Změna klimatu
Energetika v současnosti prochází největšími změnami za posledních několik desítek let. Důraz na životní prostředí, regulatorní změny, technologický pokrok i přání samotných zákazníků směřují energetiku k decentralizovaným a k přírodě šetrným zdrojům i postupům. V roce 2021 představenstvo ČEZ, a. s., schválilo závazek dosažení klimatické neutrality začleněním strategie udržitelnosti – VIZE 2030 do firemní strategie Skupiny ČEZ.
Emise skleníkových plynů jsou v rámci hodnocení dvojí významnosti vyhodnoceny jako významný dopad vyžadující řešení v rámci obchodního modelu. Interakce VIZE 2030, obchodního modelu a významných dopadů, rizik a příležitostí je popsána ve Výroční finanční zprávě za rok 2025 Skupiny ČEZ, III. Zprávě o udržitelnosti, kapitole Významné dopady, rizika a příležitosti.
Více informací lze nalézt v aktuální Zprávě o udržitelnosti.
Současná obchodní koncepce Skupiny ČEZ i VIZE 2030 zahrnující tranziční plán respektují trend dekarbonizace. Základním strategickým pilířem tranzičního plánu je přeměna výrobního portfolia na nízkoemisní a dosažení klimatické neutrality do roku 2040. Cíle redukce emisí skleníkových plynů pro Skupinu ČEZ jsou uvedeny ve formě intenzity emisí skleníkových plynů, zahrnující GHG emise rozsahů Scope 1 a 2, v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého vztažených na megawatthodinu vyrobené elektrické energie a tepla (dále jen Emisní intenzita) vyjádřená v t CO2e/MWh. Metodika výpočtu a rozsah zahrnutých emisí jsou popsány ve Zprávě, kapitole Emise skleníkových plynů.
Nejsilnějšími nástroji dekarbonizace ve Scope 1 (dekarbonizačními pákami) do roku 2030 ve Skupině ČEZ jsou odchod od spalování uhlí (plánovaný pokles Emisní intenzity o přibližně 65 %) a instalace nových bezemisních zdrojů, případně přechodných zdrojů na zemní plyn (plánovaný pokles Emisní intenzity o zhruba 35 %). Od roku 2019 odstavila Skupina ČEZ uhelné bloky včetně divestic o výkonu 3 614 MW (220 MW Ledvice II, 440 MW Prunéřov I, 800 MW Dětmarovice, 79 MW Vítkovice, 1 000 MW Počerady, 500 MW Mělník III, 330 MW Skawina, 238 MW Chorzów a 7 MW Teplárna dvůr Králové nad Labem). Teplárny spalující uhlí významně utlumí svůj provoz do roku 2030. do roku 2033 bude ukončeno využívání uhlí také v elektrárnách, pravděpodobně k tomu však dojde s ohledem na vývoj tržních podmínek dříve. dalšími nástroji dekarbonizace jsou energetické využití odpadů, technologické zvyšování účinnosti elektráren nebo výměna automobilové flotily se spalovacími motory za elektromobily. Po roce 2030 patří mezi další plánovaná opatření přechod z využívání zemního plynu na bezemisní plyny (vodík, biometan) a nové kapacity jaderných zdrojů. Všechna výše uvedená opatření berou v úvahu vývoj v oblasti technologií, trhů, legislativy, sociální oblasti a ochrany životního prostředí včetně dopadů změny klimatu ve variantních scénářích jak pro stávající, tak i pro projektované lokality.
Příspěvek Scope 2 je nevýznamný, proto pro něj nejsou definovány závazky ani opatření. V rámci Scope 3 a Kategorie 11 – Využití prodávaných produktů je nejvýznamnějším opatřením útlum těžby uhlí.
Skupina ČEZ plně podporuje závazek Pařížské dohody OSN o změně klimatu z roku 2015 související s omezením globálního oteplování na úroveň „well below 2 °C“ oproti předindustriálnímu období a úsilím o omezení nárůstu nejvýše o 1,5 °C. Strategický cíl je podporován sadou krátkodobých a dlouhodobých cílů dekarbonizace. Skupina ČEZ se zavazuje snížit Emisní intenzitu, uváděnou v tunách CO2e/MWh, o více než 50 % do roku 2030 oproti referenčnímu roku 2019 a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040. Oproti referenčnímu roku 2019, kdy bylo vykázáno 0,38 t CO2e/MWh, se jedná o snížení pod 0,16 t CO2e/MWh v roce 2030. Ve Zprávě, kapitole Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec a v kapitole Významné dopady, rizika a příležitosti je popsáno, kde se tyto cíle VIZE 2030 nacházejí v rámci hodnotového řetězce a jak souvisejí s dopady identifikovanými v rámci procesu hodnocení dvojí významnosti.
Ke stanovení cílů byly využity scénáře podle zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) z roku 2017, pro cíle do roku 2030 včetně se jedná o Beyond 2 degrees scenario (B2dS).
Validace dle Science Based Targets initiative (SBTi)
V září 2023 byla dokončena validace krátkodobého cíle pro rok 2033 a dlouhodobého cíle pro rok 2040 podle metodiky SBTi Sectoral decarbonization Approach (SdA) a scénáře Net Zero by 2050 (NZE) od Mezinárodní energetické agentury, které jsou v souladu se scénářem 1,5 °C Pařížské dohody. Cíle SBTi se po odprodeji polských aktiv přiblížily cílům definovaným ve strategii VIZE 2030, která zahrnuje aktuálně provozovaná zařízení, zatímco metodika SBTi vyžaduje, aby byly emise výchozího a finálního roku provedeny na identické skupině zařízení. Při vyhodnocení splnění cílů pro SBTi tak dochází ke snížení emisí ve výchozím roku o prodaná aktiva, ale hodnota Emisní intenzity vypočtená pro finální rok se nemění.
Pro krátkodobé cíle Skupiny ČEZ platí závazek snížit o 83 % Emisní intenzitu (v t CO2e/MWh v součtu Scope 1 a 2) do roku 2033 oproti roku 2019. Skupina ČEZ se rovněž zavazuje snížit o 58,8 % absolutní hodnotu emisí skleníkových plynů Scope 3 z využití prodávaných produktů (kategorie 11) ve stejném období.
Pro dlouhodobé cíle Skupiny ČEZ platí závazek snížit Emisní intenzitu o 97,3 % do roku 2040 oproti roku 2019. Skupina ČEZ se rovněž zavazuje snížit o 90 % ve stejném období absolutní emise skleníkových plynů Scope 3 z využití prodávaných produktů (kategorie 11).
K naplnění stanovených strategických cílů ke snižování dopadů a rizik souvisejících se změnou klimatu a přizpůsobení strategie a provozování výrobních zdrojů skutečným a očekávaným změnám klimatu jsou přijímány akční plány a opatření, které jsou monitorovány na kvartální bázi.
| Klíčová opatření | Lokalita/společnost | Realizace |
|---|---|---|
| Jaderná energetika V obou JE byly dokončeny činnosti související s prodloužením palivových cyklů a prodloužením provozní životnosti. Podařilo se zkrátit dobu trvání odstávek díky digitalizaci a optimalizaci údržby. Probíhá obnova systémů kontroly řízení bezpečnostních a řídicích systémů a je připravována záměna generátorů v ETE. |
Temelín, Dukovany | 2025 |
| Malé modulární reaktory V rámci projektů SMR bylo zahájeno zpracování dokumentace EIA a dokumentace pro povolení k umístění dle atomového zákona. |
Temelín a Tušimice | 2025 |
| Dekarbonizace teplárenství ve Slezsku V Dětmarovicích probíhá proces dekarbonizace s drobnými úpravami uzlových milníků v plánovaném harmonogramu (plynové kotle, biomasový kotel a plynové kogenerace usazeny na pozici). Probíhá montáž technologie. |
Dětmarovice | Probíhá |
| Dekarbonizace zdrojů severních Čech V Tušimicích a Prunéřově byly zprovozněny plynové kotelny, které umožňují úplné odstavení uhelných bloků mimo topnou sezonu. Pokračovat budou další etapy projektu a propojení zdrojů (výběr dodavatele horkovodu Prunéřov−Kadaň). |
Tušimice, Prunéřov | Probíhá |
| Lokalita Mělník Největší výrobní zdroj tepla v ČR prochází transformací a modernizací. Zástupci společnosti Energotrans a zhotovitele podepsali smlouvu na výstavbu paroplynového zdroje, byla zahájena výstavba zařízení k energetickému využití odpadů. |
Mělník | Probíhá |
| Teplárenství – další lokality Probíhají projekty a realizace dekarbonizace dalších zdrojů pomocí kombinace moderních technologií (biomasová kotelna, plynová kotelna a kogenerační jednotky). Byl zahájen projekt horkovodu Dukovany−Brno. |
Trmice, Ledvice, Hodonín a další lokality |
Probíhá |
| Ukončení spalování uhlí Ukončení výroby elektrické energie z uhlí v elektrárně Dětmarovice. Pokračování v transformaci dalších lokalit. |
ČEZ, a. s. | 2025 |
| Příprava a realizace modernizace vodních elektráren Pokračují projekty modernizace. Projekt nové přečerpávací elektrárny na soustavě vodních děl Orlík−Kamýk. V rámci celkové obnovy elektrárny dlouhé Stráně bylo investováno více než 800 mil. Kč. |
Více lokalit | Probíhá |
| Fotovoltaické elektrárny (FVE) Zprovozněno 11 projektů FVE s instalovaným výkonem 74 MWp. dalších 13 projektů FVE (307 MWp) je ve fázi realizace. V přípravě obchodního zajištění se nacházejí aktuálně 4 projekty FVE (143 MWp). |
Více lokalit v ČR | Probíhá |
| Dekarbonizace navazujícího hodnotového řetězce Pro zákazníky bylo připojeno do distribuční sítě celkem 15 376 FVE s instalovaným výkonem 427 MW. Více než 87 % instalací je vybaveno bateriovým úložištěm, jehož kapacita je 225 MWh. |
Více lokalit v ČR | 2025 |
| Příprava projektů pro výstavbu paroplynových zdrojů Připravuje se společné zadávací řízení na tzv. GT sety (plynová část bloků). Ekonomika těchto zdrojů je závislá na případné kapacitní podpoře. |
Více lokalit v ČR | Probíhá |
| Vytváření podmínek pro přechod na vodík Nastavení smluvních podmínek pro „H2-ready“ – připravenost na spalování vodíku do roku 2035 pro všechna nově instalovaná plynová zařízení. Probíhá příprava adaptace distribuční sítě pro rozvod vodíku (pilotní projekt přidávání vodíku do směsi se zemním plynem). |
Skupina ČEZ | Probíhá |
| Zvýšení výkonu akumulace energie S podporou SFŽP jsou připravovány investice pro 18 nových projektů s celkovou instalovanou kapacitou 1 828 MWh. |
Více lokalit v ČR | 2025 |
| Vozový park Skupiny ČEZ Počet elektromobilů se přiblížil cílovému stavu 600 vozidel. Zaměstnanci společností Skupiny ČEZ mají po celé České republice k dispozici zhruba 500 dobíjecích stojanů a wallboxů. |
Skupina ČEZ | Probíhá |
Sociální dopady transformace jsou zmírňovány řadou opatření (přeřazení na jiné pozice, rekvalifikace, přeškolení nebo kompenzace všem zaměstnancům, kterých se dotkne odklon od uhlí). Konkrétní realizovaná i plánovaná opatření jsou uvedena ve Výroční finanční zprávě za rok 2025 Skupiny ČEZ, III. Zprávě o udržitelnosti, kapitole Vlastní pracovní síla nebo části Vlastní pracovní síla.
Skupina ČEZ vykazuje své emise skleníkových plynů podle metodiky Greenhouse Gas Protocol: Corporate Accounting and Reporting Standard a 2006 IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories (dále jen GHG Guidelines). Emise jsou rozděleny do skupin:
- Scope 1 představují přímé emise spojené s činností Skupiny ČEZ,
- Scope 2 zahrnuje nepřímé emise spojené s nákupem elektřiny, tepla, technologické páry nebo chladu pro vlastní spotřebu,
- Scope 3 zahrnuje nepřímé emise nevyprodukované Skupinou ČEZ, ale jejími smluvními partnery, tedy emise související s dodavatelským řetězcem, dodávkou zboží a služeb nebo odběrem produktů, služeb či odpadů smluvními partnery.
Emise Scope 1 a Scope 2 jsou vykazovány v plném rozsahu, Scope 3 emise jsou vykazovány pro významné kategorie. V roce 2021 byly stanoveny cíle strategie udržitelnosti a v souvislosti se zachováním sledování trendů byl rok 2019 stanoven jako referenční rok (tzv. base year) vykazování sledovaných údajů. Metodika výpočtů emisí skleníkových plynů za rok 2025 je shodná s metodikou použitou v roce 2024.
Skupina ČEZ je významnou energetickou korporací s velmi variabilním portfoliem zdrojů emisí skleníkových plynů ve společnostech působících v řadě států. Skupina ČEZ vykonává provozní řízení pouze u svých plně konsolidovaných dceřiných společností. Jejich emise skleníkových plynů jsou zařazeny do výpočtu přímých a nepřímých emisí.
Emise skleníkových plynů jsou ve Skupině ČEZ měřeny (měření emisí CO2, CH4 a N2O) nebo stanovovány bilančním výpočtem. Jiné skleníkové plyny, než je samotný plyn CO2, jsou na ekvivalentní množství CO2 přepočteny s využitím koeficientů GWP (potenciál globálního oteplování). V rámci Skupiny ČEZ je prováděn monitoring a sledování emisí u skleníkových plynů dle Kjótského protokolu (CO2, CH4, N2O, HFC, PFC, SF6). NF3 (zařazený taktéž v Kjótském protokolu) není v rámci Skupiny ČEZ využíván.
Přímé emise skleníkových plynů (Scope 1) pocházejí ze spalování fosilních paliv pro výrobu elektřiny a tepla a záložních zdrojů energie (dieselgenerátorů); (CO2, CH4 a N2O), z pohonných hmot pro pracovní stroje a vozidla vlastněná nebo provozovaná Skupinou ČEZ (CO2, CH4 a N2O), z fugitivních emisí při těžbě uhlí (CH4), ze skládky odpadů (CH4) a při přepravě zemního plynu (CH4 a CO2), ze spalování biomasy (CH4 a N2O) a malá množství emisí z úniků plynů HFC, PFC, CH4 a SF6 z chladicích a klimatizačních zařízení a z elektrických spínacích zařízení. Emise skleníkových plynů Scope 1 jsou v současné době pro energetický sektor nejvýznamnější. Jejich význam se nicméně v budoucnu bude snižovat s přechodem na nízkoemisní a bezemisní zdroje energie.
| 2019 | 2024 | 2025 | Zdroje EF | |
|---|---|---|---|---|
| Emise z fosilních paliv z provozu zdrojů (CO2, CH4 a N2O) | 26 626 546 | 15 334 798 | 13 844 719 | Laboratorní stanovení, NIR CZ 1), IPCC 2) |
| Fugitivní emise CH4 | 17 684 | 78 232 | 198 323 | Laboratorní stanovení |
| Úniky fluorovaných skleníkových plynů – (HFC, PFC, SF6 a CH4) mimo výrobní zdroje | 3 136 | 6 168 | 4 885 | IPCC 2) |
| Emise z dopravy (CO2, CH4 a N2O) | 61 640 | 57 109 | 62 814 | ČSN EN 16258:2012 |
| Celkem Emise Scope 1 | 26 709 010 | 15 476 307 | 14 110 741 | |
| Podíl GHG z regulovaných systémů obchodování s emisemi v % | 99 | 96 | 95 | |
| Emise z biomasy z provozu zdrojů (CO2 biogenní) | 1 343 775 | 949 529 | 1 019 460 | Laboratorní stanovení, NIR CZ 1) |
1) Národní inventarizační zpráva: National Greenhouse Gas Inventory Report of the Czech Republic.
2) IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories.
V rámci kategorie nepřímých emisí Scope 2 jsou vykazovány nepřímé emise z nakoupené a zároveň spotřebované energie dle metod location-based a market-based ve státech, ve kterých nelze spotřebu energie pokrýt vlastní výrobou.
| 2019 | 2024 | 2025 | Zdroje EF | |
|---|---|---|---|---|
| Celkem Scope 2 dle metody location-based | 356 198 | 15 | 107 | AIB 1), Eurostat 2), IPCC 3), EA 4) |
| Celkem Scope 2 dle metody merket-based | nestanoveno | 28 | 104 | AIB 1), Eurostat 2), IPCC 3), EA 4) |
1) AIB: https://www.aib-net.org/facts/european-residual-mix
2) Eurostat: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/nrg_bal_peh__custom_20378922/default/table
3) IPCC: https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/public/2006gl/pdf/2_Volume2/V2_2_Ch2_Stationary_Combustion.pdf
4) EA: https://www.gov.il/BlobFolder/generalpage/dochmeshek/he/Files_doch_meshek_hashmal_2023_24_en_Pua_Report.pdf
Ostatní nepřímé emise (Scope 3) představují nepřímé emise skleníkových plynů v dodavatelsko-odběratelském řetězci (upstream a downstream emise), které vznikají v důsledku činnosti Skupiny ČEZ, ale nejsou zahrnuty do Scope 1 a Scope 2. GHG Protocol rozděluje tyto nepřímé emise skleníkových plynů do patnácti kategorií.
Osm kategorií Scope 3 není součástí této Zprávy z důvodu jejich zanedbatelných hodnot (výše jejich podílu k celkovým emisím Scope 3 je pod úrovní 1 %) nebo proto, že Skupina ČEZ danou činnost neprovozuje. Jedná se o následující kategorie: doprava a distribuce od dodavatelů, provozní odpady, služební cesty, dojížďka zaměstnanců do zaměstnání, majetek pronajímaný od externích subjektů, majetek pronajímaný externím subjektům, ukončení životnosti prodaných produktů a franšízy.
V letošním roce proběhl opakovaný přezkum všech patnácti kategorií, z nichž byly jako významné identifikovány ty, které se podílejí na celkových emisích Scope 3 alespoň jedním procentem. dlouhodobě jsou bez ohledu na tento limit vykazovány emise z nakoupeného zboží a služeb. Přezkum významnosti jednotlivých kategorií Scope 3 probíhá každé tři roky, nebo při významné změně v konsolidačním celku či hodnotovém řetězci Skupiny ČEZ, která by mohla ovlivnit procentuální zastoupení jednotlivých kategorií.
| 2019 | 2024 | 2025 | Zdroje EF | |
|---|---|---|---|---|
| Kategorie 1 – Nákup zboží a služeb 4) | 41 112 | 76 843 | 58 982 | GEMIS 1), Winnipeg 2), Incopa 3), EPA 4), Society of chemistry 5) |
| Kategorie 2 – Kapitálové statky | – | 267 802 | 269 150 | EPA 6) |
| Kategorie 3 – Činnosti související s palivy a energiemi | 2 633 947 | 4 279 664 | 4 111 133 | GEMIS 1), EC 7), AIB 8), North sea 9), Transport tool 10), JCR 11), EA 14) |
| Kategorie 9 – Doprava a distribuce k odběratelům | - | 77 369 | 91 621 | Transport tool 10) |
| Kategorie 10 – Zpracování prodaných meziproduktů (vedlejších energetických produktů) | – | 427 019 | 466 235 | GEMIS 1), EPD 12) |
| Kategorie 11 – Využití prodávaných produktů | 15 647 657 | 6 241 957 | 8 355 785 | IPCC 13) |
| Kategorie 15 – Investice | – | 450 651 | 461 872 | Akenerji |
| Celkem | 18 322 716 | 11 821 305 | 13 814 779 | |
| Kategorie 15 – Investice − biogenní 15) | - | 49 894 | 25 865 | Akenerji |
1) GEMIS: https://iinas.org/downloads/gemis-downloads/
2) Winnipeg: https://legacy.winnipeg.ca/finance/findata/matmgt/documents/2012/682-2012/682-2012_Appendix_H-WSTP_South_End_Plant_Process_Selection_Report/PSR_rev%20final.pdf
3) Incopa: https://www.incopa.org/wp-content/uploads/2019/02/INCOPA_LCA_Executive_Summary_web.pdf
4) EPA SEFA: https://cfpub.epa.gov/si/si_public_record_report.cfm?Lab=NRMRL&dirEntryId=335071&subject=Air%20Research&showCriteria=0&searchAll=Air%20and%20Energy&actType=Product&TIMSType=PUBLISHED+REPORT&sortBy=revisionDate
5) The Royal Society of Chemistry: https://www.rsc.org/suppdata/c8/gc/c8gc00868j/c8gc00868j1.pdf
6) EPA: https://cfpub.epa.gov/si/si_public_record_report.cfm?Lab=CESER&dirEntryId=349324
7) EC: https://joint-research-centre.ec.europa.eu/welcome-jec-website_en
8) AIB: https://www.aib-net.org/facts/european-residual-mix
9) The North Sea Transition authority Carbon footprint of UK natural gas imports ze dne 28. 7. 2023.
10) GHG Protocol Transport Tool: https://ghgprotocol.org/calculation-tools-and-guidance
11) JRC: https://joint-research-centre.ec.europa.eu/welcome-jec-website_en
12) EPD Český cement: https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2019/05/EPD-SVC-2018-11-01.pdf
13) IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories: https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/public/2006gl/pdf/2_Volume2/V2_2_Ch2_Stationary_Combustion.pdf
14) EA: https://www.gov.il/BlobFolder/generalpage/dochmeshek/he/Files_doch_meshek_hashmal_2023_24_en_Pua_Report.pdf
15) Jedná se o nově vykazovanou kategorii, která zahrnuje také dopočtenou hodnotu za rok 2024.
V roce 2025 bylo dosaženo snížení hodnoty Emisní intenzity na 0,24 t CO2e/MWh. Snížení Emisní intenzity v porovnání s rokem 2024 je o 9 %. Při použití metodiky a hodnot podle ČEZ Group Sustainability-Linked financing framework činila hodnota Emisní intenzity rovněž 0,24 t CO2e/MWh, čímž je splněn cíl k roku 2025, tak jak bylo stanoveno v podmínkách dluhopisu vázaného na udržitelnost vydaného v roce 2022 (ISIN XS2461786829) a bankovních úvěrů s referencí na splnění tohoto emisního cíle. Při použití metodiky dle ČEZ Group Sustainability-Linked financing framework se jedná o snížení mezi roky 2019 a 2025 o 34,2 %.
| 2019 | 2024 | 2025 | Podíl 2025/2024 v % | |
|---|---|---|---|---|
| Emisní intenzita na vyrobenou elektřinu a teplo | 0,38 | 0,27 | 0,24 | 90 |
Instalovaný výkon elektráren a tepláren Skupiny ČEZ v členění podle typu výrobních zdrojů a země je uveden ve Výroční finanční zprávě, kapitole Přehled výrobních zdrojů a bilance elektřiny, tepla a zemního plynu Skupiny ČEZ. V kapitole jsou rovněž údaje o podílu jednotlivých typů zdrojů na celkové výrobě elektřiny Skupiny ČEZ v procentech (energetický mix). Samostatně jsou uvedeny instalované výkony a výroba energie z obnovitelných zdrojů.
Nejvýznamnější položkou celkové spotřeby energie je energie chemicky vázaná v palivech spotřebovaná k výrobě elektrické energie, teplárenského tepla, chladu a technologické páry. dále zahrnuje vlastní spotřebu elektřiny na výrobu elektřiny, spotřebu elektřiny na dodávku tepla pro teplárenské účely, spotřebu elektřiny pro ostatní účely (údržbu, spotřebu v budovách, osvětlení atd.), vlastní spotřebu a ztráty technologického tepla a vlastní spotřebu teplárenského tepla (otop, teplá užitková voda atd.).