Technologie

Z hlediska technického řešení jsou uvažovány pouze zdroje s tlakovodními reaktory (PWR), které představují v současnosti nejlepší dostupnou technologii z hlediska environmentálních dopadů s celou řadou bezpečnostních výhod. Další důvody pro volbu PWR jsou především:

  • světová rozšířenost tlakovodních reaktorů – tvoří téměř 60 % provozovaných jaderných elektráren ve světě,
  • projekty vyzkoušené 50 lety provozu a zdokonalené v návaznosti na současné bezpečnostní standardy,
  • probíhající výstavba těchto projektů v Evropě i jinde ve světě,
  • provozní zkušenosti firmy ČEZ s tímto typem elektráren – jaderné elektrárny Dukovany a Temelín jsou II. generací PWR,
  • výkon odpovídající optimálnímu využití současných lokalit a potřebám České republiky do budoucích let včetně rozšířených možností regulace výkonu.

Výběr dodavatele bude probíhat na základě kombinace velkého množství faktorů – legislativních, environmentálních, bezpečnostních, technických, ekonomických a finančních. Všichni dodavatelé však budou muset společně se zákonnými požadavky prokázat splnění i tzv. obalových parametrů vlivu na životní prostředí, které se posuzují v procesu EIA.

Elektrárnu s bloky PWR generace III+ může dodat řada renomovaných světových výrobců. Jako referenční jsou uvažována následující projektová řešení:

  • projekt AP1000           Westinghouse Electric Company LLC (USA),
  • projekt APR1000         Korea Hydro&Nuclear Power (Jižní Korea),
  • projekt ATMEA1          AREVA NP/Mitsubishi Heavy Industries (Francie/Japonsko),
  • projekt EPR                 AREVA NP (Francie),
  • projekt EU-APR           Korea Hydro&Nuclear Power (Jižní Korea),
  • projekt HPR1000        China General Nuclear Power Corporation (Čína),
  • projekt VVER-1200E   Rosatom (Rusko).

Dodavatel elektrárny bude vybrán v dalších etapách přípravy projektu. V současné době probíhá proces posuzování vlivu na životní prostřední (EIA) pro připravovaný nový jaderný zdroj v Dukovanech, v případě Temelína tento proces proběhl v roce 2013. Na podkladech k žádosti o povolení k umístění NJZ EDU se pracuje. V rámci těchto posuzování jsou environmentální i bezpečnostní požadavky na všechny typy reaktorů shodné a jejich vlivy jsou uvažovány v jejich potenciálním maximu (to znamená, že parametry použité pro posouzení vlivů, konzervativně pokrývají parametry zařízení všech do úvahy přicházejících dodavatelů). Dodavatelem NJZ tedy může být i jiný výrobce, jehož projekt dodrží obálkové parametry, použité pro posouzení vlivů na životní prostředí.

Referenční projekt: AP1000

Jedná se o projekt společnosti Westinghouse Electric Company LLC, USA. Tepelný výkon jednoho bloku činí cca 3415 MWt, elektrický výkon cca 1200 MWe. Ve fázi výstavby se aktuálně nacházejí projekty Sanmen (Čína), Haiyang (Čína) a Vogtle (USA). Všechny uvedené bloky mají stavební povolení a jsou již ve výstavbě. Projekt AP1000 získal v USA tzv. kombinovanou licenci (projekt + lokalita) umožňující výstavbu. V roce 2017 prošel i procesem GDA ve Velké Británii.

Vývoj technologie tlakovodního reaktoru AP1000 probíhal více než 15 let a je založen na znalostech a zkušenostech z úspěšného 50letého provozu více než 100 komerčních elektráren společnosti Westinghouse. 

Primární okruh reaktoru AP1000 sestává ze dvou smyček hlavního cirkulačního potrubí připojených k reaktoru. Každá ze smyček má parogenerátor, dvě hlavní cirkulační čerpadla, jednu horkou větev a dvě studené větve pro cirkulaci chladiva reaktoru. Součástí primárního okruhu je také kompenzátor objemu.

Ilustrativní řez elektrárenským blokem AP1000

Ilustrativní řez elektrárenským blokem AP1000

1 Budova manipulace s palivem 7 Reaktor
2 Budova kontejnmentu 8 Integrovaný horní blok reaktoru
3 Kontejnment 9 Kompenzátor objemu
4 Zásobní nádrž chladiva systému pasivního chlazení kontejnmentu 10 Bloková dozorna
5 Parogenerátory 11 Napájecí čerpadla
6 Hlavní cirkulační čerpadla 12 Turbogenerátor (turbína a generátor)

Mezi hlavní bezpečnostní systémy AP1000 patří:

  • pasivní systém havarijního chlazení aktivní zóny,
  • pasivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • pasivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky,
  • systém spalování vodíku v ochranné obálce,
  • pasivní systém lokalizace a stabilizace taveniny paliva.

Při haváriích bez ztráty chladiva z primárního okruhu dochází k odvodu tepla z aktivní zóny přes systém odvodu zbytkového tepla. Chladivo primárního okruhu cirkuluje přes tepelný výměník umístěný ve velkokapacitní nádrži uvnitř ochranné obálky.

Při haváriích se ztrátou chladiva z primárního okruhu je odvod tepla uskutečňován přes systém havarijního chlazení aktivní zóny a z něj do velkokapacitní nádrže uvnitř ochranné obálky. Pasivní systém havarijního chlazení aktivní zóny sestává z dvou tlakových zásobníků doplňování, které jsou naplněny primárním chladivem o pracovním tlaku primárního okruhu, dvou hydroakumulátorů, velkokapacitní nádrže uvnitř ochranné obálky a systému bezpečnostního odtlakování (depressurization valves). Systém je naprojektován i pro plnění funkce vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité. Po nahřátí vody ve velkokapacitní nádrži dochází k jejímu odpařování do prostor ochranné obálky. Atmosféra ochranné obálky je chlazena přes ocelové stěny ochranné obálky cirkulací vzduchu v kombinaci se sprchováním vnějších stěn ochranné obálky. Integrita ochranné obálky je, mimo systému snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky, zabezpečena také systémem spalování vodíku v ochranné obálce (pasivní rekombinátory vodíku).

V případě těžké havárie je odvod tepla zajištěn zaplavením šachty reaktoru vodou z velkokapacitní nádrže umístěné v ochranné obálce a chlazením tlakové nádoby reaktoru z vnější strany. Po nahřátí vody ve velkokapacitní nádrži dochází k jejímu odpařování do prostor ochranné obálky. Atmosféra ochranné obálky je chlazena přes ocelové stěny ochranné obálky cirkulací vzduchu v kombinaci se sprchováním vnějších stěn ochranné obálky. Pro zajištění integrity ochranné obálky i při zvýšené produkci vodíku během těžké havárie je projekt vybaven spalovači vodíku.

Další informace o tomto referenčním projektu můžete najít na http://ap1000.westinghousenuclear.cz/

Referenční projekt: APR1000

Jedná se o projekt společnosti Korea Hydro&Nuclear Power (KHNP), Jižní Korea. Vývoj projektu APR1000 začal v roce 2014 a vycházel z projektů APR+ a APR1400 s cílem vytvořit reaktor střední velikosti s elektrickým výkonem cca 1000 MWe. Projekt APR1000 ideově navazuje na předchozí projekty OPR1000 licencované a provozované v Jižní Koreji. Tepelný výkon jednoho bloku APR 1000 je cca 2825 MWt. Projekt APR1000 je prozatím ve vývoji a není tedy ještě licencován ani ve výstavbě. Projekt APR+, ze kterého APR1000 vychází, byl v roce 2014 licencován v Jižní Koreji. Projekt APR1400 je licencován v Jižní Koreji a Spojených arabských emirátech. První blok typu APR1400 je již v provozu v elektrárně Shin Kori 3 (Jižní Korea).

 Primární okruh reaktoru APR1000 sestává ze dvou smyček hlavního cirkulačního potrubí. Každá ze smyček má parogenerátor, dvě hlavní cirkulační čerpadla, jednu horkou větev a dvě studené větve pro cirkulaci chladiva reaktoru. Součástí primárního okruhu je také kompenzátor objemu.

Ilustrativní řez elektrárenským blokem APR1000

Ilustrativní řez elektrárenským blokem APR1000

1 Budova kontejnmentu 10 Dieselgenerátory
2 Strojovna 11 Bloková dozorna
3 Pomocná budova 12 Separátor vlhkosti a přihřívák
4 Bazén skladování VJP 13 Odplyňovák
5 Kompenzátor objemu 14 Turbína
6 Parogenerátor 15 Nízkotlaké ohříváky
7 Nádrž bezpečnostního vstřikování 16 Vysokotlaké ohříváky
8 Hlavní cirkulační čerpadlo 17 Turbonapájecí čerpadla
9 Reaktorová nádoba    

Mezi hlavní bezpečnostní systémy APR1000 patří:

  • aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny,
  • aktivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • pasivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • aktivní systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité,
  • aktivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky,
  • systém spalování vodíku v ochranné obálce,
  • systém lokalizace a stabilizace taveniny paliva,
  • vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité,
  • speciálně vyhrazený vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité.

Při haváriích bez ztráty chladiva z primárního okruhu dochází k odvodu tepla z aktivní zóny nejdříve přes sekundární okruh pomocí systému pasivního odvodu zbytkového tepla a následně přes aktivní systém odvodu zbytkového tepla. V první fázi je chladivo primárního okruhu cirkulováno přes parogenerátory a dochází k předání tepla přes trubky parogenerátorů do tepelných výměníků, umístěných v blízkosti ochranné obálky. Následně je teplo odváděno cirkulací přes tepelný výměník systému odvodu zbytkového tepla a předáváno do vloženého okruhu chlazení. Systém pasivního odvodu zbytkového tepla i systém aktivního odvodu zbytkového tepla jsou provedeny ve čtyřech divizích.

Při haváriích se ztrátou chladiva z primárního okruhu je odvod tepla uskutečňován v první fázi přes systém havarijního chlazení aktivní zóny a následně pomocí systému odvodu zbytkového tepla. Aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny sestává ze čtyř hydroakumulátorů a čtyř divizí aktivního doplňování. Odvod tepla z ochranné obálky je uskutečňován přes aktivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky umožňující sprchovat vnitřní prostor ochranné obálky. Teplo je odváděno do vloženého okruhu chlazení. Teplo z vloženého okruhu chlazení je předáváno systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Systémy jsou provedeny ve čtyřech divizích. Integrita ochranné obálky je, mimo systému snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky, zabezpečena také systémem spalování vodíku v ochranné obálce (pasivní rekombinátory vodíku). Systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité zajišťuje alternativní způsob zajištění podkritičnosti reaktoru.

Pro případ těžké havárie je projekt vybaven systémem lokalizace a stabilizace taveniny paliva. Tavenina je zachycena ve speciálním zařízení a následně zaplavena z velkokapacitní nádrže umístěné v ochranné obálce. Teplo z taveniny a ochranné obálky je odváděno do speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení. Teplo ze speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení je předáváno speciálně vyhrazenému systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Pro zajištění integrity ochranné obálky i při zvýšené produkci vodíku během těžké havárie je projekt vybaven dalšími pasivními rekombinátory vodíku.

Další informace o tomto referenčním projektu (v angličtině) můžete najít na https://aris.iaea.org/PDF/APR1000.pdf

Referenční projekt:  ATMEA1

Jedná se o projekt společného podniku společnosti AREVA NP/Mitsubishi Heavy Industries, Francie/Japonsko. Tepelný výkon jednoho bloku činí cca 3300 MWt, elektrický výkon cca 1200 MWe. Projekt zatím není ve výstavbě, prošel však kladným bezpečnostním hodnocením IAEA, francouzského a také kanadského jaderného dozoru. O projektu se uvažuje např. pro lokalitu Sinop, Turecko.

 Primární okruh reaktoru ATMEA1 sestává ze tří smyček hlavního cirkulačního potrubí. Každá ze smyček má parogenerátor, hlavní cirkulační čerpadlo, jednu horkou a jednu studenou větev pro cirkulaci chladiva reaktoru. Součástí primárního okruhu je také kompenzátor objemu.

Ilustrativní řez elektrárenským blokem ATMEA1

Ilustrativní řez elektrárenským blokem ATMEA1

1 Reaktor 7 Budova aktivních pomocných provozů
2 Parogenerátory 8 Budova nakládání s radioaktivním palivem
3 Hydroakumulátor 9 Budova pomocných provozů
4 Kompenzátor objemu 10 Budova dieselgenerátorových stanic
5 Budova reaktoru 11 Strojovna
6 Budova paliva 12 Budova bezpečnostních systémů

Mezi hlavní bezpečnostní systémy ATMEA1 patří:

  • aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny,
  • aktivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • aktivní systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité,
  • systém havarijního napájení parogenerátorů,
  • aktivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky,
  • systém spalování vodíku v ochranné obálce,
  • systém lokalizace a stabilizace taveniny paliva,
  • vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité,
  • speciálně vyhrazený vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité.

Při haváriích bez ztráty chladiva z primárního okruhu dochází k odvodu tepla z aktivní zóny nejdříve přes sekundární okruh pomocí systému havarijního napájení parogenerátorů a následně přes systém odvodu zbytkového tepla. V první fázi je chladivo primárního okruhu cirkulováno přes parogenerátory a dochází k předání tepla přes trubky parogenerátorů do sekundárního okruhu a vzniklá pára je přepouštěna do atmosféry. Následně je teplo odváděno cirkulací přes tepelný výměník systému odvodu zbytkového tepla a předáváno do vloženého okruhu chlazení. Systém havarijního napájení parogenerátorů i systém odvodu zbytkového tepla jsou provedeny ve třech divizích.

Při haváriích se ztrátou chladiva z primárního okruhu je odvod tepla uskutečňován v první fázi přes systém havarijního chlazení aktivní zóny a následně pomocí systému odvodu zbytkového tepla. Aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny sestává ze tří hydroakumulátorů a tří divizí aktivního doplňování. Odvod tepla z ochranné obálky je uskutečňován přes aktivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky umožňující sprchovat vnitřní prostor ochranné obálky. Systém je proveden ve třech divizích. Teplo je odváděno do vloženého okruhu chlazení. Teplo z vloženého okruhu chlazení je předáváno systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Systémy jsou provedeny ve třech divizích. Integrita ochranné obálky je, mimo systému snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky, zabezpečena také systémem spalování vodíku v ochranné obálce (pasivní rekombinátory vodíku). Systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité zajišťuje alternativní způsob zajištění podkritičnosti reaktoru.

Pro případ těžké havárie je projekt vybaven systémem lokalizace a stabilizace taveniny paliva. Tavenina je zachycena ve speciálním zařízení a následně zaplavena z velkokapacitní nádrže umístěné v ochranné obálce. Teplo z taveniny a ochranné obálky je odváděno do speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení. Teplo ze speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení je předáváno speciálně vyhrazenému systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Pro zajištění integrity ochranné obálky i při zvýšené produkci vodíku během těžké havárie je projekt vybaven dalšími pasivními rekombinátory vodíku.

 Další informace o tomto referenčním projektu (v angličtině) můžete najít na http://www.atmea-sas.com/scripts/ATMEA/publigen/content/templates/Show.asp?P=57&L=EN

Referenční projekt: EPR

Jedná se o projekt společnosti AREVA NP, Francie. Tepelný výkon jednoho bloku činí cca 4616 MWt, elektrický výkon cca 1750 MWe. Ve fázi výstavby jsou projekty Olkiluoto 3 (Finsko), Flamanville (Francie) a Taishan (Čína). V těchto lokalitách získal projekt povolení k výstavbě. Projekt byl také vybrán k realizaci ve Velké Británii (Hinkley Point C) a obdržel povolení k výstavbě.

Primární okruh reaktoru EPR sestává ze čtyř smyček hlavního cirkulačního potrubí. Každá ze smyček zahrnuje parogenerátor, hlavní cirkulační čerpadlo, jednu horkou a jednu studenou větev pro cirkulaci chladiva reaktoru. Součástí primárního okruhu je rovněž kompenzátor objemu.

Ilustrativní řez elektrárenským blokem EPR

Ilustrativní řez elektrárenským blokem EPR

1 Budova kontejnmentu 6 Bazén skladování VJP
2 Reaktor 7 Strojovna
3 Parogenerátory 8 Budova bezpečnostních systémů
4 Kompenzátor objemu 9 Budova pomocných provozů
5 Hlavní cirkulační čerpadlo 10 Dieselgenerátory

Mezi hlavní bezpečnostní systémy EPR patří:

  • aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny,
  • aktivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • aktivní systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité,
  • systém havarijního napájení parogenerátorů,
  • systém spalování vodíku v ochranné obálce,
  • systém lokalizace a stabilizace taveniny paliva,
  • vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité,
  • speciálně vyhrazený vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité.

Při haváriích bez ztráty chladiva z primárního okruhu dochází k odvodu tepla z aktivní zóny nejdříve přes sekundární okruh pomocí systému havarijního napájení parogenerátorů a následně přes systém odvodu zbytkového tepla. V první fázi je chladivo primárního okruhu cirkulováno přes parogenerátory a dochází k předání tepla přes trubky parogenerátorů do sekundárního okruhu a vzniklá pára je přepouštěna do atmosféry. Následně je teplo odváděno cirkulací přes tepelný výměník systému odvodu zbytkového tepla a předáváno do vloženého okruhu chlazení. Systém havarijního napájení parogenerátorů i systém odvodu zbytkového tepla jsou provedeny ve čtyřech divizích.

Při haváriích se ztrátou chladiva z primárního okruhu je odvod tepla uskutečňován v první fázi přes systém havarijního chlazení aktivní zóny a následně pomocí systému odvodu zbytkového tepla. Aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny sestává ze čtyř hydroakumulátorů a čtyř divizí aktivního doplňování. Odvod tepla z ochranné obálky je uskutečňován pomocí systému odvodu zbytkového tepla, z kterého je teplo odváděno do vloženého okruhu chlazení. Teplo z vloženého okruhu chlazení je předáváno systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Systémy jsou provedeny ve čtyřech divizích. Integrita ochranné obálky je, mimo systému odvodu zbytkového tepla, zabezpečena také systémem spalování vodíku v ochranné obálce (pasivní rekombinátory vodíku). Systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité zajišťuje alternativní způsob zajištění podkritičnosti reaktoru.

Pro případ těžké havárie je projekt vybaven systémem lokalizace a stabilizace taveniny paliva. Tavenina je zachycena ve speciálním zařízení a následně zaplavena z velkokapacitní nádrže umístěné v ochranné obálce. Teplo z taveniny a ochranné obálky je odváděno do speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení. Teplo ze speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení je předáváno speciálně vyhrazenému systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Pro zajištění integrity ochranné obálky i při zvýšené produkci vodíku během těžké havárie je projekt vybaven dalšími pasivními rekombinátory vodíku.

 Další informace o tomto referenčním projektu můžete najít na http://cz.areva.com/CZ/home-92/reaktor-epr-pehled.html

Referenční projekt: EU-APR

Jedná se o projekt společnosti Korea Hydro&Nuclear Power (KHNP), Jižní Korea. Tepelný výkon jednoho bloku činí cca 4000 MWt, elektrický výkon cca 1455 MWe. Jedná se o evropskou verzi projektu APR1400. V provozu je jeden blok APR1400 Shin Kori 3 (Jižní Korea). Ve fázi výstavby se nachází projekty Shin Kori 4 (Jižní Korea) a Shin Hanul 1-2 (Jižní Korea) a čtyři bloky v Barakah (Spojené arabské emiráty). V uvedených zemích získal projekt APR1400 povolení k výstavbě.

 Primární okruh reaktoru EU-APR sestává ze dvou smyček hlavního cirkulačního potrubí. Každá ze smyček má parogenerátor, dvě hlavní cirkulační čerpadla, jednu horkou větev a dvě studené větve pro cirkulaci chladiva reaktoru. Součástí primárního okruhu je také kompenzátor objemu.

Ilustrativní řez elektrárenským blokem EU-APR

Ilustrativní řez elektrárenským blokem EU-APR

1 Reaktor 6 Strojovna
2 Parogenerátor 7 Budova aktivních pomocných provozů
3 Turbogenerátor 8 Budova pomocných provozů a bezpečnostních systémů
4 Budova reaktoru 9 Ventilační komín
5 Budova pomocných provozů    

Mezi hlavní bezpečnostní systémy EU-APR patří:

  • aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny,
  • aktivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • aktivní systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité,
  • systém havarijního napájení parogenerátorů,
  • aktivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky,
  • systém spalování vodíku v ochranné obálce,
  • systém lokalizace a stabilizace taveniny paliva,
  • vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité,
  • speciálně vyhrazený vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité.

Při haváriích bez ztráty chladiva z primárního okruhu dochází k odvodu tepla z aktivní zóny nejdříve přes sekundární okruh pomocí systému havarijního napájení parogenerátorů a následně přes systém odvodu zbytkového tepla. V první fázi je chladivo primárního okruhu cirkulováno přes parogenerátory a dochází k předání tepla přes trubky parogenerátorů do sekundárního okruhu a vzniklá pára je přepouštěna do atmosféry. Následně je teplo odváděno cirkulací přes tepelný výměník systému odvodu zbytkového tepla a předáváno do vloženého okruhu chlazení.

Při haváriích se ztrátou chladiva z primárního okruhu je odvod tepla uskutečňován v první fázi přes systém havarijního chlazení aktivní zóny a následně pomocí systému odvodu zbytkového tepla. Aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny sestává ze čtyř hydroakumulátorů a čtyř divizí aktivního doplňování. Odvod tepla z ochranné obálky je uskutečňován přes aktivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky umožňující sprchovat vnitřní prostor ochranné obálky. Systém je proveden ve čtyřech divizích. Teplo je odváděno do vloženého okruhu chlazení. Teplo z vloženého okruhu chlazení je předáváno systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Systémy jsou provedeny ve čtyřech divizích. Integrita ochranné obálky je, mimo systému snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky, zabezpečena také systémem spalování vodíku v ochranné obálce (pasivní rekombinátory vodíku). Systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité zajišťuje alternativní způsob zajištění podkritičnosti reaktoru.

Pro případ těžké havárie je projekt vybaven systémem lokalizace a stabilizace taveniny paliva. Tavenina je zachycena ve speciálním zařízení a následně zaplavena z velkokapacitní nádrže umístěné v ochranné obálce. Teplo z taveniny a ochranné obálky je odváděno do speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení. Teplo ze speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení je předáváno speciálně vyhrazenému systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Pro zajištění integrity ochranné obálky i při zvýšené produkci vodíku během těžké havárie je projekt vybaven dalšími pasivními rekombinátory vodíku.

 Další informace o tomto referenčním projektu můžete (v angličtině) najít na https://www.kepco-enc.com/eng/contents.do?key=1533

Referenční projekt: HPR1000

Reaktor HPR1000 je projektem společnosti China General Nuclear Power Corporation (CGN), Čína. Tepelný výkon jednoho bloku činí cca 3190 MWt, elektrický výkon cca 1160 MWe. Ve fázi výstavby jsou dva bloky v lokalitě Fuqing (Čína), kde tento projekt získal povolení k výstavbě.

 Primární okruh reaktoru HPR1000 sestává ze tří smyček hlavního cirkulačního potrubí. Každá ze smyček má parogenerátor, hlavní cirkulační čerpadlo, jednu horkou a jednu studenou větev pro cirkulaci chladiva reaktoru. Součástí primárního okruhu je také kompenzátor objemu.

Ilustrativní řez elektrárenským blokem HPR1000

Ilustrativní řez elektrárenským blokem HPR1000

1 Budova reaktoru 13 Budova zpracování RAO
2 Budova paliva 14 Záložní chladicí systém
3 Budova pomocných provozů 15 Strojovna
4 Budova bezpečnostních systémů A 16 Budova elektrických systémů turbinového ostrova
5 Budova bezpečnostních systémů B 17 Hlavní transformátor
6 Budova bezpečnostních systémů C 18 Pomocný transformátor
7 Budova vstupů 19 Čerpací stanice TVD A
8-10 Budova nouzových dieselgenerátorů A/B/C 20 Čerpací stanice TVD B
11-12 Budova SBO dieselgenerátorů 21 Čerpací stanice chladicí vody

Mezi hlavní bezpečnostní systémy HPR1000 patří:

  • aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny,
  • aktivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • pasivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • aktivní systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité,
  • systém havarijního napájení parogenerátorů,
  • aktivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky,
  • systém spalování vodíku v ochranné obálce,
  • systém lokalizace a stabilizace taveniny paliva,
  • vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité,
  • speciálně vyhrazený vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité.

Při haváriích bez ztráty chladiva z primárního okruhu dochází k odvodu tepla z aktivní zóny nejdříve přes sekundární okruh pomocí systému havarijního napájení parogenerátoru a následně přes systém odvodu zbytkového tepla. V první fázi je chladivo primárního okruhu cirkulováno přes parogenerátory a dochází k předání tepla přes trubky parogenerátorů do sekundárního okruhu a vzniklá pára je přepouštěna do atmosféry. Následně je teplo odváděno cirkulací přes tepelný výměník systému odvodu zbytkového tepla a předáváno do vloženého okruhu chlazení. Systém havarijního napájení parogenerátorů i systém odvodu zbytkového tepla jsou provedeny ve třech divizích. Jako záloha slouží dále pasivní systém odvodu tepla, kterým lze odvádět teplo z parogenerátorů přes vložený okruh do nádrží umístěných na vnější straně ochranné obálky. Z nich je teplo odparem předáváno do okolí.

Při haváriích se ztrátou chladiva z primárního okruhu je odvod tepla uskutečňován v první fázi přes systém havarijního chlazení aktivní zóny a následně pomocí systému odvodu zbytkového tepla. Aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny sestává ze tří hydroakumulátorů a tří divizí aktivního doplňování. Odvod tepla z ochranné obálky je uskutečňován pomocí systému odvodu zbytkového tepla, z kterého je teplo odváděno do vloženého okruhu chlazení. Teplo z vloženého okruhu chlazení je předáváno systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Systémy jsou provedeny ve třech divizích. Integrita ochranné obálky je, mimo systému odvodu zbytkového tepla, zabezpečena také systémem spalování vodíku v ochranné obálce (pasivní rekombinátory vodíku). Systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité zajišťuje alternativní způsob zajištění podkritičnosti reaktoru.

V případě těžké havárie je odvod tepla zajištěn zaplavením šachty reaktoru vodou z nádrže umístěné v ochranné obálce a chlazením tlakové nádoby reaktoru z vnější strany. Teplo z taveniny a ochranné obálky je odváděno do speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení. Teplo ze speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení je předáváno speciálně vyhrazenému systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Pro zajištění integrity ochranné obálky i při zvýšené produkci vodíku během těžké havárie je projekt vybaven pasivními rekombinátory vodíku.

 Další informace o tomto referenčním projektu (v angličtině) můžete najít na http://www.ukhpr1000.co.uk/

Referenční projekt: VVER-1200E

Jedná se o evropskou verzi projektu VVER-1200 společnosti Rosatom, Rusko. Tepelný výkon jednoho bloku činí cca 3212 MWt, elektrický výkon cca 1198 MWe. Ve fázi výstavby jsou projekty V-491 Leningradská II v Ruské federaci a Ostrovets v Bělorusku. Projekt byl vybrán k výstavbě např. také ve Finsku (Hanhikivi) a v Maďarsku (Paks II). Ve Finsku a Maďarsku proces licencování projektu probíhá, v Rusku a Bělorusku projekt již získal povolení k výstavbě. V lokalitě Novovoroněž je projekt ve fázi spouštění (v roce 2016 připojen k síti).

Primární okruh reaktoru VVER-1200E sestává ze čtyř smyček hlavního cirkulačního potrubí. Každá ze smyček má parogenerátor, hlavní cirkulační čerpadlo, jednu horkou a jednu studenou větev pro cirkulaci chladiva reaktoru. Součástí primárního okruhu je také kompenzátor objemu.

Ilustrativní řez elektrárenským blokem VVER-1200E

Ilustrativní řez elektrárenským blokem VVER-1200E

1 Budova reaktoru 9 Reaktor
2 Strojovna 10 Parogenerátor
3 Budova řídicích systémů 11 Hlavní cirkulační čerpadlo
4 Budova aktivních pomocných provozů 12 Kompenzátor objemu
5 Budova pomocných provozů 13 Hydroakumulátory
6 Budova dieselgenerátorových stanic 14 Nádrže pasivního odvodu tepla
7 Budovy pomocných dieselgenerátorových stanic 15 Turbogenerátor
8 Budova bezpečnostních systémů    

Mezi hlavní bezpečnostní systémy VVER-1200E patří:

  • aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny,
  • aktivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • pasivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • aktivní systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité,
  • systém havarijního napájení parogenerátorů,
  • aktivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky,
  • pasivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky,
  • systém spalování vodíku v ochranné obálce,
  • systém lokalizace a stabilizace taveniny paliva,
  • vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité.

Při haváriích bez ztráty chladiva z primárního okruhu dochází k odvodu tepla z aktivní zóny nejdříve přes sekundární okruh pomocí systému havarijního napájení parogenerátoru a následně přes systém odvodu zbytkového tepla. V první fázi je chladivo primárního okruhu cirkulováno přes parogenerátory a dochází k předání tepla přes trubky parogenerátorů do sekundárního okruhu a vzniklá pára je přepouštěna do atmosféry. Následně je teplo odváděno cirkulací přes tepelný výměník systému odvodu zbytkového tepla a předáváno do vloženého okruhu chlazení. Systém havarijního napájení parogenerátorů i systém odvodu zbytkového tepla jsou provedeny ve čtyřech divizích. Jako záloha pro havárie se ztrátou všech zdrojů elektrického napájení slouží dále pasivní systém odvodu tepla, kterým lze odvádět teplo z parogenerátorů přes vložený okruh do nádrží umístěných na vnější straně ochranné obálky. Z nich je teplo odparem předáváno do okolí.

Při haváriích se ztrátou chladiva z primárního okruhu je odvod tepla uskutečňován v první fázi přes systém havarijního chlazení aktivní zóny a následně pomocí systému odvodu zbytkového tepla. Aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny sestává ze čtyř hydroakumulátorů a čtyř divizí aktivního doplňování. Odvod tepla z ochranné obálky je uskutečňován přes aktivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky umožňující sprchovat vnitřní prostor ochranné obálky. Systém je proveden ve čtyřech divizích. Teplo je odváděno do vloženého okruhu chlazení. Teplo z vloženého okruhu chlazení je předáváno systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Systémy jsou provedeny ve čtyřech divizích. Integrita ochranné obálky je, mimo systému snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky, zabezpečena také systémem spalování vodíku v ochranné obálce. Systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité zajišťuje alternativní způsob zajištění podkritičnosti reaktoru.

Pro případ těžké havárie je projekt vybaven systémem lokalizace a stabilizace taveniny paliva. Tavenina je zachycena ve speciálním zařízení, které je ještě před protavením tlakové nádoby reaktoru zaplaveno z velkokapacitní nádrže umístěné v ochranné obálce. Teplo z taveniny a ochranné obálky je odváděno pomocí pasivního systému snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky přes vložený okruh do nádrží umístěných na vnější straně ochranné obálky. Z nich je teplo odparem předáváno do okolí. Pro zajištění integrity ochranné obálky i při zvýšené produkci vodíku během těžké havárie je projekt vybaven dalšími pasivními rekombinátory vodíku.

Další informace o tomto referenčním projektu (v angličtině) můžete najít na http://atomproekt.com/en/activity/generation/vver/