Důvody pro dostavbu Elektrárny Temelín

Základní důvody pro dostavbu

Posláním energetiky každé země je zajistit spolehlivou, bezpečnou a k životnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR při udržení konkurenceschopné a přijatelné ceny, současně zabezpečit nepřerušenou dodávku energie v krizových situacích.

Všechna tato hlediska splňuje jaderná energetika.

Jaderné elektrárny podléhají nejpřísnějším bezpečnostním kritériím. Výroba elektřiny bez jakýchkoli emisí CO2, oxidů dusíku, síry a prachu významně přispívá ke zlepšení životního prostředí. V porovnání s ostatními zdroji energie je jaderná elektrárna velmi stabilním zdrojem nejen z pohledu bezpečnosti dodávek energie, díky její nezávislosti na každodenní dodávce paliva a klimatických podmínkách, ale také z hlediska nákladů na výrobu energie. Ceny jaderného paliva jsou ve srovnání s elektrárnami spalující fosilní paliva výrazně nižší a dlouhodobě stabilní.

I aktuální návrh Státní energetické koncepce, stejně jako energetická politika Evropské unie, klade jasný důraz na energetickou bezpečnost a jadernou energetiku jako jeden z jejích pilířů. Významným prvkem energetické koncepce zůstává orientace na přebytkový charakter elektroenergetiky ČR, který zajišťuje její významnou odolnost i v případech rozsáhlé kumulace poruch na výrobních zařízeních. V případech rozpadu evropské sítě je ES ČR jako přebytková soustava schopna bezpečného přechodu do krátkodobého ostrovního provozu a zajištění dodávek.

Závislost hospodářského růstu ČR na spotřebě elektřiny

V celém světě, tedy i v Evropě (a ČR), dochází dlouhodobě k nárůstu spotřeby elektřiny a i přes aktuální meziroční pokles spotřeby elektřiny  způsobený globální ekonomickou krizí je, spolu s hospodářským oživením, očekáván opětovný nárůst poptávky po elektrické energii.

Tuzemská netto spotřeba elektřiny [GWh]

Zdroj: Tractebel, ČEZ, EGÚ Brno

graf tractebel

 

 

 

 

 

 

 

 

Navzdory komplexní obnově a nové výstavbě uhelných a plynových elektráren v České republice i v okolních zemích je již nyní zřejmé, že začnou chybět kapacity pro výrobu elektrické energie. Podle aktuálních prognóz nastane v České republice deficit elektrické energie po roce 2020.

Chybějící objem elektřiny je teoreticky možné pokrýt dovozem ze zahraničí. Z nejnovějších analýz však plyne, že získávat elektřinu nákupem v zahraničí bude v dalších letech krajně nejisté, protože i v Evropě roste poptávka a mnoho evropských zemí stojí před problémem nahradit dožívající a uzavírané elektrárny. Potřeba nových energetických kapacit do roku 2030 je v celé Evropě odhadována na 200 tisíc MW, což odpovídá například 200 blokům jaderné elektrárny Temelín.

Případný nedostatek elektřiny na trhu by vedl k podstatnému zvýšení její ceny. Pokud chceme, aby Česká republika zůstala v oblasti výroby elektřiny soběstačná a nemusela být závislá na jejím dovozu, je nutné začít již s dostatečným předstihem s výstavbou nových výrobních zdrojů.

Specifika jednotlivých zdrojů energie ve výrobním mixu

Primární zdroje energie – jak fosilní tak obnovitelné – mají omezenou kapacitu. V období nadcházejících let se musí ČR připravit na ztenčující se zásoby hnědého uhlí (a to i tehdy, pokud dojde k prolomení limitů těžby). Navýšení podílu elektřiny vyrobené z jádra zajistí v nadcházejících letech dostatek uhlí jako klíčového paliva pro teplárny.U nových uhelných elektráren lze navíc hovořit i o riziku nejistého podnikatelského prostředí, protože systém regulace emisí CO2 není zatím v delším časovém výhledu stabilizován.

Plynové elektrárny jsou vzhledem ke svým emisním parametrům (oproti uhelné elektrárně emitují na dodanou kWh elektrické energie cca polovinu množství CO2) a relativní rychlosti výstavby reálnou možností a Skupina ČEZ s jejich výstavbou počítá. Vzhledem k velké citlivosti nákladů výroby elektřiny na ceně paliva (zemního plynu) a závislosti na dodavateli ale není vhodné pokrývat budoucí potřeby pouze jejich prostřednictvím.

Struktura nákladů nového zdroje elektrické energie

Zdroj: ČEZ

€ (EUR) / MWh

zobrazit graf v plné velikosti

Graf: Plné náklady na nový zdroj

Vodní zdroje se na současné výrobě ČEZ podílejí necelými čtyřmi procenty, přičemž zvýšení tohoto podílu stavbou nových velkých vodních elektráren již není možné – v ČR už pro ně nejsou vhodné lokality.

Obnovitelné zdroje energie jsou zatím ve většině případů ekonomicky nekonkurenceschopné. Jsou sice schopny zajistit část energetických potřeb, avšak základním předpokladem pro jejich větší rozšíření je technologický vývoj s cílem  zvýšit jejich efektivnost. S výjimkou vodních elektráren tak profitují z dotovaných výkupních cen. Problémem obnovitelných zdrojů je také těžko předvídatelná výroba, která je závislá na větru či sluneční aktivitě. I přes jejich nevýhody považuje Skupina ČEZ rozvoj obnovitelných zdrojů za důležitý a počítá s jejich další výstavbou, a to především v oblasti větrné energie a spalování biomasy. Celkový objem takto vyrobené elektřiny nemůže ovšem nahradit výrobu v klasických zdrojích.

Zvýšení domácí kapacity jaderných elektráren pomůže i do budoucna udržet energetickou bezpečnost státu a snižovat závislost na dovozech energetických zdrojů ze zahraničí. Oproti dodávkám plynu či ropy z méně stabilních světových oblastí je výhodou jaderné energetiky spolehlivost dodávek paliva pro jadernou elektrárnu. K největším současným producentům uranu ve světě jsou Kanada a Austrálie, tedy stabilní a tradiční demokratické státy. Služby související s výrobou paliva jsou také diverzifikovány a poskytují je především rozvinuté země. Dostavba Jaderné elektrárny Temelín díky tomu vede ke snižování závislosti ČR na energetických zdrojích z rizikových zahraničních teritorií a pomáhá udržet „energetickou bezpečnost“ státu.

Ekonomika a energetika spolu úzce souvisejí. Budoucí generace mají nezadatelné právo na zachování popř. zrychlení dynamiky rozvoje ekonomiky a životní úrovně, stejně jako právo na dostatek energie při zachování čistého přírodního prostředí. Oba požadavky našich budoucích generací umí bezezbytku zajistit jaderné elektrárny.

Provoz jaderné elektrárny není závislý na každodenních dodávkách paliva a jaderné palivo lze snadno skladovat. Jaderné palivo představuje pouze cca 10 % nákladů oproti výrobě elektřiny např. ze zemního plynu, u kterého tvoří palivo až 70 % nákladů. Proto se cenové výkyvy surovin týkají jaderných elektráren mnohem méně než plynových. Jaderné elektrárny jsou kapacitně dostatečně velké a provozně efektivní. Jejich velkou předností je skutečnost, že neprodukují emise oxidů dusíku, síry ani skleníkových plynů. Zajišťují spolehlivou dodávku elektrického proudu, bez kterého si již těžko dokážeme představit jakoukoli z oblastí našeho života

Po zvážení všech hledisek technických, ekonomických, sociálních, životního prostředí i strategie trvale udržitelného rozvoje jsou pro ČR jaderné elektrárny oproti jiným dostupným zdrojům elektrické energie obdobného výkonu nejvhodnějším řešením. Je přitom zřejmé, že obnovitelné zdroje, fosilní paliva ani jaderná energetika nemohou zajistit budoucí potřeby izolovaně. V dané etapě technického rozvoje je proto potřeba využívat a dále zdokonalovat všechny tyto alternativy současně a paralelně s tím připravovat nové alternativní technologie, o jejichž nasazení rozhodnou seriozní technické,  ekonomické i enviromentální rozbory. Za optimální řešení se považuje mix všech energetických zdrojů.

Volba lokality

Se čtyřmi bloky počítal již původní projekt Jaderné elektrárny Temelín. Investiční záměr stavby elektrárny v Temelíně s instalovaným výkonem  4x 1000 MW byl schválen v únoru 1979. Úvodní projekt byl zpracován Energoprojektem Praha v roce 1985 a vlastní stavba provozních objektů byla zahájena v roce 1987. Po listopadu 1989 bylo v nových politických a ekonomických podmínkách rozhodnuto o snížení počtu bloků na dva.

Lokalita vhodná pro výstavbu jaderné elektrárny je vybírána z hlediska geografie, demografie, metrologie, hydrologie, geologie, hydrogeologie, seismiky, zdrojů vody, silničního a železničního napojení, vhodnosti z hlediska elektrické sítě a z mnoha dalších hledisek. Lokalita pro výstavbu jaderné elektrárny vyhovuje i podle příslušné vyhlášky SÚJB 215/1997. Mezi důležitá kritéria patří příznivé rozložení obyvatelstva pro možnost včasné ochrany v případě havárie, nepřítomnost krasových jevů, tektonických zlomů, geodynamických jevů, změn povrchu vlivem hlubinné těžby, významných zdrojů podzemní vody nebo nerostného bohatství.

Z porovnání lokalit, o nichž se uvažovalo jako o vhodných místech pro výstavbu jaderného zdroje, vyplývá, že náklady na přípravu lokality pro výstavbu jsou v případě Temelína jednoznačně nejnižší.

Pro čtyři bloky byla v lokalitě Temelín původně budována většina podpůrných systémů: pro pitnou a požární vodu, dešťovou a splaškovou kanalizaci, železniční a silniční síť, systém chemické úpravy vody a pro zdroj tzv. surové vody z Vltavy z nádrže Hněvkovice. Pro stavební a komunální odpad bude využita skládka Temelínec, dokončení se dočká i druhá polovina rozvodny Kočín, včetně vyvedení výkonu a rezervního napájení. Kompletace počítá s rozšířením současného systému fyzické a radiační ochrany elektrárny.

Pro kompletaci Jaderné elektrárny Temelín formou rozšíření výrobní kapacity hovoří fakt, že místní lokalita úspěšně prošla náročným sítem výběru vhodných lokalit pro výstavbu. S lokalitou Temelína přitom jako s místem vhodným pro výstavbu jaderného zdroje počítá i Politika územního rozvoje ČR.

Výběr lokality současné elektrárny pro kompletaci nové výrobní kapacity se ukazuje optimální i proto, že v elektrárně v současné době pracují nejen nejlepší odborníci na provoz, ale i výstavbu jaderné elektrárny.

Elektrárna Temelín se již v průběhu výstavby, spouštění a zahájení provozu stala pevnou součástí regionu a průzkumy veřejného mínění dokazují, že podpora dostavby Jaderné elektrárny Temelín je trvale vysoká. Podle průzkumu veřejného mínění z března 2009, který provedla agentura STEM, jsou pro dostavbu elektrárny Temelín tři čtvrtiny Čechů. V porovnání s minulými roky se značně snížil podíl rozhodných odpůrců využití jaderné energie i dostavby ETE. Také tři čtvrtiny občanů (77 %) z okolí temelínské elektrárny považují tuto jadernou elektrárnu za srovnatelnou s moderními jadernými elektrárnami ve světě.

Pozitivní image temelínské elektrárny v porovnání s předchozími místními průzkumy výrazně posílila. Poprvé od roku 2000, kdy byl regionální průzkum v okolí Temelína zahájen, více než polovina zdejších obyvatel (57 %) hodnotí chování představitelů elektrárny vůči veřejnosti jako otevřené, více než tři pětiny lidí (64 %) se domnívají, že ETE je pro okolní obce dobrým partnerem při realizaci společných projektů.