Stavba nového paroplynového zdroje v Mělníku pokračuje. Turbíny už vznikají ve Švédsku a Německu

Stavební povolení pro první paroplynový zdroj bylo vydáno 7. srpna 2026. V prostoru budoucího zdroje pokračuje příprava hlavního staveniště, demolice několika stavebních objektů, skrývka a úprava terénu. Vznikají také provizorní stavby včetně nového přístupu na staveniště.

„Mělník prochází největší energetickou proměnou za desítky let. Nové zdroje přitom budujeme za plného provozu stávajícího teplárenského komplexu. Klíčové pro nás je zachovat bezpečné a spolehlivé dodávky tepla našim zákazníkům i během celé transformace, tedy při ukončení výroby tepla z uhlí,“ říká Pavel Šléška, ředitel divize klasická energetika ČEZ.

„Mělnická teplárna je zásadním zdrojem pro zásobování Pražanů teplem. Získáním stavebního povolení jsme udělali další důležitý krok v proměně celé mělnické lokality. Zatímco v Mělníku připravujeme staveniště, ve výrobních závodech už vznikají hlavní technologické komponenty,“ dodává Jiří Bukovič, generální ředitel Energotrans ze Skupiny ČEZ, která provozuje zdroje v mělnické lokalitě.

Souběžně s přípravou staveniště pokračuje výroba hlavních technologických zařízení. Spalovací turbína SGT-800 o rozměrech 5,9 x 3 x 3 metrů a hmotnosti 35,1 tun (včetně příslušenství budou rozměry a hmotnost výrazně vyšší (20,8 x 7,3 x 6,6 m a hmotnost cca 300 tun) vzniká ve švédském Finspångu. Spalovací turbíny budou celkem tři. Menší 150-ti tunovou parní turbínu SST-500 vyrábějí v německém Görlitzu. U výrobců zároveň probíhají kontroly jednotlivých komponent.

Nový paroplynový zdroj bude mít elektrický výkon 266 MW a tepelný výkon 183 MW. Podle předpokladů vyrobí ročně téměř 730 GWh elektřiny a dodá až 2 PJ tepla. Na celkových dodávkách tepla z mělnické lokality se tak bude podílet přibližně 30 procenty. Smlouva na výstavbu byla podepsána v květnu 2025.

Na výstavbu samotného zdroje navazují další investice do energetické infrastruktury. V lokalitě vzniká nová rozvodna 110 kV, jejíž dokončení je plánováno do konce roku 2027. Vnitroareálové rozvody plynu jsou již dokončené a zakonzervované, zatímco společnost NET4GAS realizuje přibližně pět kilometrů dlouhé plynové připojení lokality.

První paroplynový zdroj je součástí rozsáhlé transformace mělnické lokality. Energotrans zde provozuje největší teplárenský komplex v České republice, který zásobuje teplem pravobřežní část Prahy a města Mělník a Neratovice. Současně pokračují další investice v lokalitě. Na stavbu již byly dodány elektrokotle pro novou elektrokotelnu o výkonu 2 × 30 MW s horkovodní akumulací, jejíž uvedení do provozu je plánováno na říjen 2027. Půjde o špičkový a záložní zdroj umožňující akumulaci přebytků nebo poskytování podpůrných služeb pro českou energetickou síť.

Připravuje se také plynová kotelna o tepelném výkonu 135 MW. Dva roky už je na bývalé skládce paliva v provozu fotovoltaická elektrárna o výkonu 7,2 MW, která ročně vyrobí elektřinu pro dva tisíce středočeských domácností. V pokročilém stádiu výstavby je i ZEVO, tedy zařízení pro energetické využití odpadů.

Celkové investice do transformace mělnické lokality mají přesáhnout 50 miliard korun. Projekt prvního paroplynového zdroje je spolufinancován ze systému EU pro obchodování s emisemi prostřednictvím Modernizačního fondu. Energotrans na jeho realizaci získal investiční podporu ve výši 7,26 miliardy korun a provozní podporu ve formě aukčního bonusu na elektřinu po dobu 15 let od zprovoznění zdroje.

Současně s rychlou výstavbou nových zdrojů energie probíhá v mělnickém areálu demolice dosloužilých zařízení, která by měla uvolnit místo dalším novým zdrojům. Nejviditelnější je rozebírání tzv. mělnické pětistovky, uhelného bloku o výkonu 500 MW, který byl odstaven před pěti lety. Zatím bylo ze skeletu budovy vytěženo přes 25 tisíc tun kovů a definitivně by původně největší uhelný blok v zemi měl zmizet v průběhu příštího roku.