Návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

a)  Stanovení jednotného závazného cíle podílu OZE na konečné spotřebě energie pro 2030/lineární trajektorie pro cíl mezi roky 2020 a 2030

Ve spojení s návrhem nařízení o governance Skupina ČEZ považuje za vhodnější dát členským státům větší volnost pro nastavení národní trajektorie k dosažení rozvoje OZE za účelem splnění celoevropského cíle pro 2030, místo obligatorně vyžadované lineární trajektorie.

Skupina ČEZ rovněž odmítá zavedení unijní finanční platformy, do které by měly členské státy přispívat v případě neplnění cílů. Tato povinnost by znamenala odliv prostředků z ČR do zahraničí s přímým dopadem na státní rozpočet.

b) Finanční podpora OZE (čl. 4 až 6 směrnice)

Obecná úprava podpůrných schémat v rámci pravidel veřejné podpory pro OZE na celoevropské úrovni (čl. 4 odst. 1 směrnice) je pozitivním krokem. Vzhledem k tomu, že v daném případě jde o obecný nástroj, který členské státy musí pro podporu OZE zavést za účelem dosažení závazného cíle OZE do roku 2030, je podle Skupina ČEZ nutné, aby Komise přistoupila také co nejdříve k revizi Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014 – 2020 (EEAG), které by tyto možnosti podpory v oblasti rozvoje OZE vhodně doplnily, a to ideálně již pro období po roce 2018. Důvodem tohoto doporučení je posílení právní jistoty příjemců veřejné podpory.

c) Zjednodušené oznamovací řízení za účelem připojení OZE do distribuční soustavy (čl. 17 odst. 1)

Návrh směrnice obsahuje zjednodušené podmínky pro připojení demonstrativních projektů včetně malých OZE s instalovaným výkonem do 50 kW. Tyto dvě kategorie OZE by měly být připojovány do sítě pouze na základě oznámení DSO, což má přispět ke snížení administrativní náročnosti procesu implementace nových zdrojů do elektrizační soustavy. Tato snaha však přinese zvýšené požadavky na jednotlivé DSO z důvodu přípravy distribuční soustavy na fakticky neomezený nárůst těchto nových zdrojů včetně navýšení celkového objemu nákladů nezbytných k rozvoji celé distribuční soustavy včetně inteligentních prvků (smart grids).

d) Certifikáty původu elektřiny, tepla a chlazeného vzduchu z OZE (Článek 19)

Skupina ČEZ vnímá v právní úpravě certifikátů původu mnoho zásadních změn, které také vítá, zejména v případě spotřebitelsky orientovaných návrhů. Rovněž chápeme, že cílem úpravy je zajištění standardizace certifikátů původu za účelem usnadnění orientace spotřebitelů v palivovém mixu. Na druhou stranu má však řada návrhů obsažených v čl. 19 nejednoznačný charakter a ve svém důsledku může vůči spotřebitelům působit zmatečným dojmem. Z tohoto pohledu vnímáme v čl. 19 celkem čtyři ustanovení, která mohou takto působit:

Článek 19 odstavec 2 (omezení vydávání certifikátů původu z důvodu kapacity zdroje, zákaz emise certifikátů původu v případě výrobců čerpajících na tentýž OZE finanční podporu)

Skupina ČEZ nespatřuje v návrhu směrnice na zákaz emise certifikátů původu u zdrojů pod minimálním výkonem žádnou přidanou hodnotu. Přestože je toto omezení vázáno na uvážení jednotlivých členských států, považujeme jej za nadbytečné, když o možnosti emise takovýchto certifikátů by měla primárně rozhodovat poptávka na trhu.

Právní úpravu aukcí certifikátů původu organizovaných členským státem nepovažujeme za úplně šťastnou. Další rozvoj těchto nástrojů tak může být značně zpomalen z důvodu snížení zájmu spotřebitelů podílet se na jejich obchodu v případech, kdy členský stát na svém území využije jako nástroj rozvoje OZE určitá podpůrná schémata. V případě kumulace podpůrných nástrojů (schémat) pro OZE s certifikáty původu se nám proto jako mnohem vhodnější, namísto omezení jejich vydávání, jeví např. možnost snížení finanční podpory pro OZE (např. o 50 %) z příjmů získaných z prodeje těchto certifikátů.

Článek 19 odstavec 7 (zjednodušené informace o certifikátech původů z malých zdrojů)

Nastavení rozdílné informační povinnosti pro certifikáty původu diferenciované podle velikosti zdroje nepovažujeme za vhodné, neboť toto může působit v úpravě certifikátů původu nejednotně a vůči spotřebitelům zmatečně. Návrh současně postrádá odůvodnění, jakým způsobem by měly být tyto malé zdroje definovány. Z tohoto důvodu jsme přesvědčeni, že informace vztahující se k lokalizaci zdroje, jeho výrobní kapacitě by rovněž měli být na certifikátech původu k malým zdrojům obsaženy.

Článek 19 odstavec 8 (požadavek na oddělení obchodování elektřiny a certifikátů původu)

V některých případech vnímáme silnou poptávku po společném obchodování certifikátů původu společně s komoditou. Z tohoto důvodu doporučujeme začlenit toto ustanovení do úvodu návrhu čl. 19. Samostatné obchodování certifikátů původu a elektřiny nabývá na významu v těch případech, kdy obchodování probíhá anonymně prostřednictvím několika směn a další dodatečné nákupy elektřiny mohou výrazně navýšit náklady na informace o palivovém mixu.

Článek 19 odstavec 12 (objektivní, transparentní a nediskriminační požadavky na certifikáty původu)

U tohoto článku doporučujeme blíže upřesnit účely, pro něž je členský stát oprávněn upravit tato kritéria.

e) Navýšení podílů OZE v rámci vytápění a chlazení (čl. 23 směrnice)

Požadavek směrnice (čl. 23 odst. 1 směrnice) na nárůst podílu OZE při zajištění vytápění a chlazení ve výši min. 1 % za každý rok má dopad na právo jednotlivých členských států na určení jejich energetického mixu (čl. 194 odst. 2 SFEU).

Doporučujeme využít také alternativní možnosti pro plnění cíle, např. podpůrná schémata a omezit tak restriktivní výklad tohoto článku.

f) Právo na odpojení (změnu dodavatele nebo samovýrobu) od centrálního systému vytápění nebo chlazení (čl. 24 odst. 2 směrnice)

Uvedené ustanovení směřuje k zajištění široké nezávislosti spotřebitelů na dálkově dodávaném teplu nebo chlazení. Tato možnost může být ze strany členského státu omezena z důvodu požadavku na zajištění vyšší energetické účinnosti nového zdroje pro vytápění či chlazení. Navržené ustanovení čl. 24 je primárně zaměřeno na spotřebitele, z pohledu stávajících dodavatelů však nikterak nereflektuje jejich nemalé náklady na výstavbu, provoz a udržení stávajícího systému vytápění, které v České republice představuje několik soustav centrálního zásobování teplem.

Doporučujeme tento návrh ustanovení doplnit o další lokální podmínky (např. regulace ceny tepla, dopady ne znečištění ovzduší, bezpečnost dodávek).

g) Povinnost DSO pravidelně hodnotit potenciál OZE v rámci systému centrálního vytápění či chlazení (čl. 24 odst. 8)

Hodnocení musí být prováděno min. pololetně a má směřovat k průzkumu možností využití OZE využívaných u dodavatelů centrálního zásobování teplem či chlazení, kteří se nacházejí v obvodu DSO, pro účely zajištění doprovodných služeb (vyrovnávací a systémové služby, odezva na poptávku včetně možností skladování elektřiny) z přebytkové elektřiny vyprodukované při výrobě tepla nebo chlazení. Účelem tohoto hodnocení má být posouzení surovinové a nákladové efektivnosti této přebytkové elektřiny oproti stávajícím způsobům zajištění doprovodných služeb DSO. Přestože uvedené ustanovení směřuje ke zhodnocení možností využití případné zbytkové elektřiny pocházející z procesu výroby tepla a chlazení, pro jednotlivé DSO bude představovat nemalou administrativní zátěž pro účely této nové vykazovací povinnosti.

Doporučujeme toto ustanovení návrhu směrnice limitovat možnostmi dálkově dodávaného tepla či chlazení v rámci příslušného členského státu, čímž by v případě objektivní nemožnosti využití této energie v příslušném členském státě, byli DSO této povinnosti zproštěni.