Jaderná elektrárna a životní prostředí

Provoz jaderné elektrárny, jako každá jiná lidská činnost, ovlivňuje okolní prostředí. Při objektivním porovnání jaderných elektráren s jinými energetickými zdroji nebo průmyslovými provozy z hlediska vlivu na okolní prostředí však vycházejí jaderné elektrárny jako zařízení, které jsou k okolnímu prostředí velmi šetrné.

Příklad vizualizace nového jaderného zdroje (NJZ) v sousedství stávající JE Dukovany a vodní nádrže Mohelno

Pohled na JE Dukovany a vodní nádrž Mohelno

Vlivy provozovaných jaderných elektráren jsou průběžně monitorovány a vyhodnocovány a nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by svědčily o významných negativních vlivech na jednotlivé složky životního prostředí. Vyhodnocován je rovněž zdravotní stav obyvatelstva v okolí obou našich elektráren. Podle dosavadních výsledků těchto studií neexistuje žádný přímý vliv provozu jaderné elektrárny na zdraví obyvatelstva žijícího v jejím okolí a četnost výskytu onemocnění se zde neliší od jiných oblastí.

Proces posouzení vlivů na životní prostředí (EIA)

Účelem procesu EIA je, ještě před vlastní realizací záměru, zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit jeho vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Proces EIA je řízen Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a v České republice je upraven zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Podrobnější informace jsou k dispozici např. zde: http://www.mzp.cz/cz/posuzovani_vlivu_zivotni_prostredi

Mohelenská hadcová step

Mohelenská hadcová step

EIA konzervativně hodnotí nejméně příznivé vlivy jednotlivých referenčních bloků na životní prostředí

Proces EIA využívá pro hodnocení environmentálních vlivů jaderných zařízení tzv. obálkovou metodu, která konzervativně zaručuje, že ze všech parametrů zařízení potenciálních dodavatelů jsou vybrány ty nejméně příznivé (například největší výkon spojený s největším odběrem vody, největší radiační ovlivnění, největší rozměr pro posouzení vlivů na krajinu a podobně), tj. dojde k vyhodnocení všech vlivů v jejich potenciálním maximu, tzn. parametry zařízení později vybraného dodavatele budou splňovat definovanou a posouzenou obálku parametrů (přičemž těchto maxim nemusí reálně dosahovat).

Tento přístup je velmi konzervativní (tedy bezpečný) a v procesu EIA jej využívá řada zemí. Metoda zároveň umožňuje komplexně posoudit vlivy záměru na životní prostředí již v okamžiku, kdy není vybrán konkrétní dodavatel. Vybraný projekt se pak vždy svými vlivy na životní prostředí nachází v hranicích hodnocené „obálky“.

V souladu s popsaným způsobem je zpracováváno množství odborných studií, analýz, posudků a dalších podkladů, na jejichž přípravě se podílí desítky odborníků a specialistů. Cílem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech.

Informování veřejnosti a postup v procesu EIA

Průběh celého procesu EIA se vyznačuje zpracováním tisíců stran odborných studií, analýz, posudků a dalších podkladů, na jejichž přípravě se podílí desítky odborníků z České republiky. Výraznou charakteristikou procesu je rovněž velká celková časová náročnost. Po celou dobu však může česká i zahraniční veřejnost proces sledovat, rovněž existuje několik možností vznášet v jeho průběhu připomínky a dotazy k jednotlivým dokumentům.

Všechny zásadní dokumenty související s procesem EIA jsou k dispozici v Informačním systému EIA zde:

http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP469

Společnost ČEZ předala tzv. oznámení záměru (dále jen „oznámení EIA“) na Ministerstvo životního prostředí ČR dne 20. 7. 2016.

Oznámení EIA slouží k zahájení zjišťovacího řízení, jehož cílem je upřesnění informací (obsah a rozsah) z hlediska životního prostředí, které je vhodné uvést v následující dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dále jen „dokumentace EIA“). V rámci zjišťovacího řízení získalo MŽP připomínky od dotčených správních úřadů (např. SÚJB, MZd, krajských úřadů, atd.), dotčených územních samosprávných celků (obce a samosprávy krajů), veřejnosti, a to včetně zahraniční.

V závěru zjišťovacího řízení (vydaném 9. 12. 2016) MŽP v souladu s příslušnou právní úpravou upřesnilo informace, které bylo vhodné uvést do dokumentace EIA. MŽP tyto informace rozčlenilo do 70 bodů, ve kterých na základě doručených vyjádření a průběhu zjišťovacího řízení, stanovilo požadavky na 15 environmentální aspektů (např. technické řešení, bezpečnost, odpady, doprava, vliv na obyvatelstvo, ovzduší a klima, vodu, půdu, biotu, ale i kulturní památky). Zároveň uvedlo, že je třeba v dokumentaci EIA zohlednit a vypořádat všechny relevantní požadavky a připomínky, které jsou uvedeny v doručených vyjádřeních. Jedná se celkem o desítky jednotlivých vyjádření nebo jejich vzorů (zejména od zahraniční veřejnosti) z ČR, SR, Německa, Rakouska, Polska i Maďarska, které jsou dostupné v Informačním systému EIA.

Předložení dokončené dokumentace EIA na MŽP proběhlo dne 13. 11. 2017, tedy po termínu nabytí účinnosti novely zákona EIA (11/2017) z důvodu jednoznačnosti postupů požadovaných touto novelou.

MŽP dne 16. 11. 2017 dokumentaci EIA zveřejnilo a rozeslalo k vyjádření, byla tak zahájena další etapa procesu EIA, v rámci které získalo MŽP připomínky od dotčených orgánů (např. SÚJB, MPO, MZd, krajských úřadů, atd.), dotčených územních samosprávných celků (obce a samosprávy krajů), veřejnosti, a to včetně zahraniční. Veřejnost, dotčené orgány, územní samosprávné celky se mohly k dokumentaci EIA vyjádřit písemně do 30 dnů od zveřejnění informace o dokumentaci EIA na úředních deskách dotčených krajů (informace byla zveřejněna 21. 11. 2017). Pro vyjádření ze zahraničí MŽP lhůtu dle zákona o 30 dní prodloužilo.

MŽP dále doručilo dokumentaci o vlivech záměru na životní prostředí včetně obdržených vyjádření zpracovateli posudku.

Dokumentaci EIA včetně překladu zaslalo MŽP s žádostí o vyjádření rovněž dotčeným sousedním státům a v souladu s § 13 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb. (zákon EIA) a článkem 5 Espoo úmluvy nabídlo předběžné projednávání (dále jen "konzultace"). Zájem o tyto konzultace projevilo především Německo a Rakousko. Polsko se společně s Maďarskem spokojilo pouze s písemnou formou konzultací v podobě odpovědí na vznesené připomínky a dotazy.

Samotné mezistátní konzultace s německými zástupci se pod vedením MŽP uskutečnily 6. 4. 2018 v Praze v budově ministerstva. Hlavní náplní byla odborná diskuse a zodpovězení prezentovaných dotazů zúčastněných expertů. V obdobném formátu proběhly i následné mezistátní konzultace s Rakouskem, konané 10. – 11. 4. 2018.

V souvislosti se vztahem k veřejnosti proběhlo 3. 5. 2018 veřejné projednání v maďarské Budapešti, a to na základě požadavků maďarské legislativy. Další krok v procesu představovaly tzv. veřejné diskuse (nikoliv projednání ve smyslu zákona) v Rakousku (Vídeň, 6. 6. 2018) a Německu (Mnichov, 13. 6. 2018). Samozřejmostí pak bylo veřejné projednánív ČR, zorganizované ze strany MŽP 19. 6. 2018 v Třebíči, na kterém měl kdokoli možnost uplatnit své dotazy a připomínky týkající se hodnocení vlivu záměru NJZ na životní prostředí.

Veřejné projednání v Třebíči

Veřejné projednání v Třebíči

Posudek EIA

Zpracovatel posudku zpracuje do 60 dnů svůj posudek na základě dokumentace EIA a k ní podaných vyjádření, spolu se zohledněním závěrů veřejného projednání a mezistátních konzultací k dokumentaci EIA. Lhůtu může MŽP na žádost zpracovatele posudku v složitých případech prodloužit, nejdéle však o dalších 30 dnů.  

Zpracovatel posudku nesmí posuzovanou dokumentaci přepracovávat ani ji doplňovat. Pokud si vyžádá dílčí podklady o vlivech provedení záměru NJZ EDU na životní prostředí od jiných odborníků, musí tuto skutečnost v posudku uvést. Zpracovatelé oznámení a dokumentace EIA, se nesmí žádným způsobem zúčastnit na zpracování posudku.

Závazné stanovisko MŽP (předpoklad vydání v roce 2019)

Ve lhůtě do 30 dnů ode dne obdržení posudku vydá MŽP na základě dokumentace EIA, vyjádření k ní podaných, veřejného projednání a posudku závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „stanovisko“). MŽP zašle stanovisko oznamovateli, dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům a zveřejní jej spolu s posudkem.

Platnost stanoviska je 7 let ode dne jeho vydání. Na žádost oznamovatele příslušný úřad prodlouží platnost stanoviska o 5 let, a to i opakovaně, pokud nedošlo ke změnám podmínek v dotčeném území nebo poznatků a metod posuzování, v jejichž důsledku by záměr mohl mít dosud neposouzené významné vlivy na životní prostředí.  

Stanovisko je podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeních (územní, stavební) jako jeden z podkladů a musí být platné v době vydání těchto rozhodnutí v prvním stupni.