Skip to Content

Ochrana životního prostředí

Ve Skupině ČEZ jsme si vědomi důležitosti ochrany a zachování příznivého životního prostředí. Tato problematika je zcela zásadní i proto, že má dopad na biodiverzitu.

Požadavky environmentálního managementu jsou nedílnou součástí našich procesů a aktivit. Skupina ČEZ používá bezpečné a osvědčené technologie, které jsou šetrné k životnímu prostředí, zaměřuje se na řízení dopadů svých činností, výrobků a služeb na životní prostředí. Skupina ČEZ dodržuje požadavky na bezpečnost, ochranu životního prostředí a udržitelnost ve všech fázích životního cyklu své činnosti. Skupina ČEZ vyžaduje od svých dodavatelů stejný přístup k bezpečnosti a ochraně životního prostředí, tyto požadavky definuje v povinnostech dodavatelů Skupiny ČEZ uvedených v Závazku etického chování, část 7: Ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj. Závazek Skupiny ČEZ k ochraně životního prostředí a související povinnosti jsou vyjádřeny v dokumentu Politika bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

Vodní hospodářství

GRI 103, 303-1, 303-2; SASB IF-EU-140a.1, IF-EU-140a.3 / SDG6

Voda je pro výrobní zdroje Skupiny ČEZ po palivu nejdůležitější surovinou a při výrobě elektrické energie má nezastupitelnou úlohu pro chlazení. Skupina ČEZ využívá vodu v provozu uhelných, paroplynových a jaderných elektráren. Energetický potenciál vody je využíván pro výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách. V procesech hospodaření s vodou a její ochranou se Skupina ČEZ řídí příslušnou legislativou a rozhodnutími vodoprávních úřadů. Odběr a užívání vody a vypouštění odpadních vod se řídí pravidly a podmínkami stanovenými v integrovaných povoleních vydaných příslušnými úřady, popř. v rozhodnutích vodoprávních orgánů. Všechna výrobní zařízení Skupiny ČEZ dodržují pravidla a podmínky týkající se ochrany vod uvedených v povoleních k provozu.

Klasické elektrárny a jaderné elektrárny Skupiny ČEZ využívají povrchovou vodu efektivně a hospodárně. Ve všech oblastech provozu je voda využívána zodpovědným způsobem s cílem minimalizovat dopad na její kvalitu a množství. Před použitím je voda chemicky a mechanicky upravována tak, aby se zajistila požadovaná kvalita vody nezbytná pro využití v provozu elektrárny. Část využité vody je ve výrobnách podle kvality recyklována tak, aby se minimalizovalo množství odebrané povrchové vody. Podzemní voda se ve Skupině ČEZ využívá pouze v minimálním množství. Používá se především k výrobě pitné vody, zatímco k jiným účelům se využívá v zanedbatelném množství. Žádná z výrobních lokalit se nevyskytuje v oblasti s nedostatkem vody podle Aqueduct – Water Risk Atlas. V roce 2021 byly dodrženy všechny podmínky povolení k odběru povrchových a podzemních vod, jakožto i podmínky týkající se vypouštění odpadních a důlních vod. Zprávy o plnění podmínek integrovaných povolení jsou pravidelně zveřejňovány prostřednictvím příslušných úřadů.

Spotřeba vody

Povrchová voda je nepostradatelným zdrojem při výrobě elektřiny pro zařízení Skupiny ČEZ a nepostradatelným médiem, kdy se používá k chlazení. Z celkového množství odebrané povrchové vody se zhruba tři čtvrtiny používají k průtočnému chlazení. Odběry povrchové vody pro provozy Skupiny ČEZ nemají významný vliv na objem vody v příslušných vodních tocích, odběry dosahují maximálně 4% vodnosti toku v místě odběru. Voda používaná k průtočnému chlazení se vrací do vodních toků bezprostředně za místem odběru. Voda z chladicích systémů je rovněž využívána na výstupu z elektráren k pohonu vodních turbín, například ve vodních elektrárnách Mělník, Ledvice a Kořensko.

Příkladem, jak zadržet vodu v regionu a přispět k obnově spodních vod, jsou vsakovací retenční nádrže v jaderné elektrárně Dukovany. Hladina podzemních vod je doplňována z dešťové vody, která se pomalu vsakuje v nádržích.

V roce 2021 bylo k technologickým účelům využito jen asi 20 % odebrané povrchové vody. Nebyl zjištěn vliv odběrů povrchové vody na biodiverzitu v chráněných územích a na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Recyklace vody

Odpadní voda je recyklována, aby se snížila spotřeba povrchové vody. Skupina ČEZ opětovně využívá odpadní vody z odluhu chladicích věží, praní pískových filtrů a praní sádrovce, průsakové vody a drenážní vody, pokud je kvalita odpadních vod dostatečná pro nové využití. Z povrchové vody odebrané pro technologické účely v roce 2021 tvořily opětovně využité odpadní vody přibližně 6 % celkového množství.

GRI 303-3, 303-4, 303-5

Zpracování vody 2019 2020 2021
Celkově odebraná voda tis. m3 640 669 592 478 525 431
Odebraná voda na vyprodukovanou elektřinu a teplo m3/MWh 8,85 8,60 8,15
Celkově vypuštěná voda tis. m3 535 360 498 003 443 277
Vypuštěná voda na vyprodukovanou elektřinu a teplo m3/MWh 7,40 7,24 6,88
Celková spotřeba vody tis. m3 105 309 94 475 82 154
Spotřebovaná voda na vyprodukovanou elektřinu a teplo m3/MWh 1,46 1,37 1,27

Nakládání s odpadními vodami

Odpadní vody ve Skupině ČEZ jsou tvořeny převážně z technologických odpadních vod, výroby tepla a elektřiny a ze splaškových odpadních vod. Průmyslové odpadní vody se před vypouštěním do vodního toku čistí a sleduje se jejich kvalita a množství. Splaškové odpadní vody jsou vypouštěny do městské kanalizace, kterou spravují vodohospodářské společnosti, nebo jsou čištěny v podnikových čistírnách odpadních vod a vraceny zpět do vodního toku. Odpadní vody, které jsou nebo by mohly být znečištěny ropnými látkami, se vypouštějí přes odlučovače ropných látek. Vypouštěné nečištěné odpadní vody pocházejí z průtočného chlazení parních turbín, srážek a jiných podobných odtoků, které nevyžadují čištění.

Vypouštění odpadních vod podléhá podmínkám stanoveným příslušnými orgány. V zájmu ochrany podzemních vod se odpadní vody z výroby elektřiny vypouštějí pouze do povrchových vodních toků. Odpadní vody z průtočného chlazení představují většinu objemu vypouštěných odpadních vod a podmínky pro jejich vypouštění jsou pečlivě dodržovány, aby byl zajištěn rozvoj biotických společenstev. Skupina ČEZ provádí pravidelný monitoring na vypouštěných odpadních vodách na všech výpustech. U některých ukazatelů znečištění je prováděn nepřetržitý monitoring. Naším cílem je sledovat kvalitu odpadních vod a včas reagovat na případné riziko zhoršení kvality. Výsledky monitorování pravidelně hlásíme příslušným orgánům.

Biodiverzita

GRI 103, 304-2 / SDG15

Mezi dlouhodobé strategické cíle Skupiny ČEZ patří snižování dopadů na životní prostředí, dosažení globálních klimatických cílů, ochrana biodiverzity a splnění všech emisních a environmentálních požadavků stanovených legislativou a regulačními orgány. Posuzování relevantních dopadů na životní prostředí je nedílnou součástí provozních procesů společností Skupiny ČEZ. Proto jsme vyhodnotili potenciální dopady na biodiverzitu v oblasti našeho působení a přijímáme opatření k jejich prevenci a zmírnění.

Ochrana a obnova biodiverzity

Představenstvo ČEZ, a. s., je zodpovědné za ochranu biologické rozmanitosti. Hlavním úkolem při podpoře biodiverzity je omezení spalování fosilních paliv a s tím související omezení těžby hnědého uhlí a rekultivace postiženého území. V dlouhodobé strategii Skupiny ČEZ VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka patří dekarbonizace mezi hlavní environmentální cíle – podíl výroby elektřiny z uhlí má do roku 2030 klesnout na 12,5 %.

Strategie Skupiny ČEZ zahrnuje ochranu a obnovu biologické rozmanitosti, omezení těžby hnědého uhlí a snížení emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů. Součástí strategie je také obnova území postižených těžbou, kde je v procesu rekultivace podporována biodiverzita stanovišť a jejich směřování k přírodě blízkému stavu. Všechny investiční zásahy a změny provozu zařízení, které by mohly mít dopad na biodiverzitu, podléhají posouzení vlivu na životní prostředí. Kromě toho se před zahájením realizace záměru provádí biologický monitoring, který poskytuje podrobné mapování výskytu chráněných druhů. Ve spolupráci s odborníky na životní prostředí jsou pak tyto druhy přemístěny do vhodných biotopů, například těch, které jsou vytvořeny na rekultivovaných plochách.

Lokality Skupiny ČEZ se ojediněle nacházejí v blízkosti nebo uvnitř zvláště chráněných území, např. v chráněných krajinných oblastech, přírodních rezervacích a v blízkosti přírodních památek. Některé provozy se nacházejí přímo v evropsky významných lokalitách nebo v ptačích oblastech soustavy Natura 2000. Veškeré činnosti a provozy v těchto lokalitách s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti podléhají podmínkám a povinnostem stanoveným pro ochranu druhů.

Důležitou součástí aktivit Skupiny ČEZ v oblasti biodiverzity je boj proti nepůvodním invazním druhům. Invazní druhy konkurují původním organismům o zdroje a stanoviště a narušují rovnováhu daného ekosystému. Slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha) je nepůvodní druh mlže, který postupně kolonizoval velkou část evropského vodního prostředí. Stejně jako ostatní nepůvodní druhy, nemá v místní přírodě predátora takového rozsahu, že by byla její populace snížena přírodní cestou. Přemnožení způsobuje technické problémy ve vodních elektrárnách a dalších technických zařízeních, která využívají surovou říční vodu. V roce 2015 navázala Skupina ČEZ spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci za účelem monitorování, včasné predikce a snižování výskytu slávičky mnohotvárné ve vodních nádržích, kde provozujeme naše zařízení.

Ochrana ptactva

Ve Skupině ČEZ klademe důraz na ochranu ptáků před úrazem elektrickým proudem a na prevenci zranění a úhynů způsobených jejich dosedáním na podpěrné body elektrických vedení. Jako ochrana se nejčastěji na izolátory umísťují plastové chráničky, které umožňují bezpečné dosednutí. Dalším způsobem ochrany ptáků je instalace bezpečných konzolových konstrukcí s dosedací tyčí. Toto řešení neumožní dosednutí ptáků mezi vodiče, ale umožní jim bezpečné dosednutí na dosedací tyč, která je k tomu určena. Tento způsob ochrany se využívá při rekonstrukcích nebo výstavbě nových vedení vysokého napětí.

V distribuční síti společnosti ČEZ Distribuce bylo v roce 2021 vybaveno ochrannými prvky 18 767 stávajících podpěrných bodů vedení vysokého napětí. ČEZ Distribuce vlastní a spravuje přibližně 475 tisíc podpěrných bodů vysokého napětí, z nichž 68 % je nyní pro ptáky bezpečných. V roce 2021 bylo na ochranu ptáků vynaloženo 45 mil. Kč.

ČEZ Distribuce monitoruje čapí hnízda umístěná na zařízeních distribuční sítě. Každoročně jsou časté případy, kdy si čápi staví hnízda na podpěrných bodech vedení nízkého napětí. Hnízda jsou ve spolupráci s krajskými úřady a Českou společností ornitologickou odstraňována a přemísťována na bezpečnější místa. Podpěrný bod je následně opatřen zábranou, která zabrání čápům ve vytvoření nového hnízda na původním místě. Pokud není možné odstranění hnízda, dráty kolem něj jsou izolovány, aby nedošlo ke zranění nebo úhynu čápů elektrickým proudem.

Z podnětu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) byla provedena kontrola dutých betonových sloupů elektrického vedení společnosti ČEZ Distribuce. Bylo zkontrolováno a opraveno krytí sloupů z důvodu ochrany kriticky ohroženého sýčka obecného (Athene noctua). Kontrola sloupů byla doporučena AOPK ČR v oblastech kritických pro hnízdění sýčka obecného. Jde o silně ohrožený druh, jeho ochrana je vzhledem k současnému stavu populace ve střední Evropě prioritou druhové ochrany.

V roce 2021 pokračovala podpora hnízdění sokola stěhovavého (Falco peregrinus) v lokalitách Skupiny ČEZ. Bylo zaznamenáno 10 párů: 6 z nich bylo úspěšných a vyvedlo celkem 19 mláďat. Od roku 2011, kdy byla na chladicí věži elektrárny Tušimice umístěna první sokolí hnízdní budka v ČR, bylo na výškových stavbách elektrárny, komínech a chladicích věžích vyvedeno nejméně 114 mláďat.

Rekultivace dolů

V roce 2021 pokračovala technická a biologická rekultivace území dotčených důlní činností Skupiny ČEZ. Obnova krajiny a vytvoření ekologické stability jsou zásadní pro minimalizaci a eliminaci dopadů těžby hnědého uhlí na životní prostředí. Vytvoření nové krajiny s obnovou všech základních funkcí rekultivovaných ploch a jejich začlenění do okolní krajiny jsou hlavními a nejdůležitějšími cíli rekultivace. Jednotlivé rekultivační projekty jsou připravovány v souladu se Souhrnnými plány sanace a rekultivace.

Jednou z hlavních priorit Severočeských dolů je management biodiverzity jako důležitý nástroj ochrany přírody a krajiny. Ochrana a zvyšování biodiverzity podléhají podmínkám stanoveným v povoleních těžby podle Plánů otvírky, přípravy a dobývání, které upravují těžbu hnědého uhlí v Dole Bílina a Dolech Nástup Tušimice. Ve městech a obcích dotčených těžbou jsou zavedena ochranná opatření, jako je vytváření protihlukových bariér, stěn a lesních pásů, která snižují negativní účinky těžby.

Severočeské doly dokončily v roce 2021 rekultivaci krajiny na ploše 92,95 ha a zahájily novou rekultivaci na ploše 44,32 ha. Zábory pozemků pro postupy 1. skrývkového řezu (těžby) byly provedeny v Dole Bílina na výměře 12,64 ha a v Dolech Nástup Tušimice na výměře 27,95 ha. V prostoru předpolí obou dolů je před zahájením těžby prováděn průběžný biologický monitoring dotčených pozemků. Jeho účelem je zmapovat výskyt zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin z předpolí lomu. V případě jejich výskytu se provádí transfer do postupně vznikajících náhradních biotopů vytvořených na rekultivovaných plochách.

Proces rekultivace je pravidelně kontrolován pracovníky odboru rekultivací a v kontrolních dnech také zástupci státní správy a zástupci obcí a měst, v jejichž katastrech jsou rekultivační práce prováděny.

Souhrnná tabulka jednotlivých typů rekultivací včetně procentuálního vyjádření k 31. 12. 2021 (v ha)

Druhy a výměry rekultivovaných pozemků Probíhající Dokončeno Celkem
Doly Nástup
Tušimice
Důl
Bílina
Doly Nástup
Tušimice
Důl
Bílina
Severočeské
doly
%
Rekultivace celkem 637,28 930,77 2 591,65 3 468,34 7 628,04 100
Zemědělská půda 92,48 193,45 1 475,71 1 248,63 3 010,27 39,46
Lesy 524,38 560,09 918,83 1 616,32 3 619,62 47,45
Voda 3,68 21,49 53,88 150,99 230,04 3,02
Ostatní 16,74 155,74 143,23 452,40 768,11 10,07

V roce 2021 pokračovaly rekultivace i v okolí klasických elektráren Skupiny ČEZ (skládky, odkaliště apod.). Bylo využito 5,05 mil. T vedlejších energetických produktů certifikovaných pro účely rekultivací. Vedlejšími energetickými produkty (VEP) vhodnými k rekultivaci jsou především popílek a jeho směsi se struskou a produkty odsíření.

EMS – Systém environmentálního managementu

GRI 103 / SDG9, SDG12

Skupina ČEZ považuje ochranu životního prostředí za nedílnou součást svého systému řízení. Systém environmentálního managementu (EMS) Skupiny ČEZ je v souladu s požadavky normy ČSN EN ISO 14001:2016. Představenstvo ČEZ, a. s., je zodpovědné za ochranu životního prostředí, a proto schválilo Politiku bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Skupina ČEZ identifikuje v rámci EMS environmentální rizika, vytváří podmínky pro jejich prevenci a eliminaci a podává zprávy o environmentálním chování a dopadech své činnosti. Všichni zaměstnanci se pravidelně každé 2 roky účastní školení o životním prostředí.

Systém environmentálního managementu je zaveden v následujících lokalitách Skupiny ČEZ:

  • Vodní elektrárny: Lipno I, Lipno II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané, Dalešice, Mohelno, Dlouhé Stráně.
  • Jaderné elektrárny: Dukovany, Temelín.
  • Klasické elektrárny a teplárny: Dvůr Králové, Trmice, ČEZ Energetické služby (Vítkovice), Ledvice, Tušimice, Prunéřov, Hodonín, Poříčí, Dětmarovice, Energotrans I a Energotrans II.
  • Paroplynové elektrárny: Počerady.
  • Nevýrobní lokality: AirPlus, AZ KLIMA, AZ KLIMA SK, ČEZ Distribuce, ČEZ Energetické produkty, ČEZ ENERGOSERVIS, Domat Control Systém, e-Dome, ENESA, EP Rožnov, ESCO Servis, HA.EM OSTRAVA, High-tech Clima, in PROJEKT LOUNY ENGINEERING, KART, MARTIA, Metrolog Sp., PRODECO, SD – Kolejová doprava, SPRAVBYTKOMFORT, ŠKODA PRAHA, ÚJV Řež, Ústav aplikované mechaniky Brno.

V rámci každého výrobního závodu jsou posuzovány a ověřovány podmínky ve vztahu k životnímu prostředí:

  • kvalita ovzduší,
  • dostupnost přírodních zdrojů,
  • biologická rozmanitost,
  • klima,
  • existence starých ekologických zátěží,
  • nakládání s odpady a nebezpečnými látkami,
  • spotřeba vody a dopad provozu na kvalitu povrchových
  • a podzemních vod a dostupnost vody.

Součástí EMS je průběžně aktualizovaný registr právních požadavků, které implementujeme do řídicí dokumentace. Povinnosti stanovené platnými právními předpisy, povoleními a řídicí dokumentací jsou sledovány a jsou předmětem každoročních interních auditů v jednotlivých lokalitách. Stejně tak jsou prováděny externí audity nezávislým auditním orgánem. Pro každou lokalitu vedeme registry environmentálních aspektů, u každého aspektu je stanoven jeho význam z hlediska dopadů na životní prostředí. Součástí EMS je také monitorování emisí a hodnocení provozních rizik. Příslušné environmentální ukazatele jsou sledovány v souladu s právními požadavky a oprávněnými požadavky zainteresovaných stran. Rozsah a metody monitorování a měření jsou zahrnuty v pracovní a řídicí dokumentaci.

Environmentální výkonnost je hodnocena v rámci environmentálního profilu, který je stanoven pro všechna výrobní zařízení a který obsahuje hodnocení ukazatelů sledovaných v jednotlivých oblastech životního prostředí. Pro oblast dodávky a výroby elektřiny a tepla jsou identifikovány následující ukazatele environmentální výkonnosti:

  • produkce emisí do ovzduší,
  • množství odebraných povrchových a podzemních vod,
  • množství odebrané pitné vody,
  • množství vody pro cirkulační a průtočné chlazení,
  • produkce odpadních vod,
  • množství vyprodukovaných odpadů,
  • množství vytříděných využitelných odpadů,
  • produkce vedlejších energetických produktů (VEP),
  • množství využitých VEP,
  • množství VEP odstraněných jako odpad.

Každoročně je představenstvo ČEZ, a. s., v rámci přezkumu EMS informováno o environmentálním profilu výrobního portfolia: vyhodnocujeme jak ukazatele environmentální výkonnosti uvedené výše, tak plnění environmentálních cílů. Skupina ČEZ sleduje jak absolutní množství, tak konkrétní množství vztažená k objemu vyrobené elektřiny a tepla. Záznamy z monitorování a měření a záznamy o dopadech na životní prostředí jsou rovněž předmětem přezkumu v rámci interních a externích auditů.

Informace k environmentální výkonnosti a výsledky sledovaných indikátorů pro oblast ochrany životního prostředí sdělujeme zainteresovaným stranám ve výročních zprávách a zprávách o udržitelném rozvoji. Další informace jsou veřejně dostupné prostřednictvím zpráv o hodnocení integrovaných povolení (IPPC) a integrovaného registru znečišťování (IRZ). V jednotlivých zemích EU jsou výsledky o sledování emisí a přenosů znečišťujících látek k dispozici ve zprávách E-PRTR (Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek) na portále European Industrial Emissions Portal (EIEP). Výsledky měření a monitorování jsou předávány veřejné správě prostřednictvím Informačního systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).

Monitorování znečištění ovzduší

SDG11

Nad rámec zákonných povinností zajišťuje Skupina ČEZ od roku 1994 akreditovaný monitoring kvality ovzduší v blízkosti velkých spalovacích zařízení. Měří znečištění NOX, SO2 a prachových částic (PM10 a PM2,5). Údaje předává Českému hydrometeorologickému ústavu, který je zveřejňuje v informačním systému o kvalitě ovzduší v ČR. Výsledky monitoringu znečištění ovzduší v okolí velkých spalovacích zařízení jsou zveřejňovány na internetových stránkách Skupiny ČEZ.

Nezávislá akreditovaná laboratoř monitoruje znečištění ovzduší také v obcích dotčených provozem hnědouhelných dolů Skupiny ČEZ. Měřicí stanice v těchto lokalitách zajišťují kontinuální měření prachových částic, zejména PM10. Výsledky měření jsou předávány dotčeným obcím a orgánům státní správy.