„V průběhu roku absolvují naši Zdravotní klauni minimálně osmdesát návštěv na dětských lůžkových odděleních v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem a nemocnici v Mostě. Konkrétně do druhé jmenované dojíždějí každý čtvrtek, přičemž na rozveselení dětí mají tři hodiny. Dokáží ovšem pobavit i zdravotnický personál, který se tak přirozeně zapojuje do jejich improvizací. Děkujeme všem za podporu prostřednictvím nadační aplikace EPP – Pomáhej pohybem, můžeme tak finančně podpořit právě mostecké zdravotní klauniády,“ říká za o.p.s. Zdravotní klaun manažerka komunikace Kateřina Procházková.

Zdravotní klauni jsou vždy dva. Konkrétně v Mostě se sešli doktor Štětka (Radim Madeja) a doktor Evžen Hustoles (Richard Fiala). Oba se navzájem perfektně doplňovali a dokázali pobavit jak děti, tak jejich rodiče. Veškerá jejich komunikace s okolím byla hlavně o momentálním nápadu a následné slovní improvizaci. Slova „se sešli“, jsou přitom na místě.

„Já to dělám devět let a kolega Štětka ještě o rok déle. Je to ovšem naše vůbec první společná klauniáda,“ poznamenal doktor Hustoles. „Vystupujeme vždy ve dvojici, jenže já momentálně vzhledem k dovoleným nikoho nemám, tak jsem pozval kolegu z Prahy, aby mi při vizitách asistoval. Alespoň se podíval teoreticky domů, neboť v mostecké nemocnici se doopravdy narodil,“ doplnil doktor Štětka, jehož lze defakto považovat i za primáře. Koordinátorem týmu Zdravotním klaunům na severu Čech je totiž právě on.

„Profesionální Zdravotní klauni jsou považováni za účinnou součást léčebného procesu.Jejich pravidelné návštěvy přispívají ke zlepšení psychického a tím i zdravotního stavu malých pacientů.Jsme proto rádi, že díky sportující veřejnosti a dalším uživatelům aplikace EPP – Pomáhej pohybem, jsme mohli organizaci Zdravotní klaun, o. p. s., finančně podpořit,“ uvedla Michaela Ziková, ředitelka Nadace ČEZ.  Vyslovila i velké uznání všem Zdravotním klaunům, kteří navštěvují nemocniční oddělení všeho druhu. S některými malými pacienty se proto setkají jen jednou, jiné naopak potkávají celé roky. Přicházejí za nimi vždy v kostýmu s bílým pláštěm a červeným nosem. Improvizované legrácky doplňují hudebními nástroji a dalšími rekvizitami.   

„Ano, vše je z naší strany vyložená improvizace. Nikdy nevíme, kdo a co na nás po vstupu do nemocničního pokoje čeká. Samozřejmě sestřičky nám dají instrukce, ale dětská duše, zvláště ta nemocná, je nevyzpytatelná,“ zamyslel se doktor Štětka, který je mimo jiné i držitelem Ceny Thálie.  A co na to doktor Hustoles? Ten zrovna drcnul do odkládacího stolku a shodil z něj skleněnou lahev na pití. Ta se pochopitelně po dopadu na podlahu rozletěla na několik kusů. „Jéje, střepy. Štěstí, budeme mít všichni štěstí,“ smál se a poskakoval nad zbytky lahve. Stejně tak jančil, když vybíhal z pokoje pro smetáček a lopatku. Maminka s nemocnou Viktorkou se smály. A o tom ta improvizace vlastně je, právě v tom tkví její veliké „léčebné“ kouzlo…