Lokalita

Na základě vyhodnocení parametrů území podle legislativních a odborných kritérií byla pro umístění JE vybrána lokalita Temelín. Elektrárna se nachází v pahorkatině v nadmořské výšce 510 m. n. m. Do vzdálenosti 10 km od lokality se nevyskytují žádné výrazné výškové body. Směrem severozápadním se rozprostírá rozsáhlý komplex lesů.

Výběr lokality JE byl proveden tak, aby byly minimalizovány možné interakce JE s okolím. V bezprostřední blízkosti JE se tudíž nenalézají velká průmyslová zařízení, a s výjimkou potrubí tranzitního plynovodu, ani frekventované transportní cesty.

Oblast lokality JE Temelín je přístupná po silnici a po železnici. Na jihovýchodním okraji lokality JE je dobře vybudovaná a frekventovaná silnice č. 105 z Českých Budějovic do Týna n. Vltavou. Nejbližší železniční tratí, která se nachází ve vzdálenosti 0,4 km od elektrárny. je místní trať Číčenice - Týn nad Vltavou s osobní a nákladní přepravou.

• Meteorologické poměry
• Hydrologické poměry
• Geologie lokality
• Seismické riziko
• Výsledky monitorování radiační situace

Meteorologické poměry

Specifická znalost meteorologické situace v okolí jaderné elektrárny je nutná pro stanovení dopadů provozu chladicích věží a pro posouzení šíření radioaktivních látek v případě havárie. Proto byla a je jejímu poznání věnována zvláštní pozornost.

Okolí jaderné elektrárny leží v atlanticko-kontinentální oblasti mírného klimatického pásma severní polokoule. V průběhu roku se zde střídají vzduchové hmoty oceánského a kontinentálního původu, což je spojeno s častým přechodem atmosférických front (v průměru bývá 125 front ročně). V oblasti převládají meteorologické situace určené frontami jdoucími od západu, v menší míře pak od severu. Specifická meteorologická měření pro lokalitu JE se začala provádět již v době výstavby meteorologické observatoře. Observatoř je ve vzdálenosti 3 km severozápadně od JE za obcí Temelín. Měření začalo v dubnu 1988 a od ledna 1989 se provádí spojité pozorování.

Hydrologické poměry

Provoz elektrárny je především spojen s řekou Vltavou, ze které elektrárna odebírá technologickou vodu a současně do ní vypouští odpadní vody. Řeka Vltava tvoří hlavní osu české říční soustavy. Již dříve na ní byla vybudována řada vodních nádrží tvořících tzv. Vltavskou kaskádu, která ochraňuje okolí Vltavy před zátopami a má hydroenergetické využití. Významným přínosem nádrží kaskády je také vyrovnání minimálních průtoků. Pro potřeby JE Temelín byla kaskáda doplněna o vodní nádrž Hněvkovice, ze které se provádí odběry technologické vody a o vodní dílo Kořensko, které je využíváno pro promísení odpadních vod vypouštěných z JE s vodou ve Vltavě. 

Vodní dílo Hněvkovice

Vodní dílo Hněvkovice bylo vybudováno v letech 1986 - 1991. Nachází se ve vzdálenosti 5 km od Týna nad Vltavou proti proudu řeky. Tvoří hlavní část zásobovací soustavy JE technologickou vodou. Vytváří nárazový prostor pro zvýšení průtoku v případě potřeby z nádrže Lipno, která se nachází ve vzdálenosti 120 km proti proudu řeky Vltavy; kapacita nádrže Lipno je 252 mil. m³. Vlastní odběr vody je zajišťován čerpací stanicí (průměrné povolené množství 1,625 m³), která se nachází v bezprostřední blízkosti hráze na levém břehu. Voda je vedena 2 potrubními trasami o DN 1600 mm, které jsou uloženy v zemi a jsou dlouhé 6,2 km, do vodojemu, jenž se nachází v areálu elektrárny. Chemické složení odebírané vody z Vltavy je dlouhodobě sledováno a bylo podstatně vylepšeno zprovozněním velkých čistíren odpadních vod v Českém Krumlově a v Českých Budějovicích a nové odparky v Jihočeských papírnách ve Větřní u Českého Krumlova. 

Vodní dílo Hněvkovice

Zásobníky chladicí vody jsou tvořeny především vodojemem o kapacitě 2 x 15 tisíc m³. Okruh cirkulační chladicí vody pro má celkový objem vody cca 140 tisíc m³. Okruh systému technické vody pro odvod tepla ze zařízení reaktorové části má celkový objem vody cca 38,5 tisíce m³.

Vodní dílo Kořensko

Vodní dílo Kořensko se nachází 2 km pod ústím řeky Lužnice do Vltavy. Hlavní funkce vodního díla jsou:

udržovat stálou hladinu a tak omezit kumulaci znečištění v řece v prostoru Týna nad Vltavou, které působí kolísání hladiny vodní nádrže Orlík, zajišťovat promísení odpadních vod z JE s vodou Vltavy, provoz malé vodní elektrárny. Jezové těleso tvoří tzv. ponořený stupeň, tj. voda je v této nádrži zadržována pouze v době, kdy hladina nádrže Orlík nedosahuje maxima. V opačném případě je stupeň zatopen vzdutou hladinou, což ale nastává málokdy.

Vodní dílo Kořensko

Analýza zátop a prognostické scénáře zátop ukazují, že lokalita JE nikdy nebyla a ani není ohrožena zátopami. Hlavní objekty elektrárny, ve kterých jsou umístěna zařízení důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti, jsou na kótě 510 m n.m. Z hodnocení historicky extrémních průtoků vyplývá, že areál elektrárny je umístěn cca 150 metrů nad maximálními hladinami. Lokalita JE Temelín byla posuzována i s ohledem na možné destrukce vodních nádrží na horním toku řeky Vltavy. Při prolomení hráze Lipna I bude v profilu Hněvkovic průtok cca 1460 m³/s, který neovlivní ani přehradu Hněvkovice ani čerpací stanici technologické vody.

Podzemní vody

Z provedených průzkumů vyplynulo, že v okolí JE Temelín jsou dva oběhové systémy podzemních vod, tj. hlubší a mělký oběhový systém.

Režim podzemních vod hlubšího oběhového systému, který se nachází v hloubce větší než 100 m, je charakterizován velmi pomalu se pohybující podzemní vodou holocenního stáří (cca 10 000 let). Tento systém nemá přímý kontakt se zemským povrchem a není významně doplňován srážkami. Režim podzemních vod mělkého oběhového systému, který se nachází v hloubkách menších než 100 m, je charakterizován pomalým oběhem podzemních vod a je doplňován přímo srážkami.

V nejbližším okolí JE jsou téměř všechny obce zásobovány pitnou vodou z vodovodního řádu. Voda ze studní je používána převážně jako užitková. Hladiny podzemní vody se vesměs pohybují v hloubkách od 10 do 12 m pod terénem. Pravidelně je prováděno vyhodnocování vzorků ze studní nacházejících se až do vzdálenosti 25 km od JE. Ačkoliv se při provozu elektrárny neočekává ovlivnění jakosti podzemních vod, budou vzorky těchto vod dále pravidelně odebírány a vyhodnocovány.

Geologie lokality

Území České republiky patří mezi území, která jsou značně geologicky prozkoumaná a v souvislosti s JE bylo provedeno další podrobné hodnocení geologické situace, a to až do vzdálenosti 30 km od JE. Původní geologické průzkumné práce z 80. let byly v letech 1991 - 1994 doplněny dalšími pracemi, které doporučila MAAE.

Odstřel základové spáry pod hlavní objekty JE Temelín

Geologické podloží okolí lokality JE tvoří jednak jihočeská větev moldanubika a jednak jihočeské pánve. Obě jednotky patří do Českého masívu, který byl vytvořen koncem paleozoika (prvohor) v závěrečné fázi variského horotvorného cyklu. Nejrozšířenějšími horninami jsou zde ruly, žuly a křemeny. Staveniště elektrárny má skalní podklad, hlavní objekty elektrárny jsou umístěny na homogenním bloku o rozměrech větších než 500 x 500 m. Z geomechanického pohledu má podloží elektrárny dostatečnou únosnost pro stavby a zařízení JE.

Seismické riziko

Seismické hodnocení bylo provedeno pro celou zájmovou oblast JE, která je určena kružnicí o středu na elektrárně a o poloměru 300 km. Největší část zájmové oblasti je na území Českého masívu, na jihu a jihovýchodě zasahuje do alpsko-karpatské oblasti. Moldanubikum, na kterém leží jaderná elektrárna, je nejstarší a nejpevnější částí Českého masívu. Výše seismického rizika je určena alpskými zemětřeseními. Ze seismologických analýz vyplývá, že nejsou známy žádné případy místních tektonických otřesů. Pro obec Temelín dokonce ani neexistují žádné zprávy o pozorovaných účincích alpských zemětřesení, při kterých byly pozorovány nejvyšší hodnoty intenzit v jižních Čechách.

Z hodnocení založených na velikostech největších možných otřesů v ohniskových oblastech nacházejících se v zájmové oblasti JE a na nejméně příznivém poklesu intenzit se vzdáleností ve směru ohnisko zemětřesení - JE vyplývá, že mezní hodnota makroseismické intenzity, která by neměla být překročena s pravděpodobností 0,95 ani v časovém intervalu 10 000 let, je 7° MSK-64, což ve středoevropských poměrech odpovídá zrychlení 0,1 g. Pro výstavbu JE byl použit projekt pro zrychlení 0,1 g, což je plně v souladu s doporučením MAAE z roku 1991. Na tuto hodnotu jsou projektovány všechny stavby, systémy i komponenty, které mají vliv na jadernou bezpečnost; hlavní komponenty, jako je reaktor, jsou projektovány na hodnoty vyšší, t.j. 0,2 g.

Seismologické monitorovaní širšího okolí jaderné elektrárny Temelín a alpských zemětřesení je prováděné Ústavem fyziky Země Masarykovy university v Brně.

Výsledky měření najdete na internetové stránce: http://www.ipe.muni.cz/seismologie_temelin/

Výsledky monitorování radiační situace

Od roku 1991 je soustavně zjišťován obsah radionuklidů v jednotlivých složkách životního prostředí a je sledována úroveň dávkových příkonů v okolí JE v souladu se schválenými programy monitorování.

Monitorování provádí Laboratoř radiační kontroly okolí (dále jen LRKO) JE, která je umístěna v Českých Budějovicích, podle pokynů státní odborné instituce - Státní ústav radiační ochrany (dále jen SÚRO).

LRKO zajišťuje pravidelné monitorování obsahu radionuklidů v jednotlivých složkách životního prostředí ZHP JE, např. v ovzduší, půdě, porostu a vodě za účelem včasného zjištění odchylek aktivity vzorků od dlouhodobých průměrů.

Výsledky měření jsou zpracovávány ve formě čtvrtletních a ročních zpráv, které elektrárna zasílá orgánům státního dozoru a státní správy. Další měření jsou prováděna Regionálním centrem SÚJB a SÚRO v Českých Budějovicích a Českým hydrometeorologickým ústavem.