Voda

Elektrárna Les Království - ilustr. fotoI když v ČR nejsou přírodní poměry pro budování velkých vodních energetických děl ideální, hrají v rámci obnovitelných zdrojů u nás vodní elektrárny prim. Jejich významným posláním vodních elektráren v ČR je však sloužit jako doplňkový zdroj výroby elektrické energie a využívat především své schopnosti rychlého najetí na velký výkon a tedy operativního vyrovnání okamžité energetické bilance v elektrizační soustavě ČR.

Všechny velké vodní elektrárny, s výjimkou Dalešic, Mohelna a Dlouhých Strání, jsou situovány na toku Vltavy, kde tvoří kaskádový systém – vltavskou kaskádu. Jejich provoz je automatický a jsou řízeny z centrálního dispečinku ve Štěchovicích.

Přehled vodních elektráren provozovaných Skupinou ČEZ

Elektrárna Instalovaný výkon (MW) Rok uvedení do provozu
Akumulační a průtočné vodní elektrárny
Lipno I 120 1959
Orlík 364 1961–1962
Kamýk 40 1961, 2008
Slapy 144 1954–1955
Štěchovice I 22,5 1943–1944
Vrané 13,88 1936, 2007
Střekov 19,5 1936
Malé vodní elektrárny
Lipno II 1,5 1957
Hněvkovice 9,6 1992
Kořensko I 3,8 1992
Kořensko II 0,94 2000
Želina 0,63 1994
Mohelno 1,76 1977, 1999
Dlouhé Stráně II 0,16 1996
Přelouč 2,34 1927
Spálov 2,4 1926
Hradec Králové I 0,75 1926
Práčov 9,75 1953
Pastviny 3 1938
Obříství 3,36 1995
Les Království 2,21 1923
Předměřice nad Labem 2,6 1953
Pardubice 1,99 1978
Spytihněv 4 1951
Brno Kníničky 3,1 1941
Brno Komín 0,25 1923
Vydra 6,4 1939
Hracholusky 2,55 1964
Čeňkova Pila 0,1 1912
Černé jezero I 1,5 1930
Černé jezero II 0,04 2004
Černé jezero III 0,37 2005
Bukovec 0,63 2007
Mělník 0,59 2010
Přečerpávací vodní elektrárny
Štěchovice II 45 1948, 1996
Dalešice 475 1978, 2008
Dlouhé Stráně I 650 1996