Elektrárna Orlík se připravuje na největší modernizaci v historii. Měření a průzkumné vrty zpřesní zadání pro výrobu nových turbín a generátorů

Až dvacet metrů pod povrchem země se v útrobách současného Orlíku rodí nová efektivnější elektrárna, která bude z poloviny přečerpávací. V těchto týdnech ještě nejde o stavbu ale o sběr klíčových dat a vzorků. Specialisté dodavatelské firmy Litostroj Engineering využili nedávné odstávky soustrojí TG4 k instalaci měřících snímačů, kterých je včetně stálých čidel dohromady 89. Jsou umístěny na jindy nepřístupných místech jako je prostor turbíny a přivaděč, kudy za provozu teče 150 m3 vody rychlostí 5 m/s. Společně se stovkami GB dat získaných díky přesnému kamerovému skenování pomohou tyto výstupy energetikům získat detailní parametry k chování současných strojů a stavebních konstrukcí s Kaplanovými turbínami, aby mohli na míru vyrobit nová zařízení s Francisovými turbínami.

„Modernizace elektrárny Orlík a její částečná proměna na přečerpávací režim je největším projektem současné české hydroenergetiky. Po dokončení umožní ukládat stovky MWh elektřiny a přispívat ke stabilizaci celé energetické soustavy. Tvoříme úplně novou elektrárnu, která hlavně v případě dvou přečerpávacích soustrojí bude provozována jinak než ta současná. Musíme přitom respektovat, jak naši předci postavili současný Orlík. Při přípravě si proto nemůžeme dovolit podcenit žádný detail a snažíme se získat maximum datových podkladů. Využili jsme plánované odstávky jednoho ze soustrojí k umístění měřících zařízení. Shromážděná data v objemu stovek GB budeme analyzovat a zpřesňovat zadání pro výrobu nových technologií,“ říká Pavel Šléška, ředitel divize klasická energetika ČEZ.

„Máme za sebou úspěšné laboratorní testy modelů obou typů turbíny pro nový Orlík a teď pokračujeme přímo v elektrárně. Hlavním úkolem je navrhnout reverzní Francisovu turbínu tak, aby se dala zasadit do prostoru, který byl parametricky původně určený pro Kaplanovu turbínu. Dříve než začneme vyrábět nové turbíny, potřebujeme proto získat maximum informací hlavně o statice konstrukce. Chtěli jsme například změřit, jak provoz současného soustrojí reálně zatěžoval stavbu, jaké měl vibrace a jak je přenášel do betonových konstrukcí. Dále jsme měřili tlak ve spirále při různých provozních stavech turbíny i pulzaci tlaku v přivaděči. Vedle informací z měřicích čidel jsme prováděli 3D skenování celé elektrárny včetně průtočných cest a vytvářeli jsme vizualizaci, při které jsme používali i podvodní dron,“ přidává technické detaily Peter Šály, generální ředitel Litostroj Engineering.

Energetici také v elektrárně odebrali ve vytypovaných místech 84 jádrových vrtů betonu. Celkem bylo provedeno 34 metrů jádrových vrtů. Vzorky o délce od 50 do 200 cm odeslali do laboratoře k provedení pevnostních, tahových a chemických zkoušek. K vyhodnocení získaných dat dojde během podzimu.

• Podívejte se na animaci proměny Orlíku v přečerpávací elektrárnu!
• Projděte si současnou elektrárnu Orlík jako naživo! https://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-orlik/

Při modernizaci všech čtyř orlických soustrojí bude zachován celkový výkon elektrárny 364 MW, z toho výkon 2x87 MW bude díky instalaci reverzních turbín sloužit pro přečerpávání vody z níže položené přehrady Kamýk do Orlíka. Uloží tak jednorázově až 750 MWh energie a zvýší energetickou úložnou kapacitu přečerpávacích elektráren v ČR o více než 12 %. Ostrá fáze modernizace začne v roce 2027, hotovo by mělo být v roce 2033. Efektivnější a ekologičtější elektrárna posílí možností řízení české energetické soustavy. Díky postupné modernizaci budou vždy minimálně dvě ze čtyř soustrojí v provozu.

Projekt na Orlíku je největším projektem v historii moderní české hydroenergetiky. ČEZ dosud uskutečnil modernizace zhruba čtyřiceti soustrojí na více než dvaceti vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích a vybraných malých vodních elektrárnách). Modernizace navýšily průměrnou účinnost vodních zdrojů o 4 až 10 %. Díky investicím za více než 5 miliard korun budou elektrárny připraveny na výrobu bezemisní elektřiny v následujících desítkách let a bezpečné dodávky pro budoucí generace. Při zhoršených hydrologických poměrech posledních let tak umí vyrobit stejné množství energie z menšího objemu vody. Další vodní elektrárny čeká modernizace v následujících letech.