Ochrana životního prostředí

Spotřeba vody

Povrchová voda je nepostradatelným zdrojem při výrobě elektřiny pro zařízení Skupiny ČEZ a nepostradatelným médiem, kdy se používá k chlazení. Z celkového množství odebrané povrchové vody se zhruba tři čtvrtiny používají k průtočnému chlazení. Odběry povrchové vody pro provozy Skupiny ČEZ nemají významný vliv na objem vody v příslušných vodních tocích, odběry dosahují maximálně 4% vodnosti toku v místě odběru. Voda používaná k průtočnému chlazení se vrací do vodních toků bezprostředně za místem odběru. Voda z chladicích systémů je rovněž využívána na výstupu z elektráren k pohonu vodních turbín, například ve vodních elektrárnách Mělník, Ledvice a Kořensko.

Příkladem, jak zadržet vodu v regionu a přispět k obnově spodních vod, jsou vsakovací retenční nádrže v jaderné elektrárně Dukovany. Hladina podzemních vod je doplňována z dešťové vody, která se pomalu vsakuje v nádržích.

Z celkového množství odebrané povrchové vody se zhruba tři čtvrtiny používají k průtočnému chlazení. Takto využitá voda se vrací do vodních toků bezprostředně za místem odběru. Odběr povrchových vod z toků má jen malý dopad na jejich vodnost. Maximální odběr povrchové vody pro potřeby elektráren a tepláren s cirkulačním chlazením je v úrovni od 0,04 do 9,6 % přirozeného průtoku a můžeme jej proto hodnotit jako zanedbatelný, případně nízký . Velmi významné ovlivnění toku představuje maximální odběr povrchové vody pro Jadernou elektrárnu Dukovany – v loňském roce ve výši 38,7 % přirozeného průtoku. Odběr povrchové vody je realizován z vodního díla Dalešice na řece Jihlavě, které je zároveň recipientem odpadních vod. Vodní dílo je současně využíváno jako přečerpávací vodní elektrárna. 

V roce 2022 bylo k technologickým účelům využito jen asi 22 % odebrané povrchové vody. Nebyl zjištěn vliv odběrů povrchové vody na biodiverzitu v chráněných územích a na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Recyklace vody

S cílem snížení spotřeby vody je odpadní voda recyklována. Skupina ČEZ opětovně využívá odpadní vody z odluhu chladicích věží, praní pískových filtrů a praní sádrovce, průsakové vody a drenážní vody, pokud je kvalita odpadních vod dostatečná pro nové využití. Pokud to podmínky dovolují, je zachycována srážková voda. V roce 2022 se podařilo opětovně využít odpadní vody a srážkové vody v objemu odpovídajícím přibližně 7,7 % celkového množství povrchové vody odebrané pro technologické účely.

Ochrana a obnova biodiverzity

Představenstvo ČEZ, a. s., je zodpovědné za ochranu biologické rozmanitosti, více informací v Matici politik na straně 82. Představenstvo proto schválilo skupinovou iniciativu zaměřenou na stanovení měřitelných cílů v oblasti biodiverzity, které přispějí k pozitivnímu vlivu Skupiny ČEZ na biodiverzitu, a na přípravu na reportování podle Taskforce on Nature-related Financial Disclosures (TNFD) a iniciativy Science Based Targets for Nature (SBTN). Hlavním úkolem při podpoře biodiverzity je omezení spalování fosilních paliv a s tím související omezení těžby hnědého uhlí a rekultivace postiženého území. Ve strategii Skupiny ČEZ VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka patří dekarbonizace mezi hlavní environmentální cíle – podíl výroby elektřiny z uhlí má do roku 2030 klesnout na 12,5 %.

Strategie Skupiny ČEZ zahrnuje omezení těžby hnědého uhlí a snížení emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů jako základní předpoklady pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti. Součástí strategie je také obnova území postižených těžbou, kde je v procesu rekultivace podporována biodiverzita stanovišť a jejich směřování k přírodě blízkému stavu. Všechny investiční zásahy a změny provozu zařízení, které by mohly mít dopad na biodiverzitu, podléhají posouzení vlivu na životní prostředí. Kromě toho se před zahájením realizace záměru provádí biologický monitoring, který poskytuje podrobné mapování výskytu všech rostlinných a živočišných druhů, a zvláště pak chráněných. V případě potřeby jsou, ve spolupráci s odborníky na životní prostředí, tyto druhy přemístěny do vhodných biotopů, například těch, které jsou vytvořeny na rekultivovaných plochách.

Některé lokality Skupiny ČEZ se historicky nacházejí v blízkosti nebo uvnitř zvláště chráněných území, např. v chráněných krajinných oblastech, přírodních rezervacích a v blízkosti přírodních památek. Některé provozy se nacházejí přímo v evropsky významných lokalitách nebo v ptačích oblastech soustavy Natura 2000. Veškeré činnosti a provozy v těchto lokalitách s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti podléhají podmínkám a povinnostem stanoveným pro ochranu druhů kompetentními orgány ochrany přírody.

Důležitou součástí aktivit Skupiny ČEZ v oblasti biodiverzity je boj proti nepůvodním invazním druhům. Invazní druhy konkurují původním organismům o zdroje a stanoviště a narušují rovnováhu daného ekosystému. Slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha) je nepůvodní druh mlže, který postupně kolonizoval velkou část evropského vodního prostředí. Stejně jako ostatní nepůvodní druhy, nemá v místní přírodě predátora takového rozsahu, že by byla její populace snížena přírodní cestou. Přemnožení způsobuje technické problémy ve vodních elektrárnách a dalších technických zařízeních, která využívají surovou říční vodu. V roce 2015 navázala Skupina ČEZ spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci za účelem monitorování, včasné predikce a snižování výskytu slávičky mnohotvárné ve vodních nádržích, kde provozujeme naše zařízení.

Ochrana ptactva

Ve Skupině ČEZ klademe důraz na ochranu ptáků před úrazem elektrickým proudem a na prevenci zranění a úhynů způsobených jejich dosedáním na podpěrné body elektrických vedení. Jako ochrana se nejčastěji na izolátory umísťují plastové chráničky, které umožňují bezpečné dosednutí. Dalším způsobem ochrany ptáků je instalace bezpečných konzolových konstrukcí s dosedací tyčí. Toto řešení neumožní dosednutí ptáků mezi vodiče, ale umožní jim bezpečné dosednutí na dosedací tyč, která je k tomu určena. Tento způsob ochrany se využívá při rekonstrukcích nebo výstavbě nových vedení vysokého napětí.

V distribuční síti společnosti ČEZ Distribuce bylo v roce 2022 vybaveno ochrannými prvky 16 389 stávajících podpěrných bodů vedení vysokého napětí. ČEZ Distribuce vlastní a spravuje přibližně 475 tis. podpěrných bodů vysokého napětí, z nichž je nyní pro ptáky bezpečných 70 %. V roce 2022 bylo na ochranu ptáků vynaloženo 48 mil. Kč.

ČEZ Distribuce monitoruje čapí hnízda umístěná na zařízeních distribuční sítě. Každoročně jsou časté případy, kdy si čápi staví hnízda na podpěrných bodech vedení nízkého napětí. Hnízda jsou ve spolupráci s krajskými úřady a Českou společností ornitologickou odstraňována a přemísťována na bezpečnější místa. Podpěrný bod je následně opatřen zábranou, která zabrání čápům ve vytvoření nového hnízda na původním místě. Pokud není možné odstranění hnízda, dráty kolem něj jsou izolovány, aby nedošlo ke zranění nebo úhynu čápů elektrickým proudem.

Z podnětu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) byla provedena kontrola dutých betonových sloupů elektrického vedení společnosti ČEZ Distribuce. Bylo zkontrolováno a opraveno krytí sloupů z důvodu ochrany kriticky ohroženého sýčka obecného (Athene noctua). Kontrola sloupů byla doporučena AOPK ČR v oblastech kritických pro hnízdění sýčka obecného. Jde o silně ohrožený druh, jeho ochrana je vzhledem k současnému stavu populace ve střední Evropě prioritou druhové ochrany.

V roce 2022 pokračovala podpora hnízdění sokola stěhovavého (Falco peregrinus) v lokalitách Skupiny ČEZ. Bylo zaznamenáno 10 párů, které vyvedly celkem 33 mláďat. Od roku 2011, kdy byla na chladicí věži elektrárny Tušimice umístěna první sokolí hnízdní budka v České republice, bylo na výškových stavbách elektrárny, komínech a chladicích věžích vyvedeno nejméně 147 mláďat.

Ochrana chráněných druhů živočichů a rostlin

V rámci ochrany životního prostředí a podpory biodiverzity Skupina ČEZ monitoruje druhy uvedené na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN (2022) či jinak chráněné, které mají svůj biotop v oblasti ovlivněné provozem.

Biologickými průzkumy v našich lokalitách byly zjištěny různé druhy živočichů a rostlin, v některých případech se jedná o druhy chráněné. Tyto druhy jsou mnohdy vázány na specifické podmínky, které jsou pro danou lokalitu charakteristické. Skupina ČEZ se snaží tato, z hlediska výskytu vzácných biotopů a na ně vázaných chráněných druhů živočichů a rostlin, významná území chránit a podporovat. Jedním z významných území, kde probíhá monitoring a ochrana ohrožených druhů rostlin a živočichů, je bývalé odkaliště elektrárenských popílků Tušimice.

Předmětem ochrany jsou zde populace ohrožených druhů motýlů, ptáků, plazů a rostlin (např. okáč metlicový, pěnice vlašská, ještěrka zelená, smil písečný). Cílem ochrany je stabilizace a posílení populací ohrožených druhů a udržení nebo zvýšení potenciálu území pro trvale se vyskytující druhy zastoupené v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR. 

Skupina ČEZ také spolupracuje se správcem závlahové soustavy Lesy ČR, s.p. a převodem povrchových vod areálem Elektrárny Hodonín přispívá k ochraně v České republice unikátního a nenahraditelného biotopu lužních lesů, ohroženého provedenými komplexními vodohospodářskými úpravami. Převáděné povrchové vody kromě toho dotují prameniště Podluží, zdroj pitné vody místní komunity. Během biologických průzkumů na lokalitách Skupiny ČEZ byl zjištěn výskyt některých chráněných druhů živočichů, jedná se např. o čmeláka skalního, svižníka polního, lišaje pryšcového, otakárka ovocného či žluvu hajní. V případě rostlin je možné zmínit například areál JE Temelín, ve kterém se nacházejí některé druhy rostlin zařazených do Červeného seznamu ohrožených druhů ČR. Práce v lokalitách jsou vždy prováděny s ohledem na chráněné druhy živočichů a rostlin.

Rekultivace dolů

V roce 2022 pokračovala technická a biologická rekultivace území dotčených důlní činností Skupiny ČEZ. Obnova krajiny a vytvoření ekologické stability jsou zásadní pro minimalizaci a eliminaci dopadů těžby hnědého uhlí na životní prostředí. Vytvoření nové krajiny s obnovou všech základních funkcí rekultivovaných ploch a jejich začlenění do okolní krajiny jsou hlavními a nejdůležitějšími cíli rekultivace. Jednotlivé rekultivační projekty jsou připravovány v souladu se Souhrnnými plány sanace a rekultivace.

Hlavní činností Severočeských dolů je těžba nerostných surovin, tedy činnost probíhající pod povrchem terénu. Jednou z hlavních priorit Severočeských dolů je podpora biodiverzity jako důležitého nástroje ochrany přírody a krajiny. Ochrana a zvyšování biodiverzity podléhají podmínkám stanoveným v povoleních těžby podle Plánů otvírky, přípravy a dobývání, které upravují těžbu hnědého uhlí v Dole Bílina a Dolech Nástup Tušimice. Ve městech a obcích dotčených těžbou jsou zavedena ochranná opatření, jako je vytváření protihlukových bariér, stěn a lesních pásů, která snižují negativní účinky těžby. Skupina ČEZ jinou takto rozsáhlou podpovrchovou činnost neprovozuje.

Severočeské doly dokončily v roce 2022 rekultivaci krajiny na ploše 170,16 ha a zahájily novou rekultivaci na ploše 108,24 ha. Zábory pozemků pro postupy 1. skrývkového řezu (těžby) byly provedeny na Dole Bílina na ploše 34,36 ha a na Dolech Nástup Tušimice na ploše 25,11 ha. V prostoru předpolí obou dolů je před zahájením těžby prováděn průběžný biologický monitoring dotčených pozemků ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou. Jeho účelem je zmapovat výskyt zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin z předpolí lomu. V případě jejich výskytu se provádí transfer do postupně vznikajících náhradních biotopů vytvořených na rekultivovaných plochách.

Jednou z hlavních priorit Severočeských dolů je management biodiverzity jako důležitý nástroj ochrany přírody a krajiny. Ochrana a zvyšování biodiverzity podléhají podmínkám stanoveným v povoleních těžby podle Plánů otvírky, přípravy a dobývání, které upravují těžbu hnědého uhlí v Dole Bílina a Dolech Nástup Tušimice. Ve městech a obcích dotčených těžbou jsou zavedena ochranná opatření, jako je vytváření protihlukových bariér, stěn a lesních pásů, která snižují negativní účinky těžby.

Proces rekultivace je pravidelně kontrolován pracovníky odboru rekultivací a v kontrolních dnech také zástupci státní správy a zástupci obcí a měst, v jejichž katastrech jsou rekultivační práce prováděny.

V roce 2022 pokračovaly rekultivace i v okolí klasických elektráren Skupiny ČEZ (skládky, odkaliště apod.). Bylo využito 5,09 mil. t vedlejších energetických produktů certifikovaných pro účely rekultivací. Vedlejšími energetickými produkty (VEP) vhodnými k rekultivaci jsou především popílek a jeho směsi se struskou a produkty odsíření.