Tento oblastní dispečink řídil energetickou soustavu, kterou tvořily propojené důlní elektrárny, elektrárna ve VÍTKOVICÍCH a Třinci s tehdy největší elektrárnou v ČR a také ve střední Evropě, s elektrárnou Třebovice, elektrárnou Přerov a Městskou elektrárnou v Ostravě.

Dispečink měl zpočátku dva zaměstnance, vedoucího oddělení a jednoho technika, kteří pracovali na ranní směně. Mimo tuto směnu byl provoz řízen podle vypracovaného programu provozu jednotlivých elektráren a vzájemných dodávek, přičemž dispečer měl doma pohotovost.  V době jeho nepřítomnosti a o nedělích a svátcích působila provozní inspekce, kterou vykonávali jednotliví vedoucí elektráren doma. Dispečink koordinoval i rozložení oprav v jednotlivých elektrárnách s cílem zajistit maximální pohotový výkon. Ke své práci používali několik telefonních přístrojů pro dorozumění s ovládanými elektrárnami a velkými odběrateli elektřiny, dřevěnou tabuli, na níž bylo schéma zapojení sítě a další tabuli pro zobrazení stavu elektrárenských zařízení, tj. kotlů a soustrojí. I při své jednoduchosti tento systém měl již základní znaky operativního řízení.

V roce 1949 se z tohoto oblastního dispečinku stal podnikový dispečink pro celou Moravu, i když tehdy ještě nebyla celá Morava propojena do jednoho celku. Zatímco páteřní spojení ze středomoravského Přerova vedlo už za 1. republiky do Ostravy a odtud na východ přes Třinec do slovenské Žiliny, na jižní Moravě existovalo pouze jednoduché vedení mezi elektrárnou Oslavany a Uherským Hradištěm. Oslavany pak byly ještě spojeny s Teplárnou Brno a s vodní elektrárnou Vranov. Ke spojení Ostravska a Brněnska do jednoho energetického celku došlo v roce 1950 výstavbou provizorního vedení na dřevě.

Až do roku 1953 bylo tehdejší Československo rozděleno na dvě elekroenergetické soustavy, a to českou s dispečinkem v Praze a moravsko-slovenskou s dispečinkem v Ostravě a pobočným dispečinkem v Žilině. Technické vybavení sice zůstalo v ostravském dispečinku velmi jednoduché, byla však zavedena nepřetržitá dispečerská služba. Ta umožnila soustavné operativního řízení, tj. udržování kmitočtu jako rovnováhy mezi výrobou a spotřebou a další stejně důležitou činnost, kterou byla řádná provozní evidence o průběhu zatížení, přenosů i napětí. V roce 1950 byl vydán první „dispečerský řád“, který určoval pravomoci mezi dispečinkem a jednotlivými články soustavy, jež byly v majetku jiných  organizací. 

V letech 1953 – 1954 byla postavena dvě vedení, a to z Havlíčkova Brodu do jihomoravských Oslavan a z České Třebové do Zábřehu na Moravě. Tím došlo k vytvoření celostátní energetické soustavy. Rok na to bylo uvedeno do provozu vedení ze severních Čech na Moravu do Sokolnic u Brna a odtud přes severomoravský Lískovec na střední Slovensko a dále do Maďarska. Dispečerská služba řídila celostátní soustavu prostřednictvím tří oblastních /zemských/ dispečinků, a to českého v Praze, moravského v Ostravě a slovenského v Žilině.

Zřízením podniku Československý státní energetický dispečink v Praze /ČED/ v roce 1958 došlo k začlenění oblastních dispečinků do jedné organizační jednotky. Ve stejném roce dochází i k rozšíření spolupráce v mezinárodním měřítku.  Výměna elektrické energie s Rakouskem probíhala tak, že v létě dodával náš jižní soused své přebytky z vodních elektráren, v zimním období je pak dostal vráceny. Od roku 1959 začíná spolupráce s Polskem, a to prostřednictvím vedení z Lískovce do elektrárny Skawina. Ta je v současné době společně s další polskou elektrárnou ELCHO součástí Skupiny ČEZ.

Dnes se distribuční soustavu Skupiny ČEZ rozkládá na 52 697 kilometrech čtverečních, na soustavu je napojeno téměř 3,5 milionů odběrných míst. Délka rozvinutého vedení je 153 778 kilometrů a propojuje téměř 50 000 transformačních stanic.

Jen na Moravě se distribuční soustava rozkládá na 11 067 kilometrech čtverečních a napájí téměř milion odběrných míst. Délka rozvinutého vedení je zhruba 35 000 kilometrů. Regionální distribuční soustava je vymezena územím Moravskoslezského kraje, Olomouckého kraje mimo okres Prostějov a okres Vsetín ze Zlínského kraje. Dispečink pro tuto soustavu je v Ostravě. Spolupracuje s oblastními dispečinky sousedních distribučních soustav a s dispečinkem pro řízení zdrojů. Tyto dispečinky podléhají dispečinku České energetické přenosové soustavy, který také řídí mezinárodní spolupráci. Mimo tyto dispečinky ještě existují dispečinky vnořených lokálních distribučních soustav, které podléhají oblastnímu dispečinku té soustavy, na kterou jsou napojeny.

Distribuční soustava Skupiny ČEZ vznikla sloučením pěti regionálních distribučních společností, na Moravě se jednalo o Severomoravskou energetiku a dále to pak byly Středočeská, Západočeská, Východočeská energetiky a Středočeská energetická.