Uhelné elektrárny a teplárny
Skupina ČEZ pokračuje ve snižování všech emisí v souladu s cíli Pařížské dohody a v souladu s deklarovanými veřejnými závazky ČEZ v rámci naší strategické VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka. Cílí na ukončení výroby v uhelných elektrárnách a přeměnu výrobního portfolia na bezemisní.
Klíčovou ambicí aktualizované strategie Skupiny ČEZ je rychlejší dekarbonizace. To znamená především dřívější ukončení výroby v uhelných elektrárnách a zásadní přeměna výrobního portfolia na nízkoemisní. Hlavními strategickými cíli jsou proto v oblasti klasických zdrojů:
- Významně utlumit výrobu tepla z uhlí a vybudovat nové, nízkoemisní zdroje pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.
- Významně utlumit těžbu uhlí a výrobu elektřiny v uhelných elektrárnách; zajistit uhelným lokalitám Skupiny ČEZ dlouhodobý rozvoj výstavbou nových nízkoemisních zdrojů elektřiny, tepla i dalšího navazujícího průmyslu.
- Snížit emisní náročnost výroby pod 0,16t CO2e/MW.
Teplárny spalující uhlí významně utlumí svůj provoz do roku 2030. ČEZ proto už nyní buduje v teplárenských lokalitách nové zdroje. Do roku 2033 ukončí ČEZ využívání uhlí také v elektrárnách, pravděpodobně k tomu však dojde s ohledem na vývoj tržních podmínek dříve, a to kolem roku 2030.
Pokračujeme ve výstavbě a přípravě projektů nových nízkoemisních tepláren využívajících biomasu a zemní plyn. Nové biomasové kotle postupně vznikají nebo vzniknou v lokalitách Dětmarovice, Prunéřov, Trmice či Poříčí. Plynové zdroje s vysokoúčinnou kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET) vzniknou v Prunéřově a Trmicích a také v Mělníku. V Dětmarovicích již byla zahájena realizace plynových motorů s plánovaným uvedením do provozu do konce roku 2026.
Provozované klasické zdroje
Skupina ČEZ provozuje na území České republiky uhelné elektrárny a teplárny především v severních a východních Čechách. V řadě uhelných elektráren Skupiny ČEZ se spolu s uhlím spaluje biomasa, nejdéle je tento obnovitelný zdroj využíván v Elektrárně Hodonín.
ČEZ provedl dvě rozsáhlé modernizace uhelných elektráren, které významně zvýšily jejich ekologičnost a omezily dopady na životní prostředí. První z těchto programů proběhl v devadesátých letech a byl finančně náročnější i než paralelně probíhající stavba prvního a druhého bloku Jaderné elektrárny Temelín. Celkem bylo tehdy do ekologizace, odsíření a dalších opatření uhelných elektráren investováno 111 miliard korun. Druhá vlna modernizace, která začala v roce 2007, si vyžádala obdobné množství investic. Oproti počátku devadesátých let tak v důsledku klesly emise oxidů síry a tuhých znečišťujících látek na několik procent původních hodnot a emise oxidů dusíku na pětinu.
Významné environmentální investice se uskutečnily i v případě využití alternativních paliv, kdy některé zdroje přešly na biomasu nebo na plyn, a při zavádění systému řízení ochrany životního prostředí EMS. Díky investicím do ekologie, které jsou v případě energetické společnosti ČEZ největší ze všech podniků v ČR, plní zdroje Skupiny ČEZ nejpřísnější standardy dané legislativou Evropské unie.
Všechny elektrárny Skupiny ČEZ jsou provozovány v souladu s pravidly ochrany životního prostředí. Technologie a parametry pro snížení emisí látek znečišťujících ovzduší, které se používají v ČR, odpovídají úrovni nejlepších dostupných technik doporučovaných Evropskou unií a umožňují plnit požadavky nových právních předpisů pro ochranu ovzduší. V okolí uhelných elektráren došlo k řadě technických a biologických rekultivací, které mají odstranit následky ukládání zbytku nevyužitých vedlejších energetických produktů a revitalizovat krajinu. Součástí ochrany ovzduší je zjišťování jeho kvality v měřicích imisních stanicích; ty jsou umístěny tak, aby bylo na základě měření možné objektivně posoudit vliv provozu uhelných elektráren na stav ovzduší. Stanice jsou vybaveny moderním zařízením zejména pro měření imisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Naměřené hodnoty přejímá Imisní informační systém kvality ovzduší ČR. Ve všech uhelných elektrárnách probíhá soustavné měření emisí CO2.