Technické provedení JE Temelín

Tlaková nádoba slouží k umístění vnitřních částí reaktoru, a to včetně aktivní zóny. Je cca 11 m vysoká a má vnější průměr asi 4,5 m. Tloušťka stěny její válcové části je 193 mm. Nádoba je navržena na tlak 17,6 MPa při teplotě 350 °C (provozní tlak je 15,7 MPa při teplotách 290 - 320 °C) a je vyrobena z vysoce kvalitní nízkolegované chrom - nikl - molybden - vanadové oceli. Byla vyrobena ve ŠKODĚ JS Plzeň speciální technologií s cílem zajistit požadovanou radiační odolnost materiálu tlakové nádoby.

 

Hlavní stavební objekty

Budova reaktoru

Budova reaktoru se skládá ze dvou hlavních částí:

  • hermetického prostoru sestávajícího z ochranné obálky (kontejnment) a vnitřních kostrukcí oblasti lokalizace havárie,
  • nehermetického prostoru skládajícího se ze základové části, obestavby a ventilačního komína.

Výstavba
Výstavba prvního hlavního výrobního bloku JE Temelín

V obestavbě se nacházejí prostorově oddělené bloková a nouzová dozorna a pomocné systémy primárního okruhu.

Ochranná obálka - kontejnment

Kontejnment tvoří jednu z bezpečnostních bariér JE, a to jak ve vztahu k životnímu prostředí, tak ve vztahu k technologickým zařízením. Tvoří hranici hermetické zóny. V kontejnmentu jsou umístěny nejdůležitější části jaderné elektrárny - celý primární okruh a další bezpečnostní a pomocná zařízení. Kontejnment JE Temelín je projektován a postaven v souladu s příslušnými předpisy z hlediska pevnosti a těsnosti.

Pohled dovnitř kontejnmentu 1. HBV při jeho výstavbě
Pohled dovnitř kontejnmentu 1. HBV při jeho výstavbě

Mohutná železobetonová konstrukce kontejnmentu je stavba vysoká 56 metrů. Skládá se z válce a kulového vrchlíku. Stěny válce jsou silné 1,2 metru, konstrukce kopule je pouze o deset centimetrů slabší. Vnitřní průměr kontejnmentu je 45 metrů.

Ochranná funkce kontejnmentu je zajištěna několika, převážně pasivně působícími prvky:

  • vnitřní povrch kontejnmentu je pokryt 8 mm silnou vrstvou nerezové oceli, která hermeticky uzavírá vnitřní prostor kontejnmentu a tak brání úniku radionuklidů do okolí,
  • kontejnment je projektován na maximální přetlak 0,49 MPa při 150 °C,
  • trvalé udržování podtlaku uvnitř kontejnmentu umožňuje v případě malých úniků radioaktivity její odfiltrování a nízkoaktivní zbytek kontrolovaně odvést do ventilačního komína. Vypnutí systému ventilace při větších haváriích umožňuje lokalizovat radioaktivitu uvnitř kontejnmentu,
  • konstrukce kontejnmentu je provedena z předpjatého betonu. Předepnutí je provedeno ocelovými předepínacími lany, která procházejí celou konstrukcí kontejnmentu.


Kromě výše zmíněných funkcí zajišťuje kontejnment ochranu zařízení, která jsou umístěna uvnitř, a to proti vnějším vlivům (pád letadla, tlaková vlna od výbuchu, vliv třetích osob, vichřice, extrémní teploty, extrémní srážky). Bazén vyhořelého paliva je umístěn vedle reaktorové šachty uvnitř kontejnmentu, takže výměna paliva probíhá v uzavřeném prostoru kontejnmentu. Přístup personálu a doprava materiálu do hermetického prostoru ochranné obálky jsou umožněny pomocí zdvojených hermetických vstupů, mezi kterými je vyrovnávací komora.

Vstupy do kontejnmentu lze otevírat pouze směrem dovnitř, otevírání se děje postupně, tj. při otevření prvních dveří nelze otevřít druhé. Otevírání dveří je jištěno třemi nezávislými způsoby.

Potrubí a elektrické kabely procházejí přes hranici hermetického prostoru speciálními hermetickými průchodkami. Kvalita a spolehlivost průchodek je ověřována zkouškami jejich jednotlivých komponent při výrobě a před vlastní montáží průchodky. Periodicky se sleduje i během celého provozu elektrárny.

Základní technická data kontejnmentu
Půdorys vestavby 66 x 66 m
Výška válcové části 38 m
Vnitřní průměr válcové části 45 m
Vnitřní světlá výška 41,7 m
Tloušťka stěny válcové části 1,2 m
Tloušťka stěny kopule 1,1 m
Tloušťka ocelové výstelky 8 mm

Dieselgenerátorové stanice

Pro případ ztráty hlavního i rezervního elektrického napájení vlastní spotřeby elektrárny, je elektrárna vybavena nouzovými zdroji elektrické energie. Tyto zdroje jsou schopny elektricky napájet systémy, které jsou důležité z hlediska jaderné bezpečnosti. Každý výrobní blok má tři dieselgenerátory, které jsou umístěné ve dvou nezávislých stavebních objektech. Každý dieselgenerátor je součástí jednoho ze tří zálohovaných (3 x 100 %) a nezávislých bezpečnostních systémů. Každý je schopen vytvořit podmínky pro bezpečné odstavení reaktoru, dochlazení a pro jeho udržení v bezpečném podkritickém stavu. Pro elektrické napájení systémů, které souvisí s jadernou bezpečností a dalších důležitých systémů, slouží další dva navzájem zálohované systémy. Jejich součástí jsou dva dieselgenerátory, které jsou společné pro oba výrobní bloky.

Každý výrobní blok má tři dieselgenerátory
Každý výrobní blok má tři dieselgenerátory

Budova aktivních pomocných provozů

Budova aktivních pomocných provozů je tvořena třemi objekty, které plní společné funkce pro oba výrobní bloky. Patří do části elektrárny důležité z hlediska jaderné bezpečnosti.První objekt je určen ke skladování čerstvého paliva a jsou v něm umístěny i speciální dílny, které slouží k opravám technologického zařízení primární části JE. Druhý objekt slouží jako šatny a sprchy pro personál. Jsou v něm také umístěny radiochemické laboratoře a dozorna radiační kontroly. Třetí objekt obsahuje technologické systémy na speciální čištění radioaktivních vod, systémy na zpracování a úpravu kapalných a pevných radioaktivních odpadů.

Mezistrojovna

V mezistrojovně je umístěn zejména systém napájecí vody, který zabezpečuje dodávku napájecí vody do parogenerátorů. Jsou zde umístěna turbonapájecí čerpadla a pomocná napájecí čerpadla, která jsou používaná při najíždění bloku, při jeho odstavování a udržování v horké rezervě a také pro potřebu dalších zařízení. Mezistrojovna přímo přechází ve strojovnu a je umístěna mezi budovou reaktoru a strojovnou.

Strojovna

Ve strojovně se nachází hlavní zařízení sekundárního okruhu. Nejdůležitějším zařízením je turbogenerátor 1000 MW, který se skládá z parní turbíny, elektrického generátoru, budiče a pomocného budiče. Parní turbína je tvořena jedním vysokotlakým a třemi nízkotlakými díly. Po obou stranách turbíny jsou umístěny horizontální separátory - přihříváky páry. Pod každý nízkotlakým dílem turbíny je umístěn kondenzátor. K dalším důležitým systémům sekundárního okruhu patří systém kondenzace a regenerace.

Montáž turbogenerátoru 1000 MW
Montáž turbogenerátoru 1000 MW

Budova ústřední elektrické dozorny

V budově ústřední elektrické dozorny se nachází pracoviště směnového inženýra, ústřední elektrická dozorna a informační systém elektrárny. Směnový inženýr řídí provoz elektrárny prostřednictvím směnového personálu, a to především personálu blokových dozoren, které jsou umístěny v reaktorovnách. Z ústřední elektrické dozorny je řízen a kontrolován také provoz elektrozařízení vlastní spotřeby a provoz uzlu rezervního napájení obou hlavních výrobních bloků. Pro potřeby směnového inženýra je z ní zprostředkován styk elektrárny s energetickým dispečinkem a s dalšími pracovišti.

V příloze jsou obrázky schéma zpracování pevných radioaktivních odpadů, schéma zpracování kapalných radioaktivních odpadů, schéma čištění plynných radioaktivních výpustí a schéma reaktoru.

 

Hlavní komponenty a systémy primárního okruhu

Tlaková nádoba reaktoru a její vnitřní části

Tlaková nádoba slouží k umístění vnitřních částí reaktoru, a to včetně aktivní zóny. Je cca 11 m vysoká a má vnější průměr asi 4,5 m. Tloušťka stěny její válcové části je 193 mm. Nádoba je navržena na tlak 17,6 MPa při teplotě 350 °C (provozní tlak je 15,7 MPa při teplotách 290 - 320 °C) a je vyrobena z vysoce kvalitní nízkolegované chrom - nikl - molybden - vanadové oceli. Byla vyrobena ve ŠKODĚ JS Plzeň speciální technologií s cílem zajistit požadovanou radiační odolnost materiálu tlakové nádoby. Ke sledování křehnutí tlakové nádoby v důsledku působení neutronového záření jsou v reaktoru umístěny svědečné vzorky materiálu, které se pravidelně měří a hodnotí.


Usazování tlakové nádoby na prvním výrobním bloku JE Temelín

Odnímatelné víko reaktorové nádoby je k válcové části připevněno hydraulicky předepjatými svorníky a je utěsněno dvěma kovovými samotěsnícími kroužky, jejichž těsnost je nepřetržitě monitorována.

Vnitřní části reaktoru tvoří:

  • šachta aktivní zóny
  • boční plášť
  • blok ochranných trub

Na vnitřním osazení děrovaného eliptického dna šachty je usazena distanční deska s podpěrami pro uložení palivových souborů. Děrované dno šachty slouží k usměrnění a ke zrovnoměrnění toku chladiva průřezem aktivní zóny reaktoru. Boční plášť chrání tlakovou nádobu před účinky toku neutronů. Shora je na aktivní zónu usazen blok ochranných trubek, který určuje vzájemnou polohu palivových souborů a slouží k přenosu dat z vnitroreaktorového měření.

Z kontrolní montáže makety paliva
Z kontrolní montáže makety paliva

Aktivní zóna reaktoru

Aktivní zónu reaktoru o výšce 3530 mm a průměru 3160 mm tvoří celkem 163 palivových souborů a 61 regulačních tyčí (klastrů). Palivové soubory jsou uspořádány v hexagonální mříži. Každý palivový soubor sestává z 312 palivových proutků, 18 vodicích trubek a z jedné centrální měřicí trubky. Aktivní zóna je umístěna v tlakové nádobě reaktoru.

Palivové soubory, vyrobené firmou Westinghouse, jsou v aktivní zóně umístěny v přesně stanovených pozicích. V celé vsázce je 92 tun paliva, které je tvořeno mírně obohaceným uranem 235. Při výměně paliva se ročně vyjme z aktivní zóny asi 1/4 palivových souborů.

Parogenerátor

Ve čtyřech parogenerátorech vzniká pára pro pohon turbogenerátoru. Má tlak 6,3 MPa a teplotu 278,5 °C. Parní generátor je horizontální válcový výměník, dlouhý 14,8 m s vnějším průměrem v rozmezí 4,2 - 4,5 m. Parogenerátory jsou vyrobeny z nízkolegované konstrukční oceli. Teplosměnné trubky jsou vyrobeny z chromniklové korozivzdorné oceli. Parogenerátory pro JE Temelín vyrobila firma VÍTKOVICE, a.s.

V příloze je pak schematický podélný řez parogenerátorem.

Hlavní cirkulační čerpadla

Hlavní cirkulační čerpadla, rozmístěná po jednom na každé ze čtyř cirkulačních smyček, zabezpečují cirkulaci chladiva primárního okruhu, které odvádí teplo z reaktoru do parogenerátoru. Jsou použita vertikální odstředivá jednostupňová čerpadla, která jsou umístěná na studených větvích cirkulačních smyček primárního okruhu. Čerpadla jsou vysoká 11,9 m, jejich příkon za nominálního provozu je 5,1 MW. Průtok jedním čerpadlem při nominálních parametrech činí 21.200 m3/h. Bezporuchový provoz čerpadel zabezpečují pomocné okruhy (olejové hospodářství, těsnicí voda, autonomní okruh chlazení a oplach koncového stupně ucpávek).

Kompenzace objemu

Systém kompenzace objemu vyrovnává objemové a tlakové změny v chladivu primárního okruhu. Hlavní částí systému je kompenzátor objemu (nádoba o výšce 16 m a průměru 3,5 m) neoddělitelně připojený k primárnímu okruhu. Ze dvou třetin je zaplněn chladivem primárního okruhu a z jedné třetiny parou. Tlak v primárním okruhu je určován tlakem páry v horní části kompenzátoru objemu. Při poklesu tlaku v primárním okruhu se zapínají elektroohříváky ve spodní části kompenzátoru objemu. Tím se zvětší objem páry v horní části kompenzátoru objemu a v důsledku toho i tlak v primárním okruhu. Při vzrůstu tlaku v primárním okruhu nad stanovenou hladinu je do činnosti uveden sprchový systém v horní části kompenzátoru. Jeho provozem se zmenší objem páry v parní části kompenzátoru a následně se sníží tlak v primárním okruhu. Pokud by sprchový systém nezajistil potřebné snížení tlaku v primárním okruhu, došlo by k otevření odlehčovacího ventilu a popřípadě i pojistných ventilů. Přes tyto ventily se pára přepouští do barbotážní nádrže, kde kondenzuje a při delším otevření pojistných ventilů přechází do záchytných bazénů v hermeticky uzavřených prostorách. Výrobcem kompenzátoru objemu i barbotážní nádrže je firma VÍTKOVICE, a.s.

 

Bezpečnostní a pomocné systémy

Se základními komponentami primárního okruhu je spojena celá řada dalších systémů, které jsou nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrárny. Jedná se zejména o systémy čištění chladiva, systém odvodu zbytkového tepla, havarijní systémy a systémy na zpracování radioaktivních odpadů. Systémy, které pracují s radioaktivními látkami, jsou umístěny v reaktorové budově a v budově pomocných aktivních provozů. Tyto prostory jsou z hlediska radiační bezpečnosti zařazeny do kontrolovaného pásma.

Bezpečnostní systémy

Systémy, které jsou určeny k plnění bezpečnostních funkcí v jaderné elektrárně jsou označeny jako systémy důležité z hlediska jaderné bezpečnosti. Tyto systémy jsou podle své funkce a významu pro jadernou bezpečnost obecně rozdělovány na bezpečnostní systémy a systémy související s jadernou bezpečností. Do této kategorie patří ochranné, výkonné a podpůrné systémy. Zahrnují přístrojové vybavení pro monitorování bezpečnostně důležitých veličin a stavů jaderné elektrárny a pro automatické spouštění výkonných bezpečnostních systémů, tj. takových systémů, které na základě signálů od ochranných systémů zajišťují plnění příslušných bezpečnostních funkcí. Podpůrné systémy zajišťují funkce ochranných a výkonných systémů (zajištění elektrického napájení, chlazení a pod.).

K výkonným bezpečnostním systémům na JE Temelín např. patří:

  • Pasivní systém havarijního chlazení aktivní zóny (AZ) reaktoru. Tento systém je tvořen čtyřmi hydroakumulátory a slouží k rychlému zaplavení AZ při havarijních situacích, které jsou spojeny s náhlým poklesem tlaku v primárním okruhu.
  • Čtyři aktivní systémy, které jsou zálohované 3 x 100 %
  • :
    • Nízkotlaký systém havarijního chlazení AZ. Systém slouží k havarijnímu dochlazování AZ a k dlouhodobému odvodu zbytkového tepelného výkonu reaktoru.
    • Vysokotlaký havarijní doplňovací systém. Systém slouží k potlačení havárií s rychlým nárůstem výkonu reaktoru.
    • Vysokotlaký systém havarijního chlazení AZ. Systém slouží k udržování AZ v podkritickém stavu při zachování vysokého tlaku a k chlazení AZ při malé a střední havárii typu LOCA, tj. při havárii spojené se ztrátou chladiva.
    • Sprchový systém ochranné obálky. Systém zajišťuje snížení tlaku v hermetických prostorech po havárii typu LOCA, tj. zabraňuje únikům radioaktivních látek do životního prostředí.
  • Systém ochrany primárního okruhu při převýšení tlaku. Systém zabraňuje porušení integrity primárního okruhu prostřednictvím kompenzátoru objemu a jeho pojišťovacích ventilů.
  • Systém ochrany sekundárního okruhu. Systém zajišťuje regulaci tlaku páry v parovodech.
  • Mechanický systém odstavení reaktoru. Systém zajišťuje pád souboru absorpčních tyčí do AZ, a tím převedení AZ reaktoru do podkritického stavu.  

Bazény rozstřiku
Bazény rozstřiku

Funkčnost bezpečnostních systémů musí být zachována při všech projektem předpokládaných událostech (normální a abnormální provoz, poruchy, výpadky zařízení a nehody na jaderné elektrárně včetně maximální projektové nehody, zemětřesení, požárů, vichřic, zátop a událostí vyvolaných lidskou činností, kterými jsou pád letadla, exploze, diverzní akce a pod.).

Do bezpečnostních systémů zahrnujeme také systém lokalizace havárií, který zahrnuje kontejnment. Tento systém slouží v případě poruchy primárního okruhu k jeho izolaci, tj. zabraňuje úniku radioaktivních látek do okolního prostředí a zajišťuje jímání chladiva, které uniklo z primárního okruhu. O kontejnmentu JE Temelín podrobněji pojednává kapitola Hlavní stavební objekty.

Systém odvodu zbytkového tepla

Zbytkové teplo, které vzniká po odstavení reaktoru, je odváděno pomocí parogenerátorů tak jako při normálním provozu a při poklesu teploty pod 150 °C pak pomocí výměníků nízkotlakého havarijního systému do okruhu chladicí technické vody důležité. V případě, že dojde k náhlému odstavení reaktoru v důsledku úniku chladiva z primárního okruhu, zajišťují odvod zbytkového tepla havarijní chladicí systémy, které se spouštějí automaticky. Tyto systémy jsou zálohované (3x100 %) a pokrývají účinky všech projektem definovaných havárií. Elektrické napájení těchto systémů je zajištěno v každém okamžiku ze systémů zajištěného napájení (dieselgenerátorů).

Systémy čištění chladiva primárního okruhu

Systémy jsou určeny k čištění chladiva primárního okruhu. Čištěním jsou z chladiva odstraňovány korozní a štěpné produkty s cílem snížit celkovou aktivitu chladiva.

Systémy chladicí vody

Spolehlivý a bezpečný provoz jaderné elektrárny závisí rovněž na spolehlivém zásobování chladicí vodou. Vnější chladicí okruhy jsou zásobovány vodou, která je čerpaná z Vltavy. Voda se přivádí do zásobních vodojemů na JE a odtud je část vody odváděna do chemické úpravny vody (demineralizační linka) k výrobě demivody, která se používá v primárním a sekundárním okruhu, druhá část je odváděna do úpravny chladicí vody a potom do chladicích systémů JE. Vnější chladicí okruhy se dělí na okruh chladicí cirkulační vody a na okruhy technické vody.

Systém cirkulační vody

Jde o uzavřený okruh mezi kondenzátory a chladicími věžemi s nucenou cirkulací vody, která je zajišťována pomocí čerpadel (jde o tzv. terciální chladicí okruh). Cirkulační chladicí okruh slouží ke kondenzaci páry z turbíny. Teplá cirkulační voda je chlazena ve čtyřech chladicích věžích typu Itterson s přirozeným tahem vzduchu. Chladicí účinek věže s přirozeným tahem vzduchu spočívá v tom, že proud vzduchu způsobuje odpar části chladicí vody a tím odvádí tepelnou energii této vody do atmosféry. Množství odpařené vody závisí na meteorologických poměrech (teplota a vlhkost ovzduší). Průměrná hodnota odparu z jedné věže pro jaderný blok o výkonu 981 MW činí cca 0,41 m3/s vody, tj. 0,82 m3/s ze dvou věží, které odvádějí části chladicí vody z jednoho bloku JE.

Chladicí věže
Chladicí věže

Odparem se zvyšuje koncentrace rozpuštěných nečistot, které jsou obsaženy v chladicí vodě cirkulačního okruhu. Aby nedocházelo k usazování těchto nečistot v systému cirkulační vody, odpouští se část vody z okruhu (tzv. odluhy) kontinuálně do Vltavy. Odluhy tvoří převážnou část všech odpadních vod, které jsou vypouštěny z elektrárny (93-94 %) Ztráty vody, které jsou způsobené odparem a vypouštěnými odluhy, jsou nahrazovány upravenou vodou z řeky. Při vyhovující kvalitě vltavské vody je možno tuto vodu používat k chlazení i bez chemické úpravy.

Technická voda

Technická voda se podle svého určení rozlišuje na technickou vodu důležitou a technickou vodu nedůležitou.

Systém technické vody důležité (uzavřený okruh) zajišťuje chlazení technologických zařízení, která jsou důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti. Skládá se ze tří nezávislých systémů, přičemž voda je chlazena v bazénech rozstřiku. Celý systém technické vody důležité je napojen na systém zajištěného elektrického napájení.

Systém technické vody nedůležité (otevřený okruh) zajišťuje vodu pro chlazení spotřebičů v hlavních výrobních blocích a v budově pomocných provozů. Jedná se o spotřebiče, u kterých může dojít k přerušení dodávky chladicí vody. Voda z tohoto systému je chlazena přímo v chladicích věžích, a to v systému cirkulační vody. Jedná se o systém, který se přímo nepodílí na havarijním dochlazování reaktoru. Není tudíž důležitý z hlediska jaderné bezpečnosti, a proto není připojen na systém zajištěného napájení.

Systémy na zpracování radioaktivních odpadů

Při provozu jaderné elektrárny vznikají radioaktivní odpady pevné, kapalné a plynné. Účelem systémů na zpracování pevných a kapalných radioaktivních odpadů je upravit tyto odpady do takové formy, která splňuje podmínky pro dlouhodobé uložení v úložišti radioaktivních odpadů a zabraňuje jejich úniku do životního prostředí. Dále při provozu elektrárny vzniká vysokoaktivní vyhořelé palivo. Zacházení s vyhořelým palivem vyžaduje zvláštní pozornost a je popsáno v kapitole 9.

Pevné radioaktivní odpady

Většina pevných provozních odpadů patří mezi nízko, případně středně aktivní odpady. Jsou to například vzduchotechnické filtry, drobný odpad ze sběrných míst (papír a hadry) a odpad vzniklý při opravách a údržbě (kovy, izolační a těsnicí materiály). Tento odpad je podle potřeby fragmentován, a následně po nízkotlakém lisování uzavírán do 200 litrových sudů, a případně po vysokotlakém lisování uzavírán do 300 litrových sudů. Sudy se ukládají do regionálního úložiště v JE Dukovany. Předpokládá se, že ročně vznikne asi 350 sudů.

Mezisklad vyhořelého paliva JE Dukovany
Mezisklad vyhořelého paliva JE Dukovany

Malá část pevných odpadů, které vznikají přímo v reaktoru (termočlánky, neutronová čidla, kazety svědečných vzorků) nebo v jeho bezprostřední blízkosti (ionizační komory), vykazuje aktivitu, která znemožňuje jejich bezprostřední uložení. Tyto odpady se skladují v pouzdrech ve stíněných kobkách přímo na elektrárně. Časem jejich aktivita poklesne na úroveň, která je přijatelná pro konečné uložení.

Kapalné radioaktivní odpady

Všechny technologické a odpadní vody z kontrolovaného pásma jsou podle povahy a obsahu radioaktivních látek jímány odděleně a následně čištěny:

  • odstřeďováním v dekantéru a odstředivce,
  • odpařováním v odparce,
  • filtrací v iontovýměnných filtrech.

Zahuštěný koncentrát z odpařování, odstředěné kaly a vysycené náplně ionexových filtrů jsou následně fixovány do bitumenové matrice v 200 litrových sudech. Předpokládá se, že ročně vznikne asi 900 sudů, které budou ukládány do úložiště v JE Dukovany. Odstředěná voda se vrací do odparky. Odpařená voda se ještě dočišťuje na ionexových filtrech. Část vody je vracena zpět do technologického procesu a zbytek je vypouštěn po radiometrické a radiochemické kontrole jako odpadní voda do Vltavy.

Plynné radioaktivní odpady

Největší část těchto odpadů vzniká z primárního okruhu a je odváděna odplyňováním přes čisticí filtry do ventilačního komína. Menší část plynných odpadů také vzniká uvolněním z kapalných odpadů. V budově aktivních pomocných provozů vzniká plynný odpad v odparkách. Plyny jsou odváděny do systému speciální vzduchotechniky, kde jsou filtrovány a zadržovány v absorpčních kolonách (filtry jsou pak zneškodňovány jako pevný radioaktivní odpad) proto, aby poklesla jejich aktivita na stanovenou mez. Ventilačními komíny, které jsou na budově reaktorovny a na budově aktivních pomocných provozů, jsou potom řízeně a kontrolovaně v ředěném a podlimitním stavu vypouštěny do ovzduší. Veškeré výpusti jsou trvale komplexně monitorovány a průběžně hodnoceny s cílem zabránit překročení stanovených limitů.