Evropský maloobchodní trh s elektřinou a plynem by čistě teoreticky měl být otevřenou arénou, kam mohou bez problémů vstupovat noví hráči, vzájemná konkurence tlačí marže dolů (a naopak zvyšuje kvalitu), zákazníci si vybírají z různorodých nabídek podle svých potřeb a snadno mění dodavatele. Podle zjištění Evropské komise ale realita často za teorií pokulhává a v mnoha zemích existuje řada bariér, které otevřenost trhu poznamenávají.

Česká republika si ale v Indexu bariér, který Komise zveřejnila v rámci komplexní zprávy z projektu Evropské bariéry v maloobchodním trhu s energiemi, vede velmi dobře. Z třicítky zemí (EU27 plus velká Británie, Švýcarsko a Norsko) se umístila na šestém místě jak v kategorii elektřiny, tak v plynu. U elektřiny, kde na prvních příčkách dominují zejména skandinávské země, přitom porazila všechny své sousedy včetně Německa a Rakouska.

„Výsledky Indexu bariér vnímáme jako potvrzení toho, že český trh s elektřinou naplňuje ideál Evropské unie o otevřené soutěži, z níž vždy těží především zákazník. Ten český si může letos vybírat z více než 130 dodavatelů, zatímco před pěti lety to bylo necelých 70. Konkurence se tedy postupně zvyšuje, což firmy nutí neustále inovovat a věnovat péči o své zákazníky velkou pozornost. A to je dobře,“ uvedl Pavel Cyrani, místopředseda představenstva a ředitel divize obchod a strategie Skupiny ČEZ.

Na sestavení Indexu bariér spolupracovalo zhruba tucet odborníků z devíti zemí téměř rok. Jednotlivé maloobchodní trhy hodnotili na základě tří hlavních pilířů: struktura trhu (např. počet dodavatelů, předvídatelnost regulatorních zásahů, standardizace smluv atd.), chování účastníků a zákazníků na trhu (počet nových/zaniklých dodavatelů, počty přechodů zákazníků mezi dodavateli, variabilita nabídek tarifů atd.) a celkový výkon trhu (cenový rozptyl nabídek, kvalita naplňování očekávání zákazníků, náklady a marže dodavatelů atd.).

V elektřině zjistila studie Evropská komise nejmenší míru překážek v Norsku, s pouhými 16 „trestnými“ body na škále 1-100. Významně přátelské vůči novým hráčům jsou ale také trhy Slovinska (19,8 bodů), Švédska (22), Nizozemska (24,8) a Finska (25). Česká republika si šestou pozici zajistila 30,4 body.

U plynu skórovalo nejlépe Nizozemsko (23,3 bodů), které tak přední pozice obhájilo jako jediné v obou kategoriích. Následuje jej Belgie (29,8), Velká Británie (31), Rakousko (31,8) a Německo (33). První šestici opět uzavírá Česká republika s 36,3 body.

Naopak mezi nejhoršími trhy, co se týče otevřenosti a liberalizace, patří u obou komodit Bulharsko, Polsko a Rumunsko. I proto, že se tam nepodařilo prosadit zdravou konkurenci bez zásahů státních regulátorů, z těchto zemí Skupina ČEZ odchází.

Alice Horáková, mluvčí Skupiny ČEZ

Hodnocení evropského maloobchodního trhu s elektřinou a plynem podle Indexu bariér Evropské komise