Využívání vodní energie v ČR
Využívání vodní energie v České republice
I když v ČR nejsou přírodní poměry pro budování velkých vodních energetických děl ideální, hrají v rámci obnovitelných zdrojů u nás vodní elektrárny prim. Naše toky nemají potřebný spád ani dostatečné množství vody. Proto je podíl výroby elektrické energie ve vodních elektrárnách na celkové výrobě v ČR poměrně nízký. Významným posláním vodních elektráren v ČR je však sloužit jako doplňkový zdroj výroby elektrické energie a využívat především své schopnosti rychlého najetí na velký výkon a tedy operativního vyrovnání okamžité energetické bilance v elektrizační soustavě ČR.
Usazování turbíny malé vodní elektrárny Mělník
V českých zemích má využívání vodní energie dlouholetou tradici. Od přímého mechanického pohonu zařízení mlýnů, pil a hamrů až k přeměně na elektrickou energii. Nejstarším zařízením tohoto typu v Čechách byla vodní elektrárna v Písku, vybudovaná v roce 1888. Byla zřízena v návaznosti na velký úspěch propagačního osvětlení centra města Františkem Křižíkem 23. června 1887. (Písek se stal prvním městem v Čechách se stálým veřejným elektrickým osvětlením). Také v Praze existovaly již na začátku 20. století dokonce dvě vodní elektrárny – na Těšnově a na Štvanici. Těšnovská byla roku 1929 zrušena, štvanická je po rekonstrukci dodnes v provozuschopném stavu.
Podle metodiky EU se přečerpávací vodní elektrárny a malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem nad 10 MW mezi zařízení vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů nepočítají, nicméně z hlediska jejich významu pro elektroenergetiku ČR a především pro svůj přínos k zachování životního prostředí jsou i ony předmětem zájmu Skupiny ČEZ.
Všechny velké vodní elektrárny, s výjimkou Dalešic, Mohelna a Dlouhých Strání, jsou situovány na toku Vltavy, kde tvoří kaskádový systém – vltavskou kaskádu. Jejich provoz je automatický a jsou řízeny z centrálního dispečinku ve Štěchovicích. Koncem roku 2018 činil instalovaný výkon všech vodních elektráren Skupiny ČEZ v České republice 1 961,1 MW.
Z hlediska všech obnovitelných zdrojů Skupiny ČEZ mají vodní elektrárny na výrobě elektrické energie největší podíl.
Přehled vodních elektráren provozovaných Skupinou ČEZ
Elektrárna | Instalovaný výkon (MW) | Rok uvedení do provozu |
---|---|---|
Akumulační a průtočné vodní elektrárny | ||
Lipno I | 120 | 1959 |
Orlík | 364 | 1961–1962 |
Kamýk | 40 | 1961, 2008 |
Slapy | 144 | 1954–1955 |
Štěchovice I | 22,5 | 1943–1944 |
Vrané | 13,88 | 1936, 2007 |
Střekov | 19,5 | 1936 |
Malé vodní elektrárny | ||
Lipno II | 1,5 | 1957 |
Hněvkovice | 9,6 | 1992 |
Kořensko I | 3,8 | 1992 |
Kořensko II | 0,94 | 2000 |
Želina | 0,63 | 1994 |
Mohelno | 1,76 | 1977, 1999 |
Dlouhé Stráně II | 0,16 | 1996 |
Přelouč | 2,34 | 1927 |
Spálov | 2,4 | 1926 |
Hradec Králové I | 0,75 | 1926 |
Práčov | 9,75 | 1953 |
Pastviny | 3 | 1938 |
Obříství | 3,36 | 1995 |
Les Království | 2,21 | 1923 |
Předměřice nad Labem | 2,6 | 1953 |
Pardubice | 1,99 | 1978 |
Spytihněv | 4 | 1951 |
Brno Kníničky | 3,1 | 1941 |
Brno Komín | 0,25 | 1923 |
Vydra | 6,4 | 1939 |
Hracholusky | 2,55 | 1964 |
Čeňkova Pila | 0,1 | 1912 |
Černé jezero I | 1,5 | 1930 |
Černé jezero II | 0,04 | 2004 |
Černé jezero III | 0,37 | 2005 |
Bukovec | 0,63 | 2007 |
Mělník | 0,59 | 2010 |
Přečerpávací vodní elektrárny | ||
Štěchovice II | 45 | 1948, 1996 |
Dalešice | 475 | 1978, 2008 |
Dlouhé Stráně I | 650 | 1996 |