Vazba na státní plány a strategie

Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů

V roce 2017 byl Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR schválen statut Stálého výboru pro jadernou energetiku, který byl v únoru 2019 nahrazen Stálým výborem pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Jeho předsedou byl zvolen předseda vlády ČR a výkonným předsedou Ing. Jaroslav Míl, MBA. Dále jsou členy ministři, náměstci, předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, předseda představenstva ČEZ, členové opozičních stran a další členové. Stály výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů se zaměřuje na:

  • meziresortní koordinaci orgánů státní správy a samosprávy při implementaci a případné aktualizaci Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR,
  • koordinaci orgánů státní správy a samosprávy během přípravy a výstavby jaderných elektráren,
  • stanovení obchodně-dodavatelského modelu výstavby nového jaderného zdroje včetně vytvoření předpokladů pro jeho financování,
  • územní plánování a povolovací procesy jaderných zařízení,
  • rozvoj legislativy v oblasti výstavby a provozu jaderných elektráren,
  • koordinaci mezinárodní spolupráce v oblasti jaderné energetiky,
  • posuzování a analyzování problematiky zajištění bezpečnostních zájmů státu v oblasti jaderné energetiky.
Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR

Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR navazuje na aktualizovanou Státní energetickou koncepci a v mezích jejího strategického zadání transformuje její dílčí cíle do konkrétních realizačních kroků. Realizační kroky a role státu jsou popsány v oblastech:

  • regulace v oblasti jaderné bezpečnosti,
  • zajištění dlouhodobě udržitelné infrastruktury potřebné pro výstavbu,
  • dlouhodobý bezpečný provoz jaderných zařízení a jejich vyřazování z provozu,
  • ukládání jaderného odpadu všech kategorií, a to jak z jaderné energetiky tak i jaderného výzkumu, medicíny a průmyslu,
  • výzkum v oblasti jaderné energetiky nebo školství a vzdělávání.

S ohledem na zajištění energetické bezpečnosti, ale i s ohledem na celkový společenský přínos, považuje Národní akční plán v souladu se Státní energetickou koncepcí za žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby nových jaderných zdrojů v Dukovanech a Temelíně.

Zejména z důvodu udržení pokračování výroby v lokalitě Dukovany je zde klíčová výstavba bloku a jeho spuštění kolem roku 2037 tak, aby byla zajištěna kontinuita provozu jaderného zdroje a lidských zdrojů v lokalitě po období 2037, kdy národní akční plán konzervativně předpokládá ukončení prvního ze současně provozovaných bloků stávající jaderné elektrárny. Pro lokalitu Dukovany doporučuje Národní akční plán přípravu projektu ve variantě dvou bloků vedoucí k výstavbě jednoho bloku s možností rozšíření na dva bloky v této lokalitě.

Státní energetická koncepce ČR

Hlavním důvodem pro schválení Státní energetické koncepce ČR  na následujících 25 let byla potřeba jasně formulovat priority a strategické záměry státu v oblasti energetiky a poskytnout tak investorům, občanům a státní správě stabilitu.

Státní energetická koncepce staví na přirozených komparativních výhodách ČR, které jsou dány možnostmi využívání jednotlivých druhů energetických zdrojů v rámci omezeného přírodního potenciálu i ekonomickými charakteristikami státu. Hlavním posláním SEK je přitom zajistit spolehlivou, bezpečnou a k životnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR, a to za konkurenceschopné a přijatelné ceny za standardních podmínek. Současně je jejím cílem zabezpečit nepřerušené dodávky energie v krizových situacích v rozsahu nezbytném pro fungování nejdůležitějších složek státu a přežití obyvatelstva. V neposlední řadě je jejím cílem také zajistit stabilní a předvídatelné podnikatelské prostředí, efektivní státní správu a dostatečnou a bezpečnou energetickou infrastrukturu.

V tomto ohledu Státní energetická koncepce stanovuje strategické priority, které mají přispět k plnění vrcholových cílů. Mezi tyto priority patří také vyvážený mix primárních energetických zdrojů i zdrojů výroby elektřiny založený na jejich širokém portfoliu, efektivním využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů, udržení přebytkové výkonové bilance energetické soustavy s dostatkem rezerv a udržování dostupných strategických rezerv tuzemských forem energie.

Ve státní energetické koncepci je detailně zkoumáno 6 různých scénářů, energetických mixů, jak by mohla být v budoucnu pokryta spotřeba ČR: Plynový, Zelený, Optimalizovaný, Bezpečný, Konvenční, Dekarbonizační. První dva scénáře, Plynový a Zelený, byly vyloučeny z důvodu nesplnění strategického cíle – energetické bezpečnosti státu. V obou scénářích by Česká republika byla závislá na dodávce energií ze zahraničí. Ve všech ostatních scénářích se počítá s rozvojem jaderné energetiky, přičemž jako nejvhodnější scénář byl vyhodnocen Optimalizovaný scénář, podle kterého potřebuje Česká republika 3 nové jaderné reaktory.

Záměry nových jaderných zdrojů jsou v rámci Státní energetické koncepce ČR analyzovány a uvažovány jako součást plnění této strategické priority, spolu s obnovou dožitých výrobních zdrojů elektřiny s respektováním požadavků na účinnost a ochranu životního prostředí. Zajištění soběstačnosti ve výrobě elektřiny bude založeno zejména na vyspělých konvenčních technologiích s vysokou účinností přeměny energie a na narůstajícím podílu obnovitelných zdrojů.

Cílová hodnota podílu výroby elektřiny z domácích primárních zdrojů na celkové hrubé výrobě elektřiny k roku 2040 je dle státní energetické koncepce minimálně 80 %, přičemž počítá se strukturou výroby elektřiny (v poměru k hrubé národní spotřebě):

  • jaderné palivo 46 až 58 %,
  • obnovitelné a druhotné zdroje 18 až 25 %,
  • zemní plyn 5 až 15 %,
  • hnědé a černé uhlí 11 až 21 %.

Nové jaderné zdroje představují v tomto kontextu jednu z dílčích součástí vícezdrojového energetického mixu, ve kterém budou představovat výkonné, stabilní, nadstandardně spolehlivé a environmentálně příznivé výrobny elektrické energie. Nepředstavují však přímou vylučující alternativu vůči ostatním zdrojům energie resp. dalším opatřením energetické koncepce. Ty jsou a budou rozvíjeny v příslušných souvislostech Státní energetické koncepce ČR.

Státní energetická koncepce ČR tedy uvažuje s posílením role jádra při výrobě elektřiny výstavbou nových bloků v závislosti na predikci bilance výroby a spotřeby a prodloužením provozu současných bloků. Výroba z jádra přitom postupně nahradí uhelnou energetiku, která je dosavadním primárním pilířem výroby elektřiny, avšak nemá do výhledového období zajištěno palivové krytí a navíc se neztotožňuje s enviromentálními cíli Evropské unie.