Vodní elektrárny ČEZ v České republice

Vodní elektrárna Brno KníničkyBrno Kníničky

Vodní elektrárna Kníničky pod brněnskou přehradou v Brně-Bystrci byla koncipována jako špičkový zdroj, určený k vykrývání zvýšené spotřeby elektrické energie v čase ranních a večerních energetických špiček. Uvedena do provozu byla v r.1941.

Vodní elektrárna Brno komínBrno Komín

Vodní elektrárna Komín na řece Svratce slouží v současné době jako vyrovnávací elektrárna pro MVE Kníničky pod brněnskou přehradní nádrží, i když byla postavena před výstavbou brněnské přehrady, jako elektrárna průtočná. Do provozu byla uvedena v roce 1923.

Vodní elektrárna BukovecBukovec

Malá vodní elektrárna Bukovec stojí na konci obnoveného derivačního kanálu řeky Berounky. Je průtočná a využívá hydrostatický potencionál řeky vytvořený pevným jezem na hranici katastrů plzeňských předměstí Bukovec a Bolevec.

Vodní elektrárna Čeňkova pilaČeňkova Pila

Novinka: Virtuální prohlídka! Na místě, odkud se dříve plavilo dřevo převážně do Dlouhé Vsi, kde se pak zpracovávalo na pile nebo vázalo do vorů, zřídil v polovině 19. století významný pražský podnikatel Čeněk Bubeníček vodní pilu a sklad dřeva. V roce 1908 prošla pila modernizací a byla zde instalována tři vodní kola – dvě poháněla dva typy katrů pro zpracování různého druhu dřeva, třetí sloužilo pro pohon dřevoobráběcích strojů. Později požádala obec Kašperské Hory hejtmanství v Sušici o povolení k výstavbě elektrárny.

Vodní elektrárna Černé jezeroČerné jezero

Největší jezero České republiky – Černé jezero na Šumavě – inspirovalo ve 20. letech 20. století vrchního technického radu Zemského úřadu v Praze ke stavbě první přečerpávací vodní elektrárny v tehdejším Československu. Investorem byly Západočeské elektrárny, projektantem a dodavatelem technologie Škodovy závody v Plzni. Stavba byla dokončena a uvedena do provozu v r. 1930.

Vodní elektrárna DalešiceDalešice

Vodní dílo Dalešice bylo vybudováno v souvislosti s výstavbou blízké Jaderné elektrárny Dukovany. Součástí vodního díla jsou nádrž v Dalešicích s objemem 127 mil. m 3 , vyrovnávací nádrž Mohelno, přečerpávací elektrárna Dalešice a průtočná vodní elektrárna Mohelno.Nádrž Dalešice je též využívána k rekreačním účelům chovu ryb, tlumení povodní a nadlepšování průtoku v řece v suchém období. Především ale zajišťuje technologickou vodu pro Jadernou elektrárnu Dukovany, vytváří spád a užitečný obsah pro práci přečerpávací vodní elektrárny Dalešice a dlouhodobě vyrovnává průtok řeky Jihlavy.

Vodní elektrárna Dlohé StráněDlouhé stráně

Novinka: Virtuální prohlídka! Leží na Moravě, v katastru obce Loučná nad Desnou, v okrese Šumperk. Elektrárna má tři "nej": největší reverzní vodní turbínu v Evropě - 325 MW, elektrárnu s největším spádem v České republice - 510,7 m a největší instalovaný výkon v ČR - 2 x 325 MW.

Vodní elektrárna HněvkoviceHněvkovice

Vodní elektrárna Hněvkovice je součástí vltavské kaskády a byla postavena v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Temelín. Nádrž vodního díla obsahuje 22,2 mil.  m 3 vody, vodní hladina pokrývá 312 ha a vzdutí o délce 18,6 km dosahuje až k jezu v Hluboké nad Vltavou, nedaleko Českých Budějovic.

Vodní elektrárna Hradec KrálovéHradec Králové

Vodní elektrárna je umístěna na Labi, těsně před soutokem řeky s Orlicí. Tři soustrojí elektrárny využívají maximální spád 4,2 m, který zajišťuje přilehlý segmentový jez se dvěma jezovými poli. Původní technologické zařízení vodní elektrárny, které tvořili 3 Francisovy turbíny s přímým pohonem alternátorů, vybudované v roce 1911 firmou Kolben, bylo v roce 1925 rekonstruováno a turbíny byly vyměněny.

Vodní elektrárna HracholuskyHracholusky

Součástí přehradní hráze Hracholusky je vodní elektrárna. Sypaná přehradní hráz se začala stavět v roce 1959, dokončena a uvedena do provozu byla v roce 1964. Vodní elektrárna Hracholusky se pro západočeskou energetiku stala náhradou za malou vodní elektrárnu Pňovany, která byla vybudováním nového vodního díla zatopena.

Vodní elektrárna KamýkKamýk

Další součástí vltavské kaskády je vodní elektrárna Kamýk. Její nádrž o délce 10 km navazuje na vývar elektrárny Orlík. Objem nádrže 12,8 mil. m3 slouží především pro vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Orlík. Provoz je dálkově řízen z centrálního dispečinku vltavské kaskády ve Štěchovicích tak, aby trvale umožňoval operativní najíždění a provoz elektrárny Orlík, která se podílí na regulaci výkonu celostátní elektrizační soustavy.

Vodní elektrárna KořenskoKořensko

Dalším článkem vltavské kaskády je vodní elektrárna Kořensko, postavená současně s vodní elektrárnou Hněvkovice. Leží na konci Orlické zdrže, kde měla být vybudována jako ponořený stupeň již při výstavbě elektrárny Orlík. Zdrž, vytvořená jezem, má obsah 2,8 mil. m 3 a dosahuje až k jezu v Hněvkovicích. Hlavní funkcí díla Kořensko je udržovat stálou hladinu, a tím odstranit hygienické a estetické závady v městské aglomeraci Týna nad Vltavou, způsobené kolísáním hladiny zdrže Orlík.

Les Království - náhledLes Království

V průběhu 1. světové války byla na řece Labi, před Dvorem Králové nad Labem, postavena přehrada Les Království, ke které byla dostavěna a v r.1923 uvedena do provozu vodní elektrárna. Pracovala v ní dvě horizontální Francisova turbosoustrojí s dvojčitými kotlovými turbínami. Elektrárna byla postavena na maximální hltnost 12 m3/s, ale z důvodu časté poruchovosti turbín byla celková hltnost omezena na 9 m3/s. Celkový instalovaný výkon elektrárny byl 1120 kW.

Vodní elektrárny LipnoLipno

Novinka: Virtuální prohlídka! Vodní elektrárna Lipno I je součástí vltavské kaskády. Její nádrž s rozlohou téměř 50 km2 představuje svou plochou naše největší umělé jezero. Obsah nádrže 306 mil. m3 vody je využíván pro víceleté řízení odtoku.

Průtočná vodní elektrárna Lipno II s jedním soustrojím o výkonu 1,5 MW je nedílnou součástí elektrárny Lipno I a slouží zejména k vyrovnávání odtoku z této špičkové vodní elektrárny. Je vybavena Kaplanovou turbínou se spádem 10 - 4 m.

MVE Mělník - náhledMělník

Vodní elektrárna Mělník stojí na pozemku uhelné elektrárny vedle výtokového objektu chladící vody. K výrobě čisté elektrické energie je využívána odpadní voda odtékající bez užitku z provozů Energotrans. V elektrárně je instalována Kaplanova turbina (přímoproudá, průtočná, horizontální, v ocelové skříni), plně regulovatelná. Oběžné kolo turbíny je třílopatové o průměru 1,6m.

Vodní elektrárna MohelnoMohelno

Průtočná vodní elektrárna Mohelno se dvěma soustrojími o výkonu > 1,2 MW , respektivě 0,6 MW je nedílnou součástí vodního díla Dalešice. Její nádrž o obsahu 17,1 mil. m3 slouží nejen k vyrovnání odtoku z přečerpávací vodní elektrárny Dalešice, ale tvoří i spodní nádrž pro čerpání. Je rezervoárem vody pro odběr chladicí vody Jadernou elektrárnou Dukovany a slouží k ředění jejích odpadních vod. Vodní elektrárna Mohelno byla postavena současně s přečerpávací vodní elektrárnou Dalešice.

Vodní elektrárna ObřístvíObříství

Vodní elektrárna Obříství byla postavena u labského jezu 4 km před soutokem Labe s Vltavou a uvedena do provozu v r.1995. Stala se první, skutečně moderní nízkospádovou elektrárnou na českém území. Její technologii navrhlo a realizovalo konsorcium rakouských firem J. M. Voith AG a AEG Austria GmbH.

Vodní elektrárna OrlíkOrlík

Novinka: Virtuální prohlídka! Vodní elektrárna Orlík je stěžejním článkem vltavské kaskády. Přehrada zadržující 720 mil. m3 vody je nejobjemnější akumulační nádrží v České republice a je spolu s Lipenským jezerem rozhodující pro víceleté řízení průtoků na Vltavě i na dolním Labi. Hladina nádrže pokrývá 26 km2 a vzdouvá Vltavu v délce 70 km, Otavu v délce 22 km a Lužnici v délce 7 km od ústí.

Vodní elektrárna PardubicePardubice

Pardubická vodní elektrárna byla první elektrárnou s velkým horizontálním turbosoustrojím, která byla na území tehdejší ČSSR navržena, postavena a v r.1978 uvedena do provozu. V elektrárně je instalována kolenová Kaplanova turbina s pevným rozváděcím kolem a oběžným kolem o průměru 3,6 m. Turbina zcela neobvykle používá tabulový rychlouzávěr, jako provozní. Rozvodna vysokého napětí byla postavena ve venkovním provedení.

Vodní elektrárna PastvinyPastviny

Pastvinská malá vodní elektrárna, uvedená do provozu v r.1933. Původně pracovala jako přečerpávací vodní elektrárna a vynikala ve své době několika primáty. V době své výstavby byla největší přečerpávací vodní elektrárnou a první elektrárnou v bývalém Československu, která neměla vrchní stavbu strojovny (soustrojí bylo volně pod širým nebem, šlo o elektrárnu tzv. švédského typu). Naposledy bylo soustrojí v čerpadlovém režimu 9. 3. 1964.

Vodní elektrárna PráčovPráčov

Vodní elektrárna Práčov, ležící v srdci Železných hor, byla jednou z prvních hydrotechnických staveb u nás po končení 2. světové války. Byla uvedena do provozu v r. 1953. Svou rozlehlostí zasahovala do katastrálního území šesti obcí. Voda je do elektrárny přiváděna z Křižanovické přehrady na řece Chrudimce podzemním přivaděčem, který ústí do vodní vyrovnávací věže, z které do elektrárny vede ocelový přivaděč.

Vodní elektrárna Předměřice nad LabemPředměřice nad Labem

Elektrárna byla postavena na řece Labi a uvedena do provozu po 2. světové válce v r.1953. Technickým dvojčetem této elektrárny je vodní elektrárna Smiřice, stojící 7 km proti proudu řeky. Vodní elektrárna Předměřice nahradila po dvaceti letech vodní elektrárnu, která spolu s jezem stála původně asi 200 m proti proudu řeky Labe a byla rozbořena velkou vodou v roce 1932.

Vodní elektrárna PřeloučPřelouč

Malá vodní elektrárna Přelouč, uvedená do provozu v r. 1924 plní na 116. říčním kilometru řeky Labe funkci průtočné elektrárny. Elektrárna byla vybavena čtyřmi Francisovými vertikálními turbínami firmy Josef Prokop & synové – Pardubice. Dva turbogenerátory s původními turbínami jsou stále provozovány, ale dvě Francisova turbosoustrojí byla v roce 2003 nahrazena vertikálními soustrojími s turbínami Kaplanovými o výkonu 677 kW.

Vodní elektrárna SlapySlapy

Vodní elektrárna Slapy byla první velkou stavbou vltavské kaskády po II. světové válce. Jezero o obsahu 270. mil. m3 je vytvořeno betonovou gravitační hrází o výšce 65 m. Přehradní jezero o ploše 14 km2 a délce 44 km dosahuje k vývaru elektrárny Kamýk. Velká akumulační nádrž má nejen energetický význam, ale umožňuje i dlouhodobou regulaci vodního režimu ve Vltavě.

Vodní elektrárna SpálovSpálov

Vodní elektrárna Spálov byla postavena na řece Jizeře a uvedena do provozu v r. 1921. Voda je z vtokového objektu u jezu Bitouchov přiváděna 1,32 km dlouhou raženou štolou a 0,55 km dlouhým krytým úbočním kanálem do vodního vyrovnávacího objektu se strojně čistěnými česlemi a do elektrárny 0,06 km dlouhým ocelovým přivaděčem. Ve strojovně byly postaveny dva stejné, symetricky uspořádané turbogenerátory sestávající z horizontálních Francisových turbín o instalovaném výkonu 2 MW.

Vodní elektrárna SpytihněvSpytihněv

Snaha po maximálním využití průtoků řekou Moravou vodní elektrárnou ve Spytihněvi si vyžádala osazení elektrárny dvěma turbosoustrojími. Technická koncepce elektrárny, uvedené do provozu v r.1951 byla poplatná celkové atmosféře ve společnosti po roce 1948. Přestože propojování energetické soustavy republiky bylo na vzestupu, byla vodní elektrárna Spytihněv navržena, zřejmě pro případ možného dalšího válečného konfliktu v Evropě a ohrožení zásobování obyvatelstva v oblasti elektřinou z propojené energetické soustavy, pro start tzv. „ze tmy“.

Střekov - elektrárny ČEZStřekov

Novinka: Virtuální prohlídka! Elektrárna Střekov je součástí střekovského zdymadla, resp. střekovské přehrady vybudované v letech 1932-35. Samotná elektrárna zahájila provoz v roce 1936. Celkový instalovaný výkon elektrárny činí 19,5 MW, nasazena je zde trojice vertikálních Kaplanových turbín. V roce 2008 dodala do sítě více než 80 milionů kWh. Střekov je předposlední umělou přehradou na Labi před vyústěním řeky do Severního moře.

Vodní elektrárna ŠtěchoviceŠtěchovice

Novinka: Virtuální prohlídka! Vodní elektrárna Štěchovice I byla původně vybudována jako druhý článek vltavské kaskády na konci druhé světové války. Nádrž této středotlaké elektrárny o délce 9,4  km končí ve vývaru elektrárny Slapy. Obsahuje 11,2 mil. m3 vody a slouží především k vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Slapy. Spolu s nádrží ve Vraném vyrovnává odtok z vltavské kaskády.

Vodní elektrárna VranéVrané

Posledním stupněm vltavské kaskády je vodní elektrárna Vrané, která byla vybudována jako první velká vodní elektrárna na Vltavě již v roce 1936. Její nádrž, s celkovým objemem 11,1 mil. m3 vody a délkou 12 km na Vltavě a 3 km na řece Sázavě, vyrovnává spolu s nádrží ve Štěchovicích špičkový odtok z elektrárny Slapy. Provoz je dálkově řízen z centrálního dispečinku vltavské kaskády ve Štěchovicích tak, aby zabezpečoval dlouhodobý vyrovnaný odtok z celé kaskády.

Vodní elektrárna VydraVydra

Novinka: Virtuální prohlídka! Malá vodní elektrárna Vydra je situována poblíž soutoku řek Vydry a Křemelné mezi obcemi Rejštejn a Srní na Sušicku. Řeka Vydra má na svém horním toku velký spád a značnou část roku i dost vody. Stavba elektrárny byla zahájena v roce 1937, v roce 1939 byla zprovozněna jako průtočná a do úplného provozu byla uvedena teprve po dokončení akumulační nádrže v lednu 1942.

Vodní elektrárna ŽelinaŽelina

Do organizační jednotky Elektrárny Tušimice patří také malá vodní elektrárna Želina. V provozu byla v letech 1908 - 1925, v roce 1994 byla uvedena do původního stavu a v současné době dodává v závislosti na průtoku vody 300-450 kW elektřiny. Je to pozoruhodná architektonická a technicko-historická památka.