Přejít na obsah

Elektrárny Tušimice

Novinka: Virtuální prohlídka

Počátek výroby elektřiny v lokalitě Tušimice se datuje do let 1963–1964, kdy zde byla uvedena do provozu Elektrárna Tušimice I (ETU I). Její mladší sestra Elektrárna Tušimice II (ETU II), se čtyřmi 200 MW bloky, byla uvedena do provozu v letech 1974-1975.

Stejně jako ETU I, která již dosloužila, byla i Elektrárna Tušimice II postavena přímo u zdroje paliva – Doly Nástup Tušimice. Umístění elektrárny v centru výskytu hnědého uhlí s pásovou dopravou od těžebních strojů až do elektrárny byly a jsou hlavní předností lokality Tušimice, neboť zcela odpadají náklady za dopravu uhlí po železnici. To významně snižuje výrobní náklady a řadí elektrárnu mezi nejefektivnější provozy v České republice. Proto byla a je elektrárna od doby svého spuštění vždy maximálně využívána. ETU I s plným instalovaným výkonem pracovala až do začátku 90. let, poté bylo všech šest 110 MW bloků v rámci útlumového programu odstaveno. Komín elektrárny padl k zemi v listopadu 2005, byl to dosud nejvyšší železobetonový komín (196 metrů) v ČR, který byl takto odstřelen.

Projděte si uhelnou elektrárnu Tušimice prostřednictvím virtuální prohlídky!

virt. prohlídka UE Tušimice

Elektrárna Tušimice II se čtyřmi 200 MW bloky zahájila provoz v letech 1974–1975. Postavena byla, shodně jako první, přímo u zdroje paliva Dolů Nástup Tušimice, odkud přichází palivo po pasových dopravnících až do kotelny.

Společnost ČEZ Teplárenská, a.s. dodává teplo vyrobené v elektrárně svým zákazníkům v nejbližším okolí a nejvýznamnějším odběratelem tepla je město Kadaň. Celková roční dodávka tepla je cca 400 TJ/rok.

V areálu Elektrárny Tušimice II je největším odběratelem tepla (150 TJ/rok) a elektřiny (15 GWh/rok) firma AGRO Kadaň s. r. o. Mezi další významné odběratele elektřiny patří Severočeské doly a. s. (83 GWh/rok) a korporátní datové centrum firmy ČEZ ICT Services, a. s. (5 GWh/rok).

Celková roční dodávka tepla z elektrárny je cca 600 TJ při maximálním tepelném výkonu 85 MWt a dodávka elektřiny cca 4000 GWh (viz. tabulka níže).

Komplexní obnova

Mezi roky 2007 a 2012 elektrárna Tušimice II prošla grandiózní komplexní obnovou, která zajistila její budoucí provoz podle současných evropských standardů přibližně do roku 2035, kdy se předpokládá vytěžení sousedního dolu Libouš. Účinnost elektrárny se zvýšila o 6 % čímž došlo k 14 % úspoře paliva na vyrobenou MWh. Modernizovaná technologie umožňuje spalovat v budoucnu i méně kvalitní palivo z dolu Libouš. Modernizované je i odsiřovací zařízení postavené v letech 1994–1997. Nyní je připraveno plnit ty nejpřísnější limity v oblasti vypouštění emisí po roce 2016. Emise oxidů dusíku se podařilo snížit o 70 %, emise oxidu siřičitého o 79 % a emise tuhých znečišťujících látek o 87 %.  (První slidehow-ETUekologizací však již elektrárna prošla v devadesátých letech, kdy se v první vlně snížily její emise o více než 90 procent!) Vedlejší energetické produkty (popílek, struska a sádrovec) vznikající v Elektrárně Tušimice II jsou certifikovanými výrobky. Deponát složený z těchto produktů slouží k revitalizaci krajiny po důlní činnosti. Certifikovaný popílek a sádrovec se prodává pro využití ve stavebnictví. Komplexní obnova v hodnotě 26 miliard korun také pomohla překonat ekonomickou krizi v lokalitě a prodloužení provozu o 25 let umožnilo zachovat tisíce pracovních míst.

Pod vedením generálního dodavatele ŠKODA PRAHA Invest došlo k výměně čtyř původních kotlů, rekonstrukci elektroodlučovačů, vybudování nového odsíření a rekonstrukci vodního hospodářství elektrárny. Na upravených turbínových stolicích jsou nyní nainstalovány čtyři nové třítělesové turbíny, každá o výkonu 200 MW. Čtyři generátory pro strojovnu, komplexní zařízení pro elektročást a systém automatizovaného řízení technologických procesů dodala společnost Siemens. Dosažené parametry odpovídají hodnotám předepsaným pro tzv. BAT (Best Available Technology, které představují světově uznávaný standard dosažení emisních limitů a zvýšení účinnosti modernizovaných zdrojů.

Porovnání základních technických parametrů a emisních hodnot bloků před rekonstrukcí, projektovaných parametrů a skutečných hodnot naměřených na již rekonstruovaných blocích ukazuje následující přehled výkonových parametrů elektrárny.

Parametry elektrárny Před obnovou Projektováno Po obnově
Účinnost kotle 86-87,6 % min. 90% 90,41 %
Emise NOx 320-440 mg/Nm3 max. 200 mg/Nm3 180 mg/Nm3
Emise SO2 450-500 mg/Nm3 max. 200 mg/Nm3 107 mg/Nm3
Emise prachu 60-100 mg/Nm3 max. 20 mg/Nm3 9 mg/Nm3
Účinnost bloku netto 33-34 % 37,82 % 39 %
Výhřevnost paliva 10-11 MJ/kg 8,5-11 MJ/kg 10,91 MJ/kg
Obsah vody v surovém palivu 32-38 % 31-34 % 34,25 %
Obsah popele v surovém palivu 18-25 % 31,74 % 21,33 %
Jmenovitý parní výkon kotle 660 t/h 547 t/h 553 t/h
Jmenovitý tlak přehřáté páry 17,46 MPa 18,1 MPa 18,47 MPa
Jmenovitý tlak přihřáté páry 4,06 MPa 3,81 MPa 3,79 MPa
Jmenovitá teplota přehřáté páry 540 °C 575 °C 573,3 °C
Jmenovitá teplota přihřáté páry 540 °C 580 °C 576,4 °C
Teplota napájecí vody 253 °C 249,5 °C 248,2 °C
Výkon bloku 200 MW 200 MW 203,85 MW
Max. parní výkon 660 t/h 575 t/h 575 t/h
Tlak přehřáté páry při max. parním výkonu 17,5 MPa 19,1 MPa 19,096 MPa
Obsah popele v bezvodém palivu 42,98 % 35-46 % 32,45 %
Obsah síry v bezvodém palivu 2,87 % max. 3,5 % 2,17 %

Hlavní výrobní zařízení a příslušenství

Kotel

V elektrárně Tušimice II jsou nainstalovány čtyři uhelné kotle typu PG 575 bloků 21, 22, 23, 24, v kterých se spaluje hnědé uhlí. Kotel PG 575 je řešen jako průtlačný, dvoutahový, s granulačním ohništěm a přímým foukáním uhelného prášku, s přehříváky a přihříváky páry. K přípravě prášku je symetricky instalováno 6 ventilátorových mlýnů s práškovými hořáky zaústěnými v rozích a bočních stěnách spalovací komory.

Použité ventilátorové mlýny zajišťují spolehlivě provoz kotle na všech výkonových hladinách v regulačním rozsahu 50–105 % jmenovitého výkonu, a to při spalování garančního paliva. Jmenovitý výkon kotle je zajištěn provozem pěti mlýnů. Pro zapalování prášku a stabilizaci hoření je instalováno 6 plynových hořáků na zemní plyn, umístěných v jádru dolní sekce každého práškového hořáku.

Zásobníky surového paliva

Zásobníky surového paliva (ZSP) všech čtyř kotlů jsou umístěny ve stavbě mezistrojovny souvisle vedle sebe po celé délce budovy výrobních bloků. Zásobníky každého kotle jsou vedle sebe rozmístěny podle polohy jednotlivých mlýnských okruhů. Palivo se do ZSP dopravuje dvěma nezávislými pasovými linkami. Při automatickém zauhlení mezi minimální a maximální hladinou paliva mají ZSP obsah cca 1500 t, který vystačí při průměrné výhřevnosti zhruba na pětihodinový provoz při jmenovitém výkonu bloku.

Uhelná mlýnice

Mlecí zařízení kotle se skládá ze šesti samostatných jednotek s ventilátorovými mlýny. Spaliny o teplotě 900–1100 °C jsou nasávány z ohniště ventilačním účinkem mlecího kola a slouží pro vysoušení paliva před vstupem do mlýna. Mlecí zařízení je dimenzováno tak, aby jmenovitý výkon kotle byl pokryt provozem pěti mlýnů. Po umletí a dosušení v mlýně vstupuje uhelný prášek spolu s nosným médiem do třídiče a dále do práškovodu k hořákům.

Ventilátorové mlýny

Kotel je vybaven 6 kusy ventilátorových mlýnů VM o průměru kola 3 100 mm s maximálním mlecím výkonem 44 t.h-1 paliva a s regulačním rozsahem 50–105 %.

Zadní tahy kotlů

Zařízení umělého tahu je za kotlem provedeno ve dvou paralelních větvích. V každé větvi (kouřovodu) je za regeneračním ohřívákem vzduchu (LJ) umístěn odlučovač popílku a kouřový ventilátor (KV). KV slouží pro dopravu spalin a překonání tlakových ztrát spalinového traktu.  Vždy za KV každého ze dvou bloků se spaliny svedou do jednoho společného kouřovodu a tím se vedou do odsiřovací jednotky.

Doprava strusky

Struska jako jeden z produktů spalovacího procesu je přiváděna prostřednictvím dvou oddělených výsypek pod spalovací komorou do vodního uzávěru kotle situovaného samostatně pod každou výsypkou. Vodní uzávěr kotle tvoří ocelová vana s vodní náplní, která je konstrukční součástí vynašeče strusky. Vodní uzávěr slouží k oddělení venkovního atmosférického prostředí od vnitřního (podtlakového) prostředí kotle. Pro odsun strusky z pod výsypek kotle a k jejímu částečnému odvodnění slouží dva paralelně uspořádané řetězové hrabicové vynašeče strusky se šikmým výložníkem. V prostoru šikmého ramene vynašeče je osazeno síto pro odvětrání dopravníku a odchod par.

Odsiřovací zařízení spalin mokrou vápencovou vypírkou

Odsiřovací zařízení je navrženo jako dvojblokové, tj. jedna odsiřovací jednotka – linka je používána pro dva bloky ve venkovním uspořádání, s využitím stávajících provozů přípravy vápencové suspenze a odvodnění energosádrovce. Odprášené spaliny od kotlů vstupují do absorbéru vestavbou REA+ pod úrovní sprchovacích rovin, procházejí absorbérem a jsou čištěny v protiproudu spalin padajícími kapkami vápencovo-sádrovcové suspenze.

Doprava vápence

Vápencový štěrk je z vlakových souprav vykládán do prostoru hlubinného zásobníku, ze kterého je dopravován na sklad nebo přímo do zásobníku surového vápence pasovými dopravníky.

Příprava vápencové suspenze

Ze zásobníku hrubého vápence jsou vedeny dvě samostatné linky, z nichž každá obsahuje dopravníky, kladivový mlýn (drtič), zásobník drceného vápence a věžový mlýn. Vápencová suspenze je dopravena do dvou nádrží (tanků) vápencové suspenze vybavených míchadly. Pro odstranění prašnosti v prostoru drtiče je budova vybavena odprašovacím zařízením. Součástí odprašovacího zařízení jsou ventilátory a pytlové filtry. Vápencová suspenze je z nádrží čerpána do absorbérů. V případě poruchy drtiče lze drcený vápenec dovážet k zásobníkům drceného vápence pomocí autocisteren, z kterých bude pneumaticky dopravován do příslušného zásobníku. V případě poruchy věžového mlýna lze prachový vápenec dovážet k nádržím vápencové suspenze pomocí autocisteren, z kterých je pneumaticky dopravován do příslušné nádrže.

DENOX

Z důvodu dodržení emisních limitů stanovených pro emise oxidů dusíku a oxidu uhelnatého jsou instalovány řídící a akční orgány pro regulaci spalování v kotli. Vhodným dávkováním vzduchu do kotle je dosažena optimalizace a snížení emisí pod limitní hodnoty.

Měření emisí

Zjišťování koncentrace emisí se provádí pro relevantní znečišťující látky kontinuálně v souladu s provozem jednotlivých kotlů a v souladu s právními předpisy. Kontinuální měření emisí (KM) na výstupu do ovzduší slouží pro sledování plnění emisních limitů a pro bilance emisí a výpočty poplatků za emise vypouštěné do ovzduší. Cílem kontinuálního měření je zabezpečení souhrnu měření emisních veličin a jejich monitorování. Snímání, zpracování, vizualizace a prezentace měřených veličin je zajištěna systémem EMON. Konečné zpracování naměřených dat, vedení provozní evidence, výpočet množství emisí, sledování a vyhodnocování plnění emisních limitů (viz. tabulka) dle legislativních požadavků je zajištěno systémem EisNet.

Strojovna včetně příslušenství

Turbína slouží k přeměně tepelné energie z páry na elektrickou energii s tím, že část tepelné energie slouží dále pro vytápění. Celkem jsou instalovány 4 turbogenerátory, každý o výkonu 200 MW.

Turbína 200 MW včetně příslušenství

Parní turbína 200 MW typ Škoda KT–200 – 17,5 (typová řada MTD 70 CR) je třítělesová, rovnotlaká kondenzační turbina s přihříváním páry za VT dílem, s jedním jednoproudovým VT dílem, jedním jednoproudovým ST dílem a jedním dvouproudovým NT dílem. Všechna turbinová tělesa jsou dvouplášťová. Výstup z NT dílů je vyveden do kondenzátoru. Turbína je vybavena 8 neregulovanými odběry páry pro regeneraci, topení napájecí nádrže, ohřívání topné vody v OTV a pro pohon turbonapáječky. Konstrukce stroje umožňuje prohřev turbinového VT tělesa i VT ventilových komor před startem turbíny. Stroj je navržen s ohledem na teplotní namáhání (tloušťka stěn, symetrie příčných řezů apod.).

Turbína je vybavena 8 neregulovanými odběry páry pro regeneraci, topení napájecí nádrže, ohřívání topné vody v OTV a pro pohon turbonapáječky. Konstrukce stroje umožňuje prohřev turbinového VT tělesa i VT ventilových komor před startem turbíny. Stroj je navržen s ohledem na teplotní namáhání (tloušťka stěn, symetrie příčných řezů apod.).

Věžová chladící voda

Chlazení věžové vody probíhá ve čtyřech chladicích věžích s přirozeným tahem typu Itterson, každá pro jeden výrobní blok s možností propojení. Věžová voda je čerpaná čtyřmi chladícími čerpadly s regulovatelným oběžným kolem a diagonálně postavenými lopatkami - každé pro jeden výrobní blok s možností propojení. Bilance spotřeby chladící vody: Potřebné množství vody pro chlazení kondenzátoru je 19 200 m3.h-1, chladiče oleje turbogenerátoru 345 m3.h-1, přídavná voda do jímky vývěv 150 m3.h-1, kondenzátor turbonapáječek 1 800 m3.h-1, chladiče 36 m3.h-1.

Generátor 200 MW

Generátor je výrobek firmy SIEMENS, je štítového provedení, to je s vlastními ložisky ve štítech statoru. Rotor generátoru je s rotorem nízkotlaké části parní turbíny spojen pevnou spojkou. Generátor je chlazený vzduchem.

Vedlejší energetické produkty

Zbytky po spalování hnědého uhlí spolu s produkty z odsíření → vedlejší energetické produkty (VEP) jsou certifikovány jako výrobky. V současné době je vysoká poptávka po těchto produktech hlavně ve stavebnictví. Ročně se prodá cca 90 000 t popílku a 260 000 t sádrovce.

Program odchovu sokolů stěhovavých v Elektrárně Tušimice

Na chladicí věži umístěna budka pro hnízdění sokola stěhovavého, hnízdění pravidelně od roku 2011, pár zde vyvádí dvě až tři mláďata (v roce 2025 pouze jedno). Postupně hnízdící budky umístěny i v dalších lokalitách uhelných elektráren ČEZ (Prunéřov, Ledvice, Počerady atd.). Průběžně sleduje a reportuje Mgr. Beran.

.

Program záchrany břehule říční

Na složiště Stodola, na kterou je dopravován vedlejší energetický produkt po spalování uhlí (tzv. deponát), pravidelně přilétají břehule říční. Hnízdí v uměle vybudovaných hnízdištích, které jim tam vytváříme (zářezy v uloženém materiálu). Vytěžený prostor je rekultivován.

Program záchrany motýla okáče metlicového

Na již zrekultivované ploše, kam se historicky (od 60. let) plavila struska a popílek vznikla z biologického hlediska unikátní lokalita po stránce entomologické i ornitologické. O plochu pečujeme s cílem udržet zde především populaci kriticky ohroženého druhu motýla okáče metlicového, o jehož přítomnosti máme informace cca od roku 2010.

Aby byl předmět ochrany komplexnější a opatření uchopitelnější, byla v roce 2023 uzavřena Smlouva o chráněném území Odkaliště Tušimice (dle §39 z. 114/1992 Sb.) mezi ČEZ, a. s. a Krajským úřadem ÚK (KÚÚK).

Obsahem smlouvy je dlouhodobý závazek ČEZ, a. s. provádět na lokalitě managementová opatření s cílem udržení potenciálu území pro zde zastoupené chráněné druhy. Kromě pastvy ovcí a koz zde probíhají prořezávky keřů a dřevin. Pravidelná seč travních porostů a lokální aplikace herbicidu na invazivní třtinu křovištní. Cílem je výrazně snížit plochu vegetace s převahou dřevin a optimalizovat alespoň v horních partiích odkaliště biotopové požadavky pro okáče metlicového (stepní, raně sukcesní stanoviště s řídkými kostřavovými trávníky).

Všechny zásahy jsou realizovány na základě Plánu péče, který je každoročně projednán a odsouhlasen Odborem životního prostředí a zemědělství KÚÚK. Plán péče vždy reflektuje doporučení, která vzešla z provedených biologických průzkumů na lokalitě.

Od podzimu 2025 probíhá na horním platě odkaliště T výstavba FVE – vše v souladu s požadavky odboru ochrany životního prostředí KÚÚK.

Dodávky tepla

Prodej tepelné energie - základní kontakty