Vítr
Větrná energie
Využití větru ve větrných mlýnech má na území našeho státu svou tradici. Historicky je postavení prvního větrného mlýna na území Čech, Moravy a Slezska doloženo již v roce 1277 v zahradě Strahovského kláštera v Praze. Začátek výroby novodobých větrných elektráren se datuje na konec 80. let minulého století. V současné době větrné elektrárny pracují v desítkách lokalit v ČR, jejich nominální výkon se pohybuje od malých výkonů (300 kW) pro soukromé využití až po 3 MW. Koncem září 2018 bylo v ČR podle údajů Energetického regulačního úřadu instalováno celkově více než 309 MW.
Skupina ČEZ patří mezi průkopníky vývoje větrné energetiky v ČR - postupně provozovala větrné elektrárny v Dlouhé Louce nad Osekem u Litvínova v Krušných horách, na Mravenečníku v Jeseníkách nebo na Novém Hrádku u Náchoda. V nejbližších letech hodlá prostřednictvím společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje instalovat a provozovat větrné parky v lokalitách po celé České republice o celkovém instalovaném výkonu v desítkách MW. Prvními moderními větrnými elektránami nové generace jsou stroje spuštěné v roce 2009 u Věžnice na území kraje Vysočina a u Janova na území Pardubického kraje.
V lokalitách Fantanele a Cogealac provozuje Skupina ČEZ největší pevninskou větrnou farmu v Evropě. Na ploše 12 x 6 kilometrů vyrábí čistou energii 240 turbín o celkovém instalovaném výkonu 600 MW.
V Německu provozují společnosti Skupiny ČEZ 53 turbín v pevninských parcích větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 133,5 MW.
Jak funguje větrná elektrárna
Vítr vzniká v atmosféře na základě rozdílu atmosférických tlaků jako důsledek nerovnoměrného ohřívání zemského povrchu.
Provozované větrné elektrárny
Skupina ČEZ je v současnosti provozovatelem největší přímořské větrné farmy v Evropě v rumunské lokalitě Fantanele-Cogealac. V České republice patří do našeho portfolia větrné elektrárny ve dvojici lokalit - u obce Janov...