V současnosti má ČEZ Energo ve středočeském kraji čtyři zdroje

Hořovice – Bazén

provoz od roku 2000, který je určen pouze pro technologii bazénu tzn. vytápění + příprava teplé užitkové vody, v současné době není v provozu z důvodu výměny jednotky.

Votice – Kotelna

jde o klasickou sídlištní blokovou kotelnu, kde je ze osazena jednotka spolu s plynovými kotli.

Zruč nad Sázavou

v provozu dvě kotelny, z nichž jedna kotelna je na biomasu + kogenerační jednotky. Druhá kotelna je  plynová + kogenerační jednotky. Obě kotelny pracují a dodávají energie do společné soustavy, kde jsou byty i nebytové prostory (škola, výrobní závody, restaurace, pečovatelský dům)

Elektrárny ve středočeském kraji

Elektrárna Mělník

Elektrárna Mělník zajišťuje kromě výroby elektřiny i dodávku tepla. Obě komodity vyrábí ve společném, tzv. kombinovaném cyklu, což vede k podstatně vyššímu využití paliva /spalování hnědého uhlí/ a tím k energetickým úsporám s pozitivním vlivem na životní prostředí.

Od roku 2000 je z Elektrárny Mělník II dodáváno teplo do regionálního tepelného napáječe pro město Mělník a blízké obce Horní Počaply a Dolní Beřkovice. Celková roční dodávka je cca 500 TJ při max. výkonu 80 MW. Možnosti elektrárny jsou ale podstatně vyšší, protože z turbín je možné odebrat součtově tepelný výkon až 340 MW.

Malá vodní elektrárna Mělník

Nový zdroj energie, který je v provozu od roku 2010 stojí na pozemku uhelné elektrárny vedle výtokového objektu chladící vody. Ve fázi přípravy projektu byla zvažována i varianta s potrubním přivaděčem na břehu Labe, konečná varianta však vykazovala lepší ekonomické parametry. Instalovaném výkon elektrárny je 590 kW.

Fotovoltaická elektrárna Buštěhrad

V druhé polovině roku 2010 zprovoznila Skupina ČEZ moderní fotovoltaickou elektrárnu v Buštěhradě. Zařízení umístěné v prostorách bývalého průmyslového areálu provozuje společnost ČEZ Obnovitelné zdroje. Průměrný roční úhrn globálního záření zde dosahuje až 4,1 tisíce MJ/m2. Elektrárna o instalovaném výkonu 2,396 MW by podle odhadů specialistů společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje měla ročně vyrobit množství elektřiny pokrývající spotřebu zhruba 640 domácností ve středních Čechách.

Vodní elektrárna Obříství

Vodní elektrárna Obříství byla postavena u labského jezu 4 km před soutokem Labe s Vltavou a uvedena do provozu v r.1995. Stala se první, skutečně moderní nízkospádovou elektrárnou na českém území. Instalovaný výkon elektrárny je 3360 kW.

Vodní elektrárna Vrané

Posledním stupněm vltavské kaskády je vodní elektrárna Vrané, která byla vybudována jako první velká vodní elektrárna na Vltavě již v roce 1936. Její nádrž, s celkovým objemem 11,1 mil. m³ vody a délkou 12 km na Vltavě a 3 km na řece Sázavě, vyrovnává spolu s nádrží ve Štěchovicích špičkový odtok z elektrárny Slapy. Vodní elektrárna Vrané s výkonem 13,88 MW vyrábí levnou, ekologicky čistou elektrickou energii a umožňuje špičkový provoz vodní elektrárny Slapy. Její nádrž slouží současně jako spodní nádrž pro přečerpávací vodní elektrárnu Štěchovice II.

Vodní elektrárna Slapy

Vodní elektrárna Slapy byla první velkou stavbou vltavské kaskády po II. světové válce. Do provozu byla uvedena v letech 1955 – 56. Jezero o obsahu 270. mil. m³ je vytvořeno betonovou gravitační hrází o výšce 65 m. Přehradní jezero o ploše 14 km² a délce 44 km dosahuje k vývaru elektrárny Kamýk. Její instalovaný výkon je 3x48 MW. Plně automatizovaná elektrárna vyrábí špičkovou elektrickou energii a podílí se na řízení výkonové bilance celostátní energetické soustavy. Na plný výkon je schopna najet za 136 vteřin.

Vodní elektrárna Štěchovice

Vodní elektrárna Štěchovice I byla původně vybudována jako druhý článek vltavské kaskády na konci druhé světové války. Nádrž této středotlaké elektrárny o délce 9,4  km končí ve vývaru elektrárny Slapy. Obsahuje 11,2 mil. m3 vody a slouží především k vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Slapy. Provoz štěchovické elektrárny o výkonu 22,5  MW je řízen přímo z centrálního dispečinku vltavské kaskády.

Vodní elektrárna Kamýk

Další součástí vltavské kaskády je vodní elektrárna Kamýk. Její nádrž o délce 10 km navazuje na vývar elektrárny Orlík. Objem nádrže 12,8 mil. m³ slouží především pro vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Orlík. Vodní elektrárna Kamýk má instalovaný výkone 40 MW.

Vodní elektrárna Orlík

Vodní elektrárna Orlík je stěžejním článkem vltavské kaskády. Přehrada zadržující 720 mil. m³ vody je nejobjemnější akumulační nádrží v České republice a je spolu s Lipenským jezerem rozhodující pro víceleté řízení průtoků na Vltavě i na dolním Labi. Hladina nádrže pokrývá 26 km² . Instalovaný výkon je 364 MW.

O ČEZ Energo

Společnost ČEZ Energo by měla výraznou měrou přispět ke zrychlení rozvoje moderních a ekologicky šetrných zdrojů určených ke kombinované výrobě elektřiny a tepla s jednotkovým výkonem do 5 MWe. Cílovými partnery jsou obce a města, provozovatelé CZT, průmysl, nemocnice, sportovní areály, ubytovací zařízení nebo komplexy obytných či administrativních budov. Dlouhodobým cílem nově založeného podniku je instalovat a následně provozovat kogenerační jednotky o kumulovaném výkonu cca 200 MWe, což představuje 10% tržního potenciálu České republiky.

Ve společném podniku založeném na bázi joint venture s firmou TEDOM, drží ČEZ, a. s., 50,1% podíl. Společnost TEDOM disponuje dlouholetými zkušenostmi mj. z oblasti provozování kombinovaných zdrojů produkujících elektřinu a teplo. Spojením dojde k synergii dlouholetých zkušeností v oblasti provozování kogeneračních jednotek, finanční stability a potřebného potenciálu pro další rozvoj. Hodnota podílu ČEZ, a. s., ve společném podniku ČEZ Energo se pohybuje v řádu stovek milionů korun. Generálním ředitelem a jednatelem byl jmenován Michal Rzyman (foto v příloze). Dalšími jednateli jsou Ivo Poukar a Lumír Žák.

„Hlavní potenciál malých kogeneračních jednotek vidíme ve zvyšování jejich účinnosti. Ta může atakovat až hranici 90%“ ,komentuje nový směr ředitel divize Výroba ČEZ Vladimír Hlavinka.

„V červnu 2010 byl v rámci divize Výroba ČEZ, a.s., zřízen útvar Kogenerace s cílem vyhledávat obchodní příležitosti a využívat potenciál trhu v oblasti KVET (kombinovaná výroba elektřiny a tepla). Následným logickým krokem je vybudování efektivní struktury zajišťující provoz těchto zdrojů. Po analýze trhu se Skupina ČEZ rozhodla spolupracovat se společnosti TEDOM, která je v tuto chvíli v oblasti provozování malých kogeneračních jednotek lídrem trhu,“ říká Michal Rzyman.

Kogenerace je způsob přeměny energie současně na dva produkty: elektrickou energii a zpravidla teplo s vysokou účinností. Oproti klasickým elektrárnám, ve kterých je teplo vzniklé při výrobě energie bez užitku vypouštěno do okolí, využívá kogenerační jednotka teplo k vytápění a šetří tak palivo i finanční prostředky potřebné na jeho nákup.

Rozvoj malé kogenerace je v souladu s vizí FUTUR/E/MOTION, kterou Skupina ČEZ deklaruje záměr investovat do nových technologií umožňujících v budoucnosti vyrábět, distribuovat a spotřebovávat elektřinu efektivněji a šetrněji.