Tůně v ochranném pásmu vysokého napětí mezi Těškovem a  Holoubkovem svědčí chráněným živočichům a pomohly i energetikům

Pilotní projekt ČEZ Distribuce, jehož první etapu podpořila Nadace ČEZ částkou 300 tisíc korun, vytváří optimální podmínky pro život celé řady živočichů včetně těch evropsky významných, jimiž jsou např. čolek horský nebo žába kuňka žlutobřichá. Zároveň vytrhl trn z paty i energetikům, kteří ve zdejších podmínkách pravidelně při opravách (pádech stromů apod.) nebo revizích vedení uvízli s technikou. Díky tomu, že se voda z mokřadů soustředila do soustavy propojených tůní, mohou nyní bez obav projet po okraji ochranného pásma vedení vysokého napětí. Optimální hladina vodní plochy mezi 0,5 – 1 metrem s pozvolnými břehy je doslova rájem hmyzu či obojživelníků, pít k nim chodí i ptáci nebo lesní zvěř. Navíc tůně zatím nevyschly ani během letošního mimořádně teplého léta.    

Tři kilometry dlouhý průsek lesem v rámci zákonem stanoveného ochranného pásma vysokého napětí (VN) mezi Těškovem a Holoubkovem na lince VN Těškov – Volduchy (zásobující elektřinou část okresu Rokycany) léta dělal servisním četám energetiků z ČEZ Distribuce problémy. Když nemrzlo, technika zde pravidelně zapadala, ke sloupům se skoro nešlo dostat. Opravy vedení VN se v případě poruch komplikovaly. „I proto jsme si s kolegy vytipovali toto téměř neprostupné místo. Ve spolupráci s majiteli pozemků (patří rodu Colloredo-Mannsfeldům, ve správě je mají Lesy Zbiroh) jsme provedli zoologický průzkum, kde nás překvapil zdejší přírodní potenciál,“ popisuje začátky projektu Miluše Ježková, ekolog regionu Západ z ČEZ Distribuce.      

„Vyskytuje se zde pět druhů zvlášť chráněných obojživelníků - skokan hnědý, ropucha obecná, čolek obecný, jeho významnější příbuzný čolek horský a životně ohrožená kuňka žlutobřichá patřící mezi evropsky významné druhy živočichů,“ říká David Fischer, zoolog Hornického muzea v Příbrami, který zoologický průzkum prováděl a i nadále se na celém pilotním projektu podílí jeho monitorováním. Po několika měsíčních přípravách, dohodě s majiteli pozemků a díky financím Nadace ČEZ byly před Vánoci 2025 zahájeny zemní práce, které pokračovaly po skončení mrazů letos na jaře.

Zručný bagrista během několika dnů vybudoval tři samostatné vodní plochy o celkové rozloze 600 m2 (jednu velkou s plochou cca 300 m2 a dvě menší 150 m2). Jsou průtočné a dna i břehy mají vymazány jílem, díky čemuž lépe zadržují vodu. Doplnil je také dalšími přírodními prvky – pařezy, kládami (jako přirozený kryt pro živočichy) a poblíž i zhruba 2 metry dlouhými a metr širokými výkopy pro několik louží, kde se některým obojživelníkům také daří především při reprodukci. „Cílem ale rozhodně nebylo vybudovat nějaký umělý park, ale vrátit do přírody přirozené prvky, které během desetiletí vymizely. Myslím, že se nám taky daří prokazovat, že ochrana přírody nemusí být v rozporu s provozováním distribuční soustavy,“ uvádí Ježková.              

Pravidelný odborný monitoring (mj. se provádí např. odchytem živočichů v tůních, pouští se zpět) zatím potvrzuje zmiňované přínosy podporující především principy biodiverzity nebo zadržování vody v krajině. Po finálním vyhodnocení by měl prokázat vhodnost tohoto postupu i pro jiné lokality. V žádném případně ale nemůže jít o jeho masivní využívání, které by nedávalo smysl ekonomicky ani jinak. „Vhodné lokality se musí jako tato pečlivě vybrat. Nejde přitom jenom o samotné vybudování. Aby celý ekosystém fungoval, jak má, je potřeba se o místo také dlouhodobě starat. Jinak to jsou doslova vyhozené peníze na jednorázový efekt a ztráta času,“ dodává Miluše Ježková. V případě „Těškovsko-Holoubkovských“ tůní přebírá nyní po vzájemné dohodě péči o ně majitel pozemků.  

Na úvodní etapu, která už je nyní ve stádiu vyhodnocování by tady měly navazovat další, kde se počítá s financováním i skrze zahraniční/švýcarské granty určené na podobné projekty. Ve spolupráci s Agenturou na ochranu přírody (AOPK) se plánuje rozšíření o další plochy tůní, vysázení vhodných rostlin, zakládání květnatých ploch pro opylovače nebo instalace ptačích budek a krytů pro plazy. Na tomto projektu se společně s ČEZ Distribuce, majiteli a správcem pozemků, zoologem Hornického muzea v Příbrami podílela také Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Jilm, Zbiroh (mj. projektovou přípravou, podáním žádosti i následnou koordinaci a řízení průběhu stavby).

ČEZ Distribuce, a. s., ze Skupiny ČEZ provozuje na území České republiky vedení v délce 175 939 km s 3,8 mil. odběrných míst. Společnost působí na území krajů Plzeňského, Karlovarského, Ústeckého, Středočeského, Libereckého, Královéhradeckého, Pardubického, Olomouckého, Moravskoslezského a částečně v kraji Zlínském a Vysočina. Postupnou modernizací, plánovanou rekonstrukcí zařízení distribuční soustavy a proaktivním přístupem stabilně zvyšuje a zajišťuje kvalitní a spolehlivé dodávky elektřiny a plní rostoucí požadavky zákazníků. Cílenými investicemi do distribučního zařízení je umožňován další rozvoj české ekonomiky a vytvářen prostor investorům a tím i novým pracovním místům v regionech. Více na www.cezdistribuce.cz