ČEZ a Litostroj testují model unikátní turbíny pro čtvrtou velkou českou přečerpávací elektrárnu
*Orlík bude po r. 2033 čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnou České republiky *Postupná modernizace čeká všechna čtyři soustrojí elektrárny, dvě přejdou na obousměrný přečerpávací režim *Jde o největší stavbu v české hydroenergetice za posledních 30 let *Nová přečerpávací elektrárna umožní uložení až 750 MWh energie, tedy denní spotřebu 80 tisíc českých domácností *První model reverzní Francisovy turbíny pro nový Orlík se právě testuje v Blansku V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Díky investici za osm miliard korun se totiž polovina dnešních soustrojí vodní elektrárny Orlík v rámci chystané modernizace změní na obousměrný provoz a budou moci čerpat vodu z níže položeného Kamýku. Přípravy na největší stavbu české vodní energetiky za posledních 30 let už jsou v plném proudu. V Hydraulické laboratoři generálního dodavatele, společnosti Litostroj Engineering, dochází v těchto dnech k modelovým zkouškám reverzní Francisovy turbíny pro přečerpávací část nové elektrárny. Specialisté musí před výrobou skutečné turbíny prověřit na testovacím okruhu, jestli zařízení zvládne všechny nároky provozu.

Více než 60 let orlická elektrárna spolehlivě funguje a připravovaná modernizace jí prodlouží život o další desetiletí. Současně se změní model fungování elektrárny, protože polovina její kapacity bude fungovat jako přečerpávací elektrárna. V čase přebytku energie v síti se bude voda do orlického jezera čerpat z níže položené přehrady Kamýk. Bude tak možné uložit jednorázově až 750 MWh energie, tedy denní spotřebu 80 tisíc českých domácností. Jakmile se poptávka po elektřině zvýší, Orlík energii uloženou ve vodě dodá zpět do soustavy. Nové uspořádání bude nejen unikátní, ale i úsporné, ekonomické i ekologické.
PODÍVEJTE SE NA VIDEO, JAK MODELOVÉ ZKOUŠKY PROBÍHAJÍ!
Aby originál nové turbíny o průměru pět metrů měl optimální podobu a vlastnosti, musí odborníci z Litostroj Engineering nejdřív všechny provozní situace otestovat na zmenšeném modelu. Třináctkrát zmenšené soustrojí o průměru 421 milimetrů, které sestavili v Hydraulické laboratoři v jihomoravském Blansku, naplní vodou a postupně na něm simulují jednotlivé provozní situace, které bude muset skutečná turbína zvládat. Provoz blanenské laboratoře vychází ze strategické orientace mateřské společnosti Wikov Group jak na konstrukční a projekční činnost, tak na kvalitní experimentální výzkum a vývoj. Litostroj Engineering se už v minulosti podílel mimo jiné i na projektech přečerpávacích elektráren Dlouhé Stráně a Dalešice.
„Všechno musí dokonale ladit. Jednou z nejdůležitějších částí nového soustrojí je právě reverzní Francisova turbína. Ještě, než ji vyrobíme, musíme při dvouměsíčním testování detailně ověřit její klíčové parametry, jako jsou hlavně hydraulické vlastnosti, účinnost nebo provozní stabilita. Krok za krokem přitom dokážeme provést až tři tisíce měření. Na jejich základě pak potvrdíme zadání pro výrobu skutečné turbíny tak, abychom dosáhli optimálního řešení, včetně maximálního výkonu. V Česku jsme jediní, kdo má dvě univerzální zkušební stanice, které umožňují takové nezávislé měření modelů ve vertikálním nebo horizontálním uspořádání,“ uvedl Peter Šály, generální ředitel Litostroj Engineering.
„Orlík je klíčovým článkem energetické části Vltavské kaskády a jeho proměna je vrcholem modernizačních aktivit na vodních elektrárnách ČEZ uskutečněných v posledních dvacet letech. Přestavba dvou ze čtyř soustrojí na přečerpávací provoz je unikátní zkouškou a nemůžeme podcenit žádný detail. Věřím, že díky dlouholetým zkušenostem v oblasti hydroenergetiky, inovativnímu přístupu a spolupráci špičkových specialistů ČEZ i dodavatelů, se nám podaří připravit Orlík na provoz v moderní české energetice 21. století. Z pohledu provozu je důležitá postupná přestavba, při níž budou vždy minimálně dvě ze čtyř soustrojí v provozu,“ řekl Róbert Heczko, ředitel vodních elektráren ČEZ.
Energetici postupně na Orlíku zmodernizují všechna čtyři soustrojí, kdy zachovají celkový výkon elektrárny 364 MW. Výkon 2x95 MW připadne na klasické jednosměrné turbíny a výkon 2x87 MW bude díky instalaci reverzních turbín sloužit pro přečerpávací režim. Ostrá fáze modernizace začne v roce 2027, hotovo by mělo být v roce 2033. Efektivnější a ekologičtější elektrárna přispěje ke zlepšení možností řízení celé české energetické soustavy. ČEZ své plány úzce koordinuje s majitelem přehrady, společností Povodí Vltavy. Při modernizaci a přestavbě elektrárny nedojde k žádným zásadním zásahům do stavby vodního díla ani do úrovně provozních hladin definovaných Manipulačním řádem.
Projekt na Orlíku bude největším projektem v historii moderní české hydroenergetiky. ČEZ dosud uskutečnil modernizace zhruba čtyřiceti soustrojí na více než dvaceti vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích a vybraných malých vodních elektrárnách). Modernizací navýšil průměrnou účinnost vodních zdrojů o 4 až 10 % dle elektrárny a turbíny. Díky dosavadním investicím za zhruba 5 miliard korun budou elektrárny připraveny na bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let, bezpečné dodávky pro budoucí generace a výrobu stejného objemu elektřiny z nižšího množství vody. Další vodní elektrárny čeká modernizace v následujících letech.
- Projděte si současnou elektrárnu Orlík jako naživo – ve virtuální prohlídce! https://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-orlik/
Martin Schreier, tiskový mluvčí ČEZ
Víte, že…
- Orlík jako největší klasická vodní elektrárna v ČR má výkon 364 MW, který může dodat energetické soustavě už za 128 vteřin od povelu energetického dispečinku?
- Orlík dodá každý rok do sítě elektřinu pro desítky tisíc domácností?
- výkon tří současných velkých přečerpávacích vodních elektráren řídí dispečink ČEZ z Prahy ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy, společností ČEPS?
- rotující část každého ze soustrojí vodní elektrárny Orlík má výšku 27 metrů a hmotnost 650 tun?
- hmotnost nejtěžšího dílu – rotoru generátoru – činí 400 tun?
- na Orlíku proteče až 150 m3 vody za vteřinu? Voda roztáčí 50tunové oběžné kolo turbíny o průměru 5 metrů a odtud její energii přenáší hřídel na rotor generátoru.
- každý ze čtyř přivaděčů elektrárny Orlík má průměr 6,25 metru, což je o 1,25 metru více než tunely pražského metra?
- připravovaná přestavba fungující elektrárny, hlavně pak samotná výměna dvou Kaplanových turbín za reverzní Francisovy, budou světovými unikáty?
Martin Schreier, mluvčí ČEZ
- Jaderná fakulta ČVUT díky EPC šetří miliony. Projekt od ČEZ ESCO snížil spotřebu energií o čtvrtinu
- Na Hučáku zakončí prázdniny fyzikální show i prohlídky elektrárny
- V krušnohorských Vejprtech obnovili školní Oranžové hřiště, po předchozích dvaceti letech provozu si to opravdu zasloužilo
- Poštolky a káňata dostala druhou šanci. Pod Kunětickou horou se do přírody vrátilo 14 uzdravených dravců



