Český trh s elektřinou patří k nejlepším v Evropě, svou otevřeností porazil i Německo či Rakousko

Evropský maloobchodní trh s elektřinou a plynem by čistě teoreticky měl být otevřenou arénou, kam mohou bez problémů vstupovat noví hráči, vzájemná konkurence tlačí marže dolů (a naopak zvyšuje kvalitu), zákazníci si vybírají z různorodých nabídek podle svých potřeb a snadno mění dodavatele. Podle zjištění Evropské komise ale realita často za teorií pokulhává a v mnoha zemích existuje řada bariér, které otevřenost trhu poznamenávají.

Česká republika si ale v Indexu bariér, který Komise zveřejnila v rámci komplexní zprávy z projektu Evropské bariéry v maloobchodním trhu s energiemi, vede velmi dobře. Z třicítky zemí (EU27 plus velká Británie, Švýcarsko a Norsko) se umístila na šestém místě jak v kategorii elektřiny, tak v plynu. U elektřiny, kde na prvních příčkách dominují zejména skandinávské země, přitom porazila všechny své sousedy včetně Německa a Rakouska.

„Výsledky Indexu bariér vnímáme jako potvrzení toho, že český trh s elektřinou naplňuje ideál Evropské unie o otevřené soutěži, z níž vždy těží především zákazník. Ten český si může letos vybírat z více než 130 dodavatelů, zatímco před pěti lety to bylo necelých 70. Konkurence se tedy postupně zvyšuje, což firmy nutí neustále inovovat a věnovat péči o své zákazníky velkou pozornost. A to je dobře,“ uvedl Pavel Cyrani, místopředseda představenstva a ředitel divize obchod a strategie Skupiny ČEZ.

Na sestavení Indexu bariér spolupracovalo zhruba tucet odborníků z devíti zemí téměř rok. Jednotlivé maloobchodní trhy hodnotili na základě tří hlavních pilířů: struktura trhu (např. počet dodavatelů, předvídatelnost regulatorních zásahů, standardizace smluv atd.), chování účastníků a zákazníků na trhu (počet nových/zaniklých dodavatelů, počty přechodů zákazníků mezi dodavateli, variabilita nabídek tarifů atd.) a celkový výkon trhu (cenový rozptyl nabídek, kvalita naplňování očekávání zákazníků, náklady a marže dodavatelů atd.).

V elektřině zjistila studie Evropská komise nejmenší míru překážek v Norsku, s pouhými 16 „trestnými“ body na škále 1-100. Významně přátelské vůči novým hráčům jsou ale také trhy Slovinska (19,8 bodů), Švédska (22), Nizozemska (24,8) a Finska (25). Česká republika si šestou pozici zajistila 30,4 body.

U plynu skórovalo nejlépe Nizozemsko (23,3 bodů), které tak přední pozice obhájilo jako jediné v obou kategoriích. Následuje jej Belgie (29,8), Velká Británie (31), Rakousko (31,8) a Německo (33). První šestici opět uzavírá Česká republika s 36,3 body.

Naopak mezi nejhoršími trhy, co se týče otevřenosti a liberalizace, patří u obou komodit Bulharsko, Polsko a Rumunsko. I proto, že se tam nepodařilo prosadit zdravou konkurenci bez zásahů státních regulátorů, z těchto zemí Skupina ČEZ odchází.

Alice Horáková, mluvčí Skupiny ČEZ

Hodnocení evropského maloobchodního trhu s elektřinou a plynem podle Indexu bariér Evropské komise

Pořadí	Elektřina	Plyn
1.	Norsko	Nizozemsko
2.	Slovinsko	Belgie
3.	Švédsko	Velká Británie
4.	Nizozemsko	Rakousko
5.	Finsko	Německo
6.	Česká republika	Česká republika
7.	Portugalsko	Dánsko
8.	Rakousko	Irsko
9.	Velká Británie	Estonsko
10.	Německo	Lucembursko
11.	Itálie	Slovinsko
12.	Belgie	Itálie
13.	Estonsko	Portugalsko
14.	Lucembursko	Litva
15.	Irsko	Francie
16.	Chorvatsko	Španělsko
17.	Dánsko	Slovensko
18.	Španělsko	Maďarsko
19.	Francie	Řecko
20.	Lotyšsko	Lotyšsko
21.	Řecko	Chorvatsko
22.	Slovensko	Bulharsko
23.	Maďarsko	Rumunsko
24.	Rumunsko	Polsko
25.	Litva	-
26.	Polsko	-
27.	Bulharsko	-