Vliv jaderných elektráren na životní prostředí

Provoz jaderné elektrárny, obdobně jako každá jiná lidská činnost, ovlivňuje okolní prostředí. Při objektivním porovnání jaderných elektráren s obdobnými zařízeními z hlediska jejich vlivu na okolní prostředí však vychází jaderné elektrárny jako zařízení, které je k okolnímu prostředí velmi šetrné.

Nejčastěji diskutovaným vlivem jaderné elektrárny je radiační zátěž obyvatelstva a vliv na životní prostředí v jejím okolí. Pro objektivní posouzení vlivu jaderné elektrárny na okolí je třeba si uvědomit, že radioaktivita a ionizující záření není specifikem jaderných elektráren. Radioaktivita je fyzikální jev, který je součástí přírodního prostředí po celou dobu jeho existence. Člověk je, stejně jako všechny ostatní živé organizmy, zasahován ionizujícím zářením po celou dobu svého vývoje. K přírodním zdrojům patří např. kosmické záření, radionuklidy obsažené v zemské kůře (v horninách, v půdě), radionuklidy obsažené ve vodě, v ovzduší, v potravinách.

K umělým zdrojům ionizujícího záření patří např. lékařské využití radionuklidů a ionizujícího záření (rentgeny, nukleární medicína), technické využití ionizujícího záření (např. zdroje ionizujícího záření používané v defektoskopii, průmyslové ozařovače používané např. ke konzervaci potravin, hladinoměry, měřiče tloušťky nebo hustoty materiálů), jaderná energetika využívající energie uvolněné při štěpné řetězové reakci k výrobě elektrické energie nebo vojenské využití jaderné energie (zejména atomová bomba).

Z umělých zdrojů ozáření mají největší podíl na radiační zátěži člověka lékařské zdroje (zejména rentgenové přístroje). Na celkovém ozáření člověka se podílejí přibližně jednou šestinou. Průmyslové zdroje se na ozáření člověka podílejí přibližně několika setinami, přičemž ozáření způsobené provozem jaderně energetických zařízení představuje přibližně jednu desetitisícinu celkového ozáření.

Nejaderné vlivy jaderných elektráren na okolí jsou nevýznamné

Jaderná elektrárna má na okolní prostředí řadu dalších – „neradiačních“ – vlivů. Jejich účinek je minimální. Mezi tyto vlivy patří například:

• zvýšení teploty okolního prostředí v důsledku rozptylu odpadního tepla – v bezprostředním okolí elektrárny jde o zvýšení průměrné teploty na úrovni desetin stupně Celsia
• stínící účinek oblaků páry vystupujících z chladicích věží – v průměru se pohybuje doba stínícího efektu v blízkém okolí jaderné elektrárny za den okolo několika minut, což odpovídá snížení celkové intenzity slunečního záření asi o 3 až 4%
• vliv chladicích věží na srážkové poměry v okolí – část drobných kapiček stržených proudem vzduchu do vlečky z chladicích věží a kapky vzniklé kondenzací ve vlečce mohou způsobit zvýšení srážkových úhrnů méně než 20 mm za rok, přičemž tyto srážky dosahují svého maxima ve vzdálenosti dvojnásobku až čtyřnásobku výšky chladicích věží (240 až 480 m)
• vliv chladicích věží na zvyšování vlhkosti vzduchu a na tvoření přízemní mlhy – četnost výskytu přízemní mlhy v důsledku páry vystupující z chladicích věží je neprůkazný, protože zvýšení ročního průměru relativní vlhkosti vzduchu u jaderné elektrárny se pohybuje na úrovni pouze okolo 1 %
• vliv odpadních vod na teplotu a chemickou kvalitu vody vodotečí – z hlediska teploty je způsob vypouštění odpadních vod řešen např. vybudováním zdržovacích nádrží; z hlediska obsahu znečišťujících látek musí být dodrženy hodnoty pro jednotlivé ukazatele, které jsou stanoveny vodoprávním rozhodnutím příslušného vodohospodářského orgánu pro konkrétní jadernou elektrárnu

Všechny uvedené „neradiační“ vlivy přitom nejsou specifické pouze pro jaderné elektrárny. Obdobný vliv mají i jiné tepelné elektrárny a teplárny. Jaderná elektrárna však na rozdíl od elektráren a tepláren spalujících fosilní paliva nevypouští žádné produkty spalování, tj. nevypouští oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxidy uhlíku, prach a další škodlivé látky vznikající při spalování.

Emise oxidu uhličitého

Zanedbatelný vliv provozu jaderných elektráren na okolní prostředí lze velmi dobře ilustrovat jejich porovnáním s vlivem provozu uhelných elektráren. Jaderné a uhelné elektrárny jsou v principu obdobné elektrárny, které se odlišují pouze zdrojem tepla potřebného pro získání páry. Jaderné elektrárny však nevypouštějí do ovzduší CO₂ (nedochází u nich totiž ke spalování, při němž CO₂ vzniká). Díky tomu jaderná elektrárna – na rozdíl od uhelných či plynových – nepřispívá ke zvyšování koncentrace skleníkových plynů.