Skip to Content

Řízení klimatických rizik a TCFD

Rizika související se změnou klimatu (dále jen Klimatická rizika) jsou rizika jakéhokoli negativního dopadu vyplývajícího z klimatických změn. Posouzení Klimatických rizik v sobě také zahrnuje analýzu odolnosti aktiv, tedy schopnost zvládat rizika související s klimatem, včetně schopnosti reagovat na rizika přechodu (legislativní, tržní, reputační a technologická) a fyzická rizika (akutní a chronická). Analýzy byly připraveny variantně v souladu s různými scénáři vývoje klimatu tak, jak byly definovány ve zprávě Mezinárodní agentury pro energii (IEA) v roce 2017.

Všechny analýzy byly provedeny ve dvou časových horizontech: střednědobém (do roku 2030) a dlouhodobém (po roce 2030 s výhledem do roku 2040 a 2050) a pokrývají činnosti ve všech segmentech Skupiny ČEZ.

Při výstavbě nových zdrojů jsou Klimatická rizika hodnocena v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), které je právně zakotveno ve směrnici EU 2001/42/ES (zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí).

Klimatická rizika jsou dále hodnocena v rámci integrované prevence dle směrnice 2008/1/ES (zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování, v platném znění) a v rámci hodnocení ekologické újmy (směrnice EU 2004/35/ES a zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě). Vhodnost a odolnost jaderných elektráren vůči environmentálním a klimatickým rizikům jsou pravidelně posuzovány v rámci aktualizace provozních bezpečnostních zpráv. Hodnocení se řídí požadavky stanovenými ve vyhlášce SÚJB č. 378/2016 Sb., dále SSR-1 MAAE, referenčními úrovněmi bezpečnosti WENRA.

Rizika přechodu

Rizika přechodu jsou obecně definována jako rizika, která vyplývají z nesouladu mezi strategií a řízením organizace nebo investorem a měnícím se regulačním, politickým nebo společenským prostředím, v němž působí. Rizika přechodu jsou součástí rizik popsaných v Registru rizik. Strategie Skupiny ČEZ zohledňuje a reaguje na regulatorní prostředí Evropské unie a na její předpokládaný vývoj. Zásadním prvkem jsou klimatické cíle EU obsažené zejména ve sdělení Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal) z roku 2019, obsahující mj. zvýšení cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a úplnou dekarbonizaci Evropy. Jako jeden z nástrojů na dosažení klimatických cílů, který významným způsobem působí na Skupinu ČEZ, je trh s emisními povolenkami v Evropě. Zvýšeným úsilím o dekarbonizaci získává tržní cena povolenky CO2 dlouhodobý růstový stimul – pod značný ekonomický tlak se tím dostávají zejména starší, méně účinné uhelné elektrárny a teplárny či obecně zařízení nákladově svázaná s cenou emisních povolenek. Největší dopad těchto trendů je na aktiva segmentu TĚŽBA a na uhelná a plynová výrobní aktiva Skupiny ČEZ. Strategie Skupiny ČEZ tento vývoj dlouhodobě předpokládala, a proto jsou průběžně realizována opatření a strategické kroky s cílem minimalizovat negativní dopady těchto faktorů na hodnotu Skupiny ČEZ a současně maximálně využívat nových příležitostí, které tyto trendy pro Skupinu ČEZ přinášejí.

Dopady a rizika klimatických změn, ale i řady dalších faktorů, jsou vyhodnocovány při různých odhadech a účetních úsudcích, které jsou vyžadovány platnou legislativou nebo přijatými účetními standardy, jak je uvedeno v Příloze konsolidované účetní závěrky k 31. 12. 2024, v bodě 1.1.

Fyzická akutní a chronická rizika

Byla provedena analýza fyzických rizik s cílem posoudit míru expozice našich aktiv a obchodních činností vůči těmto hrozbám a jejich citlivost na ně. Akutní fyzická rizika vznikají v důsledku konkrétních nebezpečí, jako jsou bouře, povodně, požáry nebo vlny veder. Chronická fyzická rizika vyplývají z dlouhodobějších klimatických změn, jako jsou teplotní změny a jejich dopady na zvyšující se hladiny moří, sníženou dostupnost vody či jiných zdrojů.

Hodnocení Klimatických rizik zahrnuje zpracování posouzení expozice na klimatická fyzická rizika ve variantních scénářích. Celkové předpoklady týkající se klimatických scénářů jsou v souladu s nejmodernějšími vědeckými modely a postupy. Pro účely modelování klimatu a exponovanosti v jednotlivých lokalitách je použito řešení třetích stran za využití měřítka a granularity na vysoké úrovni, které umožňuje globální pokrytí v souladu s tržní praxí

V roce 2022 Skupina ČEZ analyzovala své nejvýznamnější energetické provozy pokrývající 98 % emisí Scope 1 a 2, a to ve třech variantních scénářích změny klimatu RCP2.6–RCP8.5 v hlavních typech fyzických rizik. V roce 2023 bylo rozšířeno portfolio posuzovaných lokací na více než 1 000 lokací a provedeno posouzení dle scénáře RCP4.5 v horizontu roku 2040. Posouzení bylo provedeno pomocí regionálního modelu klimatických rizik a skóringu všech rizik definovaných v dodatku A nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 vůči scénářům RCP4.5. Doplňkově Skupina ČEZ posoudila vliv klimatické změny ve variantních scénářích na výrobu elektřiny fotovoltaickými a větrnými elektrárnami v existujících lokalitách i u instalačních společností v rámci Skupiny ČEZ. Tento vliv na průměrné snížení výroby v posuzovaném horizontu 2023–2050 je považován za zanedbatelný či nízký.

V roce 2024 Skupina ČEZ ve spolupráci s platformou CRIF provedla detailní posouzení Klimatických rizik pro 1 500 individuálních lokalit (provozovaných i projektovaných) napříč sektory a ekonomickými činnostmi (bez zahrnutí skupiny GasNet) ve stejném rozsahu posuzovaných rizik jako v předchozím roce. Posouzení bylo provedeno pomocí regionálního modelu Klimatických rizik a skóringu všech rizik k adaptaci na změnu klimatu vůči scénáři RCP4.5 a RCP8.5, a to pro rok 2050. Klimatická rizika byla prověřena nejen z pohledu posouzení expozice lokality, ale i validována s poskytovateli dat za účelem prověření citlivosti technologií a realizací adaptačních opatření na základě výsledků sběru dat za společnosti Skupiny ČEZ. Závěry a zjištění z hodnocení Klimatických rizik jsou předávány útvaru řízení rizik a zařazeny do Registru rizik.

Při analýze výsledků scénářů RCP4.5 a RCP8.5 v horizontech let 2040 a 2050 bylo zjištěno, že rozdíl mezi výsledky scénářů RCP4.5 a RCP8.5 pro lokality Skupiny ČEZ je velice malý. Potvrdilo se tak zjištění z roku 2022, na jehož základě byly následné analýzy prováděny pouze pro vybrané scénáře. Rozdíly mezi scénáři RCP4.5 a RCP8.5 jsou u parametrů „Měnící se srážky a jejich druhy“, jehož hodnoty v scénáři RCP8.5 výrazně rostou, a „Studené vlny / mráz“, jejichž hodnoty klesají. Ani u jednoho z těchto rizik nebyl identifikován materiální dopad na fungování lokalit. Regionální zastoupení lokalit s identifikovaným zvýšeným rizikem a rozsah řízení rizik je analogický regionům, v nichž Skupina ČEZ působí, tedy zejména v České republice, a s provozovanými činnostmi, kdy vysoká míra řízení rizik je spojena s distribučními aktivitami.

Výsledkem posouzení je identifikace následujících významných Klimatických rizik:

  • vlny chladu,
  • měnící se teploty a
  • měnící se srážky.

Pro rizika vlny chladu, měnící se teploty a měnící se srážky existují odpovídající adaptační opatření. K obtížněji adaptovatelným rizikům patří riziko povodní. Riziko nedostatku chladicí vody nebylo identifikováno jako významné, jak je uvedeno ve Zprávě o udržitelnosti 2024, kapitole Vodní zdroje.

Na základě parametrů významných rizik procesu DMA nejsou klimatická rizika vyhodnocena jako významná rizika Skupiny ČEZ. Nadále však budou monitorována, vyhodnocována a pravidelně přezkoumávána.

Milníky související s klimatem a TCFD

Skupina ČEZ přijímá zrychlenou strategii dekarbonizace VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka a ESG se stává nedílnou součástí podnikání.

Skupina ČEZ si stanovuje ambiciózní cíle pro zvýšení kapacity obnovitelných zdrojů energie.

Skupina ČEZ přiděluje odpovědnost za rizika spojená s klimatem na úrovni představenstva a řídicích pracovníků.

Skupina ČEZ se v listopadu stává oficiálním podporovatelem TCFD.

Uhelná lokalita Energotrans III (500 MW) v Mělníku ukončuje výrobu.

ČEZ, a. s., vydává první dluhopisy vázané na udržitelnost se závazkem dosáhnout v roce 2025 cíle intenzity emisí skleníkových plynů 0,26 t CO2e/MWh.

SBTi potvrzuje náš střednědobý cíl pro rok 2030 v souladu s cílem „well below 2° C“.

Zpráva o udržitelném rozvoji obsahuje samostatnou kapitolu s informacemi o klimatu v souladu s TCFD.

Skupina ČEZ vydává výkaz způsobilosti svých činností dle EU taxonomie.

Skupina ČEZ a Ministerstvo životního prostředí podepisují Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany klimatu, energetiky a některých souvisejících oblastech.

Skupina ČEZ se zavazuje k dosažení klimatické neutrality do roku 2040 a předkládá tento cíl ke schválení SBTi. Datum validace je stanoveno na červen 2023.

Skupina ČEZ zveřejňuje podrobnou samostatnou zprávu TCFD a posoudila rizika nejvýznamnějších energetických provozů dle variantních emisních scénářů.

Skupina ČEZ zahajuje iniciativu ESG pro řízení klimatických rizik, aby tuto agendu dále rozvíjela.

Skupina ČEZ vydává výkaz souladu svých činností dle EU taxonomie.

Skupina ČEZ na podzim 2023 obdržela validaci dekarbonizačních cílů pro roky 2033 a 2040 (dosažení klimatické neutrality) od SBTi.

Skupina ČEZ dokončila demolici uhelné lokality Prunéřov.

Skupina ČEZ posoudila portfolio více než 1000 lokací dle scénáře RCP4.5 a horizontu 2040.

Skupina ČEZ posoudila portfolio více než 1500 lokací (provozovaných i projektovaných) napříč sektory a ekonomickými činnostmi dle scénářů RCP4.5 a RCP8.5 pro rok 2050 s využitím metodik a postupů použitých při předchozím hodnocení za účelem zajištění porovnatelnosti výsledků.