Mýty o elektrárně Temelín

Spotřeba elektrické energie celosvětově stoupá, navzdory ekonomickým výkyvům a navzdory zvyšující se účinnosti a snižující se energetické náročnosti spotřebičů. I Česká republika se podle všech analýz a prognóz dostane v budoucnosti do situace, v které by již ani při optimálním zavedení úsporných opatření nebylo možné pokrýt potřebné nároky průmyslu a domácností ze stávajících elektráren. Zvláště v případě, kdy bude podstatná část zdrojů na hnědé uhlí odstavena z environmentálních nebo ekonomických důvodů.

ČR se bez dalších investic do elektrizační soustavy neobejde. A to ani při optimistickém předpokladu dalšího snižování energetické náročnosti v dalších letech a předpokladu stagnace spotřeby i při žádoucím růstu průmyslové výroby.

Energetika je oborem, který je potřeba plánovat mnoho let dopředu. Roli při tomto plánování dále hrají i prognózy dostupnosti paliv, geopolitické souvislosti, snaha o nezvyšování energetické závislosti na okolních i vzdálených zemích… Ze všech uvažovaných scénářů státní energetické koncepce vychází nejlépe ten, který počítá s dostavbou dalších dvou bloků v jaderné elektrárně Temelín a nezříká se dalšího rozvoje jaderné energetiky ani ve vzdálenější budoucnosti.

V souvislosti s dostavbou Jaderné elektrárny Temelín koluje v médiích několik stále opakovaných klišé a mýtů. Pokusíme se je uvést na pravou míru.

Mýtus 1.: Temelín platí daňoví poplatníci a podraží elektřinu

Temelínskou elektrárnu neplatili daňoví poplatníci. Celou stavbu platila elektrárenská společnost ČEZ, a. s., z vlastních zdrojů, doplněných úvěry. Žádné příspěvky od státu na elektrárny nikdy nečerpala.

Taktéž zvažovanou stavbu nových bloků by ČEZ financoval ze svých vlastních prostředků a z bankovních úvěrů. Cena stavby a potenciální možnosti financování projektu budou předmětem nabídek dodavatelů. Diskutuje se i možnost přizvat k této investici strategického partnera.

Cena elektřiny pro spotřebitele je dána pouze situací na trhu, případně rozhodnutím Energetického regulačního úřadu a nijak nesouvisí s náklady na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín.

Mýtus 2.: Slib levnější elektřiny pro okolí elektrárny

Bohužel, je pravdou, že v době rozhodování o stavbě Jaderné elektrárny Temelín v počátku 80. let minulého století, kdy panoval u nás zcela jiný režim, tehdejší straničtí a vládní představitelé podobné výhody regionu slibovali. Je zřejmé, že tehdy  nikdo nepředpokládal, že v ČR bude za několik let tržní prostředí a něco takového nebude vůbec možné.

Dodavatel elektřiny musí ze zákona dodávat všem svým zákazníkům elektřinu za stejných, rovných podmínek. Jinak by se dostal do konfliktu s antimonopolním úřadem, který dohlíží na zachování podmínek rovné hospodářské soutěže. Proto nelze v tomto směru zvýhodnit žádnou skupinu zákazníků. Dnes je navíc většinovým dodavatelem elektřiny a distributorem v okolí elektrárny konkurenční společnost, německá firma E.On.

Takovýto slib už není možné učinit – bylo by to opravdu vůči okolí elektrárny neférové.

Mýtus 3.: Veřejnost byla klamána ohledně spotřeby

V roce 1992 rozhodovala vláda o dostavbě elektrárny Temelín především na základě odhadů budoucí poptávky po elektřině od belgické konzultační firmy Tractebel. Z grafu je patrné, že tehdejší odhady se od skutečnosti příliš neliší, ba naopak jejich přesnost je až zarážející. Nešlo tedy v žádném případě o žádné klamání občanů. K vychýlení spotřeby elektřiny z predikovaného pásma došlo až po nástupu hospodářské krize po r. 2008. Lze však předpokládat, že s nastupujícím oživením hospodářství bude spotřeba elektřiny opět stoupat.

Spotřeba elektřiny v ČR - dlouhodobý vývoj

zdroj: EGU Brno, ERÚ

zobrazit graf v plné velikosti

Dlouhodobý vývoj spotřeby elektřiny v ČR

Elektrárna je technickým dílem, které nelze postavit ze dne na den, tudíž její instalovaný výkon není dimenzován pouze podle aktuálních energetických potřeb. To první je zcela nemožné a to druhé příliš drahé. Proto se na celém světě staví elektrárny s předstihem tak, aby byly připraveny na krytí budoucích potřeb.

Z pohledu ČEZ není temelínských 2000 MW přírůstkem elektrárenských kapacit, ale nejlevnější a moderní náhradou za zastaralé uhelné bloky o stejném výkonu, které ČEZ v průběhu 90. let postupně odstavil, tak jak před výstavbou slíbil. Stejně tak bloky 3 a 4 budou náhradou za postupně utlumované uhelné bloky, jimž dochází palivo a končí technická, ekonomická i environmentální životnost.

Mýtus 4.: klamání ohledně odstavení hnědouhelných elektráren

Útlumový program uhelných elektráren

V rámci útlumového programu byly postupně vyřazeny z provozu bloky a kotelní jednotky o celkovém 1 965 MW. Byl tak bezezbytku naplněn slib, který byl dán, Temelín nahradil zastaralé uhelné bloky o stejném výkonu.

Orientační schéma útlumového programu uhelných bloků ČEZ, a. s., do roku 2000

graf - útlumový program

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkový instalovaný výkon ČEZ se v době uvádění JE Temelín do provozu zvýšil jen o výkon přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně (2 x 325 MW), která je však velmi důležitá pro akumulaci energie, čímž pomáhá energetickému dispečinku vyrovnávat výkyvy ve výrobě a okamžité spotřebě elektřiny. K průběžnému odstavování dalších instalovaných kapacit v uhelných elektrárnách bude docházet mezi lety 2016 a 2023, kdy začnou vstupovat v platnost přísnější emisní limity a budou dožívat uhelné elektrárny, jejichž rekonstrukce se ekonomicky nevyplatí, a bude postupně docházet uhlí.

Do roku 2020 by tak mohlo být v celé ČR (tj. nejen ve zdrojích Skupiny ČEZ) odstaveno dalších více než 1800 megawattů výkonu z uhelných elektráren. Příspěvkem Skupiny ČEZ k náhradě těchto zdrojů by měly být především dva nové jaderné bloky Temelína, dále pak modernizované a efektivnější vodní zdroje a zvýšené objemy výroby elektřiny spalováním biomasy.

Podíl ČEZ na výrobní kapacitě ČR (instalovaný výkon)

Zdroj: ČEZ