4. 5. 2017

Brněnská přehrada bude mít novou 22 tunovou pojistku z Dukovan

Poprvé od roku 1941, kdy byla uvedena do provozu vodní elektrárna v Brně – Kníničkách, prochází celkovou rekonstrukcí systém rychlouzávěru, který je mechanickou pojistkou hráze. Rychlouzávěr zajišťuje mechanické uzavření vodního přivaděče na turbínu při jeho plném průtoku a musí odolat plnému tlaku vody v brněnské přehradě. Nový 22 tun těžký rychlouzávěr vyrábí společnost ČEZ Energoservis ve výrobní hale u Jaderné elektrárny Dukovany. Celkové náklady na rekonstrukci si vyžádaly přes 10 mil korun.

Výroba nového zařízení začala v říjnu loňského roku a v listopadu byl vyzvednut původní 35 tunový rychlouzávěr, který byl po 70 letech provozu ve stavu, který neumožňoval jeho další použití.  „Vzhledem ke stáří zařízení bylo nutné vyměnit mnoho klíčových komponentů. Museli jsme provést rekonstrukci rychlouzávěru i celého ovládacího hydraulického systému najednou. Konstrukční část byla proto asi tou nejzajímavější oblastí projektu. Zde jsme dokázali, že umíme nejen vyrobit speciální zařízení, ale také vyvinout originální technická řešení“, sdělil Pavel Sirový, specialista realizace projektu ČEZ Energoservis.

Náročnost výroby spočívala v dodržení přesnosti při vyrobení tabule o velikosti  3,9x5,9x1,8m (výška x šířka x tloušťka) s uložením do  šachty s maximální tolerancí do 5 mm. Celý kus je vyroben ze dvou segmentů, které byly před samotným transportem smontovány.  Rekonstrukcí prošel také hydraulický systém ovládání, kolejnice pro vedení rychlouzávěru, mechanické konstrukce včetně betonových injektáží. Mezi speciálně navržená řešení patří například systém tlumení při dosednutí nebo způsob těsnění, u kterého byl zvolen původní způsob pomocí dubových hranolů.

Zlomovým bodem celé rekonstrukce je instalace nového rychlouzávěru přímo do šachty. Transport s rychlouzávěrem vyrazí ve středu 10. května v brzkých ranních hodinách z Dukovan k hrázi brněnské přehrady kam podle předpokladů dorazí cca v 8 hodin. Z důvodu omezení maximální nosnosti hráze na 15 tun musí celá montáž probíhat mimo její stavební část za pomocí druhého největšího jeřábu, který je v České republice k sehnání. Montáž si vyžádá úplné uzavření hráze.

 Vodní elektrárna provozovaná společností ČEZ Obnovitelné zdroje ročně vyrobí zhruba 7 milionů kWh elektřiny, což znamená pokrytí celoroční spotřeby necelých tří tisícovek jihomoravských domácností.

Vodní turbína o instalovaném výkonu 3,1 MW by po nezbytných zkouškách měla začít opět vyrábět elektřinu pro část Brna a okolí od července 2017.

Textové pole: Vodní elektrárna Kníničky (oficiální název elektrárny) je umístěna pod brněnskou přehradou v brněnské městské části Bystrc a zajišťuje už 75 let spolehlivou dodávku elektřiny pro tisíce brněnských domácností. Byla koncipována jako špičkový zdroj, určený k vykrývání zvýšené spotřeby elektrické energie v čase ranních a večerních energetických špiček. Patřila do řady projektů údolních přehrad na Moravě, které v roce 1914 vypracoval profesor české techniky v Brně Vladimír List. Realizace se však dočkala až v letech 1936–1941. Celé vodní dílo za 35 miliónů Kč vzniklo pod taktovkou Ing. arch. Jaroslava Grunta. Přehradní hráz je v koruně dlouhá 120 m a nádrž zadrží až 21 miliónů kubíků vody. Současný instalovaný výkon elektrárny, který je dosahován při maximálním spádu hladin, činí 3,1 MW. Roční výroba činí cca 7 milionů kWh elektřiny. Elektrárna je provozována Skupinou ČEZ, která ji jako řádný hospodář udržuje i po desítkách let provozu v perfektní kondici. Posledními velkými opravami prošla elektrárna na Priglu v letech 2009-10. Bylo vyměněno oběžné kolo, lopaty, regulátor turbíny, klapkový uzávěr a hrabací stroj. Starou čtyřlopatkovou turbínu nahradila moderní o identickém počtu lopatek. Došlo také k převinutí generátoru.