Shoda bez rozdílu: Uměla inteligence ANO, ale člověk se nesmí stát jejím otrokem, vždy musí mít poslední slovo

Výstava Umělá inteligence a civilizace defakto navazuje na předchozí tři počiny společnosti Medialougue, jejichž autory rovněž byli Marek Novák a Miroslav Bárta.  Po podobně velkoplošně a velkoryse pojatých výstavách Voda a civilizace, Energie a civilizace a Udržitelnost a civilizace je tak logicky dalším pokračováním na téma „civilizace a něco“. Každá z výstav se přitom zamýšlí nad něčím, bez čeho se člověk již dnes neobejde. Nabízí pohled na historické, společenské, politické a technické souvislosti a nastiňuje možné dopady na naši i budoucí generace. Smyslem nejnovější výstavy proto rovněž je, nejen podat informace o AI jako takové, ale také každého inspirovat k zamyšlení nad rolí člověka v rozvoji a využívání umělé inteligence. Připomenout její historii, její současné vyžití a nastínit možné scénáře její budoucnosti.

Z toho vyplývají i logická otázka – Jakým směrem se budou naše civilizace ubírat? I na ni se výstava snaží odpovědět. „Nemám nejmenší pochybu o tom, že AI znamená již v současné době obrovskou výzvu naší civilizace. AI je schopná nám pomoci vyřešit řadu problémů, stejně jako mnohé způsobit či prohloubit. Nemálo povolání během krátké doby bude nahrazeno a zvítězí ten, kdo bude schopen změně nové reality porozumět, chápat svět v nových kontextech, formulovat správné otázky a zajistit dostatek energie, kterou AI v nebývalé míře vyžaduje. A moc nám přeji, abychom patřili právě my k vítězům,“ naznačuje známý archeolog a egyptolog Miroslav Bárta, který je rovněž kurátorem výstavy. „A mějme na paměti, že umělá inteligence nemůže být unikátní. Unikátní je jen naše myšlení!“

Za velmi vydařenou výstavu, jejímž generálním partnerem je Skupina ČEZ, považuje Tomáš Brandejs, ředitel Elektráren Tušimice a Prunéřov. Poukázal hlavně na to, že umělá inteligence se dotkne každého oboru. „Dotkne se každého z nás a utéct před ní, nebude jen tak jednoduché. Možná, že i nemožné. A co se týče obyčejných uživatelů, tak v podstatě buď umělou inteligenci ovládnou kritickým myšlením a zdravým úsudkem, nebo se jí nechají ovládnout a pak se pro ně může stát nejchytřejším přítelem. Ovšem myšleno v uvozovkách, protože to může být cesta do pekel. Bude totiž potlačovat jejich originalitu a lidské myšlení. Myslím, že výstava na to plně poukazuje – umělá inteligence ano, ale ne být jejím otrokem. Berme tedy AI jednoznačně jako příležitost, jak zefektivnit naše procesy, ale současně v klíčových otázkách nechat poslední slovo člověku.“

Jak bývá u výstav „civilizace a něco“ zvykem, je na nich dán prostor také městu, kde jsou zrovna nainstalovány. Proto i na výstavě „Futurum ex Machina: Umělá inteligence a civilizace“ jsou dva fotopanely věnovány Chomutovu. Respektive místním školám, které poukazují na propojené médií, robotiky a programování s umělou inteligencí během výuky či v zájmových kroužcích. Ať již jde o různé logické úlohy a šifrovací úkoly, robotický fotbal či programování malých robotů. „Jsem rád, že tato velmi zajímavá putovní výstava doputovala i k nám. Umělá inteligence je totiž fenomén, který nás už ovlivňuje a bude ovlivňovat čím dál více. Zasahuje do vzdělání i vzdělávání, nejrůznějších výrobních procesů a podobně. Samozřejmě musí existovat hranice, aby se v tom neztratila lidskost a přemýšlení. Kdy je a bude ještě člověk tím hybatelem, tak to je opravdu otázka k velikému zamyšlení,“ uzavírá Milan Märc, primátor města Chomutova.