Posuzování vlivu na životní prostředí

Provoz jaderné elektrárny, jako každá jiná lidská činnost, ovlivňuje okolní prostředí. Při objektivním porovnání jaderných elektráren s jinými energetickými zdroji nebo průmyslovými provozy z hlediska vlivu na okolní prostředí jsou jaderné elektrárny velmi šetrné k okolnímu prostředí.

Vlivy provozovaných jaderných elektráren jsou průběžně monitorovány a vyhodnocovány a nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by svědčily o významných negativních vlivech na jednotlivé složky životního prostředí. Vyhodnocován je rovněž zdravotní stav obyvatelstva v okolí obou našich elektráren. Podle dosavadních výsledků těchto studií neexistuje žádný přímý vliv provozu jaderné elektrárny na zdraví obyvatelstva žijícího v jejím okolí a četnost výskytu onemocnění se zde neliší od jiných oblastí.

Průběh celého procesu EIA se vyznačuje zpracováním tisíců stran odborných studií, analýz, posudků a dalších podkladů, na jejichž přípravě se podílely desítky odborníků z České republiky. Výraznou charakteristikou procesu je rovněž velká celková časová náročnost. Po celou dobu však může česká i zahraniční veřejnost proces sledovat, rovněž existuje několik možností vznášet v jeho průběhu připomínky a dotazy k jednotlivým dokumentům.

V rámci mezistátního procesu posuzování vlivů na životní prostředí, který probíhal v letech 2008-2013, byly hodnoceny potenciální vlivy dostavby Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí a veřejné zdraví, a to i s uvažováním spolupůsobícího účinku provozu stávající elektrárny a stávajícího pozadí.

Letecký snímek na stávající elektrárnu Temelín. Na volné ploše měl v původním projektu stát třetí a čtvrtý blok

Společnost ČEZ, a. s., předložila oznámení záměru EIA na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín na Ministerstvo životního prostředí ČR v červenci 2008. Oznámení zveřejnilo ministerstvo v srpnu 2008 a zahájilo tak tzv. zjišťovací řízení. MŽP zahrnulo do procesu EIA na nové bloky také sousední země Rakousko a Německo. Zjišťovací řízení bylo ukončeno v únoru 2009, v jeho závěru MŽP seznámilo společnost ČEZ, a. s. s požadavky na obsah dokumentace EIA. Jednalo se o 34 hlavních a 165 dílčích požadavků, které ministerstvo obdrželo od dotčených subjektů státní správy, místních samospráv, občanských sdružení a veřejnosti, a to i ze zahraničí. Závěry zjišťovacího řízení a jejich vypořádání jsou obsaženy v dokumentaci EIA, která poskytuje základní údaje o záměru a hodnotí předpokládané přímé i nepřímé vlivy dostavby na životní prostředí a veřejné zdraví.

Dokumentaci EIA společnost ČEZ, a. s., předala v květnu 2010 na Ministerstvo životního prostředí ČR. V červnu 2010 ji Ministerstvo životního prostředí ČR zpřístupnilo české i zahraniční veřejnosti. Do mezistátního procesu EIA se dodatečně zapojilo Slovensko (září 2010) a Polsko (prosinec 2010). V souladu s Espoo úmluvou nabídlo Ministerstvo životního prostředí ČR současně se zasláním dokumentace EIA konání mezistátních konzultací k dokumentaci EIA všem obeslaným sousedním státům (Rakousko, Německo, Slovensko a Polsko). Celkem proběhly tři mezistátní konzultace k dokumentaci EIA – dvě s Rakouskem (leden a květen 2011) a jedna s Německem – Svobodným státem Bavorsko (červen 2011).

Na základě dokumentace EIA a všech uplatněných vyjádření z České republiky i zahraničí zadalo Ministerstvo životního prostředí ČR zpracování nezávislého odborného posudku na dokumentaci EIA autorizované osobě. Po zveřejnění posudku (únor 2012) ze strany Ministerstvo životního prostředí ČR následovalo veřejné projednání (červen 2012), jehož uskutečnění vyplývá z českého zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Veřejnému projednání ještě předcházelo uskutečnění veřejných diskusí na území Spolkové republiky Německo (v Pasově dne 12. 6. 2012) a na území Rakouska (ve Vídni dne 30. 5. 2012).

Ministerstvo životního prostředí ČR na základě dokumentace EIA, posudku, veřejného projednání a všech vyjádření doručených v průběhu procesu EIA, vydalo souhlasné stanovisko v lednu 2013.

Vlastní stanovisko EIA obsahuje 90 podmínek a požadavků na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví – rozdělených do fází přípravy, výstavby a provozu – které je třeba respektovat v následujících stupních projektové dokumentace stavby a které budou zahrnuty jako podmínky návazných správních řízení (např. územního a stavebního řízení, apod.).

Stanovisko Ministerstvo životního prostředí ČR není rozhodnutím o plánovaném záměru, ale je jedním z nezbytných odborných podkladů pro příslušné správní úřady, v jejichž pravomoci je vydat následná povolující rozhodnutí.

V návaznosti na novelu zákona EIA č. 39/2015 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. dubna 2015 a která se rovněž vztahuje na již vydaná stanoviska EIA, vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR dne 24. února 2016 závazné stanovisko k ověření souladu dle novely zákona EIA. V závazném stanovisku k ověření souladu je konstatováno, že původní stanovisko EIA ze dne 18. ledna 2013 je v souladu s požadavky zákona EIA, a tedy s požadavky právních předpisů, které zapracovávají směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (směrnici EIA). Toto závazné stanovisko bylo vydáno pro rozhodnutí v navazujícím řízení vydávaná po nabytí účinnosti novely zákona EIA a použije se i pro rozhodnutí v dalších navazujících řízeních.

Platnost stanoviska byla poslední novelou zákona EIA č. 326/2017 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. 11. 2017, prodloužena na 7 let ode dne jeho vydání. Na žádost oznamovatele příslušný úřad prodlouží platnost stanoviska o 5 let, a to i opakovaně, pokud nedošlo ke změnám podmínek v dotčeném území nebo poznatků a metod posuzování, v jejichž důsledku by záměr mohl mít dosud neposouzené významné vlivy na životní prostředí.

Fotografie z veřejného projednání

Vlastní dokumentace EIA obsahuje cca 500 stran textu a 2000 stran příloh. Na jejím zpracování, které trvalo 15 měsíců, se podílelo přibližně 200 odborníků z řady renomovaných institucí jako jsou:

• Ústav jaderného výzkumu Řež, a. s., divize Energoprojekt Praha;
• Český hydrometeorologický ústav;
• Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR;
• Výzkumný ústav vodohospodářský TGM;
• Masarykova univerzita v Brně
• a další.

Zpracovatelé v dokumentaci EIA hodnotí vlivy na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Předmětem hodnocení jsou vlivy na obyvatelstvo, ovzduší a klima, vodu, hlukovou situaci a další fyzikální a biologické charakteristiky, půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje, krajinu, floru, faunu a ekosystémy, hmotný majetek a kulturní památky, dopravní a jinou infrastrukturu a další sledované parametry. Vlivy nových bloků jsou posuzovány samostatně i společně s provozem stávajících dvou bloků. Také jsou hodnoceny vlivy, které vzniknou v průběhu výstavby a při ukončení provozu bloků.

V průběhu zpracování dokumentace EIA nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by z pohledu vlivu na životní prostředí bránily další přípravě nových bloků. Možné vlivy na veřejné zdraví a životní prostředí, a to i s uvažováním spolupůsobícího účinku provozu stávající elektrárny, nepřekračují příslušné zákonné limity nebo (pokud nejsou limity stanoveny) akceptovatelnou míru.

Dokumentace vlivů Nového jaderného zdroje v lokalitě Temelín včetně vyvedení výkonu do rozvodny Kočín na životní prostředí je k dispozice ke stažení na konci stránky. Další dokumentace související s procesem EIA je uvedena v Informačním systému EIA.