Infocentrum elektrárny Temelín

Upozornění: Z technických důvodů bude o víkendu 4.5. - 5.5.2019 infocentrum zcela uzavřeno.

Děkujeme za pochopení.


Infocentrum
Jaderná elektrárna Temelín
373 05 Temelín - elektrárna

Další informace k exkurzím

Tel.: 381 102 639, 381 104 930
E-mail: infocentrum.ete {zavináč} cez {tečka} cz

www.cez.cz/temelin

www.ete.cz, www.facebook.com/ICTemelin

GPS: Loc: 49°10'52.07"N, 14°23'9.611"E

Projděte si Jadernou elektrárnu Temelín prostřednictvím virtuální prohlídky!

ETE virtuální prohlídkaV bezprostřední blízkosti Jaderné elektrárny Temelín, ve vzdálenosti 24 km severně od Českých Budějovic, 5 km jižně od Týna nad Vltavou, u silnice č. 105, stojí renesanční zámeček Vysoký Hrádek. V jeho prostorách neuvidíte nic z toho, co se v zámcích obvykle nachází, a přesto se stal turistickým cílem jihočeského regionu. Právě sem je totiž umístěno Infocentrum temelínské elektrárny.

Pro zájemce o volnou prohlídku a individuální návštěvníky je Infocentrum otevřeno každý den (včetně sobot a nedělí) od 9.00 do 16.00 hod., v červenci a srpnu od 9.00 do 17.30 hod. Individuálním návštěvníkům nabízíme prohlídku expozic s interaktivními modely. Program v kinosále (film, mlžná komora)  je přístupný pouze tehdy, pokud zrovna neprobíhá exkurze předem objednané skupiny. Pokud chcete mít jistotu, že kinosál bude v daný den a hodinu volný, prosím, kontaktujte nás. Obvyklé časy začátků programu v kinosále jsou: 9.30 h., 11.00 h., 12.30 h., 14.00 h., v červenci a srpnu navíc ještě v 15:30 h.).

Na exkurzi do Infocentra zveme každého, kdo má zájem se o temelínské elektrárně a jejím provozu něco dozvědět. Nejčastějšími návštěvníky jsou školy, pro něž je exkurze vhodná i jako možné doplnění a zpestření učiva fyziky nebo chemie. Každá beseda je připravena tak, aby odpovídala věkové úrovni i zájmu konkrétní skupiny. Návštěvu můžeme tedy doporučit již od prvních tříd ZŠ. Zájemci o exkurzi (skupina o min. počtu 5 osob) se musí předem objednat: v pracovních dnech v době od 7:30 - 15:30 hod. na tel. č. 381 102 639, 381 104 930 nebo nepřetržitě e-mail: infocentrum.ete {zavináč} cez {tečka} cz. Na Váš e-mail odpovíme v nejbližší možné pracovní době (pracovní den).

Pro střední a vysoké školy a odborné, technicky zaměřené firmy připravujeme samozřejmě také odborněji zaměřené exkurze, které mohou být, pokud to podmínky umožní, spojené i s návštěvou vlastního areálu elektrárny (podrobnější informace na tel.: 381 102 639, 381 104 930, e-mail: infocentrum.ete {zavináč} cez {tečka} cz ).

Upozornění: Pracovníci informačního centra po dobu exkurze v prostorách informačního centra nepřebírají zodpovědnost za chování návštěvníků. Děkujeme za pochopení.

Vstup do Infocentra elektrárny Temelín i exkurze jsou pro všechny návštěvníky zdarma.

Pokud budete mít jakýkoli dotaz, můžete nás kontaktovat e-mailem nebo telefonicky.

 

Víte, jak se řídí jaderný reaktor? Co je to žlutý koláč nebo co můžete pozorovat v mlžné komoře? Přijeďte se k nám podívat! V historických interiérech Vám nabízíme atraktivní putování za elektřinou z jádra.

V podkroví zámečku je umístěn moderně vybavený kinosál. Součástí programu exkurze  je projekce filmu Uskutečněná utopieJaderná elektrárna Temelín, ve kterém se podíváte do nejzajímavějších částí elektrárny, kterými jsou bezesporu jako například  sklad čerstvého paliva, reaktorový sál a strojovna výrobního bloku.

Při besedě s průvodkyní se prostřednictvím počítačových ukázek a animací seznámíte s funkcí jaderné elektrárny, s hlavními zařízeními, i se základy reaktorové fyziky a bezpečnosti.

Poutavý exponát představuje i mlžná komora. Na vlastní oči se přesvědčíte, jak je naše okolí, ve kterém žijeme, doslova prošpikováno částicemi přírodního ionizujícího záření.

Mezi návštěvníky je oblíbené také „sefíčko“ z makety reaktorového sálu.

A co Vás ještě čeká?

V prvním patře zámečku je zájemcům k dispozici rozsáhlá expozice. V severním křídle objektu se můžete seznámit, jak je vlastní téma jaderné energetiky spojeno s příbuznými a sousedními obory - s pojmem energie, s různými možnostmi získávání jejích vhodných forem i s historickými a fyzikálními souvislostmi (sál č. 1, 2). Větší pozornost je pak věnována energii ukryté v hmotě - energii jaderné, principům jejího uvolňování (sál č. 3) a nakonec i celému palivovému cyklu (sál č. 4).

Druhá část expozice v jižním křídle objektu je věnována temelínské elektrárně, jejímu okolí (sál č. 5), funkčnímu uspořádání, nejdůležitějším zařízením a tématům vztahujícím se k provozu elektrárny (sál č. 6).

Na prostorových modelech si prohlédnete zastavovací plán, který představuje rozmístění provozních objektů v areálu elektrárny, hlavní výrobní blok, který v řezu ukazuje nejdůležitější zařízení, jaderný reaktor, který tvoří hlavní část primárního okruhu i jaderné palivo, které se v reaktoru štěpí.

            

Kromě toho si můžete otestovat své znalosti při zábavném kvízu, seznámit se s vybranými prostorami elektrárny ve virtuální procházce na PC (podrobnější informace v kapitole Virtuální prohlídka elektrárny) nebo si vyzkoušet provozovat výrobní blok na počítačovém simulátoru (podrobnější informace v kapitole Jaderný reaktor na Vašem PC...).

Celou expozicí návštěvníky doprovodí školený personál. Na závěr prohlídky Vám nabídneme informační tiskoviny a brožury (sál č. 7), či možnost vyfocení se ve fotokoutku v podobně reaktorového sálu..

Součástí naší nabídky jsou i doprovodné výstavy výtvarníků a fotografů.

K relaxaci a odpočinku nabízíme možnost návštěvy parku, ve kterém je zámeček Vysoký Hrádek umístěn. Krajinářský park z 1. třetiny 19. století se soustavou rybníků je přístupný denně od 1. dubna do 31. října. V parku je vybudována unikátní Ptačí stezka s 11 maketami ptáků, kteří se vyskytují v okolí temelínské elektrárny.

Těšíme se na Vaši návštěvu!

 

Historie zámečku Vysoký Hrádek

Historie zámečku Vysoký HrádekV historických záznamech se hovoří, že vladycký dvůr a později i tvrz vybudovali páni ze Březí, kteří pocházeli ze dvora Knín a Býšov. První zpráva hovoří o Albertu ze Březí, který zemřel v roce 1367. Tvrz zdědil syn Svatomír a po něm to byli další dva synové Alberta, Smil a Bušek.

V období pohusitském, poté, co rod vladyků z Březí vymřel, zdědili tvrz Hrádek jim příbuzní vladykové z Býšova. V roce 1440 se objevuje jméno Oldřich z Býšova, a poté v letech 1507 a 1517 Jindřich z Býšova, jindy zvaný též z Březí.

Kolem roku 1520 získali Hrádek i s okolními vesnicemi bratři Jan a Mikuláš Rendlové z Úšavy a od nich jej v roce 1526 koupil Jan Nebřehovský z Nebřehovic za 1000 kop grošů českých. Ve vlastnictví Nebřehovských pak zůstalo panství až do roku 1556, kdy Ondřej Nebřehovský z Nebřehovic a na Pyšelích, nejspíše Janův syn, Hrádek prodal za 2825 kop pražských grošů rytíři  Zikmundu Malovci.

Zikmundem nastoupil v držení Hrádku rod, jenž ho pak vlastnil až do 19. století. Malovci byli původně zemanský rod pocházející z Netolicka, jenž se však již v předhusitské době rozrodil v několik větví. Náš Zikmund pocházel z větve libějovické a sám zdědil tvrz Chvalešovice, Újezd a další drobné statky. Byl dobrým hospodářem, jenž sice brzy prodal Újezd, ale mnoho dalších statků, mezi nimi i náš Hrádek, koupil. Zemřel roku 1577. Při dělení otcovské pozůstalosti získal Hrádek mladší syn Pavel Malovec, aby pak po jeho smrti přešel Hrádek na staršího z bratří Václava, který pobýval na Chvalešovicích. Václav Malovec Liběšický na Chvalešovicích byl známou figurou tehdejšího života. Žil v přátelských vztazích s Petrem Vokem, jemuž také půjčoval peníze a hrál významnou roli při jeho pohřbu v roce 1611. Buď pro dluhy nebo že nechtěl spravovat obě panství, prodal krátce před smrtí v roce 1616 Chvalešovice příbuzným (Václavu ml. Malovcovi Dříteňskému) a ponechal si jen Hrádek, na který snad již předtím přesídlil. Jeví se tedy dost pravděpodobné, že tvrz v její renesanční podobě vyzdvihl právě okázale žijící Václav, či již předtím jeho bratr Pavel, který zde měl jediné sídlo. Snad právě pro novost a poměrné pohodlí si stárnoucí a bezdětný Václav starší Malovec hrádeckou tvrz ponechal.

Václav starší Malovec zemřel roku 1617 jako poslední své větve a kšaftem z roku 1616 postoupil tvrz Hrádek i s okolními vesnicemi své tetě Anně Benedové rozené z Vřesovic jako vdovské zaopatření. Anna Benedová měla Hrádek, neporušený a nezadlužený, držet pouze po dobu života nebo pokud se znovu neprovdá, pak měl připadnout jako rodové svěřenství Zdeňku Malovci z Chýnova a Vimperka z chýnovské větve rodu a v případě jeho smrti pak jeho mladším bratrům, Oldřichovi, Petrovi a Jindřichovi, případně nejstaršímu z jejich synů či dalším příslušníkům chýnovské větve.

Jak dlouho seděla Anna Benedová na Hrádku, není známo, nicméně po její smrti připadla tvrz nejstaršímu synovi Zdeňka Malovce, Pavlu Malovcovi z Chýnova a po jeho smrti se Hrádku se vším příslušenstvím, svršky a nábytkem ujal v roce 1666 jeho bratr Jan Oldřich Malovec z Chýnova, hejtman kraje prácheňského (v letech 1659 - 1676).

O dalších majitelích tvrze se zmíníme jen ve zkratce. Po Janu Oldřichovi ji zdědil jeho syn Václav, nejvyšší lajtnant Serfenberkovského pluku, jenž v roce 1686 padl v bojích s Turky. Hrádek pak získal jeko nejstarší člen rodu bratranec padlého Jan Bohuslav z Chýnova (syn Pavlův). Ten zemřel v roce 1700 a vlády nad Hrádkem se ujal jeho bratr Vilém Arnošt (zemřel okolo roku 1710), po něm následoval starší syn Ferdinand Ignác. Ten sloužil ve vojsku, v roce 1749 se stal hejtmanem prácheňského kraje a v roce 1760 byl patentem Marie Terezie povýšen do panského stavu (spolu s bratrem Arnoštem Vilémem a bratrancem Josefem Františkem, vnukem Jana Bohuslava).

Po něm zdědil Hrádek v roce 1760 jako nejstarší člen rodu Arnošt Vilém, od roku 1731 rada nad apelacemi, v roce 1743 malostranský hejtman a v letech 1751 - 1764 rada při krajské reprezentaci a komoře a podkomoří. Zemřel roku 1770 a Vysoký Hrádek převzal jeho synovec Maxmilián Malovec, syn Ferdinanda Ignáce. Toto střídání majitelů mělo dozajista za následek, že stará renesanční tvrz zůstávala v původní podobě, protože nikdo z výše zmíněných držitelů zde asi trvale nebydlel a pobývali většinou na jiných rodových sídlech Skalici, Vysokém Dvoře, Zdíkově nebo Česticích.

Po Maxmiliánově smrti se dalším vlastníkem Vysokého Hrádku stal v roce 1790 právem dědickým Václav Malovec, syn Arnošta Viléma. Za jeho vlády došlo k přestavbě tvrze na zámeček, o čemž informuje erbový znak Malovců s letopočtem a iniciálami WM (Wenceslaus Malowetz) nad vchodem do zámečku.

Po Václavovi dědil jeho jediný syn František Malovec, když hodnota statku činila tehdy 84 462 zlatých. Tento poslední Malovec vlastnící zámeček (zemřel v roce 1842) sloužil v armádě a v roce 1825 prodal vysokohrádecký statek za 65 000 zlatých Josefu Hirschovi a jeho manželce Barboře, roz. baronce Lipovské. V popise Čech z pera J.G. Sommera z 30. let 19. století se hovoří o zámku s domovní kaplí sv. Anny a kancelářemi hospodářské správy.

Manželé Hirschovi zahájili řadu vlastníků zámku, kteří byli buď buržoazního původu či drobní statkáři, hospodařící samostatně, a zejména od konce 19. století se rychle střídali. Po smrti Josefa Hirsche v roce 1843 a posléze i jeho ženy v roce 1848 zdědil majetek syn Josef Hirsch ml., který zůstal majitelem až do roku 1882, kdy jej prodal za 148 000 zlatých manželům Václavovi a Anežce Wenzelovým. Od těchto koupil Vysoký Hrádek v roce 1894 za 306 000 korun Josef Sailer, který velkostatek o rozloze 328 ha s dvorem a lihovarem spravoval za pomoci adjunkta, ředitele lihovaru, zahradníka a hajného.

V roce 1914 se smlouvou trhovou zámek se statkem dostal do držení PhDr. Matěje Kováře s manželkou Antonií a JUC. Jaromíra Kováře, patrně bratra, s Marií Antonietou Kovářovou, každý po čtvrtině. První pozemková reforma v roce 1919 se hrádeckého velkostatku nijak nedotkla, protože z 355 ha plochy bylo rozparcelováno toliko 0,5 ha.

V roce 1925 koupil vysokohrádecký velkostatek za 1 350 000 Kčs Fr. Hromádko, o rok později již za 1 700 000 Kčs Hedvika Šulcová a Ant. Hynek, každý polovinu. Ani ti ho nedrželi dlouho a v roce 1927 ho získali manželé František a Antonie Zahradníkovi. K velkostatku tehdy patřily zámek s parkem, lihovar, obchodní zahradnictví a 354 ha půdy ? 131 ha polí, 18 ha luk, 3 ha zahrady, 8 ha rybníků a 192 ha lesů.

V roce 1933 prodal pan Zahradník Vysoký Hrádek panu ing. Václavu Divišovi s chotí Jindřiškou, záhy poté se uskutečnily na zámku poslední stavební úpravy. Po smrti manžela v roce 1943 spravovala statek jeho manželka se synem Janem. V roce 1948 jí byl statek v rámci pozemkové reformy zabaven.

Po odchodu Divišových se stal Vysoký Hrádek spolu s 50 ha půdy majetkem státu. Došlo ke značné devastaci statku a zámečku a zejména devastaci parku a zahradnictví, které bývalý majitel Diviš obnovil. Ve sklenících se chovaly kachny, v parku se proháněla prasata, do střechy zámečku zatékalo. Pro necitlivost správy statku byl tento památkový objekt vyřazen ze seznamu památek. Teprve v letech 1987 ? 1989 památkáři spolu s Městským muzeem v Týně nad Vltavou opravili konstrukci a na střechu zámku dali novou krytinu. Předpokládali, že by tam umístili depozitář pro týnské muzeum. Zámeček se však po opuštění JZD v letech 1986 ? 1987, které zde mělo umístěnu závodní kuchyni, kanceláře a byla zde také mateřská školka, stal místem návštěv různých vandalů, takže muzeum muselo od svého záměru upustit.

Zámeček před zničením zachránila kupní smlouva uzavřená v roce 1994 mezi akciovou společností ČEZ a potomky posledních majitelů Divišových, kteří objekt získali v restituci zpět. Zámeček po rozsáhlé stavební rekonstrukci začal od října 1997 opět sloužit veřejnosti jako Infocentrum temelínské elektrárny.