Teplárna Trmice

V současné době je v Teplárně Trmice instalováno 6 kotlů o celkovém výkonu 469,2 MWt a 6 turbogenerátorů na výrobu elektrické energie o výkonu 89 MWe. Primárními tepelnými napáječi o celkové délce 125 km dodává Teplárna Trmice do městských částí na levém břehu Labe cca 3 000 TJ tepelné energie v páře za rok. Teplárna Trmice má připojeno více než 1 300 odběrných míst a zásobuje teplem zhruba 30 tisíc domácností a velkou část průmyslových závodů ve městě. Mezi její klienty dále patří zdravotnická a školská zařízení, veřejné organizace a klienti z terciárního sektoru - hotely, obchodní a administrativní centra atd.

Historie trmické elektrárny a teplárny

Nebývalý rozvoj průmyslu na počátku 20. století vyžadoval i odpovídající rozvoj elektrizace. Již v roce 1901 tak byla v provozu městská elektrárna v centru Ústí nad Labem na Špitálském náměstí, která sloužila především pro městskou tramvajovou dopravu, a několik menších závodních elektráren.

Teplárna TrmiceNedostatek elektrického výkonu v oblasti severních Čech i poměrně vysoká cena elektrické energie, byly důležitými faktory, které přispěly k uskutečnění záměru výstavby trmické elektrárny. Elektrárnu vybudovala akciová společnost Nordböhmische Elektrizitätswerke (NEW) se sídlem v Děčíně-Podmoklech. Stavba začala výkopovými pracemi v dubnu 1914. Elektrárna byla dostavěna a uvedena do provozu v roce 1916. Tehdy byly v provozu první čtyři kotle a s nimi první turbosoustrojí o výkonu 6 MW.

Elektrárna se dále rozvíjela a v roce 1939 již bylo instalováno turbosoustrojí o celkovém výkonu 59,8 MW, který představoval 7 % výkonu v celých Čechách. V roce 1956 byly uvedeny do provozu čtyři vysokotlaké kotle a další turbosoustrojí.

V 60. letech 20. století se československá energetika orientovala na výstavbu velkých elektrárenských bloků o výkonech až 200 MW, a elektrárna v Trmicích začala tím pádem ztrácet svůj význam. Její výhodná poloha v těsném sousedství uhelného lomu a nevelká vzdálenost od centra spotřeby tepla ve městě přímo nabízela využití elektrárny jako centrálního zdroje tepla pro Ústí nad Labem. Rekonstrukce elektrárny byla zahájena v roce 1959 a dokončena v roce 1974. V roce 1959 byl zprovozněn dálkový parovod do Ústí nad Labem.

Dostatečný tepelný výkon v Trmicích umožnil postupné omezování výkonu městské elektrárny na Špitálském náměstí až do jejího úplného odstavení a likvidace v roce 1968. Ze staré elektrárny v centru Ústí nad Labem bylo zřízeno středisko útvaru Rozvodu tepla trmické elektrárny, které zde sídlí dodnes.

Od roku 1976 přešla trmická elektrárna na provoz, jehož prvořadým úkolem je zabezpečování výroby tepla. Podstatná část dodaného tepla již byla vyráběna teplárenským způsobem v kombinovaném cyklu s výrobou elektřiny, která přestala být hlavním produktem podniku. Zároveň trmická elektrárna změnila v roce 1976 svůj název na Teplárna Trmice.

V roce 1987 byly zprovozněny dva nízkotlaké kotle, které sloužily pouze pro vytápění města Ústí nad Labem.

Po roce 1994 byla započata ekologizace teplárny v Trmicích. Byla zahájena zejména výstavba jednotky odsíření a denitrifikace spalin. Zařízení bylo dokončeno a zprovozněno v roce 1997. O rok později, v roce 1998, byla zprovozněna paroplynová jednotka o výkonu 70 MW.

Program odchovu sokolů stěhovavých v Teplárně Trmice

V Teplárně Trmice byla na ochozu komínu nainstalována hliníková sokolí budka vyplněná keramzitem v září 2015. Zdejší pár je střídavě úspěšný, ale také nestabilní. Buď samec vymění samici, nebo ona jeho. Zda přitom původní partner uhynul či zahynul během letu lze ovšem těžko odhadnout. Nicméně z trmického komína se již do světa rozletělo sedm mláďat. Další dvě se narodila ještě před instalací budky sice v lokalitě teplárny, ale na skále.