Skip to Content
Skupina ČEZ

Biodiverzita a ekosystémy

Skupina ČEZ si uvědomuje důsledky svých činností na ekosystémy a jejich biodiverzitu. Ve strategii a při plánování jsou zohledňovány principy udržitelného rozvoje a aspekty týkající se biodiverzity.

Jakákoli činnost, u níž je jen předpoklad, že může mít dopad na biodiverzitu a ekosystémy, prochází posouzením vlivu na životní prostředí podle směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (v ČR dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí). Tímto posouzením prošly jak těžební, tak všechny významné výrobní činnosti. Do posouzení dopadů a rizik jsou zapojeny příslušné orgány státní správy, instituce, spolky a další subjekty popsané ve Zprávě, kapitole Zúčastněné strany. Skupina ČEZ vede konzultace se zúčastněnými stranami, které zahrnují získávání zpětné vazby, zapojení do realizace projektů v souladu s platnou legislativou a firemními hodnotami, zajištění transparentnosti výběrových řízení dodavatelů, získání odborných vyjádření a jejich zohlednění v dalším postupu a zajištění podpory a realizovatelnosti projektu v dané lokalitě. Hodnocení dopadů činností Skupiny ČEZ na biodiverzitu je prováděno rovněž v rámci hodnocení ekologické újmy a v rámci prováděných biologických průzkumů ve vlastních lokalitách.

Biologickými průzkumy v našich lokalitách byly zjištěny různé druhy živočichů a rostlin, v některých případech se jedná o druhy chráněné. Tyto druhy jsou mnohdy vázány na specifické podmínky, které jsou pro danou lokalitu charakteristické. Skupina ČEZ se snaží území významná z pohledu výskytu vzácných biotopů a na ně vázaných chráněných druhů živočichů a rostlin chránit a podporovat.

Cíle pro podporu biodiverzity a ekosystémů

V oblasti biodiverzity a pro ochranu ekosystémů byly ve Skupině ČEZ přijaty následující cíle vázané na těžební činnost, ale i mitigaci dalších dopadů na biodiverzitu. Cíle jsou v souladu se strategií EU a ČR v oblasti biodiverzity:

  • v rámci probíhajících rekultivací území zasažených povrchovou těžbou hnědého uhlí, stejně jako pro dosažení cílového stavu po ukončení těžby, uplatňovat postupy využívající aktuální vědecké poznatky a principy cílené na dosažení přírodě blízkému stavu s vysokou variabilitou s prvky náhradních stanovišť zajišťujících uchování biodiverzity i prvky krajiny ponechané samovolné sukcesi,
  • dosáhnout celkově pozitivního dopadu na biodiverzitu do roku 2030 (Net positive biodiversity impact by 2030).

K naplnění cíle Net positive biodiversity impact by 2030 jsou přijaty akční plány ke zvýšení biodiverzity pro oblasti, pro něž bylo na základě biologických průzkumů v konkrétních případech vyhodnoceno, že opatření pro podporu biodiverzity mohou zvýšit druhovou pestrost:

  • akční plán pro podporu biodiverzity v lokalitách FVE vycházející z provedených biologických průzkumů – účelem je realizace konkrétních opatření pro podporu biodiverzity do roku 2028 (opatření zaměřená na migraci malých savců, podporu hmyzích společenstev a obojživelníků),
  • akční plán pro realizaci pilotního projektu ekologického managementu v ochranných pásmech vedení velmi vysokého napětí a v objektech elektrických stanic 110/22 kV pro ověření vhodných postupů pro rozvoj biodiverzity – účelem je do roku 2028 na základě dendrologického, botanického a pedologického zhodnocení vybraných vzorkových lokalit realizovat opatření vycházející z posouzení lokalit v několika alternativách (údržba dřevin, dosadba nízkých dřevin, založení květnatých luk či založení vodních tůněk); v případě úspěšné realizace pilotního projektu bude toto aplikováno na dalších vhodných lokalitách,
  • akční plán pro bezpečné dosedání ptactva na podpěrné body vedení vysokého napětí v celém zásobovacím území ČEZ Distribuce do konce roku 2035.

Při stanovení cílů souvisejících s biodiverzitou nebyly použity ekologické prahové hodnoty. Cíle pro podporu biodiverzity související s těžbou jsou aplikovány pouze na lokality v ČR, vzhledem k tomu, že polská uhelná aktiva byla prodána a v jiných zemích Skupina ČEZ těžební činnost neprovozuje. Co se týká ostatních cílů biodiverzity, výrobní provozy plně konsolidovaných dceřiných společností se nacházejí pouze na území EU a dodržují doporučené i právně platné rámce EU, jak bylo potvrzeno v rámci sběru dat. Cíle, které se týkají dekarbonizačních aktivit a nízkoemisní výroby elektřiny, vytvářejí další příležitosti pro ochranu a podporu biodiverzity.

Opatření k ochraně biodiverzity a ekosystémů

V rámci Skupiny ČEZ byla v roce 2024 realizována řada opatření k dosažení stanovených cílů v oblasti biologické rozmanitosti. Skupina ČEZ též spolupracuje s vědeckými institucemi, vysokými školami a i zájmovými organizacemi ochrany přírody a vytváří dobrovolné závazky na podporu biodiverzity.

Aktivity ve Skupině ČEZ k ochraně biodiverzity:

Nadace ČEZ v rámci grantových řízení (Podpora regionů, Oranžové hřiště, Neziskovky – profesionální rozvoj sociální péče, Stromy, Úprava turistických tratí a běžeckých stop, Oranžový přechod, Zaměstnanecké granty, Pomocná ruka zaměstnancům a Plníme přání) podporuje rozvoj komunit v ČR a naplňuje i další cíle (např. podporu a ochranu životního prostředí, biodiverzity – SDG 15). Nadace ČEZ zároveň provádí vyhodnocení v rámci vyhlašovaných grantových řízení.

V roce 2024 Nadace ČEZ podpořila 2 041 projektů částkou ve výši 352,6 mil. Kč z toho bylo 193 projektů přímo se vztahujících k ochraně nebo podpoře biodiverzity, tyto projekty byly podpořeny částkou 1,7 mil. Kč.

Další informace lze získat:

V roce 2024 pokračovala technická a biologická rekultivace území dotčených důlní činností Skupiny ČEZ, rekultivace krajiny byla dokončena na ploše 40,79 ha. Obnova krajiny a dosažení ekologické stability jsou zásadní pro minimalizaci a eliminaci dopadů těžby hnědého uhlí na životní prostředí. Vytvoření nové krajiny s obnovou všech základních funkcí rekultivovaných ploch a jejich začlenění do okolní krajiny jsou hlavními a nejdůležitějšími cíli rekultivace. Jednotlivé rekultivační projekty jsou připravovány v souladu se souhrnnými plány sanace a rekultivace. Ve fázi návrhu takto nově vznikajících rekultivovaných území je přihlíženo k požadavkům zúčastněných stran (komunit).

Ochrana a zvyšování biodiverzity podléhají podmínkám stanoveným v povoleních těžby podle Plánů otvírky, přípravy a dobývání, které upravují těžbu hnědého uhlí v Dole Bílina a Dole Nástup Tušimice. Rekultivace je plně v souladu se Strategií ochrany biodiverzity České republiky 2016–2025 a jsou využívány i přírodě blízké způsoby rekultivace se zapojením spontánní sukcese.

Plocha probíhajících a dokončených rekultivací a plocha nově skrytých ploch v hektarech jsou metrikou pro relevantní posouzení změn ve využívání půdy.

V rámci rekultivací bylo v roce 2024 společností Severočeské doly vysázeno více než 29 tisíc stromů, 75 tisíc keřů.

Další informace lze získat:

úřední autoritou registrovány:

  • sukcesní plocha Pokrok na výsypce Pokrok o rozloze 3,6 ha, technicky nerekultivovaná plocha ponechaná přirozené obnově
    za účelem posílení ekologických funkcí krajiny,
  • sukcesní plochy na Radovesické výsypce o rozloze 54,3 ha se zachováním stanovištní diverzity v podobě vyvýšenin a sníženin jako charakteristického pozůstatku po zakladačovém sypání výsypky; výsledná pestrá členitost mikroreliéfu vytvořila celou řadu různých ekotopů pro osídlení různými rostlinnými a živočišnými druhy,
  • sukcesní plocha Jarmila na Radovesické výsypce o rozloze 12,4 ha, výjimečná členitostí terénu a stupňovitostí etáží, které společně vytvářejí velmi přitažlivé přirozené stanoviště zvěře a hnízdiště ptactva; lokalita je rovněž vyhledávaným útočištěm hmyzu,
  • sukcesní plochy na výsypce Merkur o rozloze 32,4 ha se zachováním členitosti terénu, které jsou hnízdištěm celé řady ohrožených druhů ptáků; další ohrožené druhy zde loví či sbírají potravu.

Zábor půdy s postupem skrývky je dlouhodobě prováděn tak, aby celkový zásah byl pozvolný a živočišné druhy měly čas na změny reagovat (vyhledání a kolonizace nových či v rámci kompenzací nově vytvořených vhodných stanovišť v okolí apod.). V roce 2024 neproběhl zábor půdy v předpolí.
V prostoru předpolí obou dolů je před zahájením těžby prováděn průběžný biologický monitoring dotčených pozemků. Jeho účelem je zmapovat výskyt zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin z předpolí lomu. V případě jejich výskytu se provádí transfer do postupně vznikajících náhradních biotopů vytvořených na rekultivovaných plochách.
Ve spolupráci se Základní školou Braňany byl proveden záchranný odlov a transfer obojživelníků z lokality Teplické výsypky do lokality u Mariánských Radčic. Společnost Severočeské doly v rámci zvyšování biodiverzity vybudovala 9 nových umělých tůní a řadu kamenných a dřevěných prvků pro podporu populace hmyzu a drobných savců.

Ve Skupině ČEZ je kladen velký důraz na ochranu ptactva před úrazem elektrickým proudem a na prevenci zranění a úhynů způsobených jejich dosedáním na podpěrné body elektrických vedení. Proto byl tento dopad označen jako významný v rámci analýzy dopadů.

Mitigačním opatřením je instalace bezpečných konzolových konstrukcí s dosedací tyčí nebo plastových chrániček, které umožňují bezpečné dosednutí ptactva. Tento způsob ochrany se využívá při rekonstrukcích nebo výstavbě nových vedení vysokého napětí.

V distribuční síti společnosti ČEZ Distribuce bylo v roce 2024 vybaveno ochrannými prvky 1 022 stávajících podpěrných bodů vedení vysokého napětí z celkového počtu přibližně 476 tisíc podpěrných bodů vysokého napětí, z nichž je nyní pro ptáky bezpečných 72 %. V roce 2024 bylo na ochranu ptactva vynaloženo 0,8 mil. Kč. ČEZ Distribuce monitoruje čapí hnízda umístěná na zařízeních distribuční sítě. Hnízda jsou ve spolupráci s krajskými úřady a Českou společností ornitologickou odstraňována a přemisťována na bezpečnější místa. Podpěrný bod je následně opatřen zábranou, která zabrání čápům ve vytvoření nového hnízda na původním  místě. Pokud není možné odstranění hnízda, dráty kolem něj jsou izolovány, aby nedošlo ke zranění nebo úhynu čápů elektrickým proudem.

Další informace lze získat:

V roce 2024 pokračovala podpora hnízdění sokola stěhovavého (Falco peregrinus) v lokalitách Skupiny ČEZ. Od roku 2011, kdy byla na chladicí věži elektrárny Tušimice umístěna první sokolí hnízdní budka v ČR, bylo na výškových stavbách elektráren, komínech a chladicích věžích vyvedeno nejméně 186 mláďat.

Další informace lze získat:

Jedním z významných území, kde probíhá monitoring a ochrana ohrožených druhů rostlin a živočichů, je bývalé odkaliště elektrárenských popílků Tušimice. Předmětem ochrany jsou zde populace ohrožených druhů motýlů, ptáků, plazů a rostlin, např. okáče metlicového (Hipparchia semele), pěnice vlašské (Sylvia nisoria), ještěrky zelené (Lacerta viridis), smila písečného (Helichrysum arenarium). Cílem ochrany je stabilizace a posílení populací ohrožených druhů a udržení nebo zvýšení potenciálu území pro trvale se vyskytující druhy zastoupené v Červeném seznamu ohrožených druhů. Na tomto území zajišťuje Skupina ČEZ smluvní ochranu podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je zajištěna eliminace invazivních druhů rostlin, řízená seč a pastva ovcí a koz s cílem zachování optimálních podmínek pro populaci okáče metlicového a v neposlední řadě také monitoring a hodnocení jednotlivých indikátorů stavu chráněného území.

Ohroženými druhy se Skupina ČEZ zabývá i v lokalitě Severní lom elektrárny Prunéřov, kde jsou vytvářena vhodná místa pro hnízdění břehule říční (Riparia riparia) a aktivity jsou zde řízeny s ohledem na dobu hnízdění tohoto druhu. V rámci elektrárny Ledvice byl vytvořen vhodný prostor pro záchranu kriticky ohroženého karase obecného (Carassius carassius), který je v současné době v přírodě vytlačován invazivním druhem karasem stříbřitým (Carassius auratus). V retenční nádrži čistírny technologických vod elektrárny byly vytvořeny vhodné podmínky pro chov karase obecného. Ve spolupráci s rybářským svazem byli zajištěni geneticky čistí jedinci, nedotčení křížením s invazními druhy, vhodní k chovu a vyskytující se v blízkosti elektrárny Ledvice. Pro vyhodnocení zdraví populace a její růst je prováděn pravidelný kontrolní výlov. Na základě odborných konzultací poté bude určena vhodná doba pro výlov a návrat karase obecného do přirozeného prostředí.

Skupina ČEZ také spolupracuje se správcem závlahové soustavy Lesy České republiky, s. p., a převodem povrchových vod areálem elektrárny Hodonín přispívá k ochraně v České republice unikátního a nenahraditelného biotopu lužních lesů, ohroženého provedenými komplexními vodohospodářskými úpravami. Převáděné povrchové vody kromě toho dotují prameniště Podluží, zdroj pitné vody místní komunity.

Další informace lze získat: