Od chvíle, kdy Temelín ohlásí energetickému dispečinku ČEPS svou připravenost a možný termín zahájení výroby elektřiny z odstaveného bloku se rozbíhá příprava k jeho připojení k síti. Plánované připojení je zahrnuto do předpovědních modelů na následující den a využito pro kontrolní výpočet bezpečného provozu propojených soustav v celé Evropě. Na vstup výkonu Temelína se připraví sítě i rozvodny. Komunikace mezi dispečinkem ČEPS a Temelínem nabírá obrátky. „Poslední slovo před připojením do sítě má dispečer ČEPS. Ten opět prověří aktuální situaci v elektrizační soustavě, a pokud nejsou nějaké mimořádné problémy, dává povolení k připojení a následnému zvyšování výkonu bloku,“ vysvětluje Miroslav Vrba, člen představenstva společnosti ČEPS.
To potvrzuje i Jindřich Maryška, vedoucí oddělení Ekonomie provozu JE Temelín. „Připojení bloku a zvyšování jeho výkonu je rozplánováno do jednotlivých hodin. Většinou elektřinu začínáme vyrábět při výkonu 250 MWe a z odstávky se na plný výkon bloku dostaneme za tři dny.“ Zvyšování výkonu je přesně naplánováno. Jsou proto dva hlavní důvody. „Po odstávce pro výměnu paliva na výkonu osmdesát procent provádíme dvoudenní testy paliva a následných dvacet procent navyšujeme tempem jedno procento každou hodinu. Současně musí být zvyšování výroby elektřiny v souladu s aktuální situací v rozvodné síti,“ dodává Maryška.
Provozovatel přenosové soustavy připojení bloků Temelína vítá především pro jeho následný stabilní provoz. „Není to jen Temelín, ale i Dukovany a uhelné elektrárny, které pracují v základním zatížení, tedy 24 hodin denně, a jsou tak pevným základem a jistotou elektrizační soustavy. Složitější je to s fotovoltaikou nebo větrnými elektrárnami. Ty vyrábějí nikoliv podle spotřeby, ale podle okamžitých meteorologických podmínek, neboť jejich výkon je závislý na počasí,“ říká Vrba.
Pro energetickou síť je náročná situace, když dojde k neplánovanému výpadku temelínského 1000 MW bloku. „Takovou situaci letos kolegové z dispečinku ČEPS zatím řešit nemuseli. K neplánovanému výpadku Temelína od začátku roku nedošlo. Bloky jsme odpojili jen k plánovaným odstávkám,“ říká tiskový mluvčí JE Temelín Marek Sviták. Společnost ČEPS pro tyto případy udržuje v soustavě záložní výkony, které jsou schopny automaticky během několika minut chybějící výkon v síti nahradit. Těmi hlavními jsou přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně a Dalešice, které jsou schopny najet do dvou minut. „Výroba z přečerpávacích vodních elektráren je ale časově omezena, proto máme připraveny další nástroje na pokrytí chybějícího výkonu. V točivé záloze udržujeme okolo 600 MW. Jsou to bloky elektráren, které nejsou zatíženy na maximum a jsou schopny v řádu minut navýšit nebo snížit svůj výkon. Netočivé zálohy jsou v kategoriích rychlý start, dispečerská záloha, omezení spotřeby. Pro pokrytí maximálního výpadku tak udržujeme stálou rezervu na úrovni cca 1200 MW. Pokud by ani všechny tyto nástroje nestačily k nastolení rovnováhy v síti, máme k dispozici smlouvy na havarijní výpomoci se sousedními provozovateli přenosových soustav,“ vysvětluje Vrba a doplňuje: „Pro nás jako provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy je určitě nejlepší situací, kdy dva tisíce megawatt Temelína je zapojeno v síti, tak jak tomu je nyní po jeho letních odstávkách.“
26. 9. 2011
Zapojení Temelína do sítě vyžaduje přesnou spolupráci energetiků
Před týdnem první blok elektrárny Temelín začal po odstávce vyrábět elektřinu a opět byl zapojen do energetické sítě ČR. Připojení největšího českého energetického bloku předchází řada výpočtů a doprovází ho precizní spolupráce provozovatelů, tedy ČEZ s provozovatelem přenosové soustavy, společností ČEPS.