24. 4. 2007

Z tušimického složiště popílku bude pražská periférie

Do dvou let zmizí z povrchu zemského složiště popílku Elektrárny Tušimice nedaleko Nechranické přehrady. Letitý problém, kterým je občasná prašnost z úložiště směrem právě k přehradě, tak vezme za své. Obnova krajiny ovšem neprobíhá jen na tušimickém složišti zvaném „T“. V současné době se již uzavírá jedno ze složišť pro prunéřovské elektrárny, jemuž se říká Letiště. Investice Skupiny ČEZ do rekultivací v okolí Tušimic a Prunéřova se pohybují v řádech 100 mil. korun.

Jak k tomu dodává Otakar Tuček, ředitel Elektrárny Tušimice a Elektráren Prunéřov, prašnost, na níž upozorňují někteří osadníci z okolí přehrady, trápí z hlediska ekologie hlavně samotné zaměstnance Skupiny ČEZ. „Jedná se o problém z dob minulých. Složiště bylo založeno ještě v době, kdy nebyl kladen takový důraz na ochranu životního prostředí. Dnes je pochopitelně situace zcela opačná, a tak se   snažíme celou situaci vyřešit již několik let,“ říká Otakar Tuček.  To, že stále ještě dochází k prašnosti přisuzuje hlavně globálním změnám počasí. „I když se snažíme vše překrývat zeminou, nestíháme  se přizpůsobit neustálým a mnohdy nečekaným povětrnostním změnám.

V současné době je složiště, jemuž se říká „T“, z 75% zavezeno inertním materiálem. Zbývá tak asanovat už jen jednu jeho čtvrtinu. Rovněž již je připraven projekt rekultivace celého území, které bude navráceno přírodě v roce 2009. „Budeme se snažit, abychom  krajinu co nejvíce navrátili přírodě. Pětasedmdesát procent z celkového povrchu složiště bude zavezen zeminou, zbývající část bude tvořit vodní plocha. Prostě celý prostor vyplníme tak, aby z něj nebyl jen pouhý kráter. Proto jej pokryjeme kulturní zemí vhodnou pro výsadbu rozmanité zeleně, převážně dřevin. Odstranění všech technických staveb, jako jsou různé přejezdy a lávky či potrubí je pochopitelně samozřejmostí,“ poznamenal ředitel Tuček. Jako perličku uvedl, že na rekultivaci bude využito 400 000 m2  zeminy, která bude odstraněna z Letenské pláně při bagrování základů pro novou národní knihovnu ve tvaru chobotnice. S nadsázkou řečeno, z tušimického složiště popílku se tak stane pražská periférie.

V budoucnu se pak bude likvidovat struska, popílek a sádrovec z tušimické elektrárny  formou deponátu, tj. certifikovaného stavebního materiálu,  v nedalekých  vytěžených důlních prostorách Severočeských dolů na území zvaném Stodola. „Budeme tím vlastně zahlazovat stopy po důlní těžbě a nebudeme tak již obtěžovat okolí negativním ekologickými vlivy,“ dodává ředitel Tuček. Stejným způsobem bude dlouhodobě ukládán deponát z Elektráren Prunéřov, a to do vytěžených důlních prostor označovaných jako Severní lom.

„V případě prunéřovských elektráren je úložných prostorů více, jejich počet ovšem neustále snižujeme. Ve fázi uzavírání je nyní složiště  Letiště, což je prostor mezi Tušimicemi a Prunéřovem. Bude překryto inertním materiálem a poté zrekultivováno. Stejně jako v případě tušimického složiště T půjde o zemědělsko lesnickou rekultivaci. To znamená, že z určitých částí vzniknou louky obklopené smíšenými lesy. Počítáme s výsadbou s více než sto tisíci stromy, přičemž nepůjde o těžební dřevo,“ uzavřel Otakar Tuček, ředitel Elektrárny Tušimice a Elektráren Prunéřov.

Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ  pro severní Čechy