Na místě, odkud se dříve plavilo dřevo převážně do Dlouhé Vsi, kde se pak zpracovávalo na pile nebo vázalo do vorů, zřídil v polovině 19. století významný pražský podnikatel Čeněk Bubeníček vodní pilu a sklad dřeva. V roce 1908 prošla pila modernizací a byla zde instalována tři vodní kola – dvě poháněla dva typy katrů pro zpracování různého druhu dřeva, třetí sloužilo pro pohon dřevoobráběcích strojů. Později požádala obec Kašperské Hory hejtmanství v Sušici o povolení k výstavbě elektrárny.

Projekt a dodávka elektrické části strojů byly objednány u firmy Brown-Boweri Wien. Vybavení elektrické části soustrojí, např. generátor o výkonu 96 kW, samočinný regulátor napětí, ochrana proti přepětí apod., bylo na tehdejší dobu velmi moderní. Strojní část je vybavena horizontální Francisovou turbínou o výkonu 125 koní od firmy J. M. Voith AG. Celá vodní elektrárna, pro kterou je voda přiváděna otevřeným derivačním kanálem, který se cca 50 m před budovou mění na dřevěný aquadukt, je vedena Ministerstvem kultury ČR v evidenci památkově chráněných objektů. Jakékoli zásahy do přivaděče, budovy nebo technologického zařízení musí být orgány památkové péče schváleny.