Elektrárny Prunéřov

Elektrárny Prunéřov jsou největším uhelným elektrárenským komplexem v České republice. Leží na západním okraji severočeské hnědouhelné pánve mezi Chomutovem a Kláštercem nad Ohří. Technologicky jsou tvořeny dvěma celky. Původně byly organizačně spojeny s Elektrárnou Tušimice I a Tušimice II v Elektrárnách SSM, později v Podkrušnohorských elektrárnách. Samostatnou organizační jednotkou ČEZ, a. s., se staly v roce 1993. V současné době opět tvoří společnou organizační jednotku s Elektrárnou Tušimice.

Obě elektrárny jsou postaveny v blokovém uspořádání. Starší Elektrárna Prunéřov I, byla uvedena do provozu v letech 1967 až 1968. Bylo zde instalováno šest 110 MW bloků. V rozpětí let 1987 až 1992 prošly čtyři bloky rozsáhlými rekonstrukcemi a zbývající dva bloky byly v rámci útlumového programu začátkem devadesátých let minulého století odstaveny z provozu. Elektrárna Prunéřov II je nejmladší uhelnou elektrárnou ČEZ, a. s. Původně měla pět 210 MW bloků, které byly postupně uvedeny do provozu v letech 1981 až 1982. Po komplexní obnově (2012 – 2016) má Elektrárna Prunéřov II instalovaný výkon 3 x 250 MW.  

KE PrunéřovElektrárny Prunéřov patří k největším dodavatelům elektřiny. Zároveň prostřednictvím společnosti ČEZ Teplárenská, a.s., dodávají teplo do Chomutova, Jirkova a Klášterce nad Ohří. Instalovaný výkon pro dodávku tepla dosahuje 500 MW. Roční dodávka tepla pro všechna tři města činí 920 TJ.

Zdrojem technologické vody je řeka Ohře. Palivo, energetické hnědé uhlí, se těží v lomech Dolů Nástup Tušimice, Severočeských dolů, a. s., odkud se dopravuje po železniční vlečce.

Elektrárna Prunéřov I má kotle o výkonu 350 t/h, s parametry páry 13,63 MPa/540/535 °C, jsou dvoutahové, s granulačním topeništěm, průtlačné, s přihříváním páry. Jejich dodavatelem byly Vítkovické železárny. Turbíny 110 MW jsou kondenzační, rovnotlaké, třítělesové, s přihříváním páry v kotli. Každá turbína má sedm neregulovaných odběrů páry pro regeneraci a dva neregulované odběry pro dodávku tepla. K rekonstrukci na teplárenský provoz došlo začátkem devadesátých let minulého století. Elektrický výkon dvou bloků je vyveden blokovými třífázovými transformátory 125 MVA, 13,8/121 kV do dvou linek 110 kV. Výkon zbývajících dvou bloků je vyveden blokovými třífázovými transformátory 125 MVA, 13,8/420 kV do společné linky 400 kV.

 Elektrárna Prunéřov II má po komplexní obnově kotle o výkonu 660 t/h, s parametry páry 18,2 MPa/575/580 °C. Kotle jsou dvoutahové, s granulačním topeništěm, průtlačné, s přihříváním páry. Jejich dodavatelem byly Vítkovice Power Engineering. Turbíny 250 MW typ Škoda KT – 250 – 17,66  jsou dvoutělesové, rovnotlaké kondenzační  s přihříváním páry za VT dílem, s jedním kombinovaným VT-ST dílem a jedním dvouproudovým NT dílem. Každá turbína je vybavena 8 neregulovanými odběry páry pro regeneraci, topení napájecí nádrže a ohřívání topné vody v OTV a jedním regulovaným odběrem páry  pro regulaci teploty v OTV3 a dodávku páry do NTO5. Vývody jednotlivých bloků jsou přes vývodové transformátory 300 MVA, 15,75/420 kV připojeny do přenosové soustavy 400 kV linkami V465 a V466, do rozvodny Hradec u Kadaně.

Zatímco Elektrárna Prunéřov II prošla komplexní obnovou a její zmodernizovaný a ekologický provoz jí zajišťuje dalších 25 let existence, v případě Elektrárny Prunéřov I je tomu naopak. S jejím dalším provozem se již v delším výhledu nepočítá.

Obnova Elektrárny Prunéřov II přispěla k:

  • dodržení parametrů stanovených legislativou - přísné emisní limity
  • zajištění stabilní dodávky tepla pro 50.000 obyvatel regionu po celý rok
  • při respektování kvality paliva zajištění minimalizace produkce CO2 instalací nejlepší dostupné technologie schopné spalovat uhlí z lomu Libouš
  • minimalizaci spotřeby emisních povolenek
  • pozitivní dopad na energetickou bezpečnost státu - minimalizace závislosti na dovozu primárních zdrojů z jiných oblastí
  • protikrizový dopad investic (investice v celkové hodnotě 25 mld. Kč budou z 90 % rozděleny mezi české firmy, modernizace bude znamenat práci pro 800 zaměstnanců, zachována budou pracovní místa na elektrárně i struktura dodavatelů a subdodovatelů po modernizaci elektrárny)

 

Výrobní jednotka - Prunéřov I
Instalovaný výkon 4 x 110 MW
Rok uvedení do provozu 1967 - 1968
Odsířeno od roku 1995
Výrobní jednotka - Prunéřov II
Instalovaný výkon 3x 250 MW
Rok uvedení do provozu 1981 - 1982, komplexní obnova 2012 - 2016
Odsířeno od roku 1996

V 90. letech 20 století byly elektrárny Prunéřov I a Prunéřov II odsířeny. U obou byla použita metoda mokré vápencové vypírky.

Dodavatelem zařízení pro Elektrárnu Prunéřov I byla německá firma Bischoff, GmbH a zařízení bylo dokončeno a uvedeno do plného provozu koncem roku 1995. V druhém případě realizovalo dodávku "na klíč" konsorcium japonských firem Mitsubishi Heavy Industries, Mitsubishi Corporation ve spolupráci se ZVU Hradec Králové, a. s. Odsiřovací zařízení bylo uvedeno do provozu v létě roku 1996.

V souvislosti s technologickými změnami a úpravami se také mění způsob nakládání s odpady. Hydraulické odpopelňování je postupně nahrazováno ukládáním tzv. deponátu (směsi popela, produktu odsíření a odpadní vody) do upravené výsypky lomu Merkur Dolů Nástup Tušimice. Energosádrovec, produkt odsíření, kterého Elektrárna Prunéřov I vyprodukuje ročně asi 200 tisíc tun a Elektrárna Prunéřov II více než 550 tisíc tun, se bude ukládat pouze zčásti. Významný díl této hmoty (celá produkce Elektrárny Prunéřov I) by měl najít uplatnění při výrobě stavebního materiálu, tzv. alfa pojiv.

Prodej tepelné energie

Vedlejší energetické produkty - pro stavebníky

Kontakty

Fotogalerie

Fotografie