ČEZ postaví čtvrtou velkou českou přečerpávací elektrárnu

Před 63 lety zahájilo provoz poslední ze čtyř soustrojí vodní elektrárny Orlík. Teď projde elektrárna největší modernizací ve své historii, která z ní zároveň udělá čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu v Česku. Dvojice reverzních Francisových turbín umožní čerpat v případě potřeby vodu „o patro výš“ – z kamýckého do orlického jezera, a takto ukládat energii pro pozdější využití. Půjde tak o světový unikát, kdy se z běžné velké vodní elektrárny stane přečerpávací.

„Naše vláda si v energetice vytýčila jasné priority. Mezi ně patří vedle rozvoje bezemisních elektráren také podpora ukládání energie. Naše vodní přečerpávací elektrárny mají za sebou desítky let spolehlivého provozu a každý den pomáhají zajišťovat stabilitu české energetické soustavy. Poslední přečerpávací elektrárna v Česku vznikla v polovině devadesátých let a Dlouhé stráně představují jeden ze symbolů ukládání energie ve vodě. Dnes začínáme po třiceti letech budovat novou přečerpávací elektrárnu a věřím, že nový přečerpávací Orlík bude sloužit české energetice dobře a spolehlivě,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

„Orlík je stěžejním článkem Vltavské kaskády a významně se podílí na řízení celostátní energetické soustavy. Rozhodli jsme se, že bude další desítky let plnit také roli velké baterie. Rozdíl mezi hladinou kamýcké a orlické přehrady je 70 metrů a my jsme schopni tohoto výškového rozdílu efektivně využít. Výhodou této nové přečerpávací elektrárny bude, že vznikne na stávajícím díle a nebude kvůli ní nutné zabírat další plochy. Bude tak nejen efektivní, ale i ekologická. Důležité také je, že půjde o postupnou přestavbu, kdy v průběhu modernizaci budou vždy minimálně dvě ze čtyř soustrojí v provozu,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Energetici postupně na Orlíku zmodernizují všechna čtyři soustrojí, kdy zachovají celkový výkon elektrárny 364 MW. Výkon 2x95 MW připadne na klasické jednosměrné turbíny a výkon 2x87 MW bude díky instalaci reverzních turbín sloužit pro přečerpávací režim. Ostrá fáze modernizace začne v roce 2027, hotovo by mělo být v roce 2033. To přinese možnost uložit jednorázově až 750 MWh energie, a zvýšit tak energetickou úložnou kapacitu v českých přečerpávacích elektrárnách o více než 12 %. Efektivnější a ekologičtější elektrárna přispěje ke zlepšení možností řízení celé české energetické soustavy. ČEZ své plány úzce koordinuje s majitelem přehrady, společností Povodí Vltavy.

„Projekt nové přečerpávací elektrárny na Orlíku podporujeme a dlouhodobě o něm s ČEZ jednáme. Je pro nás podstatné, že při modernizaci a přestavbě elektrárny nedojde k žádným zásadním zásahům do stavby vodního díla ani do úrovně provozních hladin definovaných Manipulačním řádem. Stejně tak je důležité, že nedojde k záborům půdy nebo majetků obyvatel a projekt se nedotkne ani rekreace, lodní dopravy a rybářů,“ uvedl generální ředitel společnosti Povodí Vltavy Petr Kubala.

„Projekt transformace elektrárny Orlík je důkazem toho, že české strojírenství a technická odbornost mají světovou úroveň. Takto komplexní projekt lze realizovat pouze díky dlouholetým zkušenostem v oblasti hydroenergetiky, inovativnímu přístupu a spolupráci špičkových odborníků. Velmi nás těší důvěra společnosti ČEZ a jsme hrdí, že můžeme být součástí tohoto unikátního projektu. V České republice vznikne další přečerpávací elektrárna, která dokáže uložit vodu o objemu 1840 olympijských bazénů, což odpovídá energii z více než milionu autobaterií,“ řekl předseda představenstva Wikov Group Martin Wichterle.

Projekt na Orlíku bude největším projektem v historii moderní české hydroenergetiky. ČEZ dosud uskutečnil modernizace zhruba čtyřiceti soustrojí na více než dvaceti vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích a vybraných malých vodních elektrárnách). Modernizace navýšil průměrnou účinnost vodních zdrojů o 4 až 10 % dle elektrárny a turbíny. Díky dosavadním investicím za zhruba 5 miliard korun budou elektrárny připraveny na bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let, bezpečné dodávky pro budoucí generace a výrobu stejného objemu elektřiny z nižšího množství vody. Další vodní elektrárny čeká modernizace v následujících letech.

PODÍVEJTE SE NA ANIMACI PROMĚNY VODNÍ ELEKTRÁRNY ORLÍK!

Projděte si současnou elektrárnu Orlík jako naživo – ve virtuální prohlídce! https://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-orlik/

Víte, že…

• Orlík jako největší klasická vodní elektrárna v ČR má výkon 364 MW, který může dodat energetické soustavě už za 128 vteřin od povelu energetického dispečinku?
• Orlík dodá každý rok do sítě elektřinu pro desítky tisíc domácností?
• výkon tří současných velkých přečerpávacích vodních elektráren řídí dispečink ČEZ z Prahy ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy, společností ČEPS?
• rotující část každého ze soustrojí vodní elektrárny Orlík má výšku 27 metrů a hmotnost 650 tun?
• hmotnost nejtěžšího dílu – rotoru generátoru – činí 400 tun?
• na Orlíku letí za provozu na turbínu každým ze čtyř v hrázi zabetonovaných přivaděčů o průměru 6250 mm až 150 m³ vody rychlostí 5 metrů za vteřinu? Roztáčí 50tunové oběžné kolo turbíny o průměru 5 metrů a odtud její energii přenáší hřídel na rotor generátoru.
• každý ze čtyř přivaděčů elektrárny Orlík má průměr 6,25 metru, což je o 1,25 metru více než v tunelech pražského metra?
• původní 10lopatkové oběžné kolo Kaplanovy turbíny dostalo na výstavě EXPO 58 v Bruselu ocenění a bylo světovým unikátem? V současnosti má Orlík 8lopatková kola s vyšší účinností.
• historicky nejdelší odstávky elektrárny kvůli opravám proběhly po srpnu 2002, kdy elektrárna společně s personálem do poslední chvíle statečně vzdorovala tisícileté vodě na Vltavě a zaplatila za to zaplavením všech čtyř 91MW turbín i generátorů? Pomohla však získat několik kritických hodin navíc, a dát tak níže položeným místům po proudu řeky čas na provedení nutných opatření.
• po celý rok 2003 byl Orlík z důvodu oprav mimo provoz a nejvíce poškozený 4. blok začal elektřinu do sítě znovu dodávat dokonce až v prosinci 2004.