmice. V roce 2011 vyprodukovala do konce září více než 27 tisíc MWh při spotřebě necelých 10 tisíc tun biomasy.