Výroční zprávy

Vážení akcionáři,

uplynulý rok nám všem opět připomenul, v jak turbulentní době se nyní energetika nachází: rychlý vývoj nových technologií, legislativní změny, debaty o nastavení evropských cílů či měnící se preference a postavení zákazníků/spotřebitelů a zejména vysoká volatilita velkoobchodních cen elektřiny. Tradiční energetika, tak, jak jsme ji znali, již několik let prožívá bouřlivé období změn. Jsem rád, že se Skupině ČEZ podařilo i v roce 2017 výrazně uspět v plnění finančních i strategických cílů.

Nejprve krátce k finančním výsledkům. Překonali jsme výchozí cíle provozního zisku před odpisy EBITDA i čistého zisku o téměř 2 mld. Kč a navzdory nižším realizačním cenám elektřiny jsme dokázali vytvořit čistý zisk vyšší než v roce 2016. Přispěl k tomu zejména úspěšný prodej akcií MOL a souběžný výkup konvertibilních dluhopisů. ČEZ tímto krokem zhodnotil dlouhodobou investici pro akcionáře, celkové pozitivní saldo peněžních toků pro Skupinu ČEZ od roku 2007 do roku 2017 dosáhlo hodnoty 3,4 mld. Kč a příspěvek do čistého zisku 2017 činil celkem 4,5 mld. Kč. K překonání výchozích finančních cílů pro rok 2017 přispěla též rekordní disponibilita Jaderné elektrárny Temelín, výroba 16,48 TWh překonala dosavadní rekord z roku 2012 o 1,18 TWh. Opět se dařilo i obchodním týmům Skupiny ČEZ, které dokázaly využít zvýšenou volatilitu a růst cen elektřiny na velkoobchodních trzích v roce 2017 k dodatečným ziskům. Tržní kapitalizace společnosti ČEZ v loňském roce stoupla o 35,6 miliardy korun, tedy o 15,5 procenta. Přestože jsme v roce 2017 realizovali řadu významných strategických akvizic, zůstáváme i nadále jednou z finančně nejzdravějších evropských energetických společností, což potvrzuje i hodnocení ratingu společnosti ČEZ na úrovni A- se stabilním výhledem od agentury Standard & Poor’s.

V oblasti tradiční energetiky jsme dokázali splnit dva hlavní strategické cíle – za nesmírně důležité považuji, že jsme v roce 2017 získali od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost povolení k dlouhodobému provozu pro zbývající tři ze čtyř bloků Jaderné elektrárny Dukovany. Celému procesu předcházely nejen tisíce analýz a kontrol, ale také roky průběžných modernizací. Povolení vnímáme jako závazek důvěry, že budeme i nadále pokračovat v bezpečném provozu a neustále, díky unikátnímu know-how, parametry bezpečnosti vylepšovat. Chceme být vzorem pro jadernou komunitu po celém světě. Proto nás těší, že loňská (v pořadí již čtvrtá) prověrka expertů mezinárodní mise WANO identifikovala i dvě dobré praxe, jimiž se mohou inspirovat ostatní jaderné elektrárny ve světě. Celkově dodaly jaderné elektrárny vloni do sítě přes 28 TWh elektřiny, což je o 4 TWh více než v roce 2016. Výroba z jaderných zdrojů se tak po období přelicencování a zvýšeného rozsahu odstávek vrací k úrovni 30 TWh ročně, kterou chceme udržovat dlouhodobě.

Druhým splněným strategickým cílem v oblasti tradiční energetiky bylo dokončení výstavby, resp. zařazení nového nadkritického uhelného bloku Ledvice do dvouletého zkušebního provozu. Skupina ČEZ v Ledvicích získala další velký a stabilní zdroj dodávek elektřiny schopný fungovat desítky let a dokončila největší investiční projekt české energetiky v novém tisíciletí – komplexní obnovu uhelného portfolia ČEZ, tj. hlavních pánevních hnědouhelných elektráren Tušimice, Prunéřov a Ledvice.

Skupina ČEZ v roce 2017 dokázala naplnit ambiciózní cíle i v oblasti nové energetiky, a učinila tak výrazný krok pro dlouhodobý rozvoj zejména díky realizaci významných akvizic v oblasti obnovitelných zdrojů a energetických služeb.

Akvizicí developerských projektů větrných farem s potenciálem výstavby až 101,8 MW vstoupila Skupina ČEZ na francouzský trh. V Německu rozšířila portfolio o provozovanou větrnou farmu v lokalitě Lettweiler Höhe o výkonu 35,4 MW a celková kapacita Skupiny ČEZ v německých větrných farmách tak již dosáhla 133,5 MW a v celé Evropě již téměř 770 MW.

Nejvýznamnější akvizicí Skupiny ČEZ byla v roce 2017 německá společnost Elevion, která patří k největším poskytovatelům komplexních energetických služeb (ESCO služeb) v zemi. Jejím prostřednictvím Skupina ČEZ získala více než 1 800 odborníků, roční tržby cca 8 mld. Kč a zejména klíčovou základnu pro působení na dynamicky rostoucím ESCO trhu v Německu. Dále v roce 2017 vstoupila Skupina ČEZ na polský trh akvizicemi společností Metrolog a OEM Energy a zahájila poskytování energetických ESCO služeb na Slovensku. Skupina ČEZ již dnes patří v oboru energetických služeb k největším hráčům ve středoevropském regionu a chce se v budoucnu podílet na určování trendů na tomto perspektivním trhu. Společnost ČEZ ESCO (zastřešující české společnosti skupiny) a ESCO International v současnosti zaměstnávají téměř 3,5 tisíce českých i zahraničních odborníků, kteří jsou schopni našim zákazníkům z řad firem i veřejné správy poskytnout komplexní řešení energetických potřeb: renovovat energetická hospodářství budov a průmyslových areálů, instalovat chytré osvětlení, fotovoltaické elektrárny i kogenerační jednotky nebo zavádět energeticky úsporná opatření.

Dobře se vedlo fondu Inven Capital, který získal menšinový podíl v drážďanské firmě Cloud&Heat Technologies, poskytující inovativní řešení využívající k vytápění budov odpadní teplo z počítačových serverů, a stal se akcionářem francouzské společnosti VU LOG, globálního lídra v poskytování technologií pro sdílenou mobilitu ekologických aut. Velkým oceněním dosavadní práce a výsledků fondu Inven Capital byl podpis spolupráce s Evropskou investiční bankou (EIB), která se rozhodla, že fondu svěří do správy 50 milionů EUR pro investice do inovativních a rychle rostoucích energetických start-upů.

V oblasti distribuce jsme k 1. 1. 2018 dokončili sloučení ČEZ Distribuce a ČEZ Distribuční služby a také integraci obsluhy zákazníků od společnosti ČEZ Zákaznické služby, která byla sloučena s ČEZ Prodej. Tím bylo dokončeno plné oddělení obsluhy zákazníků prodejních a distribučních společností v České republice. Věřím, že tento krok přispěje k dalšímu zvýšení kvality péče o distribuční zařízení a obsluhy zákazníků. Jsem rád, že tým distribuce dokázal v loňském roce zvládnout jednu z největších kalamit posledních desetiletí – vichřici Herwart, která odřízla od proudu přes 600 tisíc zákazníků, a náš tým dokázal do 18 hodin připojit k síti zpět více než půl milionu z nich.

Co říci závěrem? Předpokládám, že energetický trh v roce 2018 budou nadále ovlivňovat pokračující regulatorní nejistota a rychlý technologický rozvoj. Naše strategie se nemění – zůstává založená na růstu v sektoru nové energetiky, na nabídce komplexních energetických služeb koncovým zákazníkům a současně na ambici patřit k nejlepším v provozu tradiční energetiky. V roce 2018 Skupinu ČEZ čeká debata se zástupci českého státu o tom, jaký způsob přípravy výstavby nových jaderných zdrojů si Česká republika zvolí a jakou roli v tomto může hrát Skupina ČEZ. Zároveň budeme v tomto kontextu a v kontextu trendů energetického trhu v Evropě diskutovat možnosti případné transformace Skupiny ČEZ. Naším úkolem zůstává péče o tradiční energetiku, tedy o jaderné, uhelné i vodní elektrárny, a další dynamický růst v oblasti nové energetiky, prostřednictvím komplexní péče o zákazníky, obnovitelných zdrojů a zejména prostřednictvím perspektivních chytrých energetických řešení, v nichž vidím budoucnost energetiky jako celku a také budoucnost pro Skupinu ČEZ.

Daniel Beneš
předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s.

Ke stažení

• Výroční zpráva 2017

Vážení akcionáři,

v roce 2016 jsme se museli vyrovnat s mnoha externími vlivy, které přinesla složitá a mnohdy neočekávaná situace ve světové politice i evropské energetice. Jsem přesvědčen, že jsme se s těmito vlivy vypořádali se ctí. Naplnili jsme hlavní finanční cíl na úrovni čistého zisku Skupiny ČEZ a také hlavní úkoly vyplývající z naší strategie zaměřené na provozní efektivitu, moderní decentrální energetiku a koncového zákazníka.

Na Skupinu ČEZ působily nadále globální trendy, které stále silněji ovlivňují naše možnosti a pozici na energetickém trhu v Evropě a mají zásadní dopad na vývoj cen elektřiny. Velkoobchodní cena elektřiny se v roce 2016 dostala až pod 21 EUR/MWh, tedy nejníže za posledních 14 let. Důvodem byl vývoj světových cen komodit, zejména uhlí, a rychle rostoucí efektivita výroby z obnovitelných zdrojů energie. Efektivita výroby roste především díky mohutné státní podpoře v Německu, Dánsku a dalších zemích Evropské unie a z důvodu rychlého technologického pokroku. Rozvoj nových technologií jednak zlevňuje výrobu z obnovitelných zdrojů a současně přispívá k růstu efektivity decentrální energetiky. Například cena bateriových systémů se meziročně snížila o 20 %, což při realizaci decentrálních řešení vytváří konkurenci v míře dosud nevídané. Celé energetické prostředí zůstává vysoce regulované, přičemž některá regulatorní opatření a střednědobé ambice paradoxně velmi často nepůsobí ve prospěch energetiky ani ekonomiky jako celku. Podpory výroby z obnovitelných zdrojů, opatření v oblasti regulace trhu a ambice v oblasti energetické účinnosti je možné v termínech avizovaných Evropskou komisí dosáhnout pouze za cenu obrovských výdajů, jejichž výši lze dnes velmi obtížně kvantifikovat, a tudíž diskutovat s občany a vládami evropských zemí.

Věřím, že jsme se s těmito výzvami poprali úspěšně, a rok 2016 hodnotím v celkovém kontextu jako úspěšný. Za prvé, což je zásadní, jsme udrželi pozici ČEZ na evropském trhu. Patříme k finančně nejzdravějším energetikám v zemích Evropské unie a trendům – negativním i pozitivním – se dokážeme rychle přizpůsobovat. Děláme vše pro splnění hlavních očekávání našich akcionářů – efektivním hospodařením maximalizujeme potenciál pro výplatu dividendy, řešíme otázky spojené se zajištěním energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky včetně otázky nových jaderných zdrojů, a zároveň postupně naplňujeme naši rozvojovou strategii v zájmu zajištění zdrojů pro dividendy v budoucnu. Dále jsme výrazně pokročili ve zvyšování efektivity výroby – mohu vyzdvihnout například dokončení komplexní obnovy hnědouhelné elektrárny Prunéřov nebo zvýšení flexibility nasazování vodních elektráren. Rosteme také na sousedních trzích, například v oblasti větrných elektráren v Německu. Pro mě osobně je velmi potěšující, jak se nám daří využívat také příležitostí v decentralizované energetice. Prostřednictvím ČEZ ESCO máme nakročeno stát se jedničkou v poskytování komplexních energetických řešení soukromým i státním subjektům v České republice. V zahraničí se zaměřujeme na Polsko, Německo a Slovensko.

V kontextu vývoje energetického trhu zůstáváme jednou z mála stabilních evropských energetik, což potvrzuje vysoký rating agentury Standard & Poor’s na úrovni A- se stabilním výhledem.

Rád bych se nyní zmínil o několika událostech, které byly pro Skupinu ČEZ v roce 2016 mimořádně důležité a mají potenciál pozitivně ovlivnit její situaci a stabilitu v příštích letech:

• na dobu neurčitou jsme získali povolení pro provoz prvního bloku Jaderné elektrárny Dukovany; zároveň jsme stabilizovali situaci způsobenou nutností kontrol svarů, které budou v obou jaderných elektrárnách pokračovat i v roce 2017,
• pokles výroby elektřiny v jaderných elektrárnách se podařilo téměř nahradit zvýšenou výrobou v ostatních výrobních zdrojích v České republice,
• v obou zvažovaných lokalitách pokračujeme dle vládního záměru v přípravě projektů na výstavbu nových jaderných bloků; tyto procesy jsme vyčlenili do nově vzniklých společností, abychom potlačili případná rizika pro Skupinu ČEZ,
• máme za sebou mnoho důležitých investic, dokončili jsme komplexní obnovu Elektrárny Prunéřov (s instalovaným výkonem 750 MWe) a provedli významné investice do distribučních sítí, které umožní připojení nových odběratelů, například v průmyslových zónách nebo nově obydlených lokalitách,
• uzavřeli jsme významnou dohodu se společností Sokolovská uhelná, jejímž předmětem byla nová smlouva na dodávky hnědého uhlí až do roku 2025, prodej Elektrárny Tisová do rukou Sokolovské uhelné a závazek obou stran učinit všechny kroky k ukončení všech vzájemných soudních sporů a řízení,
• v oblasti obnovitelných zdrojů elektřiny jsme vstoupili na perspektivní německý trh akvizicí několika parků větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem téměř 100 MW,
• v průběhu roku jsme koncovým zákazníkům z řad domácností nabídli nové produkty a služby, například instalaci tepelných čerpadel na klíč, výměnu plynových kotlů a jejich revize, instalaci střešních fotovoltaických elektráren i špičkového bateriového systému firmy sonnen,
• díky aktivitám ČEZ ESCO jsme se začali výrazně prosazovat v oblasti energetických služeb a řešení pro firemní zákazníky a municipality, konkrétně v realizaci energetických systémů na klíč včetně financování, od kogeneračních jednotek, přes tepelné hospodářství, veřejné či firemní osvětlení až po komplexní zajištění energetických úspor formou EPC.

Předpokládám, že energetický trh v roce 2017 budou nadále ovlivňovat nízké ceny komodit a pokračující regulatorní nejistota. V tomto prostředí nás nutně čeká debata s akcionáři o tom, které z cílů jdoucích v některých dimenzích přirozeně proti sobě má Skupina ČEZ prioritně plnit a jaká bude nejlepší cesta k naplnění jejich očekávání. Naším úkolem zůstává péče o tradiční energetiku, tedy naše jaderné, uhelné i vodní elektrárny. Stabilita tohoto segmentu nám umožní firmu ještě rychleji rozvíjet v segmentu nové energetiky. Jde zejména o obnovitelné zdroje, komplexní péči o zákazníky a především o perspektivní chytrá energetická řešení, v nichž vidím budoucnost energetiky jako celku a také budoucnost Skupiny ČEZ.

Daniel Beneš
předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s.

Ke stažení

• Výroční zpráva 2016
• Schéma struktury koncernu
• Záložka s kalendářem

Vážení akcionáři,

na úvod mi dovolte krátkou úvahu nad vývojem celého energetického sektoru. Potvrzuje se to, co avizujeme již několik let. Změny na energetickém trhu mají masivní dopad na tradiční evropské energetiky, mezi něž patří i Skupina ČEZ. Technologický pokrok, ale především veřejná podpora nastartovaly rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Evropě. Výrazně se na tomto rozvoji podílí i evropské regulatorní prostředí. Zvyšují se nároky na snižování emisí, na účinnost energetických zdrojů. Proces decentralizace energetiky se rychle posouvá kupředu spolu s tím, jak se mění orientace zákazníků na komplexní služby s využitím samovýroby energie. Z drobných, středních i velkých spotřebitelů, „consumers“, se tak stávají současně výrobci, tj. takzvaní „prosumers“. Naopak se nemění požadavek akcionářů na doručení stabilní dividendy.

Pokračoval trend poklesu cen energetických komodit. Velkoobchodní cena elektřiny na burze klesla v roce 2015 pod 30 EUR/MWh, a na začátku roku 2016 dokonce atakovala hranici 20 EUR/MWh. To je hodnota, která by ještě před pár lety byla jen těžko představitelná a která již ohrožuje finanční stabilitu řady evropských energetik, zejména německých. Z větší části se na tom podílí výrazný propad cen uhlí a plynu na světových trzích z důvodu technologického rozvoje a stagnující poptávky. Svou roli hraje také vysoká podpora obnovitelných zdrojů v EU a zejména v sousedním Německu, s jehož trhem je trh České republiky úzce svázán.

Navzdory těmto faktorům dosáhla Skupina ČEZ v roce 2015 velmi dobrých hospodářských výsledků. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je základem pro návrh dividendy, dosáhl v roce 2015 hodnoty 27,7 mld. Kč. To je o více než 700 mil. Kč nad původním očekáváním, a to navzdory dalšímu poklesu realizačních cen vyrobené elektřiny. Pozitivně se projevily vratka části darovací daně z povolenek na emise CO 2 zaplacené za roky 2011 a 2012 a úspěšné plnění programu úspor a růstových opatření. Naopak negativně se do výsledku promítl výpadek příjmů v důsledku neplánovaných odstávek v Jaderné elektrárně Dukovany a prodloužení řádných odstávek v Jaderné elektrárně Temelín. Skupině ČEZ se v roce 2015 podařilo snížit stálé provozní náklady o 2,9 mld. Kč a současně navýšit celkové výnosy na 210,2 mld. Kč, tj. meziročně o 4 %. Stalo se tak zejména díky růstu objemu prodeje elektřiny, plynu i tepla koncovým zákazníkům. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl hodnoty 65,1 mld. Kč a meziročně poklesl o 10 %. Skupina ČEZ však přesto dokázala v roce 2015 vygenerovat o 1,9 mld. Kč vyšší provozní cash flow než v roce 2014 a snížit čistý dluh o 16 mld. Kč. V kontextu vývoje energetického trhu jako celku zůstává Skupina ČEZ jednou z mála stabilních energetik s velmi nízkou mírou zadlužení, jak potvrzuje i vysoký rating agentury Standard & Poor’s na úrovni A- se stabilním výhledem. Nadále si udržujeme pozici spolehlivého lídra na energetických trzích střední Evropy a poohlížíme se po nových příležitostech v tradiční energetice i v nové energetice zaměřené na obnovitelné zdroje a decentrální výrobu.

V roce 2014 jsme představili aktualizovanou strategii Skupiny ČEZ, která na změny a trendy na energetickém trhu reagovala a kterou postupně úspěšně naplňujeme. Vývoj evropské energetiky v roce 2015 plně potvrdil oprávněnost konzervativní finanční politiky ČEZ a správnost této aktualizované strategie orientované na provozní efektivitu, moderní decentrální energetiku a koncového zákazníka. V roce 2015 byly posíleny a přeskupeny vnitřní kapacity a zdroje směrem k rozvojovým aktivitám a stanoveny strategické finanční ambice pro rok 2020. Společně s touto změnou jsme posílili segmentové řízení. Přeskupili jsme kapacity podle oblastí podnikání namísto dosavadního členění podle zemí. Tím byla nastavena přímá odpovědnost jednotlivých segmentů podnikání za dosažené výsledky napříč všemi zeměmi, v nichž působíme. Tým Provoz, vedený místopředsedou představenstva Martinem Novákem, má za cíl trvale zvyšovat účinnost a flexibilitu provozu tradičních aktiv, zvyšovat vnitřní efektivitu celé Skupiny ČEZ a do roku 2020 přispět do EBITDA dodatečnými 3 mld. Kč. Úkolem týmu Rozvoj, vedeného členem představenstva Tomášem Pleskačem, je zajistit budoucí růst Skupiny ČEZ na bázi decentrální energetiky a obnovitelných zdrojů, rozšiřovat portfolio inovativních produktů a služeb pro koncové zákazníky, realizovat akvizice a investice v České republice a v zemích se stabilním regulatorním prostředím a do roku 2020 přispět do EBITDA dodatečnými 6 mld. Kč.

Považuji za velmi pozitivní, že se Skupině ČEZ daří postupně naplňovat jeden z hlavních pilířů nové strategie, jímž je rozvoj nových produktů a služeb uzpůsobených měnícím se požadavkům zákazníků. Příkladem je prodej kogeneračních jednotek, kde jsme lídrem tuzemského trhu, nabídka energetických služeb či dodávka chytrých energetických řešení na klíč včetně produktů „Střešní fotovoltaika“ a „ČEZ BEZ STAROSTÍ“. Naši zákazníci toto oceňují, což potvrzuje nárůst míry zákaznické spokojenosti ze 77 na 84 %. Velmi bedlivě sledujeme vývoj v oblasti inovací. Chceme být součástí technologického pokroku a těžit z příležitostí, které nabízí. V roce 2015 jsme oznámili vstup do německých technologických společností Sonnenbatterie a SunFire. Jde o druh investic, které intenzivně vyhledáváme a hodláme v nich pokračovat.

S ohledem na vývoj evropského energetického trhu bude i rok 2016 silně ovlivněn nízkými cenami energetických komodit a vývojem regulace. Hlavním úkolem proto pro nás i nadále zůstává ochrana klíčové hodnoty ČEZ, kterou je tradiční energetika, založená na výrobě elektřiny z uhelných, jaderných a vodních zdrojů. Z dlouhodobého pohledu jsou ale neméně důležité rozvojové aktivity Skupiny ČEZ v oblasti nové energetiky, chytrých distribučních sítí a prodeje komplexních služeb. Skupina ČEZ je připravena investovat do této strategie v letech 2016–2020 celkem 50–60 mld. Kč

Daniel Beneš
předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s.

Ke stažení

• Výroční zpráva 2015
• Schéma struktury koncernu
• Záložka s kalendářem

Vážení akcionáři,

jsem velmi rád, že mohu bilanci uplynulého roku zahájit pozitivními zprávami. Tržní kapitalizace společnosti ČEZ, tj. hodnota podílu akcionářů na majetku společnosti ČEZ, vzrostla v roce 2014 o 35,3 miliardy korun. To znamená nárůst o 12,6 % ve stejném roce, kdy český burzovní index PX zaznamenal pokles o 4,7 %. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl hodnoty 72,5 miliardy korun, což je o dvě miliardy více oproti původním očekáváním navzdory klimatickým podmínkám nepříznivým našemu podnikání i navzdory negativnímu vývoji regulace energetiky v roce 2014. Na úrovni čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy jsme vygenerovali 29,5 miliardy korun.

K dobrým výsledkům přispěl zejména úspěšný start ambiciózního programu úspor a aktivních růstových opatření napříč celou Skupinou ČEZ. Výsledky této iniciativy předčily očekávání všech renomovaných analytiků a zásadně přispěly k udržení vysoké ziskovosti Skupiny ČEZ i v roce 2015, a to navzdory pokračující krizi evropské energetiky a nejistotě na trzích, kde působíme. Dalším klíčovým přínosem bylo definitivní ukončení sporu s Albánií a uzavření dohody, na základě které ČEZ získá celkem 95 mil. EUR, tedy částku obdobnou počáteční investici do nákupu albánské distribuční společnosti.

Významnou událostí roku 2014, reflektující vývoj energetického trhu a regulace v Evropě, bylo naše rozhodnutí zrušit tendr na výstavbu dvou nových bloků v Jaderné elektrárně Temelín, který za daných podmínek přestal dávat ekonomický smysl. Zrušení soutěže však neznamená ukončení projektu jako takového. Jeho příprava pokračuje, protože český stát veřejně deklaroval vůli vybudovat dva jaderné bloky – jeden v Temelíně a jeden v Dukovanech – a v souladu s tímto cílem aktualizovat Státní energetickou koncepci a vytvořit Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky. Tyto strategické dokumenty zásadně ovlivní směřování české energetiky v následujících desetiletích včetně termínu realizace jaderných projektů. Pro budoucnost Skupiny ČEZ bude také důležitý nový tarifní systém v oblasti distribuce, jenž by měl nastolit spravedlivější a transparentnější podmínky a více motivovat odběratele k zodpovědnému nakládání s energiemi v České republice. Záběr:

Přejděme však od událostí lokálních k událostem evropským, které osobně považuji za ještě významnější, neboť se pohybujeme na otevřeném trhu, jenž podléhá unijním pravidlům. Na úrovni Evropské unie řešíme klíčové dokumenty, které zásadně ovlivní budoucnost Skupiny ČEZ a celé české i evropské energetiky v následujících dekádách. Debatám v Bruselu pochopitelně dominovalo formování evropských klimaticko-energetických cílů do roku 2030. V rámci skupiny nejvýznamnějších evropských energetik, mezi které se hrdě řadíme, jsme aktivně vstupovali do vyjednávání nad konečnou podobou evropských energetických cílů. Dovolím si konstatovat, že jsme díky racionálnímu a transparentnímu dialogu dokázali snížit řadu rizik vyplývajících z některých nerealistických očekávání a záměrů, které by mohly v budoucnu negativně ovlivnit nejen naše podnikání, ale i bezpečnost dodávek elektřiny a konkurenceschopnost celého evropského hospodářství. Přijetí evropského energetického rámce do roku 2030 vítáme, neboť přináší větší míru jistoty a umožňuje pokračování dialogu o podmínkách podnikání Skupiny ČEZ a Evropy jako celku.

Vývoj energetického trhu a regulace v Evropě nás motivovaly k historicky zásadní změně celé firemní strategie. Naši novou vizi a strategii jsme oficiálně představili v roce 2014, byť jejich dílčí naplňování odstartovalo již dříve. Strategie Skupiny ČEZ pro toto období, které lze z pohledu energetiky nazvat postliberálním, je postavena na třech prioritách. První z priorit je patřit k nejlepším v provozu tradiční energetiky. Budeme i nadále co nejlépe, tedy s co nejnižší nákladovostí a s maximální bezpečností, provozovat klasické výrobní zdroje včetně jaderných, efektivně provozovat a rozvíjet distribuční sítě a trvale pracovat na zvyšování vnitřní efektivity a týmové výkonnosti. V roce 2014 se nám podařilo navýšit výkon v Jaderné elektrárně Temelín, realizovat opatření zvyšující bezpečnost v Jaderné elektrárně Dukovany, snížit emise uhelných zdrojů a zásadně zlepšit celkovou vnitřní efektivitu. Aktivními opatřeními na straně nákladů i výnosů se nám podařilo přispět ke zlepšení výhledu EBITDA 2015 oproti původnímu podnikatelskému plánu o 6,4 miliardy korun.

Další strategickou prioritou je rozvoj prozákaznického přístupu, jenž spočívá v nabídce kvalitních a inovativních služeb a produktů zaměřených na energetické potřeby koncových zákazníků. Vidíme velký potenciál v rozvoji moderní decentrální energetiky. Plánujeme dále zvyšovat náš tržní podíl v oblasti malých kogenerací a rozvíjet podnikání v oblasti inteligentních energetických řešení. A zákazníkům budeme schopni dodávat například fotovoltaické panely na střechu nebo tepelné čerpadlo na klíč včetně financování a následné údržby zařízení. Zároveň podporujeme očekávaný rozvoj elektromobility, na který jsme připraveni.

Naším cílem je udržet se v první desítce největších evropských energetik, proto třetí prioritou naší nové strategie je posílení a konsolidace pozice Skupiny ČEZ v regionu střední Evropy. Jsme nejméně zadluženou velkou energetickou firmou v Evropě, a máme tak na rozdíl od konkurence prostor pro akviziční úvahy. Usilujeme o akvizice v zemích střední Evropy, které jsou nám kulturně a ekonomicky blízké. Při posuzování konkrétních akvizičních příležitostí však budeme nadále uplatňovat konzervativní finanční politiku a pečlivě vyhodnocovat vývoj evropské regulace energetiky.

Naplňování naší nové strategie je úkolem na dlouhé období, nicméně dosažené hospodářské výsledky a přijatá aktivní opatření – stejně jako růst ceny akcií společnosti v roce 2014 – zatím dokazují, že jsme se vydali správným směrem a že dokážeme efektivně čelit negativním vnějším faktorům lépe než řada velkých energetických hráčů v Evropě.

Věřím, že díky síle našich 26 tisíc zaměstnanců dokážeme novou strategii postupně naplnit, a vytvořit tak moderní inovativní energetickou společnost, která našim akcionářům zajistí stabilní a vysokou dividendu a také dlouhodobý růst hodnoty společnosti.

Daniel Beneš
předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s.

Ke stažení

• Výroční zpráva 2014
• Schéma struktury koncernu

Vážení akcionáři,

shrnout a stručně zhodnotit uplynulý rok se může zdát jako snadný úkol, není však možné v pouhém úvodníku zmínit vše podstatné, neboť se toho v roce 2013 událo ve Skupině ČEZ opravdu mnoho. Je to dáno tím, že rok 2013 představoval pro energetický trh v Evropě další nelehké období a my jsme museli na vzniklou situaci aktivně reagovat. Dovolím si tvrdit, že přes všechny nesnáze, jimž jsme museli čelit, můžeme uplynulý rok považovat z pohledu Skupiny ČEZ za úspěšný. Skupina ČEZ dosáhla čistého zisku 35,2 miliardy Kč, což představuje pro akcionáře – měřeno ukazatelem rentability vlastního kapitálu – zhodnocení jejich podílu ve výši 14,1 %.

Evropská energetika se ocitá v hluboké krizi. Celkové ceny elektřiny pro zákazníky a firmy v Evropě postupně rostou zejména z důvodu masivní garantované podpory obnovitelných zdrojů. Naproti tomu velkoobchodní ceny elektřiny již řadu let výrazně klesají, protože elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů na trhu nesoutěží a nahrazuje tak tu z klasických elektráren. Společně s celkovou nejistotou regulace energetiky v Evropě to vede k zásadnímu omezení nových investic do jakýchkoliv zdrojů. V důsledku postupného zhoršování podmínek podnikání v energetice mají všechny velké energetické firmy v Evropě problém s návratností části aktiv. Musely proto tvořit značné opravné položky k dlouhodobým aktivům, což dále prohloubilo pokles jejich zisků. Přední evropské energetiky od roku 2010 do září 2013 vytvořily opravné položky či odepsaly 3 až 16 % svých stálých aktiv, což reprezentuje desítky až stovky miliard Kč. V případě Skupiny ČEZ se jednalo pouze o 2,7 %, a to včetně posledního čtvrtletí 2013.

Krizi evropské energetiky čelí Skupina ČEZ lépe než konkurence také v oblasti finanční stability. Jako jedna z mála evropských energetik jsme dokázali udržet přiměřenou míru zadlužení, o čemž svědčí zachování ratingového hodnocení od agentury Standard & Poor’s na stávající historicky nejvyšší úrovni A-. Daří se nám to nejen díky konkurenceschopnému výrobnímu portfoliu, ale také díky tomu, že jsme včas identifikovali hrozby, dokázali přijmout aktivní opatření a zejména přizpůsobit naši rozvojovou strategii finančním možnostem v souladu s naší konzervativní finanční politikou. Na turbulentní vývoj na energetických trzích reagujeme hlavně optimalizací našeho portfolia, důrazem na vnitřní efektivitu a rozvojem nových růstových příležitostí. V roce 2013 jsme podnikli několik zásadních kroků, které významně přispějí k budoucí stabilitě ČEZ i ke stabilitě trhu s uhlím a elektřinou v České republice. Tím prvním je dlouhodobá smlouva na dodávku uhlí pro Elektrárnu Počerady. Druhým byl úspěšný prodej Elektrárny Chvaletice, kterým se nám navíc podařilo ukončit dlouholeté šetření Evropské komise formou dohody o narovnání. Jsem rád, že jsme v uplynulém roce dokázali dále navýšit výkon jaderných elektráren a současně potvrdit vysokou úroveň řízení bezpečnosti v rámci prověrky OSART CORPORATE, kterou realizovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Pokročili jsme také v rozvoji nových byznysových příležitostí a nastartovali velmi intenzivní program zvyšování prozákaznické orientace Skupiny ČEZ. Úspěšně jsme vstoupili na pro nás zcela nový trh mobilních služeb, kde jsme velmi rychle získali do konce března 2014 téměř 54 tisíc zákazníků. V České republice jsme upevnili svou pozici lídra na trhu malých kogenerací a rovněž mezi alternativními dodavateli plynu. Významnými akvizicemi rozvíjíme své tuzemské aktivity v tradičním teplárenství. Skupina ČEZ prokázala i odpovědnost vůči společnosti. V zájmu bezpečnosti a zajištění dodávek elektřiny jsme se zapojili do společné iniciativy nejvýznamnějších evropských energetik s cílem pomoci k řešení současné krize oboru. Společně chceme přispět k obnovení funkčního energetického trhu a znovunastolení rovných podmínek pro investice do nových energetických zdrojů v Evropě. Tento cíl považujeme za extrémně důležitý nejen pro náš energetický sektor, ale i pro celé evropské hospodářství a jeho konkurenceschopnost, kterou pokládáme za nutný předpoklad pro snížení vysoké nezaměstnanosti v Evropě.

Významným indikátorem dalšího vývoje energetického sektoru bude jednání na půdě Evropské unie o klimaticko-energetické politice Evropy do roku 2030. Jde o proces, ke kterému hodláme v rámci společné iniciativy evropských energetik aktivně přistupovat i v roce 2014. Nadále se hlásíme k ambiciózním cílům na snižování emisí skleníkových plynů, ovšem cestou, která nebude poškozovat trh s elektřinou a bude preferovat konkurenceschopné, nízkoemisní zdroje elektřiny.

Na závěr bych vás, vážení akcionáři, rád ujistil, že jsme v uplynulém roce využili potenciál Skupiny ČEZ pro zajištění dlouhodobého růstu hodnoty pro akcionáře tím nejefektivnějším způsobem, jaký podmínky energetického trhu umožňovaly. Pevně věřím, že díky silnému týmu našich téměř 27 tisíc zaměstnanců obstojíme i v letech budoucích.

Daniel Beneš
předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s.

Ke stažení

• Výroční zpráva 2013
• Schéma struktury koncernu

Vážení akcionáři,

úvodem bych vás rád ujistil, že hlavním cílem ČEZ je – a bude i nadále – maximalizace hodnoty pro akcionáře a zajištění jejího dlouhodobého růstu. Podmínky pro plnění tohoto cíle jsou však rok od roku obtížnější.

Evropská energetika prochází těžkým obdobím a stala se oborem, kde slova jistota, stabilita a jednoznačná pravidla přestávají platit. Téměř všechny velké evropské energetické společnosti jsou pod velkým tlakem a čelí řadě společných, převážně nepříznivých faktorů. Nepotýkají se zdaleka jen s důsledky vleklé dluhové krize v Evropské unii a s ní souvisejícím zpomalením ekonomik většiny evropských zemí. Přistupují k tomu i rostoucí regulatorní zásahy na evropské i národní úrovni ve formě masivního rozvoje dotovaných obnovitelných zdrojů, změny v postoji k jaderné energetice ve významných zemích Evropské unie, skomírání systému emisních povolenek či významný pokles cen energetických komodit, reflektující zejména rozvoj těžby břidlicového plynu v USA. Důsledkem těchto faktorů jsou jednak dlouhodobě klesající ceny silové elektřiny, které se nyní pohybují na úrovni roku 2006, jednak omezené zdroje, zejména méně vyspělých evropských zemí, na nezbytné investice do provozu a údržby distribučních sítí.

Navzdory těmto nepříznivým faktorům se Skupině ČEZ v roce 2012 podařilo dosáhnout solidních hospodářských výsledků, téměř na úrovni roku předchozího. Čistý zisk energetické Skupiny ČEZ v roce 2012 dosáhl 40,2 miliardy Kč, provozní zisk před odpisy (EBITDA) přesáhl 85,5 miliardy Kč, což znamená meziroční pokles o 2 %. A to i přesto, že se ve výsledcích významně negativně promítly ztráty související s bezprecedentním postupem albánského státu vůči distribuční společnosti v zemi, který vyústil ve ztrátu kontroly Skupiny ČEZ nad touto společností.

Jako jedna z mála evropských energetik jsme si udrželi své ratingové hodnocení od agentury Standard & Poor’s na úrovni A se stabilním výhledem. O celkové finanční stabilitě společnosti, její silné likvidní pozici a důvěře investorů vypovídá i úspěšné umístění miliardové emise dolarových dluhopisů na americkém trhu. Jednalo se nejen o první českou, ale i regionální korporátní emisi na dolarovém trhu dle pravidla 144A zákona o cenných papírech Spojených států amerických z roku 1933. Její část ve výši 300 milionů dolarů se splatností 30 let je emisí s nejdelší splatností ve střední a východní Evropě, vydanou dle náročných podmínek nejlikvidnějšího globálního trhu dluhopisů, a dosažené úrokové sazby jsou blízko úrovně nejbonitnějších západoevropských energetických korporací.

Pozici Skupiny ČEZ mezi úspěšnými energetickými korporacemi dokládá i řada světových žebříčků. Například podle Platts TOP 250 se ČEZ v regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky (EMEA) v sektoru energetiky oproti minulému roku o tři pozice zlepšil a obsadil čtvrté místo hned za společnostmi Enel SpA, Iberdrola S.A. a Électricité de France S.A. Celosvětově pak zůstává na sedmé pozici. Dle žebříčku CE TOP 500 společnosti Deloitte je ČEZ v oblasti energetiky ve střední Evropě stejně jako v minulých letech nejhodnotnější firmou.

Co jsme pro udržení hospodářských výsledků a obhájení pozice společnosti udělali? V reakci na nepříznivý ekonomický vývoj a zhoršující se podnikatelské prostředí v Evropě jsme v posledních letech podnikli a podnikáme řadu protiopatření s cílem stabilizovat a snížit rizikový profil Skupiny ČEZ. S ohledem na trvající riziko dalšího poklesu ceny silové elektřiny diverzifikujeme strukturu aktiv do podnikatelských příležitostí v cenově regulovaných oborech. V oblasti obchodu fixujeme marži prodejem větších objemů elektřiny na více let dopředu i formou dlouhodobých kontraktů do roku 2020. Rozvíjíme prodej zemního plynu a zavádíme nové produkty. Na straně nákladů klademe důraz na vnitřní výkonnost včetně vytváření center sdílených služeb v oblasti podpůrných, distribučních a zákaznických služeb.

Za významný milník považuji uzavření dohody se skupinou Czech Coal o dlouhodobých dodávkách uhlí pro Elektrárnu Počerady. Tato dohoda znamená zásadní posun ve strategické oblasti zajištění paliv pro zdroje společnosti ČEZ a zabezpečení dlouhodobé budoucnosti lokality Počerady.

V průběhu několika posledních let jsme intenzivně pracovali na zvyšování výkonu, účinnosti a spolehlivosti zejména jaderných zdrojů, které patří k pilířům naší výrobní základny. Dva klíčové projekty, BEZPEČNĚ 16 TERA pro Dukovany a 15 TERA pro Temelín, již přinášejí své plody. Obě jaderné elektrárny překonaly v roce 2012 svůj historický rekord produkce elektřiny a meziročně navýšily výrobu celkem o 2 TWh, tj. o 7 % – to vše za neustále se zpřísňujících bezpečnostních opatření. Rok 2012 byl rokem řady prověrek realizovaných v důsledku událostí v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Naše jaderné elektrárny prošly sérií zátěžových testů a obě prokázaly odolnost proti extrémním přírodním vlivům i schopnost zvládat velmi vážné situace bez ohrožení okolí. Na základě zkušeností a poučení z havárie jaderné elektrárny Fukušima byly identifikovány požadavky na dodatečné zodolnění jaderných elektráren, zejména s vazbou na extrémní přírodní jevy. V jejich vylepšování však budeme pokračovat, jelikož bezpečnost pro nás vždy byla a bude na prvním místě.

V roce 2012 pokročila i komplexní obnova vybraných uhelných elektráren v České republice s cílem provozovat pouze vysoce efektivní zdroje s co nejnižším emisním faktorem. V červnu byla dokončena modernizace Elektráren Tušimice, výstavba nového českého uhelného bloku v Ledvicích běží dle aktualizovaného harmonogramu, plně se po dlouhém schvalovacím procesu rozběhl retrofit Elektrárny Prunéřov II. Uzavřeli jsme smlouvu o prodeji Elektrárny Chvaletice, a přiblížili se tak k naplnění navržené dohody o narovnání s Evropskou komisí.

V oblasti prodeje elektřiny a zemního plynu koncovým zákazníkům se naší společnosti ČEZ Prodej daří i přes sílící konkurenční boj držet vedoucí postavení na trhu s elektřinou, a to ve všech zákaznických segmentech. V prodeji plynu se pak na začátku loňského roku tato společnost stala největším alternativním dodavatelem. Ve srovnání s rokem 2011 se počet obsluhovaných odběrných míst zvýšil o 86 %.

V souladu se strategickým záměrem diverzifikovat aktiva Skupiny ČEZ byla v roce 2012 dokončena akvizice společnosti Energotrans. Tím jsme významně zvýšili svůj podíl v oboru teplárenství. Pokročili jsme také v iniciativě regionální energetiky v oblasti mikrokogenerační výroby, ekologického využití odpadů a biomasy. Výrazně byla navýšena pozice ČEZ v oblasti obnovitelných zdrojů, převážně pak v zahraničí, na konci roku jsme dokončili výstavbu největšího pevninského parku větrných elektráren v Evropě o celkovém výkonu 600 MW. Poslední, 240. turbína byla v rumunském Fântânele a Cogealac připojena do sítě přesně 22. listopadu 2012, tedy ještě před avizovaným termínem dokončení. Další plány rozvíjíme zejména v Polsku. Platí však, že podporovat budeme pouze projekty s atraktivní návratností a přijatelným rizikovým profilem.

V žebříčku priorit budoucího rozvoje společnosti ČEZ zůstává na prvním místě příprava podmínek pro výstavbu a výběr dodavatele dvou nových bloků Jaderné elektrárny Temelín. Dne 2. července 2012 jsme obdrželi nabídky od tří kvalifikovaných dodavatelů. Z důvodu nesplněných požadovaných kritérií však musela být z hodnocení vyřazena společnost Areva. V tendru, který je jako jediný na světě veden podle přísných podmínek zákona o zadávání veřejných zakázek, tedy pokračují pouze dvě konsorcia: americko-japonský Westinghouse a česko-ruský MIR 1200. A zatímco tým odborníků velmi intenzivně pracuje na posuzování jejich nabídek, přípravy povolovacího a licenčního procesu pokračují podle plánu. Státní úřad pro jadernou bezpečnost jsme požádali o povolení k výstavbě a Ministerstvo životního prostředí České republiky vydalo v lednu 2013 kladné stanovisko v rámci posuzování výstavby dvou bloků z hlediska dopadů na životní prostředí. Mohu zodpovědně říci, že si plně uvědomujeme význam a rizika tohoto investičního rozhodnutí pro Skupinu ČEZ a také fakt, že současná situace v Evropě nepřeje výstavbě jakéhokoliv nového jaderného zdroje ryze na tržní bázi. Mým hlavním úkolem pro rok 2013 je zajistit co nejlepší podmínky pro realizaci výstavby nového jaderného zdroje a připravit kvalitní podklady pro rozhodnutí akcionářů o dalším postupu tohoto klíčového projektu ČEZ.

Výše jsem se zmínil o ztrátě, která poznamenala výsledky roku 2012 v důsledku vývoje v Albánii, dále se v této výroční zprávě dočtete, jaké právní kroky společnost podniká, aby nešlo o ztrátu trvalou. Na počátku roku 2013 se pod politickým tlakem ocitly i majetkové účasti společnosti ČEZ v Bulharsku. V obou případech jsou Skupině ČEZ přičítána nepodložená a neopodstatněná pochybení. Ať již bude další vývoj v těchto zemích jakýkoli, věřím, že Skupina ČEZ nakonec své postupy a investice obhájí, byť by k tomu byla nucena využít právních prostředků.

Na závěr mi dovolte, vážení akcionáři, vyslovit přesvědčení, že opatření, jakými jsou změna rizikového profilu a trvalý tlak na vnitřní výkonnost formou snižování nákladů, jsou cestou, jak provést Skupinu ČEZ současným, pro energetiku nelehkým obdobím.

Daniel Beneš
předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s.

Ke stažení

• Výroční zpráva 2012
• Schéma struktury koncernu

Vážení akcionáři,

dovolte mi oslovit Vás opět po roce, ovšem poprvé z pozice předsedy představenstva a generálního ředitele společnosti, v této části Výroční zprávy Skupiny ČEZ. Úvodem bych Vás rád ujistil, že záměrem ČEZ je a bude i nadále přinášet akcionářům nejvyšší možné zhodnocení investic, a to i přesto, že je energetický sektor významně postižen ekonomickými a dluhovými problémy zemí eurozóny. V září, když jsem vedení společnosti ČEZ přebíral, se podnik nacházel v dobrém, stabilizovaném stavu a přes významnou nepřízeň vnějšího prostředí dosáhla Skupina ČEZ za rok 2011 solidních hospodářských výsledků.

Čistý zisk energetické Skupiny ČEZ v roce 2011 dosáhl 40,8 mld. Kč, v kategorii provozního zisku před odpisy (EBITDA) překročil 87,3 mld. Kč. Ačkoliv výsledky roku 2011 jsou ve srovnání s rokem 2010 na provozní úrovni o 1,7 % nižší, ČEZ nakonec doručil zisk vyšší, než původně očekával. Je také velmi pozitivním signálem, že ČEZ jako jedna z mála energetických společností byl schopen udržet během roku 2011 svůj rating, který odráží celkovou finanční stabilitu společnosti. Ve výsledcích se odrazila správnost dlouhodobé orientace na vnitřní efektivitu Skupiny ČEZ. Požadavek na úspornost vnitřního fungování uplatňujeme i na naše zahraniční společnosti, které se stále více podílejí na výsledcích Skupiny ČEZ. Díky tomu, že všechny zahraniční akvizice splňují svou očekávanou návratnost či ji dokonce překračují, pokryl jejich kumulovaný ukazatel EBITDA na konci roku 2011 již 70 % investic. Průměrná roční návratnost zahraničních akvizic Skupiny ČEZ dosahuje 17,6 % (měřeno provozním ziskem).

V roce 2011 jsme se důsledně zabývali nastavením strategie Skupiny ČEZ, reflektující zvyšující se nejistotu budoucího ekonomického vývoje a podnikatelského prostředí v Evropě.

Kromě dluhové krize v eurozóně a rizika ekonomické recese v Evropě je významným faktorem, který vnáší zásadní nejistotu do všech rozhodovacích procesů ČEZ, vývoj regulace energetiky ze strany Evropské unie. Celý energetický sektor prochází obdobím turbulentních změn a dlouhodobé investice jsou vystaveny extrémní nejistotě.

V důsledku této situace se v minulém desetiletí v členských státech Evropské unie prakticky nerealizovala výstavba jiných zdrojů než obnovitelných. Praxe však jednoznačně potvrzuje názor odborné energetické veřejnosti, že obnovitelné zdroje dosud nemohou pokrýt energetické potřeby. Role klasických zdrojů je zatím v energetickém mixu nezastupitelná, protože vyrábějí elektřinu bez ohledu na aktuální počasí a umožňují absorbovat výkyvy výroby z obnovitelných zdrojů. Velká Británie, která v minulosti velmi využívala své geografické polohy a investovala masivně do obnovitelných zdrojů, zejména větrných elektráren, přišla s celým balíčkem podpory energetického sektoru, zaměřené i na výstavbu nových jaderných elektráren. Výroba elektřiny z jádra je velmi důležitou součástí českého i evropského energetického mixu. Pokud by měla být částečně nebo zcela nahrazena, bylo by třeba hledat jiný zdroj vyrábějící elektřinu v základním pásmu. Tím však nejsou obnovitelné zdroje, které se navíc neobejdou bez masivních dotací. Spíše by to znamenalo více výroby ze zemního plynu a renesanci výroby elektřiny z uhlí. Snižování emisí CO2, ke kterému se Evropská unie zavázala, by se tak zřejmě stalo obtížnějším, patrně by dále rostl tlak na vývoj a zavedení ukládání oxidu uhličitého u uhelných elektráren, nehledě na vliv výše uvedeného na cenu elektřiny jako takovou.

Jako červená nit se táhne v rozhodování o strategii Skupiny ČEZ otázka, jakým směrem se bude vyvíjet regulace energetiky v Evropské unii. Rozhodujícím faktorem bude jednak otázka způsobu a rozsahu podpory obnovitelných zdrojů a jednak to, jak a v jakém horizontu budou regulovány emise CO2. To bude mít významný dopad na konkurenceschopnost evropských podniků a na prioritizaci investic v energetickém sektoru. Další zásadní otázkou je, jaké požadavky budou kladeny na provoz a výstavbu jaderných zdrojů v Evropě v návaznosti na důsledky přírodní katastrofy v Japonsku a na bezprecedentní rozhodnutí Německa o předčasném odstavení vybraných jaderných elektráren.

S ohledem na vějíř možných reakcí na tyto otázky jsme na podzim roku 2011 aktualizovali strategii Skupiny ČEZ. Prověřovali jsme15 scénářů a z nich vybrali 7 nejpravděpodobnějších variant vývoje, na kterých jsme testovali vývoj cash flow a hodnoty Skupiny ČEZ. Současně jsme analyzovali energetické potřeby, koncepční priority a kapacitní možnosti České republiky, která je jako členský stát Evropské unie součástí regionálního trhu. Na základě komplexního vyhodnocení jsme zvolili strategii, která podle našeho přesvědčení nejlépe obstojí ve všech zvažovaných scénářích vývoje a zajistí finanční sílu a stabilitu Skupiny ČEZ nezbytnou pro úspěšnou výstavbu nového jaderného zdroje v Temelíně.

Rozvoj jaderné energetiky a primárně výstavba nových bloků Jaderné elektrárny Temelín jsou tedy na prvním místě našich strategických cílů. V roce 2011 jsme v přípravě významně pokročili, když jsme na konci října předali kvalifikovaným zájemcům výzvu k předložení nabídek a zadávací dokumentaci na dostavbu elektrárny. Jedná se o největší tendr nejen v rámci společnosti ČEZ či České republiky, ale i v rámci celé střední Evropy. Navíc jde celosvětově o jediný tendr na jadernou elektrárnu, který je veřejnou zakázkou, což zdůrazňuje transparentnost celého procesu.

K oblasti jaderné energetiky je potřeba doplnit i skutečnosti, že obě stávající jaderné elektrárny úspěšně prošly komplexními tzv. zátěžovými testy, na kterých se země Evropské unie dohodly v návaznosti na důsledky přírodní katastrofy v Japonsku na fukušimskou elektrárnu. Jsem rád, že pozitivní výsledky těchto komplexních testů potvrdily dlouhodobá hodnocení relevantních národních i mezinárodních institucí. Obě elektrárny s rezervou odolají i extrémním přírodním vlivům a jsou umístěny v seismicky i klimaticky mimořádně příznivých oblastech. Výsledek zátěžových testů potvrdil také správnost naší filosofie aktivního přístupu k bezpečnosti jaderných elektráren, kdy kontinuálně prověřujeme a vylepšujeme jejich parametry. Skupina ČEZ disponuje širokým portfoliem výrobních zdrojů a v rozvojových plánech sází na jeho další diverzifikaci. Zaměří se na vyřešení vztahů s dodavateli uhlí a zajištění dostatku paliv pro provoz našich uhelných elektráren. Předpokládá i pokračování rozvoje využívání biomasy a jiných alternativních paliv tak, aby v nejvyšší možné míře zvýšila hodnotu svých klasických zdrojů. S tím úzce souvisí důraz na regionální energetiku spolu s posílením teplárenství a kogenerační výroby, včetně hledání možností ekologického využití odpadů v energetice.

Z aktualizované strategie vyplývá potvrzení naší prioritní orientace podnikání na Českou republiku. V zahraničí nadále hodláme rozšiřovat jen vysoce ziskové projekty obnovitelných zdrojů, zejména větrných, s rychlou návratností, které nám pomohou získat stabilní zdroj cash flow v budoucnu, a tím umožní realizaci zvolené rozvojové strategie. V současné době jsou v provozu nebo ve fázi realizace obnovitelné zdroje v Rumunsku a Polsku.

V oblasti tradiční energetiky již probíhá obnova uhelných elektráren, které mají zajištěn dostatek uhlí pro svůj budoucí provoz. V roce 2011 jsme významně pokročili ve všech projektech obnovy uhelných zdrojů v České republice i výstavby nového zdroje v Ledvicích. Rovněž jsme zahájili výstavbu velké paroplynové elektrárny v Počeradech a výstavbu paroplynového zdroje Egemer v Turecku. Zvyšujeme i účinnost svých stávajících vodních elektráren. V rámci programu FUTUR/E/MOTION se zabýváme také tzv. novou energetikou – kogenerací, decentralizovanou výrobou elektřiny a tepla, elektromobilitou a inteligentními distribučními sítěmi.

Kromě výše uvedených strategických priorit budeme v letošním roce i v letech následujících nadále pokračovat v opatřeních na dosažení maximálně efektivního vnitřního fungování Skupiny ČEZ.

Ačkoliv se v energetickém sektoru pro rok 2012 rýsují pouze skromné možnosti růstu, věříme, že Vám, akcionářům společnosti, přineseme za rok 2012 dobré výsledky. Přeji i Vám úspěšný rok 2012.

Daniel Beneš
předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s.

Ke stažení

• Výroční zpráva 2011
• Schéma struktury koncernu

Skupina ČEZ je etablovaným integrovaným energetickým koncernem působícím v řadě zemí střední a jihovýchodní Evropy a Turecku s ústředím v České republice. Hlavní předmět podnikání koncernu tvoří výroba, obchod a distribuce v oblasti elektrické i tepelné energie a těžba uhlí. Akcie mateřské společnosti ČEZ, a. s., se obchodují na pražské a varšavské burze cenných papírů, kde jsou i významnou součástí burzovních indexů. Nejvýznamnějším akcionářem společnosti ke dni 31. 12. 2010 zůstává Česká republika s podílem na základním kapitálu téměř 70 %.

Rozhodující součástí poslání Skupiny ČEZ je maximalizovat návratnost vložených prostředků a zajistit dlouhodobý růst hodnoty pro své akcionáře. Skupina ČEZ proto směřuje své úsilí k naplnění vize stát se jedničkou na trhu s elektřinou ve střední a jihovýchodní Evropě. Současně se však Skupina ČEZ hlásí k principům trvale udržitelného rozvoje, podporuje energetickou úspornost, prosazuje nové technologie, soustavně snižuje zatížení životního prostředí svým podnikáním a podporuje rozvoj vzdělávání, péči o děti a zdraví.

Skupina ČEZ klade ve svém vnitřním fungování důraz na stálý růst efektivity, jenž je opakovaně vyjadřován úspěšným plněním konkrétních programů zaměřených tímto směrem. Na předešlý program navázala v září 2010 vyhlášením projektu „NOVÁ VIZE“ reflektujícím realitu v odvětví energetiky následkem hospodářské krize. Ta vedla Skupinu ČEZ k přehodnocení investičního a akvizičního programu, jeho přizpůsobení současným a v nejbližší budoucnosti očekávaným možnostem společnosti. Cílem nově vyhlášeného programu je zvýšit výkonnost a zlepšit nákladovou efektivitu klíčových procesů v nadcházejícím období stabilizace a konsolidace. Mimořádný důraz je kladen na uchování klíčových znalostí a jejich další využití.

V České republice společnosti Skupiny ČEZ vyrábějí a distribuují elektrickou energii a teplo, zabývají se obchodem s elektřinou, těžbou uhlí a obchodují se zemním plynem. Skupina ČEZ rozvíjí své aktivity rovněž ve vybraných cílových zemích mimo území České republiky. Zaměřuje se zejména na trhy ve střední a jihovýchodní Evropě, kde může uplatnit své zkušenosti s řízením energetického koncernu v období přechodu na liberalizovaný trh s elektrickou energií a implementací svého know-how. Soustředí se primárně na trhy, na nichž již v nějaké formě působí, a na oblast obnovitelných zdrojů energie. Aktivní společnosti Skupiny ČEZ sídlí kromě České republiky také v Albánii, Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Nizozemsku, Bosně a Hercegovině, Německu, Maďarsku, Turecku, Srbsku a na Slovensku. V Albánii provozuje Skupina ČEZ jedinou distribuční společnost v zemi. V Bulharsku zajišťuje Skupina ČEZ distribuci a prodej elektřiny v západní části země a výrobu ve vlastní uhelné elektrárně nedaleko černomořského přístavu Varna. V Rumunsku působí Skupina ČEZ v oblasti distribuce a prodeje, provozuje park větrných elektráren Fântânele a nedaleko od něj staví větrný park Cogealac. V Polsku patří do Skupiny ČEZ dvě černouhelné elektrárny poblíž státní hranice s Českou republikou. V Německu spolu se svým partnerem vlastní těžařskou hnědouhelnou společnost, zahrnující také uhelné a větrné elektrárny. V Turecku provozuje Skupina ČEZ spolu se svým místním partnerem distribuční společnost, vyrábí elektrickou energii a připravuje výstavbu nových elektráren. Na Slovensku Skupina ČEZ prodává elektřinu a zemní plyn koncovým zákazníkům a spolu se svým místním partnerem pracuje na projektu výstavby nové jaderné elektrárny v lokalitě Jaslovské Bohunice. V ostatních zemích se jedná o společnosti provádějící velkoobchod s elektřinou a dalšími komoditami a jejich deriváty a společnosti, které zprostředkovávají vlastnictví nebo finanční činnost. V celé střední a jihovýchodní Evropě pak Skupina ČEZ obchoduje s elektřinou a zemním plynem na velkoobchodním trhu.

K zajištění kontinuity úspěšného působení Skupiny ČEZ je nezbytná obnova výrobního portfolia. Skupina ČEZ významně investuje a nadále bude investovat do modernizace starších českých hnědouhelných elektráren i výstavby nových efektivních zdrojů v České republice. V roce 2010 rozšířila Skupina ČEZ svůj energetický mix o sluneční elektrárny. Úspěšně byl zavezen první kontejner do nově vybudovaného meziskladu vyhořelého jaderného paliva v Temelíně. Výstavbu nových zdrojů plánuje také v Maďarsku, Německu, Turecku a na Slovensku.

Skupina ČEZ si odvážně osvojila technologie budoucnosti. S významnou evropskou automobilkou uzavřela dohodu o uskutečnění pilotního projektu zaměřeného na rozvoj elektromobility v České republice. Část elektromobilů bude vyzkoušena na Vrchlabsku, kde probíhá projekt Skupiny ČEZ „Smart Region“, zaměřený mj. na vybudování oblasti pokryté tzv. inteligentní distribuční sítí. V různé fázi rozpracovanosti se v současnosti nacházejí výstavbové projekty kogeneračních jednotek pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Uskutečňovány jsou dále investice do výzkumu a vývoje, ochrany životního prostředí a k dosažení energetických úspor.

Firemní kultura ve Skupině ČEZ je orientována na výkon. Svá technologická zařízení provozuje při zachování nejvyšší možné míry bezpečnosti. Při svém podnikání se však současně řídí přísnými etickými standardy, zahrnujícími i odpovědné chování ke svému okolí, společnosti a životnímu prostředí. Skupina ČEZ významně podporuje řadu neziskových organizací i veřejně prospěšných projektů.

Ke stažení

• Výroční zpráva 2010
• Schéma struktury koncernu

Vážení akcionáři,

dovolte mi znovu Vás po roce oslovit a přinést Vám informace o vývoji podnikání Skupiny ČEZ v uplynulém roce. Hospodářská recese poznamenala v roce 2009 spotřebu elektřiny v České republice meziročním poklesem na úrovni 6 %. Přesto se naší společnosti podařilo dosáhnout historicky nejlepších výsledků jak na provozní, tak na celkové úrovni. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) meziročně vzrostl o 3 % (o 2,4 mld. Kč) na 91,1 mld. Kč. Čistý zisk meziročně vzrostl dokonce o 10 % (o 4,5 mld. Kč) na 51,9 mld. Kč. Společnosti Skupiny ČEZ tak mohly ve prospěch českého státu a jeho občanů doručit 44,6 mld. Kč (dividendy, daně, sociální a zdravotní pojištění, dary).

Na změněné podmínky podnikatelského prostředí jsme aktivně a promptně zareagovali. Naši podnikovou strategii stylizovanou do podoby antického chrámu jsme rozšířili o další sloup představující nové strategické zaměření na inovace, který kromě dosavadních tří, zahraniční expanze, obnovy výrobního portfolia a důrazu na vnitřní efektivitu, také podporuje dosažení naší vize stát se jedničkou na trhu s elektřinou ve střední a jihovýchodní Evropě.

V polovině roku 2009 proto Skupina ČEZ představila nový projekt FutureMotion, který pokrývá aktivity v oblasti takzvané nové energetiky. Primárně se soustředí na čtyři oblasti, vědu a výzkum, využití tzv. chytrých technologií v energetice (Smart Grids), zvyšování podílu využívání decentralizovaných zdrojů výroby elektřiny a na podporu elektromobility.

Dalším aktivním opatřením reagujícím na změnu podnikatelského prostředí bylo prohloubení důrazu na fungování celé Skupiny ČEZ. Program Efektivita, zaměřený na zlepšení naší vnitřní výkonnosti, přinesl od svého vzniku navzdory vlivům ekonomické krize příspěvek do provozního zisku před odpisy (EBITDA) ve výši 12,9 mld. Kč. Významně jsme pokročili v dílčích projektech transformace informačních a telekomunikačních služeb ve Skupině ČEZ, snížení počtu zaměstnanců a režijních nákladů na centrále společnosti, ale také v opatřeních v oblasti distribuce a výroby elektřiny.

Význam zahraničního portfolia Skupiny ČEZ každoročně roste díky novým akvizicím i zvyšováním výkonnosti Skupiny ČEZ, která se v minulém roce dále rozrostla o společnosti v Turecku a Albánii. Zároveň jsme prostřednictvím akvizice těžařské a elektrárenské společnosti MIBRAG podstatně rozšířili působení na německém trhu. V Turecku a Německu působíme prostřednictvím společných podniků s dalšími partnery. Jedním z největších úspěchů loňského roku je však založení společného podniku se slovenskou společností JAVYS. Jeho úkolem bude výstavba dalšího jaderného bloku v lokalitě Jaslovské Bohunice na Slovensku. Velmi nás těší, že si nás slovenská vláda ve světové konkurenci firem jako strategického partnera pro tento projekt vybrala.

Více než šedesát zahraničních společností Skupiny ČEZ dosud přispělo do provozního zisku před odpisy (EBITDA) částkou 30,8 mld. Kč a na celkových aktivech se podílejí již více než čtvrtinou. Výsledky v roce 2009 ukazují na pokračování pozitivního trendu vývoje. I v zahraničí s úspěchem probíhá v rámci programu Efektivita optimalizace vnitřních procesů fungování společností Skupiny ČEZ.

I v rámci obnovy našeho výrobního portfolia jsme významně pokročili. V roce 2009 jsme již zprovoznili první dva komplexně obnovené bloky Elektrárny Tušimice II. Oba bloky dosahují velmi dobrých ekologických výsledků a vysoké účinnosti (v lednu i s dodávkou tepla dosáhla 43 %). Mohli jsme tak začít s druhou etapou modernizace této elektrárny, která pokračuje obnovou dalších dvou bloků. Stále bez vydaného stanoviska v řízení dopadu na životní prostředí je zatím projekt obnovy Elektrárny Prunéřov, jejíž modernizace je plánována po dokončení modernizace Elektrárny Tušimice.

Naopak výstavba nadkritického 660MW bloku v severočeských Ledvicích probíhá dle harmonogramu. Rozvoj výrobního portfolia Skupiny ČEZ se děje pod taktovkou snižování uhlíkové expozice prostřednictvím řady projektů nízkoemisních a bezemisních zdrojů, jakož i výše zmíněnými projekty ekologizace a zvyšování účinnosti našich uhelných elektráren. Zaměřujeme se tedy na obnovitelné zdroje a dosud v portfoliu Skupiny ČEZ chybějící paroplynové elektrárny. Dále zvyšujeme výrobu v našich jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany v rámci projektů Bezpečně 15 TERA, resp. Bezpečně 16 TERA. Do roku 2012 bychom v nich bez emisí CO2 měli vyrobit 31 TWh elektřiny ročně. Dalším efektem zaměření našich projektů je i snižování závislosti díky diverzifikaci energetického mixu. V loňském roce jsme zahájili v rámci zvažované dostavby Jaderné elektrárny Temelín veřejnou zakázku na výběr jejího dodavatele, do nějž se kvalifikovali 3 zájemci. Zároveň probíhá proces hodnocení dopadů tohoto projektu na životní prostředí.

Skupina ČEZ rovněž zkoumá možnosti synergie při výrobě elektřiny v podobě dodávek tepla ze současných elektráren. Zvláště se jedná o znovuprověření možnosti dodávky tepla z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna či prostřednictvím zahájení akvizičního procesu téměř polovičního podílu v Pražské teplárenské jednotně vyřešit výrobu elektřiny a tepla v lokalitě Mělník. V ní totiž připravujeme stavbu cca 800MW paroplynového zdroje, který by měl nahradit tamní současné dožívající zdroje. Stejný postup jednotného řešení dodávky tepla v lokalitě v souvislosti s projektem na výstavbu nových kapacit máme v plánu realizovat v Ústí nad Labem. Výhodnost kogenerace elektřiny a tepla má značný ekologický aspekt, neboť významně zvyšuje účinnost elektráren.

V roce 2010 již čekáme stabilizaci poptávky po elektrické energii. Teprve nyní však plně dopadnou důsledky hospodářské krize na hospodaření Skupiny ČEZ. Přesto však důrazem na vnitřní fungování firmy a úsporu nákladů očekáváme velmi dobré výsledky, zvláště na provozní úrovni (měřené ukazatelem EBITDA), bychom se měli dostat jen o 3 % pod úroveň rekordního roku 2009. Napomůže tomu i zprovoznění první fáze největší evropské přímořské větrné farmy v rumunském Fântânele či například vstup na trh se zemním plynem v České republice v závěru roku 2009. Výsledky prodejní kampaně předčily naše očekávání, chystáme se tak nabídku rozšířit i na další segmenty zákazníků a připravujeme se nabízet dodávku plynu i v sousedním Slovensku.

Vážení akcionáři, dovoluji si tvrdit, že rok 2010 bude pro Skupinu ČEZ rokem výzev. Věřím, že na příští řádné valné hromadě Vám budu moci ohlásit, že jsme je úspěšně využili. Nechť se i Vám daří.

Martin Roman
předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s.

Ke stažení

• Výroční zpráva 2009
• Abecední seznam společností - členů koncernu
• Errata k Vároční zprávě "Skupina ČEZ 2009"