„Provozní zařízení sice máme stejné jako jinde, tedy turbíny ze Škodovky a  kotle z Vítkovic, ale jejich uspořádání je zcela jiné. Strojovny počeradských bloků jsou postaveny z montovaného železobetonu a nejsou podsklepeny. Vlastní turbíny a alternátory jsou umístěny v samostatných boxech, které jsou odděleny od ostatních turbosoustrojí. Každý z boxů má dvě posuvné střechy, přičemž nad boxy projíždějí dva portálové jeřáby umožňující montáž a demontáž turbín či alternátorů. V tomto projektovém uspořádání tedy schází klasická hala strojovny, jak je tomu ve většině ostatních tepelných elektráren,“ přibližuje zvláštnosti počeradské elektrárny Jiří Kulhánek, vedoucí odboru řízení provozu. Průtlačné kotle jsou pak postaveny v takzvaném polovenkovním provedení. „To znamená, že veškerá podlaží jsou z ocelové konstrukce a z venku od 15 až do 50 metrů, pouze oplechovaná. Plechové jsou i zauhlovací zásobníky,“ dodal ještě Jiří Kulhánek.

Důvod, proč Elektrárna Počerady je takto technicky řešena, je velice prostý. Původně totiž měla stát v severní Africe, někde v Egyptě. Alespoň tak to bylo naplánováno v padesátých letech minulého století. Jenže pak z kontraktu Škody Plzeň a Vítkovic na černém kontinentě pravděpodobně z politických důvodů sešlo. „A protože se koncem padesátých let uvažovalo o nové elektrárně i v tehdejším Československu, využil se v rámci úspor již hotový africký projekt pro Počerady. V důsledku to znamená, že v létě, jako bylo například to letošní, nám doslova subtropické počasí nevadí. Technologie je tomu přizpůsobena a lidem v provoze díky „vzdušnosti“ staveb rovněž není tolik horko.V zimě ovšem musíme v kotelně, aby nezamrzla, vytápět prostory do výšky 15 metrů pomocí rozvodů teplého vzduchu,“ říká Jiří Kulhánek s tím, že i přes tyto maličkosti šlape elektrárna jako švýcarské hodinky.

Projekt Elektrárny Počerady se začal připravovat v říjnu 1959, výstavba pak začala v únoru 1964. „V první fázi proběhla výstavba Elektrárny Počerady I, tedy bloků č. 1 až 4. Do provozu byly uvedeny v letech 1970 a 1971. Ve druhé fázi byla postavena Elektrárna Počerady II s bloky č. 5 a 6, které byly zprovozněny v roce 1977. Stala se tak první elektrárnou v tehdejším Československu osazenou výlučně bloky o výkonu 200 MW,“ podotýká k tomu Jiří Šinágl, ředitel Elektrárny Počerady. Na začátku roku 1994 byl ovšem vzhledem k útlumovému programu uhelných elektráren blok č.1 odstaven z provozu. Bloky č. 5 a 6. se pak staly v říjnu téhož roku vůbec prvními odsířenými bloky v České republice. Odsíření ostatních bloků bylo kompletně dokončeno na podzim 1996. Nyní mají Počerady výkon 5x200 MW.

Ročně Elektrárna Počerady vyrobí 6 TWh elektrické energie při průměrné měrné spotřebě tepla v palivu 10,25 GJ na vyrobenou MWh. „V rámci všech uhelných elektráren Skupiny ČEZ jsme se v loňském roce podíleli na výrobě elektrické energie 19,81 procenta. Letos do konce července činil podíl na výrobě 17,75 procenta. Účinnost elektrárny je za stejné období 32,99 procenta,“ uzavřel Jiří Šinágl.