Postup při připojování výroben elektřiny k elektrizační soustavě v letech 2010 a 2011 - shrnutí

1) Úvodní poznámka

Následující text přehledně shrnuje základní informace týkající se postupu společnosti ČEZ Distribuce, a. s., při připojování výroben elektřiny v letech 2010 a 2011, včetně výroben elektřiny z energie slunečního záření (fotovoltaické elektrárny – FVE) a výroben elektřiny z energie větru (větrné elektrárny – VTE). Společnost ČEZ Distribuce, a. s. předkládanou informaci zveřejňuje na základě vlastního rozhodnutí, v návaznosti na dotazy některých účastníků trhu s elektřinou a komunikaci s Energetickým regulačním úřadem (dále jen „ERÚ“), s cílem předložit transparentní obraz činnosti provozovatelů distribuční soustavy (resp. ČEZ Distribuce, a. s. jako jednoho z nich) v letech 2010 a 2011, jichž se většina dotazů účastníků trhu týká. Aktuální informace o postupu při připojování výroben jsou uveřejňovány na internetových stránkách ČEZ Distribuce, a. s. (www.cezdistribuce.cz).

Postup připojování výroben je proměnlivý v čase, zvláště v důsledku změn právní úpravy, potřeby účastníků trhu, změny v činnostech a postupech provozovatele distribuční soustavy i v důsledku dalších vnějších vlivů. Kromě toho vykazuje prakticky každý případ připojení výrobny určité odlišnosti, ve vazbě na technické řešení, lokalitu, časový aspekt, způsob přístupu žadatele o připojení k věci, kroky stavebních úřadů a řady dalších orgánů státní správy a samosprávy, atd. Nelze proto než předložit takovouto informaci spíše obecného rázu, neboť postihnout všechny dílčí aspekty související s odlišnostmi připojování výroben v rámci jediného dokumentu není v lidských silách.

Klíčovými dokumenty, týkajícími se připojování výroben, zůstávají energetický zákon (zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů), vyhláška o připojení (vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k distribuční soustavě, ve znění pozdějších předpisů) a PPDS, tj. Pravidla provozování distribučních soustav (zejména jejich příloha č. 4), schválené rozhodnutím ERÚ. Při připojování výroben vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů energie je ještě nutné přihlížet k zákonu o OZE [zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů], který bude k 1. 1. 2013 nahrazen zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů.

Jelikož je cílem tohoto dokumentu především umožnit čerpat informace širší odborné veřejnosti, nejedná se o žádnou „právně závaznou deklaraci“ ČEZ Distribuce, a. s. – bez ohledu na odborný charakter textu je upřednostňována informační hodnota textu před právně přesnými formulacemi. Tento materiál má informační charakter a nenahrazuje ani nemodifikuje ustanovení příslušných právních předpisů, smluvní ujednání ani PPDS.

ČEZ Distribuce, a. s. při připojování výroben obecně i konkrétně při připojování výroben vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů energie postupovala a postupuje neznevýhodňujícím způsobem, v souladu se svými zákonnými povinnostmi a zásadou nediskriminace, ostatně, provozovatel distribuční soustavy ani nemá žádný důvod postupovat vůči žadatelům o připojení rozdílně, když sám výrobny provozovat nesmí a systém podpory, kdy provozovatel pouze „vybere“ podporu od zákazníků a rozdělí ji mezi výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jej k tomu nijak nemotivuje.

2) Smlouvy upravující připojování k distribuční soustavě

Společnost ČEZ Distribuce, a. s. je držitelem licence na distribuci elektřiny č. 121015583, vydané ERÚ. Jako provozovatel distribuční soustavy podle energetického zákona má ČEZ Distribuce, a. s. obecnou povinnost připojovat k distribuční soustavě výrobny elektřiny, pokud nejsou dány zákonem stanovené důvody pro jejich nepřipojení. Obdobnou připojovací povinnost má ČEZ Distribuce, a. s. i ve vztahu k odběrným zařízením, kterých připojuje násobně více než výroben.

Při připojování výroben (či i odběrných zařízení) je obvykle nutné kromě úprav a prací na straně žadatele o připojení provést úpravy distribuční soustavy, které umožní připojení výrobny (či odběrného zařízení), jejichž připojení je požadováno. Tyto úpravy jsou různě složité po technické stránce (někdy vyžadují budování nového vedení, trafostanice či rozvodny, jindy jsou jednodušší), stránce administrativní (v závislosti na tom, zda pro realizaci stavby postačuje ohlášení stavebnímu úřadu, či je nezbytné získat stavební povolení, popřípadě územní souhlas či dokonce územní rozhodnutí, atd.) i po stránce majetkoprávní (někde jsou úpravy realizovány na nemovitostech ČEZ Distribuce, a. s., jindy je ale nutné zřídit věcná břemena na nemovitostech žadatele o připojení nebo – což bývá nejkomplikovanější – na nemovitostech třetích osob).

V těchto případech proto společnost ČEZ Distribuce, a. s. se žadateli o připojení uzavírá smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o připojení výrobny k distribuční soustavě (dále též „smlouva o smlouvě budoucí), které jednak upravují práva a povinnosti stran směřující k přípravě pro připojení (zjednodušeně vysvětleno, žadatel podle smlouvy musí uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení stanovený vyhláškou o připojení a vybudovat výrobnu, a provozovatel distribuční soustavy podle smlouvy musí vybudovat příslušné úpravy distribuční soustavy a vyřešit příslušné majetkoprávní vztahy, např. věcná břemena apod.), jednak upravují uzavření budoucí smlouvy o připojení výrobny, na jejímž základě se v souladu s § 7 odst. 1 vyhlášky o připojení uskutečňuje připojení výrobny k distribuční soustavě. Samotné vybudování výrobny a provedení úprav distribuční soustavy musí logicky předcházet uzavření smlouvy o připojení a vlastnímu připojení výrobny, tedy k uzavření smlouvy o připojení a k samotnému připojení výrobny elektřiny dochází teprve po dokončení výrobny a dokončení úprav distribuční soustavy.

Samotné připojení výrobny je pak v souladu s Pravidly provozování distribučních soustav (PPDS), konkrétně přílohou č. 4 PPDS, společností ČEZ Distribuce, a. s. realizováno v třicetidenní lhůtě, jejíž počátek je vázán na splnění všech podmínek nezbytných pro umožnění připojení podle smlouvy o smlouvě budoucí a na předložení příslušných dokladů (revizní zpráva výrobny, dokumentace skutečného provedení, atd.), včetně podání žádosti o první paralelní připojení výrobny. Obdobně stanovovaly třicetidenní lhůtu pro připojení výroben elektřiny též stanoviska k žádostem o připojení, která vydávala ČEZ Distribuce, a. s. podle právní úpravy účinné před 1. dubnem 2010. Je tedy nutné rozlišovat mezi lhůtou pro provedení úprav distribuční soustavy (která je různá v závislosti na konkrétních okolnostech každého případu – viz též dále), a následnou lhůtou pro samotné připojení (která je zásadně třicetidenní, ovšem může se prodloužit, pokud žadatel o připojení nepředloží všechny potřebné dokumenty či jinak neposkytne potřebnou součinnost).

V případech, kdy není pro připojení zapotřebí provádět úpravy distribuční soustavy (jedná se typicky o malé výrobny připojované do odběrných míst na napěťové úrovni NN, může se ovšem jednat i o výrobny připojované na napěťové úrovni vysokého napětí nebo velmi vysokého napětí), uzavírá ČEZ Distribuce, a. s. se žadateli o připojení obvykle pouze smlouvu o připojení. K připojení výrobny pak dochází po dokončení výrobny a předložení příslušných podkladů, v souladu s přílohou č. 4 PPDS (viz výše).

Konkrétní obsah smluv, uzavíraných v průběhu času, se lišil. Hlavní vliv na tom měly změny právní úpravy (například změna vyhlášky o připojení prostřednictvím vyhlášky č. 81/2010 Sb. s účinností od 1. 4. 2010), projevovaly se však i konkrétní zkušenosti s připojováním výroben a potřeby žadatelů o připojení i provozovatelů distribučních soustav.

3) Zahájení provádění úprav distribuční soustavy s přihlédnutím k vazbě na úhradu podílu na oprávněných nákladech na připojení

Smlouva o smlouvě budoucí mj. stanovuje společnosti ČEZ Distribuce, a. s. lhůtu pro provedení úprav distribuční soustavy. V této lhůtě musí ČEZ Distribuce, a. s. zajistit zpracování projektové dokumentace úprav distribuční soustavy (typicky prostřednictvím příslušného smluvního partnera – zhotovitele), projednat ji se zhotovitelem a schválit ji, získat příslušná veřejnoprávní oprávnění pro provedení úprav (typu stavební povolení), a následně vybudovat tuto úpravu.

Délka lhůt pro provedení úprav distribuční soustavy se tedy logicky v jednotlivých případech liší, a to i velmi výrazně – zcela běžně v řádu měsíců, ale v řadě případů i v řádu let. Délka konkrétní lhůty vychází z různých faktických okolností, zejména z možností na straně ČEZ Distribuce, a. s. vyplývajících zejména z plánu rozvoje a z typu a náročnosti vyžádané úpravy distribuční soustavy, z časového aspektu, případně též lokálních podmínek či jiných okolností konkrétního případu. Ve výsledku jsou lhůty pro připojení určeny na základě dohody mezi ČEZ Distribuce, a. s. a žadatelem o připojení obsažené ve smlouvě o smlouvě budoucí. Nesouhlasí-li žadatel o připojení s návrhem podmínek pro připojení, má právo obrátit se k ERÚ, aby tento úřad spor mezi stranami vyřešil [rozhodl ve správním sporném řízení podle § 17 odst. 7 písm. a) energetického zákona, dříve podle § 17 odst. 5 písm. a) energetického zákona] a stanovil jiné podmínky, byly-li požadavky žadatele o připojení na změnu navržených podmínek oprávněné.

Počátek běhu lhůty, která plyne společnosti ČEZ Distribuce, a. s. pro provedení úprav distribuční soustavy, byl přitom obvykle závislý na úhradě podílu na oprávněných nákladech na připojení, resp. po 1. dubnu 2010 jeho části (běh lhůty pro provedení úprav se vždy odvíjel od zaplacení podílu na oprávněných nákladech na připojení a od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, podle toho, která z těchto skutečností nastala později). V době před 1. dubnem 2010 měl žadatel o připojení podle smlouvy o smlouvě budoucí povinnost uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení do konce doby závaznosti stanoviska (ta činila vždy minimálně 180 dní), eventuálně prodloužené podle § 5 odst. 5 vyhlášky o připojení ve znění účinném před 1. dubnem 2010. Žadatel o připojení tedy měl možnost získat všechna potřebná povolení (stavební povolení apod.) a pak se teprve rozhodnout, zda je jeho záměr natolik vážný, aby vyvolal i aktivity provozovatele distribuční soustavy umožňující realizaci tohoto záměru.  V období před 1. dubnem 2010 vyhláška o připojení termíny úhrady podílu na oprávněných nákladech na připojení nijak neupravovala. Podle novelizovaného znění vyhlášky o připojení účinného od 1. dubna 2010 se hradí 50% podílu na oprávněných nákladech na připojení do 15 dnů po uzavření smlouvy o připojení nebo smlouvy o smlouvě budoucí (termín úhrady zbývající části podílu není vyhláškou o připojení upraven). Tento postup striktně stanovený vyhláškou o připojení přináší pro žadatele o připojení výhodu, že hradí na počátku pouze polovinu podílu nákladů na připojení a nikoliv podíl celý, ale na druhou stranu také nevýhodu, neboť musí tuto polovinu uhradit prakticky ihned po uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, zatímco dříve měl možnost vyčkat až do doby konce závaznosti stanoviska k žádosti o připojení. Provozovatel distribuční soustavy samozřejmě přizpůsobil svůj postup nově přijaté právní úpravě.

V případech, kdy byla se žadatelem o připojení výrobny uzavírána přímo smlouva o připojení, tj. tehdy, kdy nebylo zapotřebí provádět úpravy distribuční soustavy potřebné pro připojení, nebylo uzavření smlouvy o připojení podmiňováno úhradou podílu na nákladech na připojení. PO 1. dubnu 2010 postupuje v těchto případech ČEZ Distribuce, a. s. v souladu s vyhláškou o připojení a je nejprve hrazena polovina podílu na oprávněných nákladech na připojení.

4) Provádění úprav distribuční soustavy a časové aspekty procesu

Vyhláška o připojení (ve znění před novelou provedenou vyhláškou č. 81/2010 Sb.), ani jiný právní předpis, konkrétní lhůty pro připojení ani pro provádění úprav distribuční soustavy nestanovovala. Je přitom nutné rozlišovat mezi lhůtou pro provedení úprav distribuční soustavy (která se liší v závislosti na konkrétních okolnostech případu), a následnou lhůtou pro připojení (která je dle PPDS a stanovisek k žádostem o připojení zásadně třicetidenní, pokud si konkrétní okolnosti na straně žadatele o připojení nevyžádají prodloužení této lhůty).

Každá žádost o připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě byla posuzována individuálně, ve vazbě na technickou, administrativní i majetkoprávní komplikovanost úprav a další okolnosti (časové, lokální, …), a lhůta k připojení byla mezi ČEZ Distribuce, a. s. a žadatelem o připojení dohodnuta ve smlouvě o smlouvě budoucí. Společnost ČEZ Distribuce, a. s. při návrhu lhůty pro připojení vycházela z plánu rozvoje/obnovy a možností jejích dodavatelů a také z požadavku žadatele obsaženého v žádosti. Byl-li žadatel s podmínkami připojení nespokojený, měl právo obrátit se k ERÚ, aby tento úřad spor mezi stranami vyřešil a stanovil jiné podmínky, byly-li oprávněné (viz výše).

Při stanovování lhůt pro provedení úprav distribuční soustavy musel být zohledněn soubor aktivit, které musejí být realizovány pro to, aby bylo možné realizovat tyto úpravy. I když jsou níže shrnuty pouze obecně a, je zřejmé, že se jedná o časově náročný proces; jedná se obvykle zejména o:

• výběr subdodavatele pro vyhotovení projektové dokumentace a zadání tomuto subdodavateli;
• zhotovení projektové dokumentace;
• převzetí projektové dokumentace, její kontrola, případné řešení jejích úprav se subdodavatelem;
• vyřízení majetkoprávních vztahů (získání věcného břemene a jeho zápis do katastru nemovitostí, apod.) a vztahů k sousedním pozemkům či pozemkům využívaným v průběhu realizace úprav;
• zahájení příslušného správního řízení a získání potřebného oprávnění (stavební povolení, …), včetně nabytí právní moci;
• výběr zhotovitele úprav a zadání úprav vybranému zhotoviteli;
• objednávka potřebných technických zařízení;
• zajištění oznámení o přerušení dodávky elektřiny v souladu s ustanovením § 25 odst. 4 písm. d) bod 6 energetického zákona; v případě, že dochází k vypínání sítě, je nutné vázat vypnutí na tzv. vypínací plán, či správněji plánované přerušení dodávky, včetně potřebného sladění různých přerušení, včasného oznámení atd., což proces pochopitelně zdržuje);   
• vypnutí vedení a samotná realizace úprav;
• kontrola, zkoušky a převzetí úprav, případné řešení vad a nedodělků, inventarizace majetku.

Délku termínů pro plnění povinností ČEZ Distribuce, a. s., a. s. při připojování odběrných zařízení a výroben k distribuční soustavě nelze posuzovat ani izolovaně z hlediska jednoho žadatele, ani omezeně z pohledu jednotlivé aktivity, spočívající například v provedení konkrétní úpravy distribuční soustavy a časové náročnosti této úpravy. Je zásadní rozdíl mezi tím, zda se připojuje jedna výrobna, či zda se jich připojují měsíčně stovky (odběrných míst připojuje provozovatel distribuční soustavy ještě výrazně více). Připojování velkého množství zařízení pochopitelně musí být koordinováno, organizováno, vázáno na určité pořadí, neboť prostě není možné připojit všechny výrobny naráz. Připojovací kapacity společnosti ČEZ Distribuce, a. s. i jejích subdodavatelů jsou omezené, omezené je i množství aktuálně disponibilních technických zařízení potřebných pro úpravy (odpojovače, trafostanice, rozvaděče, zařízení HDO k dálkovému ovládání…).

Činnost ČEZ Distribuce, a. s. při připojování vždy zahrnovala celou řadu na sebe navazujících aktivit, které musí být vzájemně provázány a naplánovány tak, aby realizace jedné nevylučovala realizaci jiné nebo aby souběh různých aktivit nepřevýšil kapacitní možnosti ČEZ Distribuce, a. s. a jejích subdodavatelů. Připojování se skládá z celé řady dílčích kroků, kdy realizace kroku jednoho obvykle vyvolává potřebu realizovat v dohodnutém či právními předpisy stanoveném termínu krok následný. Termíny pro plnění povinností ČEZ Distribuce, a. s. ve smlouvě o smlouvě budoucí tedy musí být vždy nastaveny nejenom s ohledem na aktivity, které jsou realizovány podle této smlouvy (viz výše), ale i na navazující aktivity, které musí ČEZ Distribuce, a. s., a. s. realizovat po naplnění smlouvy o smlouvě budoucí. Tyto aktivity po naplnění smlouvy o uzavření smlouvy budoucí zahrnují jak úkony administrativní, tak i faktické povahy. Není například možné, aby ČEZ Distribuce, a. s. provedla současně příliš veliké množství úprav distribuční soustavy umožňujících připojení výroben elektřiny, a následně nebyla s to s ohledem na omezené personální či technické kapacity vyřídit včas všechny úkony v rámci procesu prvního paralelního připojení, či třeba osadit měření (pro osazení měření vyhláška č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice, ve znění pozdějších předpisů, stanoví lhůtu pouhých pěti pracovních dní, takže přílišné nahromadění požadavků na osazení měření by ČEZ Distribuce, a. s. přivedlo do prodlení a s tím spojených faktických i právních rizik, vč. odpovědnosti za škodu).

Od 1. dubna 2010 platí podle § 7 odst. 5 vyhlášky o připojení, že pokud připojení zařízení žadatele nevyžaduje provedení stavebně technických opatření v přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, sjednají provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy a žadatel termín připojení výrobny elektřiny využívající sluneční záření tak, aby výrobna elektřiny byla připojena nejpozději do 180 dnů ode dne uzavření smlouvy o připojení, v případě výrobny elektřiny využívající sluneční záření s instalovaným výkonem nad 30 kW do 1 roku ode dne uzavření smlouvy o připojení. I v případech, kdy připojení nevyžaduje úpravy distribuční soustavy, tedy právní předpisy počítají s tím, že lhůta pro připojení bude trvat v obdobných případech jeden rok. A contrario tudíž po 1. dubnu 2010 platí, že pokud připojení vyžaduje provedení úprav distribuční soustavy, musí žadatelé o připojení počítat s ještě delšími termíny pro připojení, než stanoví vyhláška o připojení v § 7 odst. 5.

5) Proces prvního paralelního připojení

Jak již bylo uvedeno výše, proces prvního paralelního připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě mohl následovat až po splnění základních právních a věcných předpokladů připojení výrobny, mezi které mj. náleželo zaplacení podílu na oprávněných nákladech na připojení, provedení potřebných úprav distribuční soustavy (byly-li zapotřebí) a dokončení výrobny včetně splnění dalších nezbytných podmínek na straně žadatele o připojení. První paralelní připojení výrobny k síti je možné provést pouze na základě souhlasu provozovatele distribuční soustavy.

Výrobce mohl podat žádost o první paralelní připojení výrobny k síti

• v případě, že smlouva o připojení byla uzavřena před dnem nabytí právní moci rozhodnutí o schválení Změny 02/2010 PPDS, nejdříve 30 kalendářních dnů před termínem připojení sjednaným v této smlouvě, a
• v případě, že PDS a výrobce sjednali přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o schválení Změny 02/2010 PPDS smlouvu o budoucí smlouvě o připojení nebo PDS pouze vydal stanovisko podle vyhlášky č. 51/2006 Sb., ve znění účinném před 1. dubnem 2010, nejdříve dne, kdy podle této smlouvy nebo podle ustanovení čl. II bod 3 vyhlášky č. 81/2010 Sb. začala PDS běžet lhůta pro předložení návrhu smlouvy o připojení výrobci (žadateli o připojení)

Ve všech případech mohl výrobce (žadatel o připojení) podat žádost o první paralelní připojení výrobny k síti teprve až v okamžiku, kdy měl k dispozici všechny podklady, které byly jako minimální nutné pro podání žádosti uvedeny v seznamu, který byl zveřejněn na internetových stránkách provozovatelů distribučních soustav i ERÚ.

Na základě řádné žádosti o první paralelní připojení (včetně předložených podkladů a po prověření jejich úplnosti) provedla ČEZ Distribuce, a. s. ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy jí byla úplná žádost výrobce včetně všech podkladů doručena a výrobce splnil podmínky sjednané ve smlouvě o připojení či ve smlouvě o smlouvě budoucí, první paralelní připojení výrobny k síti. To mohlo proběhnout jen za nezbytné součinnosti zástupce výrobny. Na rozhodnutí ČEZ Distribuce, a. s. bylo, zda první paralelní připojení výrobny k síti proběhne za přítomnosti jejího zástupce (což bylo pravidlem), nebo zda ho provede jí pověřená odborná firma sama, bez přítomnosti zástupce ČEZ Distribuce, a.s.

6) Licence na výrobu elektřiny

Podmínky pro získání licence na výrobu elektřiny byly v letech 2010 a 2011 stanoveny v metodickém pokynu ERÚ k podávání žádostí o udělení, změny nebo zrušení licencí podle zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění, který byl zveřejněn na webových stránkách ERÚ. Hlavní část právní úpravy byla obsažena v energetickém zákoně a ve vyhlášce č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí v energetických odvětvích, ve znění pozdějším předpisů, a v energetickém zákoně č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějším předpisů. Provozovatelé distribučních soustav se na procesu udělování licencí nijak nepodíleli.

V Děčíně, 28. června 2012