Vodní zdroje
V roce 2022 se Skupina ČEZ připojila k iniciativě UN CEO Water Mandate a zavázala se k odpovědnému hospodaření s vodou a k podávání pravidelných zpráv. Přistoupení k této iniciativě znamená, že Skupina ČEZ realizuje opatření k neustálému zlepšování v šesti základních oblastech týkajících se hospodaření s vodou: Přímý provoz, Dodavatelský řetězec a správa vodních ploch, Kolektivní akce, Veřejná politika, Zapojení komunit a Transparentnost.
Povrchová voda je nepostradatelným zdrojem při výrobě elektřiny pro zařízení Skupiny ČEZ a nepostradatelným médiem používaným ve výrobních procesech k chlazení. Voda využitá k chlazení se vrací do vodních toků bezprostředně za místem odběru. Z celkového množství odebrané povrchové vody se dvě třetiny používají k průtočnému chlazení.
Odběry vod nepředstavují významné environmentální riziko. Významný je dopad způsobený těžbou a narušením lokálního vodního režimu a ekosystémů týkající se segmentu TĚŽBA. Tento dopad je řešen dekarbonizací a vývojem obchodního modelu Skupiny ČEZ a souvisí i s tématem biodiverzity, kde jsou uvedena další opatření k jeho zmírnění (více informací je uvedeno ve Zprávě o udržitelnosti 2024, kapitole Biodiverzita a ekosystémy).
K dosažení závazků Politiky ochrany životního prostředí a naplnění stanovených cílů jsou realizována opatření cílená prioritně na dosažení klimatické neutrality a na oblast omezování znečištění. Opatření ke zvýšení biodiverzity vodních zdrojů jsou popsána ve Zprávě o udržitelnosti 2024, kapitole Biodiverzita a ekosystémy. Nad rámec těchto opatření jsou realizována další opatření ke zmírnění environmentálních dopadů na vodní zdroje.
-
Certifikovaný Environmental management system
-
Recyklace využité vody ve výrobních lokalitách
-
Omezování používání podzemní vody pro technologické účely
-
Využívání energetického potenciálu vody
-
Modernizace vodních elektráren
Odběr povrchových vod z toků má jen malý dopad na jejich vodnost. Maximální odběr povrchové vody pro potřeby elektráren a tepláren s cirkulačním chlazením je v úrovni od 0,02 do 7,66 % přirozeného průtoku, a lze jej proto hodnotit jako zanedbatelný, případně nízký. Výjimkou byl v roce 2024 krátkodobý havarijní odběr v jedné z lokalit v úrovni 12,69 % hodnocený jako střední. Významné ovlivnění toku představuje maximální povolený odběr povrchové vody pro jadernou elektrárnu Dukovany, v roce 2024 ve výši 28,01 % přirozeného průtoku. Odběr povrchové vody je minimalizován využitím vodního díla Dalešice na řece Jihlavě, které je zároveň recipientem odpadních vod. Dále přehrada slouží jako přečerpávací vodní elektrárna k výrobě elektrické energie, pro dlouhodobé vyrovnávání průtoků, k snižování povodňové špičky v dolním toku řeky Jihlavy a pro rekreační využití.
V roce 2024 bylo k technologickým účelům využito asi 34 % odebrané povrchové vody. Nebyl zaznamenán žádný negativní vliv odběrů povrchové vody na biodiverzitu v chráněných územích ani na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Ukazatel Náročnost na vodu, tj. celková spotřeba vody v m3/mil. Kč Provozních výnosů, se snížil z 243 m3/mil. Kč v roce 2023 na 238 m3/mil. Kč v roce 2024.
Recyklace odpadních vod
Část využité vody je ve výrobnách podle kvality recyklována tak, aby se minimalizovalo množství odebrané povrchové vody. Objem znovu využité odpadní vody v provozu elektráren se v roce 2024 pohyboval v úrovni 7,7 % spotřeby technologické vody. Jiným způsobem využití odpadních vod je její využití v malých vodních elektrárnách. Například odpadní voda z jaderné elektrárny Temelín je znovu využívána k produkci energie ve vodní elektrárně Kořensko II, kde bylo v roce 2024 vyrobeno 1 820 MWh. Dalším případem využití potenciálu vody k výrobě elektrické energie je použití odvalovacích turbín na výpustech odpadní vody v lokalitách Ledvice a Prunéřov. Skupina ČEZ opětovně využívá odpadní vody z odluhu chladicích věží, praní pískových filtrů a praní sádrovce, průsakové vody a drenážní vody, pokud je kvalita odpadních vod dostatečná pro opětovné využití.
Výrobní zdroje odebírají povrchovou a podzemní vodu a zpravidla pro svoji potřebu udržují její malé vyrovnávací zásoby, a to jak vody surové, tak upravené povrchové vody. Tyto zásoby se výjimečně pohybují v objemu desítek tisíců metrů krychlových, celkem je skladováno v tepelných a jaderných elektrárnách zhruba 134 tis. m3 povrchové vody.
Specifickým případem skladování zásoby vody jsou nádrže přečerpávacích vodních elektráren. Celková zásoba vody vyhrazená pro akumulaci energie v době jejího přebytku je v nich udržována ve výši 19 431 tis. m3. Zadržení povrchové vody a její skladování v přehradních nádržích elektráren je možno obecně považovat za antropogenní faktor ovlivňující stav vod změnou morfologie koryt vodních toků. Avšak nádrže elektráren plní i jiné zásadní doplňkové funkce sloužící místním komunitám. Při ochraně před účinky stále výraznějších změn klimatu jsou nádrže využívány k tlumení povodňových vln a k zajištění minimálních hygienických průtoků stanovených manipulačními řády schválenými místními samosprávnými úřady. V době sucha tak budou v tocích zabezpečovat základní podmínky života vodních rostlin a živočichů. Skladování vody realizované Skupinou ČEZ má tedy převážně pozitivní environmentální dopady.