Elektrárna Hodonín

 

Elektrárna Hodonín

Novinka: Virtuální prohlídka! Elektrárna Hodonín patří mezi nejstarší provozované elektrárny v České republice. Byla postavena ve dvou etapách v letech 1951 - 1957. Výběr lokality pro její výstavbu vycházel z místních podmínek, blízkosti lignitového dolu a řeky Moravy. S využitím lignitu s 45% obsahem vody pro práškové spalování nebyly v 50. letech žádné zkušenosti, proto souběžně se zpracováním projektové dokumentace elektrárny probíhaly i zkoušky s předsoušením a mletím lignitu. K datu uvedení elektrárny do provozu se podařilo technické problémy vyřešit, i když v některých obdobích se zde spalovalo sokolovské hnědé uhlí.

Původně bylo v elektrárně instalováno osm práškových kotlů, každý o výkonu 125 tun páry/hod. Vyrobeny byly v ZVU Hradec Králové a uspořádány do bloku, takže v roce 1954 začal pracovat blok čtyř kotlů se dvěma 50 MW turbínami. Tyto turbíny ze Škody Plzeň byly první 50 MW turbíny instalované v Československu. V roce 1957 byly spuštěny do provozu další dva kotle s 50 MW turbínou a v roce 1958 poslední dva kotle s turbínami 55 MW. Se svým výkonem 205 MW byla v té době Elektrárna Hodonín největším zdrojem elektřiny v Československu. V roce 1966 se celkový výkon elektrárny zvýšil na 210 MW rekonstrukcí dvou 50 a 55 MW turbogenerátorů na 55 MW. Všechny zdejší turbíny jsou kondenzační, s průtočným chlazením. Úpravou prošly také kotle, jejichž výkon se zvýšil ze 125 tun páry/hod na 135 tun páry/hod.

Projděte si proces spalování biomasy v elektrárně Hodonín prostřednictvím virtuální prohlídky!

virtuální prohlídka EHOVýstavbou nových 100 a 200 MW bloků v jiných lokalitách ztratila Elektrárna Hodonín význam jako dodavatel elektřiny a začala být přestavována na teplárenský provoz. Již v roce 1963 dodávala teplo v páře průmyslovým závodům a ostatním spotřebitelům v Hodoníně. V roce 1980 bylo turbosoustrojí TG4 vyměněno za stroj s regulovaným odběrem páry 180 t/h s potlačenou kondenzací. Obdobným způsobem byla v roce 1996 rekonstruována turbína TG3. Její výkon klesl z původních 55 MW na 40 MW. Technickou zajímavostí těchto strojů je uložení turbogenerátorů na společné desce podpírané izolátory chvění firmy GERB a kontinuální čištění kondenzátorů u TG3 od firmy Taprogge. Odběrové stroje spolu se záskokovou redukční stanicí slouží k zásobování Hodonína parou 1,8 MPa/270 °C a k zásobování slovenského města Holíč horkou vodou 150/70 °C. Výroba elektřiny je určena zejména pro potřeby lokalit. K rozšíření dodávek tepla slouží také stavěný tepelný napáječ Hodonín-východ, jehož první etapa byla dokončena v roce 1992, druhá v roce 1996. Celková roční dodávka tepla v současnosti činí cca 750 TJ. Elektrárna má značnou rezervu pro navýšení současných dodávek a připojení dalších odběratelů. Ceny tepla dodavatelskou formou přímých dodávek a z primárního rozvodu jsou přiměřené a obstojí ve srovnání s možnými konkurenčními způsoby zásobování teplem. Výhodou je rovněž provozně-technická cenová stabilita v delším výhledu, ve srovnání zejména se zdroji spalujícími dovážená paliva.

Postupně se snižuje také negativní dopad místní výroby na životní prostředí. V osmdesátých letech byly vyměněny elektroodlučovače, které v současné době dosahují až 99,5% účinnosti záchytu. Hluk z provozu byl snížen dodatečným odhlučněním.

V letech 1992 - 1997 proběhla výstavba dvou fluidních kotlů, každého o výkonu 170 t/h páry. Problémy odpadních vod a popelovin z nových kotlů byly vyřešeny společným ukládáním na složišti. Po skončení rekonstrukcí došlo k podstatnému snížení vlivu na životní prostředí, například emise škodlivin v kouřových plynech poklesly na desetinu.

Od 31. prosince 2009 je jeden z bloků hodonínské elektrárny určen výhradně ke spalování čisté biomasy. Zařízení disponuje elektrickým výkonem až 30 MW a denně si vyžádá 1200 tun biomasy. Vytvoření postačující rezervy nutné k pokrytí víkendového provozu vyžaduje dodávku cca 1600 tun biomasy každý všední den.

V nedávné minulosti zde došlo mj. ke zprovoznění laboratoře pro analýzy biomasy, třídiče biomasy a dopravní linky na peletky z biomasy s dopravním výkonem 20 tun za hodinu. Letos v lednu zde byl uveden do provozu automatický vzorkovač biomasy.

Elektrárna Hodonín je současně evropským unikátem v dodávce přeshraničního tepla. V roce 2012 dodala do slovenského města Holíč zhruba 90 000 GJ z celkově vyrobených 630 000 GJ tepla.

Ze spalovacích procesů probíhajících při výrobě elektřiny a tepla vznikají vedlejší energetické produkty, které se stávají za předpokladu splnění technických a zákonných podmínek surovinou pro další zpracování a výrobu: Suchý ložový popel (certifikovaný produkt pod názvem RESAN EHO, částečně nahrazuje písek a zeminu a dá se využít pro zásypy výkopů, výrobu betonových směsí apod.),Stabilizát (certifikovaný produkt pod názvem REHAS EHO a REHAS II EHO, je popelová malta a dá se využít pro výstavbu hrázových těles, vyrovnání terénních nerovností apod.) a Úletový popílek (necertifikovaný produkt, není nebezpečný a dá se využít pro výrobu betonových směsí, cemento-popílkové suspenze, jako přídavek pro výrobu hurd apod.). Tyto "Vedlejší energetické produkty" z fluidního spalování jsou využívány hlavně ve stavebnictví. Elektrárna Hodonín patří mezi elektrárny ČEZ, které spalují kromě uhlí i biomasu.

Výrobní jednotka - Hodonín
Instalovaný výkon 105 MW, 170 t páry/hod.
Rok uvedení do provozu 1951 - 1957
Odsířeno od roku 1997 (170 t páry/hod. - 2 fluidní kotle)
1997 (105 MW - instalovaný výkon)


Prodej tepelné energie

Prodej vedlejších energetických produktů - pro stavebníky

 

Základní informace

ČEZ, a. s., Elektrárna Hodonín je se svým instalovaným elektrickým výkonem 105 MW a tepelným výkonem 250 MWtep nejmenší výrobnou celé akciové společnosti. Od roku 1990 prošla výraznou "odtučňovací" kůrou, při níž byl výrazně zredukován počet pracovníků. Došlo také k "omlazovací" kůře, při níž byla nákladem 2,8 mld. korun obnovena velká část zařízení s orientací spíše na potřeby zásobování teplem a méně na výrobu elektřiny.

Zvláštní důraz byl při rekonstrukci kladen na ochranu životního prostředí a dnes je EHO moderní elektrárnou s minimálním dopadem na životní prostředí.

Svou výrobou se EHO podílí na celkové výrobě ČEZ, a. s., pouze 0,69 % a nepočítá se s výrazným zvýšením.

ČEZ, a. s., Elektrárna Hodonín není pouze energetickým zdrojem regionálního významu, ale svým umístěním v bezprostřední blízkosti centra města vytváří i architektonickou dominantu, zvláště svými dvěma 100 m vysokými komíny. K nim v rámci rekonstrukce přibyla tři sila na vápenec a popeloviny, vysoká 32,6 m, jež málem zastiňují i hlavní výrobní budovu o výšce 35 m.

I když se názory na vhodnost architektonického řešení různí, zůstává neoddiskutovatelným faktem, že EHO a zvláště jeho komíny, nyní už bez kouře, dotvářejí již od roku 1958 panoráma Hodonína.

O citlivém vztahu k okolí nejlépe svědčí již více než třicetileté smrky a borovice na nádvoří elektrárny.

Fotogalerie

Fotografie