Odpady, emise a znečištění
GRI 3-3, 305-7; SASB IF-EU-120a.1 / SDG 3, SDG 12
Ve Skupině ČEZ je za Politiku bezpečnosti a ochrany životního prostředí a Energetickou politiku zodpovědné představenstvo ČEZ, a. s. V rámci těchto politik jsou Systém environmentálního managementu podle normy ISO 14001 a Systém hospodaření s energií podle normy ISO 50001 základem ochrany životního prostředí. Systém environmentálního managementu se zaměřuje na nastavení, sledování a zlepšování všech činností, které mají vliv na kvalitu životního prostředí, lidské zdraví a bezpečnost. V rámci EMS identifikujeme environmentální rizika, vytváříme podmínky pro jejich prevenci a eliminaci a podáváme zprávy o stavu životního prostředí. Tyto procesy jsou přezkoumávány v rámci pravidelných interních a externích auditů. V EMS jsou zohledněny i zainteresované strany, jejich potřeby a očekávání jsou vyhodnocovány a řešeny. Všichni zaměstnanci absolvují pravidelné školení o EMS a o životním prostředí minimálně jednou za 2 roky.
Většina našich elektráren a tepláren spalujících fosilní paliva má zavedený systém EMS – 98 % instalovaného elektrického výkonu v roce 2022. Podařilo se naplnit cíl stanovený do konce roku 2022 rozšířit EMS systém na 97 % instalovaného elektrického výkonu.
Emise do ovzduší z našich výrobních zdrojů sledujeme v souladu se systémem EMS a aktuálními předpisy pro emisní a imisní monitoring. Ve velkých spalovacích zařízeních se emise měří prostřednictvím kontinuálního monitoringu, v menších spalovacích zařízeních (do 50 MW) se provádí měření diskontinuálně v souladu s legislativou, nebo, pokud měření nejsou k dispozici, se emise stanovují na základě výpočtu podle emisních faktorů. Emise v ovzduší snižujeme pomocí inovativních technologií v souladu s BAT (nejlepšími dostupnými technikami):
- Snižujeme emise SO2 pomocí technologií s vápencem: Ve velkých zařízeních se používá vápencová vypírka spalin, v menších zařízeních polosuchá metoda s absorpcí ve vápenné suspenzi. Emise dále snižujeme náhradou fosilních paliv biomasou.
- Emise NOX snižujeme přímo ve spalovacích procesech v rámci primárních opatření nebo redukčními technikami pomocí čpavkové vody či močoviny.
- Tuhé znečišťující látky (TZL) jsou v našich zařízeních zachycovány pomocí elektrostatických odlučovačů nebo tkaninových filtrů, jejich účinnost je více než 99 %.
- Od roku 2020 instalujeme technologie na zachycování rtuti ve všech našich uhelných elektrárnách, instalace dokončíme do roku 2024. Od srpna 2021 kontinuálně sledujeme na velkých spalovacích zdrojích emise rtuti (Hg).
V rámci naší VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka jsme si stanovili cíle pro snížení emisí:
- Snížíme množství NOX ze 23 kt v roce 2019 na 13 kt v roce 2025 a 7 kt v roce 2030.
- Snížíme množství SO2 ze 21 kt v roce 2019 na 6,5 kt v roce 2025 a 3 kt v roce 2030.
Od roku 2019 jsme snížili emise SO2 o 70 %, emise NOX o 44 % a tudíž jsme na dobré cestě k dosažení našeho cíle. Využitím BAT technologií se od roku 2019 podařilo o 60 % snížit i emise TZL.
| Ostatní emise | Jednotka | 2020 | 2021 | 2022 |
|---|---|---|---|---|
| TZL | t | 1 311 | 823 | 635 |
| TZL na vyrobenou elektřinu a teplo | kg/MWh | 0,019 | 0,013 | 0,012 |
| Oxid siřičitý SO2 | t | 14 253 | 7 812 | 6 323 |
| SO2 na vyrobenou elektřinu a teplo | kg/MWh | 0,207 | 0,121 | 0,102 |
| Oxidy dusíku NOX | t | 19 365 | 14 306 | 12 964 |
| NOX na vyrobenou elektřinu a teplo | kg/MWh | 0,281 | 0,222 | 0,209 |
| Rtuť (Hg)* | t | 1,410 | 1,110 | 0,706 |
| Olovo (Pb)** | t | 1,646 | 0,896 | 1,177 |
| Perzistentní organické látky (POPs)*** | kg | N/A | N/A | 32 |
| Těkavé organické látky (VOC)*** | t | N/A | N/A | 25 |
*Měřeno kontinuálně od roku 2021, dříve jednorázová měření.
**Emise stanoveny na základě jednorázových měření.
***Nově reportované znečišťující látky. Emise stanovení na základě jednorázových měření.
V případě většiny sledovaných znečišťujících látek došlo v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 k jejich snížení. Množství emisí TZL se snížilo o 23 %, SO2 o 19 %, NOx o 9 % a Hg o 37 %.
Množství emisí olova se v roce 2022 oproti roku 2021 navýšilo. Navýšení množství emisí olova v roce 2022 (při stejné palivové základně a při zvyšujícím se standardu čištění spalin, který je patrný ze snižujících se emisí rtuti), je dáváno do souvislosti s vysokou nejistotou při jednorázových měřeních škodlivin pohybujících se na úrovni mikrogramů v m3 spalin.
GRI 301-1
Ve Skupině ČEZ se k výrobě elektřiny, tepla, a chladu používají různá paliva, např. zemní plyn, černé a hnědé uhlí, uran a biomasa. V roce 2022 tvořilo 29 % paliva pro výrobu energie hnědé energetické uhlí. V našich dvou jaderných elektrárnách jsme v roce 2022 použili 71,32 tun jaderného paliva na výrobu 31,02 TWh bezemisní elektřiny. Jaderné zdroje vyrobily v rámci Skupina ČEZ nejvíce energie.
Sorbenty pro odsíření spalin v uhelných elektrárnách Skupiny ČEZ v Česku jsou dodávány na základě dlouhodobých kupních smluv. V roce 2022 činily dodávky sorbentů 694 tis. tun.
Zdroje používané ve výrobních procesech podle hmotnosti, objemu a energetického obsahu
| Množství (pevné látky (kt), plyny (mil m3)) | Energie (PJ) | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2020 | 2021 | 2022 | 2020 | 2021 | 2022 | |
| Černé uhlí | 1 450 | 1 864 | 1 744 | 27 | 36 | 33 |
| Hnědé uhlí a lignit | 12 195 | 12 434 | 12 469 | 136 | 143 | 143 |
| Zemní plyn | 850 | 696 | 541 | 29 | 24 | 19 |
| Diesel, lehký topný olej | 3,37 | 3,07 | 2,63 | 0,14 | 0,13 | 0,11 |
| Těžký topný olej, mazut | 2,24 | 2,36 | 2,94 | 0,09 | 0,10 | 0,13 |
| Uran | 0,07 | 0,07 | 0,07 | 300 | 289 | 287 |
| Množství (pevné látky (kt), plyny (mil m3)) | Energie (PJ) | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2020 | 2021 | 2022 | 2020 | 2021 | 2022 | |
| Pevná biopaliva | 1 193 | 1 115 | 912 | 14,5 | 12,4 | 10,4 |
| Kapalná biopaliva | 0,22 | 0,23 | 0 | 0,008 | 0,008 | 0 |
| Bioplyn | 1,13 | 1,13 | 0 | 0,039 | 0,039 | 0 |
| 2020 | 2021 | 2022 | |
|---|---|---|---|
| Vápenec | 807 | 720 | 757 |
| Vápno | 34 | 41 | 28 |
| Močovina | 6,5 | 1,1 | 0,03 |
| Čpavková voda | 0,2 | 0,5 | 1,5 |
GRI 3-3, 306-1, 306-2, 306-3, 306-4, 306-5; SASB IF-EU-150a.1 / SDG 12
Skupina ČEZ si je vědoma rostoucí důležitosti správného nakládání s odpady a ochrany přírodních zdrojů. Na odpad proto nahlížíme jako na nový zdroj a materiál, ve všech krocích nakládání s odpady uplatňujeme principy oběhového hospodářství.
Nakládání s odpady je založeno na Systému environmentálního managementu (EMS), který stanovuje hierarchii způsobů nakládání s odpady v pořadí důležitosti od prevence, přípravy k opětovnému využití, recyklace a energetického využití odpadu až po likvidaci. Nakládání s odpady se ve Skupině ČEZ věnují odborně vyškolení pracovníci. Zavádíme konkrétní iniciativy, které odrážejí naši environmentální politiku a předcházejí vzniku odpadů.
Oběhové hospodářství je model udržitelné výroby a spotřeby, který optimalizuje využití zdrojů, prodlužuje životní cyklus jednotlivých výrobků a snižuje množství odpadu na minimum. Ve Skupině ČEZ jsme zavedli principy oběhového hospodářství do naší firemní kultury, strategie a procesů našich obchodních aktivit. Za nakládání s odpady a oběhové hospodářství odpovídá představenstvo ČEZ, a. s., prostřednictvím Politiky ochrany životního prostředí a bezpečnosti.
Hierarchie nakládání s odpady je dodržována ve všech našich činnostech, v roce 2022 jsme předali k recyklaci či k jinému využití 50 % vyprodukovaných odpadů, bylo odstraněno 50 % odpadů, z toho jsme 31 % odpadů uložili na skládku. Meziroční snížení množství odpadů a poměru využití odpadů je dáno skutečností, že další část vedlejších energetických produktů byla předána k dalšímu využití v režimu výrobků a nikoli v režimu využití odpadů. Většinu našich odpadů tvoří stavební a demoliční odpady pocházející z demolice staveb a kaly z čištění odpadních vod, kovové odpady a komunální odpad. Dceřiná společnost ČEZ Recyklace uplatňuje principy oběhového hospodářství při zpětném odběru vyřazených fotovoltaických panelů a do budoucna i baterií. V roce 2022 společnost ČEZ Recyklace v rámci zpětného odběru za Skupiny ČEZ odebrala 5 011 kusů fotovoltaických panelů, což je 72 tun.
Produkty spalování a odsíření (5 098 691 t) jsou v rámci předcházení vzniku odpadů podrobovány pravidelnému testování a certifikaci a v režimu výrobků dále využívány, v 99,8 % se tak nestanou odpadem. Odpadem se nestávají ani výrobky s ukončenou životností vytříděné a předané k recyklaci v režimu zpětného odběru (baterie, akumulátory, pneumatiky, zářivky, vyřazená elektrozařízení) v množství 221 t.
| Vyprodukované odpady (t) | 2020 | 2021 | 2022 |
|---|---|---|---|
| Ostatní odpad | 64 344 | 59 235 | 47 738 |
| Nebezpečný odpad | 3 035 | 2 994 | 1 733 |
| Radioaktivní odpad | 313 | 337 | 428 |
| Celková produkce odpadů | 67 692 | 62 566 | 49 899 |
| 2020 | 2021 | 2021 Onsite* | 2021 Offsite** | 2022 | 2022 Onsite* | 2022 Offsite** | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Příprava pro opětovné použití | N/A | 188 | 0 | 188 | 1 | 0 | 1 |
| Recyklace | N/A | 584 | 0 | 584 | 271 | 178 | 93 |
| Ostatní využití | N/A | 603 | 0 | 603 | 65 | 0 | 65 |
| Celkově využito nebezpečných odpadů | N/A | 1 375 | 0 | 1 375 | 337 | 178 | 159 |
| 2020 | 2021 | 2021 Onsite* | 2021 Offsite** | 2022 | 2022 Onsite* | 2022 Offsite** | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Příprava pro opětovné použití | N/A | 17 378 | 0 | 17 378 | 6 128 | 0 | 6 128 |
| Recyklace | N/A | 14 532 | 0 | 14 532 | 17 152 | 0 | 17 152 |
| Kompostování | N/A | 20 556 | 17 005 | 3 551 | 15 727 | 14 882 | 845 |
| Ostatní využití | N/A | 12 019 | 7 360 | 4 659 | 9 783 | 9 159 | 624 |
| Celkově využito ostatních odpadů | N/A | 64 485 | 24 365 | 40 120 | 48 790 | 24 041 | 24 749 |
| Celkové množství využitých odpadů | 31 747 | 65 860 | 24 365 | 41 495 | 49 127 | 24 219 | 24 908 |
* Onsite = v rámci provozovny
**Offsite = mimo provozovnu
Pozn.: V zařízeních Skupiny ČEZ jsou využívány i odpady jiných původců, jejich objemy jsou zahrnuty v položkách kompostování, ostatní využití. Tyto nejsou započítány do procenta využití vlastních odpadů.
| 2020 | 2021 | 2021 Onsite* | 2021 Offsite** | 2022 | 2022 Onsite* | 2022 Offsite** | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Energetické využití odpadů | N/A | 154 | 0 | 154 | 296 | 0 | 296 |
| Spalování | N/A | 26 | 0 | 26 | 36 | 0 | 36 |
| Skládkování | N/A | 589 | 0 | 589 | 193 | 0 | 193 |
| Ostatní využití | N/A | 849 | 0 | 849 | 1 051 | 0 | 1 051 |
| Celkově odstraněno nebezpečných odpadů | N/A | 1 618 | 0 | 1 618 | 1 576 | 0 | 1 576 |
| 2020 | 2021 | 2021 Onsite* | 2021 Offsite** | 2022 | 2022 Onsite* | 2022 Offsite** | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Energetické využití odpadů | N/A | 95 | 0 | 95 | 76 | 0 | 76 |
| Spalování | N/A | 14 | 0 | 14 | 117 | 0 | 117 |
| Skládkování | N/A | 10 636 | 4 683 | 5 954 | 16 638 | 1 498 | 15 140 |
| Ostatní využití | N/A | 8 370 | 3 851 | 4 520 | 6 158 | 2 888 | 3 271 |
| Celkově odstraněno ostatních odpadů | N/A | 19 116 | 8 533 | 10 583 | 22 989 | 4 386 | 18 603 |
| Celkové množství odstraněných odpadů | 35 632 | 21 071 | 8 871 | 12 201 | 24 993 | 4 814 | 20 179 |
* Onsite = v rámci provozovny
**Offsite = mimo provozovnu
Pozn. V položce onsite jsou zahrnuty rovněž radioaktivní odpady na úložišti radioaktivních odpadů Dukovany v množství 428 t v roce 2022. Možné odchylky v mezisoučtech jsou způsobeny zaokrouhlením.
| 2020 | 2021 | 2022 | |
|---|---|---|---|
| Ostatní odpad | 0,93 | 0,92 | 0,77 |
| Nebezpečný odpad | 0,04 | 0,05 | 0,03 |
V roce 2022 se produkce odpadu snížila z 0,92 kg na MWh elektřiny a tepla na 0,77 kg/MWh. Výkyvy v produkci ostatních odpadů jsou způsobeny především převedením produktů po spalování z režimu odpadů do kategorie výrobků (především v polské elektrárně Skawina cca 11 000 t a v Energetickém centru Jindřichův Hradec cca 2 600 t). V kategorii nebezpečných odpadů se produkce odpadů na MWh vyrobené elektřiny a tepla snížila z 0,05 kg/MWh na 0,03 kg/MWh. Výkyvy v produkci nebezpečných odpadů se řídí investiční činností (vznik nebezpečných odpadů při stavebních pracích a demolicích). Množství nebezpečných odpadů tvořilo v roce 2022 přibližně 3,45 % všech odpadů. Nebezpečné odpady vznikly především při údržbě a čištění technologických zařízení, tyto odpady jsou ropného původu.
Naši zaměstnanci vzniklý odpad třídí s cílem separovat využitelné složky. Odpady shromažďujeme v odpovídajících sběrných nádobách, jejich počet a rozmístění jsou průběžně optimalizovány podle skutečných potřeb. Kromě využitelných složek komunálních odpadů – papíru, plastů, skla, bioodpadu – předáváme k recyklaci také použité oleje, kovové materiály a další využitelné odpady. Součástí systému je zpětný odběr elektrozařízení a baterií. Elektroodpad zpracovávají chráněné dílny zaměstnávající tělesně postižené.
Ve Skupině ČEZ regenerujeme transformátorové oleje, v roce 2022 přesáhlo množství regenerovaného transformátorového oleje určeného k opětovnému použití 178 t.
V rámci vyřazování uhelných elektráren z provozu se bourají již nepoužitelné budovy, čímž vzniká velké množství odpadu. Před demolicí provádíme screening odpadu cílený na identifikaci opětovně využitelných odpadů a nebezpečného odpadu; demolice řídíme tak, abychom maximalizovali využití odpadu. Aktuálně probíhá rozsáhlá demolice objektů elektrárny Prunéřov.
Ve vazbě na vyřazení nepotřebného majetku a nepotřebných skladových zásob jsou ustanoveny likvidační komise s cílem maximalizovat využití nepotřebného majetku a skladových zásob v rámci Skupiny ČEZ, případně odprodat na externím trhu, tak aby byla zařízení využita v rámci celého životního cyklu.
Radioaktivní odpad
S radioaktivními odpady z jaderných elektráren nakládáme v souladu s atomovým zákonem (zákon č. 263/2016 Sb.). V JE Dukovany i v JE Temelín je kapalný RAO (radioaktivní koncentrát) fixován do bitumenu, tedy do formy vhodné pro uložení. Hlavním technologickým zařízením je filmová rotorová odparka, kde dochází ke smísení koncentrátu s bitumenem za současného odpaření vody. Zpracování semikapalného radioaktivního odpadu (ionexů a kalů) probíhá metodou jeho fixace do geopolymerní matrice a plnění výsledného produktu do 200litrových sudů. Pevný RAO je nízkotlace lisován do sudů nebo spalován, taven a vysokotlace lisován v zahraničí.
Žádné incidenty při nakládání s RAO nebyly zaznamenány, řídící dokumentace stanovuje postupy řešení incidentů i opatření k nápravě ve smyslu atomového zákona. Bližší informace u nakládání s RAO uvádí výroční zpráva o činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů.
Vedlejší energetické produkty
Technologické procesy spalování uhlí a biomasy jsou ve Skupině ČEZ nastaveny s cílem využít produkty, např. popílek, strusku a produkty odsíření (energosádrovec), dále ve stavebnictví. Naším cílem je do konce roku 2022 znovu použít alespoň 98 % těchto produktů. V roce 2021 bylo 78,13 % námi vyrobených VEP použito na krajinotvorbu a tvarování terénu, 21,42 % VEP bylo prodáno pro jiné využití ve stavebnictví. Celkem jsme prodali 439 726 t energetického sádrovce na výrobu sádrokartonu a cementu. Celkově bylo využito, resp. Předáno k využití 99,5 % VEP.
Zařízení na energetické využití odpadu
Využití odpadu podle zásad oběhového hospodářství přináší nové příležitosti v energetickém sektoru. Skupina ČEZ disponuje technickým, technologickým i personálním know-how potřebným k využití těchto příležitostí, a tak i ke zlepšení životního prostředí nahrazením primárních zdrojů (zejména uhlí). V areálu lokality Mělník se připravuje projekt zařízení na energetické využití odpadů. Cílem zařízení je tepelně využít nerecyklovatelný odpad k výrobě tepla a elektřiny, a nahradit tak spotřebu až 3 000 vagónů uhlí ročně. ZEVO jako takové je důležitou součástí oběhového hospodářství.
Management odpadních vod
S odpadními vodami nakládáme v souladu s platnou legislativou a se systémem EMS, tj. odpadní vody jsou před vypouštěním do povrchových vod upraveny tak, aby splňovaly veškeré požadavky. Odpadní voda na výpustech je monitorována na přítomnost znečišťujících látek, vybrané znečišťující látky jsou sledovány průběžně. Výsledky monitoringu pravidelně hlásíme příslušným orgánům a správcům povodí. Odpadní vody z průtočného chlazení, které představují většinu z objemu vypouštěných odpadních vod, mají pouze změněnou teplotu. Vypouštíme ji tak, aby nedošlo ke změně podmínek ve vodních tocích, které jsou důležité pro život a vývoj biotických společenstev.
Celkový objem vypouštěných odpadních vod včetně vod pro průtočné chlazení se zvýšil ze 6,88 m3 /MWh na 7,91 m3/MWh. Objem vypouštěných odpadních vod bez vod z průtočného chlazení se zvýšil z 0,69 m3 /MWh na 0,71 m3/MWh. Objem znovu využité odpadní vody vzrostl meziročně o 32,8 %. Odpadní vody recyklujeme, pokud je to možné, například odpadní vodu z jaderné elektrárny Temelín znovu využíváme k produkci energie ve vodní elektrárně Kořensko, kde bylo v roce 2022 vyrobeno 2 109 MWh.
Navzdory přijatým opatřením ke snížení spotřeby jsme meziročně zvýšili spotřebu vody o 6,11 %.
Nebezpečné látky
Skupina ČEZ má nastaveny kontrolní systémy pro zjišťování úniků nebezpečných látek na svých pracovištích, které jsou pravidelně kontrolovány. Pro případ možných úniků jsou vytvořeny havarijní plány a pracoviště jsou vybavena prostředky pro jejich řešení. Je prováděn monitoring případného výskytu závadných látek v podzemních vodách a horninovém prostředí výrobních lokalit. Pravidelné audity EMS kontrolují dodržování předpisů a cílí na zamezení znečištění životního prostředí.
Únik nebezpečných látek
Pro všechny výrobní lokality máme protokol deklarující, že nebyly přesáhnuty limity nebezpečných chemických látek uvedené v zákoně o prevenci závažných havárií (zákon č. 224/2015 Sb.).
V roce 2022 jsme evidovali úniky nebezpečných látek ve 14 událostech. Ve vodní elektrárně Kamýk došlo v souvislosti s technickou závadou k úniku cca 1 200 l biologicky rozložitelného hydraulického oleje. Dopady na kvalitu vody a biotu v toku Vltava byly minimalizovány včasným zásahem provozního personálu, hasičského záchranného sboru a sanačních specialistů. Většina oleje byla zachycena ve vnitřních prostorech elektrárny, do vodního toku se dostalo cca 30 l. Na místě ani níže v toku nebyl zaznamenán žádný úhyn ryb či jiných vodních živočichů. Ve společnosti ČEZ Distribuce uniklo do zemin během 13 událostí celkem 227 l látek. Nejčastěji šlo o únik elektroizolačního oleje z distribučních transformátorů. Ve dvou případech byl prvotní příčinou události pád stromu do vedení a následné sražení distribučního transformátoru na zem a vylití oleje. V jednom případě došlo k události v důsledku nárazu vozidla do nosného stožáru. Při likvidaci úniku prováděli prvotní zásah zaměstnanci ČEZ Distribuce, v některých případech také ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem ČR. Následné sanační práce byly neprodleně zabezpečeny sanační firmou.