• Elektrárna Tisová
• Rozhodující milníky
• Současný stav a technické parametry
• Budoucnost elektrárny
• Kontakty

Elektrárna Tisová

Od roku 2008 je elektrárna součástí nově utvořené organizační jednotky ČEZ, a. s. s názvem Elektrárny Hodonín, Poříčí a Tisová, která sdružuje zařízení s významným podílem výroby tepla.

Elektrárna Tisová a její geografické umístění

Elektrárna Tisová leží v západní části Sokolovské pánve mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem. Je nejzápadněji situovaným energetickým zdrojem ČEZ, a. s., a patří k nejstarším hnědouhelným elektrárnám. Leží v nadmořské výšce 405 m a geograficky je téměř v geometrickém středu lázeňského trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří lázeňská města Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Je vybudována na místě původní hornické obce Tisová, která musela svého času ustoupit důlní činnosti. O jejím umístění právě do těchto míst rozhodly dva důležité faktory - řeka Ohře, ze které je zásobována vodou, a blízké zásoby sokolovského hnědého uhlí.

Historie výstavby

Historie elektrárny začíná v lednu roku 1953, kdy bylo rozhodnuto o výstavbě a začala se zpracovávat projektová dokumentace a následně i příprava staveniště. Byly provedeny rozsáhlé úpravy terénu na rozloze téměř 41 ha. Zahrnovaly demolici bývalé obce Tisová, přeložky vodovodu a Tisovského potoka, zvýšení terénu staveniště navážkou nad úroveň stoleté vody, zasypání slepých ramen řeky Ohře. Stavba vyvolala ovšem ještě další rozsáhlé investice. Vybudování pobřežní silnice Citice - Černý mlýn, regulaci toku Ohře, vybudování jezu Černý mlýn a ochranné hráze proti záplavám, vybudování přehrady Jesenice na řece Odravě pro zajištění potřebného množství užitkové vody a zlepšení průtoku řeky Ohře, zajištění přenosu výkonu elektrárny do energosystému příslušným elektrickým vedením do rozvodny Sokolov - Vítkov, vybudování lávky přes řeku Ohři k železniční zastávce Hlavno pro zaměstnance dojíždějící ze směrů od Chebu a Karlových Varů.

Vlastní výstavba

Vlastní výstavbu elektrárny lze rozdělit do dvou technologických celků ETI I a ETI II.

Výstavba ETI I byla zahájena v r. 1954. Bylo instalováno osm kotlů 125 t/h a čtyři turbosoustrojí 50 MW. V prosinci r. 1958 byl přifázován první turbogenerátor 50 MW a v r. 1959 byla instalovaná poslední turbina - protitlaká 12MW. Celkový instalovaný výkon ETI I tak činil 212 MW.

Zdrojem páry ETI I byly původní vysokotlaké, třítahové kotle s granulačním ohništěm a přirozenou cirkulací. Každý kotel měl čtyři mlecí okruhy s tlukadlovými mlýny, které byly v letech 1965 - 1970 rekonstruovány a vybaveny ventilátorovými mlýny s přímým foukáním uhelného prášku do ohniště. Pro zapalování kotlů se používal lehký a těžký topný olej. Propojení kotlů bylo řešeno sběrnicovým uspořádáním, tzn. měly společnou sběrnu napájecí vody a vyrobená pára byla vedena do společné parní sítě.

Výstavba ETI II byla zahájena v r. 1955. Byly instalovány tři bloky 100 MW, které byly uvedeny do provozu v letech 1960 až 1962. Celkový instalovaný výkon ETI II činil 300 MW.

Zdrojem páry ETI II byly 3 vysokotlaké, třítahové kotle s granulačním ohništěm, přirozenou cirkulací vody a přihříváním páry o výkonu 330 t/h. Kotle měly čtyři mlecí okruhy s tlukadlovými mlýny, které byly v letech 1971 - 1973 nahrazeny ventilátorovými mlýny s přímým foukáním prášku do ohniště. Pro zapalování kotlů se používal rovněž lehký a těžký topný olej.

V celkové koncepci se stala Elektrárna Tisová svým výkonem 512 MW ve své době první československou velkoelektrárnou a byly v ní poprvé instalovány a ověřeny v provozu bloky o výkonu 100 MW. V roce 1964 po ukončení výstavby a stabilizaci provozu se Elektrárna Tisová podílela na výrobě elektrické energie celé elektrizační soustavy republiky 9,8 %.

Prodej tepelné energie

Vedlejší energetické produkty - pro stavebníky

Rozhodující milníky

V průběhu let 1983 až 1987 proběhly rozsáhlé rekonstrukce prvního technologického celku ETI I, které se týkaly přestavby na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Dva turbogenerátory 50 MW byly nahrazeny kondenzačními turbínami s regulovaným odběrem o výkonu 55 MW (TG2 a TG3). Současně byl vybudován rozvod tepla pro region Sokolovska a teplo začalo být dodáváno do okolních měst a obcí (Sokolov, Březová, Habartov, Bukovany, Svatava, Královské Poříčí). Celkový instalovaný výkon elektrárny se tak zvýšil na 522 MW.

V první útlumové vlně hnědouhelných elektráren na začátku devadesátých let byly odstaveny dva 100 MW bloky. Jeden na konci roku 1990, druhý na konci roku 1991. Počátkem roku 1992 měla elektrárna instalovaný výkon 322 MW. V roce 1998 byla odstavena jedna turbina 50 MW a instalovaný výkon klesl na 272 MW.

Nejvýznamnější investiční aktivity posledních let byly zaměřeny na splnění požadavků nové legislativy v ochraně vod a ovzduší před znečišťujícími látkami a na ekologické ukládání odpadů. Cílem rozsáhlého a finančně náročného programu Elektrárny Tisová bylo snížení emisí popílku, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého na hodnoty nižší než stanoví zákon.

Naplňování programu začalo v roce 1992 instalací třísekcového elektrického odlučovače na bloku 100 MW v ETI II a náhradou kotlů K125 t/h ETI I za dva fluidní kotle o parních výkonech 350 t/h. Výstavba prvního fluidní kotle probíhala v letech 1993 - 1995 a na výstavbě se podílely akciová společnost Vítkovice a Ingeneering EVT Stuttgart. Druhý fluidní kotel byl stavěn v průběhu let 1995 - 1997. Jeho dodavatelem byla německá firma LLB-Lurgi Lentjes Babcock Energietechnik GmbH. Pro zapalování všech kotlů v elektrárně se v současné době používá zemní plyn.

U ETI II byla v letech 1995 - 1997 instalována odsířovací jednotka na bloku 100 MW, která pracuje na principu mokré vápencové vypírky. Dodavatelem byla německá firma L.&C. Steinmüller GmbH.

Ekologizace Elektrárny Tisová byla završena realizací doprovodných staveb, které zabezpečují ekologické ukládání stabilizátů (vznikajících z tuhých zbytků po spalování uhlí) v úložišti a kompletní zneškodnění znečištěných odpadních vod z areálu elektrárny chemickou čistírnou odpadních vod. Mimo těchto velkých staveb probíhá průběžně modernizace zařízení elektrárny tak, aby odpovídalo současným trendům výroby elektřiny a tepla.

Současný stav a technické parametry

ETI I se sběrnicovým uspořádáním tvoří dva fluidní kotle, každý o výkonu 350 t/h, jedna kondenzační, rovnotlaká, dvoutělesová turbína 57 MW, dvě turbíny 57 MW kondenzační, rovnotlaké, dvoutělesové, s jedním regulovaným odběrem páry a turbína 12,8 MW protitlaková, kombinovaná, jednotělesová.

ETI II s blokovým uspořádáním tvoří granulační kotel 330 t/h a kondenzační, rovnotlaká, třítělesová turbína 112 MW s přihříváním páry.

Každý turbogenerátor pracuje do jednoho vývodového transformátoru. Turbogenerátory ETI I jsou chlazeny vzduchem a turbogenerátor 100 MW bloku ETI II je chlazen vodíkem.

Vyvedení elektrického výkonu elektrárny do rozvodny Sokolov - Vítkov je prostřednictvím linek 110 kV u ETI I a linkou 220 kV u ETI II.

Vyvedení dodávky tepla je prostřednictvím parní soustavy o jmenovitých parametrech 1,2 MPa, 240 °C.

Roční výroba elektřiny se pohybuje okolo 1,6 TWh, dodávka tepla odběratelům okolo 1500 TJ.

Palivem je sokolovské hnědé uhlí, které je dopravováno pásovou dopravou přímo z třídírny od dodavatele Sokolovská uhelná a. s. V roce 2004 bylo zahájeno spoluspalování uhlí s dřevní štěpkou do 20% množství uhlí na fluidních kotlích.

Zdrojem technologické vody pro elektrárnu je řeka Ohře a též přilehlé odkaliště bývalého lomu Silvestr.Výrobní jednotka - Tisová I

Konečné hodnoty po přeštítkování turbogenerátoru. Celkový instalovaný výkon - 295,8 MW.

Ekologie

Modernizace elektrárenských provozů zajistila zvýšení účinnosti výroby elektřiny a tepla a snížila negativní vlivy provozu elektrárny na životní prostředí. Zmíněné dva fluidní kotle a 100 MW blok s odsiřovací jednotkou jsou nejen spolehlivým zdrojem tepla, ale zároveň vyřešily problém emisí znečišťujících látek, které unikají do ovzduší.

Modernizace elektrárny také zasáhla do způsobu ukládání odpadů. Hydraulické plavení produktů po spalování do sousedního vytěženého lomu bylo postupně od roku 1995 nahrazováno pasovou dopravou do prostoru bývalého lomu Silvestr do vybudovaných kazet pro ukládání stabilizátu. Na základě výsledků komplexních náročných zkoušek po prokázání ekologické nezávadnosti a technických vlastností materiálů vystavil Technický a zkušební ústav stavební Praha certifikáty stavebních výrobků. V současné době je ETI držitelem tří platných certifikátů na tyto stavební výrobky:  

• Stabilizát z fluidního popela pro vyplňování vytěžených povrchových důlních prostor a tvarové  úpravy reliéfu krajiny při rekultivačních pracích. 
• Stabilizát z popela a energosádrovce pro vyplňování vytěžených povrchových důlních prostor a tvarové úpravy reliéfu krajiny při rekultivačních pracích.  
• Stabilizát z fluidního popela pro zemní konstrukce a podkladní vrstvy staveb pozemních komunikací.
• Struska pro vyplňování vytěžených povrchových důlních prostor.

Regionální vztahy

Elektrárna Tisová je členem Hospodářské a sociální rady Sokolovska. HSRS vyvíjí zejména iniciativní a koordinační činnost s cílem dosažení vyšší ekonomické a sociální úrovně regionu. Elektrárna je rovněž členem Regionální hospodářské komory Poohří, která slouží k podpoře podnikatelských aktivit, prosazování a ochraně zájmů svých členů a zajišťování potřeb svých členů.

Elektrárna Tisová se rovněž podílí na veřejném životě regionu. Partnerské aktivity jsou zaměřeny především do těchto oblastí: humanita, zdravotnictví, školství, kultura, podpora obcí.

Budoucnost elektrárny

V souladu s průběžnou aktualizací programu obnovy se předpokládá možnost dlouhodobého provozu hlavního výrobního zařízení elektrárny bez vynaložení vyšších investičních nákladů nebo nákladů na obnovu dožitých částí a celků do r. 2015 - 2018.

Výroba ETI I je technologií kombinované výroby elektřiny a tepla. Rozsáhlá síť centrálního zásobování teplem dává záruku využití provozu elektrárny pro pokrytí potřeb regionu.

Cíle a priority

Východiska:

• je ukončen ekologický investiční program. Elektrárna plní spolehlivě emisní limity dle zákona o ovzduší. Tuhé zbytky po spalování a odsiřování jsou ve své naprosté většině klasifikovány a ukládány jako výrobek a slouží k zahlazení důlní činnosti v sousedství elektrárny,
• pro ovládání většiny technologických procesů je instalován distribuovatelný řídicí systém Damatic XD,
• v rámci ČEZ, a. s. je provozována síť LAN s aplikacemi a funkcemi usnadňujícími výměnu informací a řízení procesů,
• je zaveden jednotný systém ISE pro podporu údržby a dalších činností,
• obsazení míst a kvalifikace zaměstnanců jsou odpovídající technické úrovni výrobního celku.

  Cíle:

• zachovat dobrou pozici elektrárny v rámci společnosti,
• udržet dlouhodobě příznivou cenu tepla pro odběratele ze systému centralizovaného zásobování teplem,
• pokračovat v přípravě a realizaci dalších úsporných a ekologických opatření.

  Priority:

• dobudovat jednotný navzájem propojený systém řízení technologie rozšířením řídicích systémů na chemické úpravně vody a u strojovny ETI 1,
• prověřit efektivnost systému napájecí vody kotlů ETI I,
• provést technické úpravy ke snížení spotřeby vápence fluidních kotlů,
• pokračovat v přípravě a realizaci projektu spalování alternativních paliv ve fluidních kotlích,
• pokračovat v realizaci staveb pro zahlazování důlní činnosti a rekultivaci území úložiště.